La nuit, aucun incident n'est signalé. Avant le jour, le lieutenant Brasseur renouvelle la mission du lieutenant Marchand avec l'espoir de découvrir certaines précisions au sujet de la situation des troupes belges. À 7 heures, 250 hommes du fort sont réunis en bon ordre dans la galerie centrale de l'ouvrage. En quelques mots, le commandant Mozin leur explique la nécessité de combattre sans aide extérieure. La lutte va continuer. Il l'envisage avec calme. Le commandant Mozin termine par ces mots : "Votre commandant compte sur vous. Tous ceux qui sont avec moi, trois pas en avant". En un clin d'œil, les 250 hommes se portent trois pas en avant et agitent les bras, ils lancent avec enthousiasme les cris de "Vive Fléron !", "Vive le Roi !" et "Vive la Belgique !". Le canonnier Hautvast amputé d'un bras 48 heures plus tôt est là au premier rang et sa voix domine toutes les autres.

Vers 9 heures, après un repos bien mérité et le moral affermi, un petit détachement conduit par l'adjoint du génie va compléter le dégagement du champ de tir en faisant sauter la petite chapelle située au pied du glacis. Cette chapelle ancienne avait été préservée aussi longtemps que possible, mais les événements avaient démontré le besoin de la faire disparaître.

Le canon tonne vers Barchon. Les guetteurs du fort signalent de l'infanterie allemande vers Micheroux, Ayeneux, Magnée et Romsée. À moins de 200 mètres de la gorge du fort s'élève le bâtiment qui recouvre la Belle Fleur. C'est maintenant un excellent observatoire pour l'ennemi qui y accède par le village. Les observateurs du fort tentent de reprendre le bâtiment. Les hommes sont repoussés par une fusillade. Pour en interdire l'accès à l'adversaire, le fort démolit le haut du bâtiment à coups d'obus de 12 cm.

In der Nacht wird kein Vorfall gemeldet. Vor Tagesanbruch erneuert Leutnant Brasseur die Mission von Leutnant Marchand in der Hoffnung, bestimmte Einzelheiten über die Lage der belgischen Truppen zu erfahren. Um 7 Uhr sind 250 Mann des Forts in guter Ordnung in der Mittelgalerie des Werks versammelt. Mit wenigen Worten erklärt ihnen Kommandant Mozin die Notwendigkeit, ohne fremde Hilfe zu kämpfen. Der Kampf wird weitergehen. Er sieht ihm gelassen entgegen. Kommandant Mozin schließt mit den Worten: "Euer Kommandant zählt auf euch. Alle, die mit mir sind, drei Schritte vor!" Im Nu machen die 250 Mann drei Schritte vor und winken mit den Armen, sie rufen begeistert: "Es lebe Fléron!", "Es lebe der König!" und "Es lebe Belgien!". Der Kanonier Hautvast, dem 48 Stunden zuvor ein Arm amputiert worden war, steht dort in der ersten Reihe, und seine Stimme übertönt alle anderen.

Gegen 9 Uhr macht sich nach einer wohlverdienten Ruhe und gestärkter Moral ein kleines Detachement unter der Führung des Pionieradjutanten daran, das Schussfeld endgültig freizumachen, indem es die kleine Kapelle am Fuße des Glacis sprengt. Diese alte Kapelle war so lange wie möglich erhalten worden, aber die Ereignisse hatten die Notwendigkeit ihrer Beseitigung gezeigt.

Die Kanonen donnern in Richtung Barchon. Die Späher des Forts melden deutsche Infanterie bei Micheroux, Ayeneux, Magnée und Romsée. Weniger als 200 Meter von der Kehle des Forts entfernt erhebt sich das Gebäude, das die Belle Fleur beherbergt. Es ist nun ein ausgezeichneter Beobachtungsposten für den Feind, der es vom Dorf aus erreicht. Die Beobachter des Forts versuchen, das Gebäude zurückzuerobern. Die Männer werden durch Gewehrfeuer zurückgetrieben. Um dem Gegner den Zugang zu verwehren, zerstört das Fort das obere Ende des Gebäudes mit 12-cm-Granaten.

De nacht verloopt zonder incidenten. Voor het aanbreken van de dag hernieuwt luitenant Brasseur de opdracht van luitenant Marchand in de hoop bepaalde bijzonderheden te ontdekken over de situatie van de Belgische troepen. Om 7 uur zijn 250 man van het fort in goede orde verzameld in de centrale galerij van het werk. In enkele woorden legt commandant Mozin hun de noodzaak uit om te vechten zonder hulp van buitenaf. De strijd zal doorgaan. Hij ziet die kalm tegemoet. Commandant Mozin eindigt met deze woorden: "Uw commandant rekent op u. Allen die met mij zijn, drie stappen vooruit". In een oogwenk doen de 250 man drie stappen vooruit en zwaaien met hun armen, ze roepen enthousiast: "Leve Fléron!", "Leve de Koning!" en "Leve België!". Kanonnier Hautvast, 48 uur eerder een arm geamputeerd, staat daar op de eerste rij en zijn stem overstijgt alle andere.

