Position fortifiée de Liège, deuxième ligne de résistance, intervalle Embourg-Chaudfontaine, abris d'intervalles. L'abri d'intervalle EC 4 est un autre atypique qui surplombe la tour d'air du fort de Chaudfontaine d'une vingtaine de mètres. Une seule embrasure dirigée vers le sommet de la tour d'air, portes d'entrée à l'opposé. L'abri EC 4 est en fait un abri de bombardement. En 1933, il était bien prévu de construire un abri à cet emplacement. Pour différentes raisons, cet abri ne voit pas le jour mais on réalise un abri dit de bombardement afin de protéger les servants d'une section de mitrailleuses. Celles-ci prendront place dans des tranchées creusées à cet endroit (tranchées réalisées par les Allemands durant la Première Guerre et remises en ordre). Les tranchées relieront les deux entrées de l'abri. Il s'agit d'un long rectangle comportant deux entrées chicanées, pas d'embrasure. Celui-ci servira finalement aux servants des mitrailleuses contre-avions du fort. À titre indicatif, il y a déjà pas mal d'années, on pouvait encore voir au ras du sol l'extrémité d'un ancien bouclier (comportant des fentes d'observation en forme de croix) circulaire de tranchée allemand au bord de la dénivellation menant à la prise d'air. © Emile Coenen †

Befestigte Stellung Lüttich, zweite Widerstandslinie, Intervall Embourg-Chaudfontaine, Intervallunterstände. Der Intervallunterstand EC 4 ist ein weiterer atypischer Unterstand, der den Luftturm des Forts Chaudfontaine um etwa zwanzig Meter überragt. Eine einzige Schießscharte, auf die Spitze des Luftturms gerichtet, Eingangstüren auf der gegenüberliegenden Seite. Der Unterstand EC 4 ist eigentlich ein Bombenunterstand. Im Jahr 1933 war geplant, an dieser Stelle einen Unterstand zu bauen. Aus verschiedenen Gründen wurde dieser Unterstand nicht realisiert, aber man errichtete einen sogenannten Bombenunterstand, um die Bedienungsmannschaften einer Maschinengewehrsektion zu schützen. Diese sollten in Schützengräben Platz finden, die an dieser Stelle ausgehoben wurden (Schützengräben, die von den Deutschen während des Ersten Weltkriegs angelegt und wiederhergerichtet wurden). Die Schützengräben sollten die beiden Eingänge des Unterstands verbinden. Es handelt sich um ein langes Rechteck mit zwei gewinkelten Eingängen, ohne Schießscharte. Dieser diente schließlich den Bedienungsmannschaften der Flieger-MG des Forts. Hinweisweise konnte man vor etlichen Jahren noch bündig mit dem Boden das Ende eines alten, runden deutschen Grabenpanzerschildes (mit kreuzförmigen Beobachtungsschlitzen) am Rande der Geländestufe sehen, die zur Luftansaugstelle führt. © Emile Coenen †

Versterkte stelling Luik, tweede weerstandslijn, interval Embourg-Chaudfontaine, intervalschuilkelder. De intervalschuilkelder EC 4 is een andere atypische schuilkelder die de luchttoren van het fort Chaudfontaine met een twintigtal meters overkoepelt. Een enkel schietgat gericht naar de top van de luchttoren, ingangsdeuren aan de overzijde. De schuilkelder EC 4 is eigenlijk een bombardementsschuilkelder. In 1933 was het wel degelijk de bedoeling om op deze plaats een schuilkelder te bouwen. Om verschillende redenen kwam deze schuilkelder er niet, maar men realiseerde een zogenaamde bombardementsschuilkelder om de bedieners van een sectie mitrailleurs te beschermen. Die zouden plaatsnemen in loopgraven die op deze plaats werden gegraven (loopgraven aangelegd door de Duitsers tijdens de Eerste Wereldoorlog en hersteld). De loopgraven zouden de beide ingangen van de schuilkelder verbinden. Het gaat om een lange rechthoek met twee gewinkelde ingangen, zonder schietgat. Deze zal uiteindelijk dienen voor de bedieners van de luchtdoelmitrailleurs van het fort. Ter indicatie, al ettelijke jaren geleden kon men nog net bovengronds het uiteinde van een oud, rond Duits loopgraafpantserschild (met kruisvormige observatiespleten) zien aan de rand van de hoogteverschil dat naar de luchtinlaat leidt. © Emile Coenen †

Fortified Position of Liège, second line of resistance, Embourg-Chaudfontaine interval, interval shelters. Interval shelter EC 4 is another atypical shelter overlooking the air tower of Fort Chaudfontaine by about twenty meters. A single embrasure aimed at the top of the air tower, entrance doors on the opposite side. Shelter EC 4 is actually a bomb shelter. In 1933, it was indeed planned to build a shelter at this location. For various reasons, this shelter did not come to be, but a so-called bomb shelter was built to protect the crews of a machine gun section. These were to be placed in trenches dug at this spot (trenches made by the Germans during the First World War and restored). The trenches would connect the two entrances of the shelter. It is a long rectangle with two chicane entrances, no embrasure. This one would eventually serve the crews of the fort's anti-aircraft machine guns. For the record, quite a few years ago, one could still see at ground level the end of an old, circular German trench shield (with cross-shaped observation slits) at the edge of the drop leading to the air intake. © Emile Coenen †

Opevněná pozice Lutych, druhá obranná linie, interval Embourg-Chaudfontaine, intervalové pěchotní sruby. Intervalový pěchotní srub EC 4 je další atypický srub, který přečnívá nad vzdušnou věží pevnosti Chaudfontaine asi o dvacet metrů. Jediná střílna namířená k vrcholu vzdušné věže, vstupní dveře na opačné straně. Pěchotní srub EC 4 je vlastně bombový úkryt. V roce 1933 se skutečně plánovalo postavit na tomto místě úkryt. Z různých důvodů k tomu nedošlo, ale realizoval se tzv. bombový úkryt na ochranu obsluhy kulometné čety. Ti měli být umístěni v zákopech vyhloubených na tomto místě (zákopy vytvořené Němci během první světové války a obnovené). Zákopy měly spojovat oba vchody do úkrytu. Jedná se o dlouhý obdélník se dvěma klikatými vchody, bez střílny. Ten nakonec posloužil obsluze protiletadlových kulometů pevnosti. Pro ilustraci, již před mnoha lety bylo možné vidět na úrovni terénu konec starého, kruhového německého zákopového štítu (s křížovými pozorovacími štěrbinami) na okraji terénního zlomu vedoucího k sání vzduchu. © Emile Coenen †