Suite à la guerre de 1870, le général Henri-Alexis BRIALMONT proposa en 1882 le verrouillage de la Meuse par deux places fortifiées: Liège et Namur. La construction des ouvrages militaires débuta en 1888 pour se terminer en 1892. Le fort de BONCELLES était l'un des douze forts construits autour de Liège. Il fut le théâtre de violents combats en août 1914 et en mai 1940.

En 1914 le fort résista héroïquement plusieurs jours aux assauts des troupes prussiennes très largement supérieures en nombre… En 1940, le commandant Numa Charlier perdit la vie, ainsi que de nombreux soldats lors de violents bombardements effectués par l'aviation et l'artillerie allemande. Après des jours de durs combats et d'âpre résistance, le fort fut investi par les "troupes de choc" ennemies.

Le fort fut transformé par l'occupant durant la période 1914-1918, puis par les Belges entre 1918 et 1940. Durant la période 1940-1944 il fut encore occupé, modifié et il servit de position d'artillerie anti-aérienne (Flak) contre les bombardiers anglo-américains. Après la guerre il fut converti en dépôt militaire, puis vendu à la commune de Seraing en 1983. Un large projet urbanistique a presque totalement enseveli le fort. Actuellement (2006) il ne subsiste plus que la poterne d'entrée, la tour d'air, une partie du massif central, le monument aux combattants tombés pour la Patrie, un cimetière tout proche et deux bunkers dans les bois à quelques centaines de mètres du fort.

Nach dem Krieg von 1870 schlug General Henri-Alexis BRIALMONT 1882 die Sperrung der Maas durch zwei befestigte Plätze vor: Lüttich und Namur. Der Bau der militärischen Anlagen begann 1888 und endete 1892. Das Fort BONCELLES war eines der zwölf um Lüttich errichteten Forts. Es war im August 1914 und im Mai 1940 Schauplatz heftiger Kämpfe.

1914 widerstand das Fort mehrere Tage heldenhaft den Angriffen der zahlenmäßig weit überlegenen preußischen Truppen… 1940 verloren Kommandant Numa Charlier sowie zahlreiche Soldaten bei heftigen Bombardierungen durch die deutsche Luftwaffe und Artillerie ihr Leben. Nach Tagen harter Kämpfe und erbitterten Widerstands wurde das Fort von feindlichen "Stoßtruppen" eingenommen.

Das Fort wurde während der Zeit 1914-1918 vom Besatzer umgestaltet, dann von den Belgiern zwischen 1918 und 1940. In der Zeit 1940-1944 wurde es erneut besetzt, modifiziert und diente als Flak-Stellung gegen die anglo-amerikanischen Bomber. Nach dem Krieg wurde es zu einem Militärdepot umfunktioniert, dann 1983 an die Gemeinde Seraing verkauft. Ein groß angelegtes städtebauliches Projekt hat das Fort fast vollständig verschüttet. Gegenwärtig (2006) sind nur noch die Eingangspoterne, der Luftturm, ein Teil des Zentralmassivs, das Denkmal für die für das Vaterland gefallenen Kämpfer, ein nahegelegener Friedhof und zwei Bunker in den Wäldern einige hundert Meter vom Fort entfernt erhalten.

Na de oorlog van 1870 stelde generaal Henri-Alexis BRIALMONT in 1882 de afsluiting van de Maas voor door twee versterkte plaatsen: Luik en Namen. De bouw van de militaire werken begon in 1888 en eindigde in 1892. Het fort BONCELLES was een van de twaalf forten gebouwd rond Luik. Het was het toneel van hevige gevechten in augustus 1914 en in mei 1940.

In 1914 weerstond het fort heldhaftig gedurende meerdere dagen de aanvallen van de numeriek sterk overmachtige Pruisische troepen… In 1940 verloren commandant Numa Charlier en vele soldaten het leven tijdens hevige bombardementen door de Duitse luchtmacht en artillerie. Na dagen van zware gevechten en felle weerstand werd het fort ingenomen door vijandelijke "stormtroepen".

Het fort werd tijdens de periode 1914-1918 door de bezetter verbouwd, vervolgens door de Belgen tussen 1918 en 1940. Tijdens de periode 1940-1944 werd het opnieuw bezet, gemodificeerd en diende het als Flak-stelling tegen de Anglo-Amerikaanse bommenwerpers. Na de oorlog werd het omgebouwd tot militair depot, vervolgens in 1983 verkocht aan de gemeente Seraing. Een grootschalig stedenbouwkundig project heeft het fort bijna volledig bedolven. Momenteel (2006) resteren alleen nog de ingangspoterne, de luchttoren, een deel van de centrale massief, het monument voor de voor het Vaderland gevallen strijders, een nabijgelegen kerkhof en twee bunkers in de bossen op enkele honderden meters van het fort.

Following the war of 1870, General Henri-Alexis BRIALMONT proposed in 1882 the locking of the Meuse by two fortified places: Liège and Namur. The construction of the military works began in 1888 and ended in 1892. The fort of BONCELLES was one of the twelve forts built around Liège. It was the scene of violent fighting in August 1914 and in May 1940.

In 1914 the fort heroically resisted for several days the assaults of the Prussian troops, vastly superior in numbers… In 1940, Commander Numa Charlier lost his life, as did many soldiers during violent bombardments carried out by German aviation and artillery. After days of hard fighting and bitter resistance, the fort was taken by enemy "shock troops".

The fort was transformed by the occupant during the period 1914-1918, then by the Belgians between 1918 and 1940. During the period 1940-1944 it was again occupied, modified and served as an anti-aircraft artillery position (Flak) against Anglo-American bombers. After the war it was converted into a military depot, then sold to the municipality of Seraing in 1983. A large urban development project has almost completely buried the fort. Currently (2006) only the entrance postern, the air tower, part of the central massif, the monument to the fighters who fell for the Fatherland, a nearby cemetery and two bunkers in the woods a few hundred meters from the fort remain.

Po válce v roce 1870 navrhl generál Henri-Alexis BRIALMONT v roce 1882 uzavření Mázy dvěma opevněnými místy: Lutych a Namur. Výstavba vojenských objektů začala v roce 1888 a skončila v roce 1892. Pevnost BONCELLES byla jednou z dvanácti pevností postavených kolem Lutychu. Byla dějištěm prudkých bojů v srpnu 1914 a v květnu 1940.

V roce 1914 pevnost hrdinně odolávala několik dnů útokům pruských jednotek, které byly početně značně nadřazeny… V roce 1940 ztratil velitel Numa Charlier život, stejně jako mnozí vojáci při prudkých bombardováních provedených německým letectvem a dělostřelectvem. Po dnech tvrdých bojů a urputného odporu byla pevnost obsazena nepřátelskými "údernými jednotkami".

Pevnost byla přestavěna okupantem v období 1914-1918, poté Belgičany v letech 1918-1940. V období 1940-1944 byla opět obsazena, upravena a sloužila jako postavení protiletadlového dělostřelectva (Flak) proti anglo-americkým bombardérům. Po válce byla přeměněna na vojenský sklad, poté prodána obci Seraing v roce 1983. Rozsáhlý urbanistický projekt pevnost téměř zcela zasypal. V současnosti (2006) zbývá pouze vstupní poterna, vzdušná věž, část centrálního masivu, pomník padlým bojovníkům za vlast, nedaleký hřbitov a dva bunkry v lesích několik set metrů od pevnosti.