Rond 9 uur gaat, na een welverdiende rust en met versterkt moreel, een klein detachement onder leiding van de adjunct van de genie het schootsveld verder vrijmaken door de kleine kapel aan de voet van het glacis op te blazen. Deze oude kapel was zo lang mogelijk gespaard gebleven, maar de gebeurtenissen hadden de noodzaak aangetoond om haar te laten verdwijnen.

Het kanon buldert in de richting van Barchon. De wachters van het fort melden Duitse infanterie bij Micheroux, Ayeneux, Magnée en Romsée. Op minder dan 200 meter van de keel van het fort verheft zich het gebouw dat de Belle Fleur herbergt. Het is nu een uitstekende observatiepost voor de vijand, die er via het dorp toegang toe heeft. De waarnemers van het fort proberen het gebouw te heroveren. De mannen worden teruggedreven door geweervuur. Om de toegang voor de tegenstander te beletten, vernielt het fort de bovenkant van het gebouw met 12 cm-granaten.

During the night, no incident is reported. Before daybreak, Lieutenant Brasseur renews Lieutenant Marchand's mission in the hope of discovering certain details about the situation of the Belgian troops. At 7 a.m., 250 men of the fort are gathered in good order in the central gallery of the work. In a few words, Commander Mozin explains to them the necessity of fighting without outside help. The struggle will continue. He envisages it calmly. Commander Mozin ends with these words: "Your commander counts on you. All those who are with me, three steps forward". In the blink of an eye, the 250 men take three steps forward and wave their arms, enthusiastically shouting "Long live Fléron!", "Long live the King!" and "Long live Belgium!". Gunner Hautvast, who had an arm amputated 48 hours earlier, is there in the front row and his voice dominates all others.

Around 9 a.m., after a well-deserved rest and strengthened morale, a small detachment led by the assistant engineer proceeds to complete the clearing of the field of fire by blowing up the small chapel located at the foot of the glacis. This old chapel had been preserved as long as possible, but events had demonstrated the need to make it disappear.

The cannon thunders towards Barchon. The fort's lookouts report German infantry near Micheroux, Ayeneux, Magnée and Romsée. Less than 200 meters from the gorge of the fort stands the building housing the Belle Fleur. It is now an excellent observation post for the enemy who accesses it via the village. The fort's observers try to retake the building. The men are repelled by gunfire. To deny access to the adversary, the fort demolishes the top of the building with 12 cm shells.

V noci není hlášen žádný incident. Před rozedněním obnovuje poručík Brasseur misi poručíka Marchanda v naději, že zjistí určité podrobnosti o situaci belgických jednotek. V 7 hodin je 250 mužů pevnosti shromážděno v dobrém pořádku v centrální galerii objektu. Několika slovy jim velitel Mozin vysvětluje nutnost bojovat bez vnější pomoci. Boj bude pokračovat. Hledí na něj klidně. Velitel Mozin končí slovy: "Váš velitel s vámi počítá. Všichni, kdo jsou se mnou, tři kroky vpřed". V mžiku udělá 250 mužů tři kroky vpřed a mávají rukama, nadšeně volají "Ať žije Fléron!", "Ať žije král!" a "Ať žije Belgie!". Kanonýr Hautvast, kterému byl o 48 hodin dříve amputován jeden paže, je tam v první řadě a jeho hlas přehlušuje všechny ostatní.

Kolem 9. hodiny se po zaslouženém odpočinku a posílené morálce vydává malý oddíl vedený asistentem ženistů dokončit uvolnění palebného pole odstřelením malé kaple na úpatí glacis. Tato stará kaple byla zachovávána tak dlouho, jak to bylo možné, ale události ukázaly potřebu ji odstranit.

Děla duní směrem k Barchonu. Hlídky pevnosti hlásí německou pěchotu u Micheroux, Ayeneux, Magnée a Romsée. Méně než 200 metrů od krku pevnosti stojí budova, v níž sídlí Belle Fleur. Je to nyní vynikající pozorovatelna pro nepřítele, který k ní přistupuje z vesnice. Pozorovatelé pevnosti se pokoušejí budovu znovu dobýt. Muži jsou odraženi palbou. Aby nepříteli znemožnili přístup, ničí pevnost vršek budovy střelami z 12cm děl.