Lorsque la Première Guerre mondiale fut terminée, l'Allemagne travaillée par les théories dictatoriales d'Adolphe Hitler se regimba de plus en plus contre les dispositions du Traité de Versailles. La société des Nations fit des efforts considérables pour maintenir la paix, mais son pouvoir resta limité. L'Allemagne nazie et l'Italie fasciste de Benito Mussolini adoptèrent des revendications totalitaires qui prônaient le réarmement. L'Espagne où Franco était entré en dissidence, servit de champ d'expérimentation pour des armes nouvelles. Nous ne pouvons ici entrer dans les détails de cette période dont on a dit: "Au début de 1940, l'Histoire retenait son souffle. La guerre avait commencé deux ans plus tôt mais elle était circonscrite. Après s'être partagé la Pologne, Hitler et Staline s'observaient, méfiants; la France et l'Angleterre restaient l'arme au pied; les États-Unis étaient encore neutres. On en était seulement au lever de rideau… C'était la drôle de guerre… En ce début d'année, il n'y avait ni front, ni batailles: une simple escarmouche de patrouille entre les lignes Maginot et Siegfried faisait les gros titres dans les journaux." (Norbert Pacaux)

Als der Erste Weltkrieg zu Ende war, sträubte sich Deutschland, beeinflusst von den diktatorischen Theorien Adolf Hitlers, zunehmend gegen die Bestimmungen des Vertrags von Versailles. Der Völkerbund unternahm beträchtliche Anstrengungen, um den Frieden zu erhalten, aber seine Macht blieb begrenzt. Nazideutschland und das faschistische Italien Benito Mussolinis vertraten totalitäre Forderungen, die die Wiederaufrüstung propagierten. Spanien, wo Franco sich aufgelehnt hatte, diente als Versuchsfeld für neue Waffen. Wir können hier nicht auf die Einzelheiten dieser Periode eingehen, von der man sagte: "Anfang 1940 hielt die Geschichte den Atem an. Der Krieg hatte zwei Jahre zuvor begonnen, aber er war begrenzt. Nachdem sie Polen geteilt hatten, beobachteten Hitler und Stalin einander misstrauisch; Frankreich und England standen tatenlos da; die USA waren noch neutral. Es war erst der Vorhang auf… Es war der Sitzkrieg… Zu Jahresbeginn gab es weder Front noch Schlachten: ein einfaches Patrouillenscharmützel zwischen der Maginot- und der Siegfriedlinie machte Schlagzeilen in den Zeitungen." (Norbert Pacaux)

Toen de Eerste Wereldoorlog voorbij was, verzette Duitsland, beïnvloed door de dictatoriale theorieën van Adolf Hitler, zich steeds meer tegen de bepalingen van het Verdrag van Versailles. De Volkenbond deed aanzienlijke inspanningen om de vrede te bewaren, maar zijn macht bleef beperkt. Nazi-Duitsland en het fascistische Italië van Benito Mussolini stelden totalitaire eisen die herbewapening propageerden. Spanje, waar Franco in opstand was gekomen, diende als experimenteerveld voor nieuwe wapens. We kunnen hier niet ingaan op de details van deze periode waarvan men zei: "Begin 1940 hield de geschiedenis de adem in. De oorlog was twee jaar eerder begonnen maar was beperkt. Na Polen te hebben verdeeld, observeren Hitler en Stalin elkaar wantrouwig; Frankrijk en Engeland blijven werkloos toekijken; de VS waren nog neutraal. Men was slechts bij het opgaan van het doek… Het was de Schemeroorlog… Begin dat jaar was er geen front, geen veldslagen: een simpele schermutseling van een patrouille tussen de Maginot- en Siegfriedlinie haalde de krantenkoppen." (Norbert Pacaux)

When the First World War was over, Germany, influenced by the dictatorial theories of Adolf Hitler, increasingly rebelled against the provisions of the Treaty of Versailles. The League of Nations made considerable efforts to maintain peace, but its power remained limited. Nazi Germany and Benito Mussolini's fascist Italy adopted totalitarian demands that advocated rearmament. Spain, where Franco had rebelled, served as a testing ground for new weapons. We cannot here go into the details of this period of which it was said: "At the beginning of 1940, History held its breath. The war had started two years earlier but it was confined. After dividing Poland, Hitler and Stalin watched each other suspiciously; France and England stood by with their weapons at the ready; the United States were still neutral. The curtain had only just risen… It was the Phoney War… At the beginning of that year, there was neither front nor battles: a simple patrol skirmish between the Maginot and Siegfried lines made headlines in the newspapers." (Norbert Pacaux)

Když skončila první světová válka, Německo, ovlivněné diktátorskými teoriemi Adolfa Hitlera, se stále více bouřilo proti ustanovením Versailleské smlouvy. Společnost národů vyvinula značné úsilí k udržení míru, ale její moc zůstala omezená. Nacistické Německo a fašistická Itálie Benita Mussoliniho přijaly totalitní požadavky, které hlásaly znovuvyzbrojení. Španělsko, kde Franco povstal, sloužilo jako zkušební pole pro nové zbraně. Nemůžeme zde zacházet do podrobností tohoto období, o němž se říkalo: "Na začátku roku 1940 dějiny zadržely dech. Válka začala o dva roky dříve, ale byla omezená. Poté, co si rozdělili Polsko, Hitler a Stalin se nedůvěřivě pozorovali; Francie a Anglie zůstaly nečinné; Spojené státy byly stále neutrální. Bylo to teprve zdvižení opony… Byla to podivná válka… Na začátku toho roku nebyla žádná fronta ani bitvy: obyčejná potyčka hlídky mezi Maginotovou a Siegfriedovou linií byla titulkem v novinách." (Norbert Pacaux)