Le tir sur le fort d'Évegnée ne s'est pas poursuivi toute la nuit. Un brouillard intense règne. À 5 heures, le tir de l'artillerie allemande reprend sur le fort d'Évegnée jusqu'à 8 heures du matin. À 9h30, le brouillard est entièrement dissipé. Les observateurs du fort repèrent la direction de nouvelles batteries. Ces batteries semblent situées vers Favechamps, le long de la route Barchon-Bolland, à 2 kilomètres est de Barchon. Le fort envoie quelques salves de toutes ses pièces sur la zone d'emplacement probable. Ces tirs sont en cours lorsqu'une patrouille rapporte que des rassemblements d'infanterie ennemie se forment au village d'Ayeneux. Le commandant Mozin donne des ordres pour diriger une salve sur l'objectif signalé. L'ennemi est surpris et se disperse. Des tirs de harcèlement sont exécutés sur les communications importantes : Julémont, Xhavée, Ayeneux, Magnée, Romsée, Micheroux et Retinne sur lesquelles des déplacements de troupe sont signalés au fort de Fléron.

À 15h30, le bombardement du fort d'Évegnée cesse. À 16 heures, une automobile précédée de deux trompettes et d'un cavalier porteur d'un drapeau blanc, apparaît sur la route de Micheroux. Un homme armé se tient sur chaque marchepied. Un officier allemand et un civil descendent de voiture. Ils sont autorisés à avancer jusqu'au saillant I du fort où le commandant Mozin, escorté, se rend également. Le civil est le juge de paix de Herve. Le parlementaire, un hussard de la mort, expose qu'il est envoyé par le Général Von Kluge, commandant la division cantonnée à Herve. Il lit une note de son chef, rédigée en français et qui dit qu'une division et demie est arrivée à Herve. Le fort de Barchon est pris depuis le 8, celui d'Évegnée vient de tomber et trente batteries dont des pièces d'artillerie lourde et d'un calibre inconnu à ce jour sont dirigées vers le fort de Fléron.

Le juge de paix de Herve est là pour confirmer ces renseignements. Le général allemand demande la reddition du fort de Fléron. À défaut, il sera bombardé dans les deux heures. La réponse du commandant Mozin est immédiate et brève : "Dites à votre général que je réponds non. Vous pouvez disposer". Les deux officiers se saluent et se retirent.

À 17 heures, un nouveau parlementaire venant du carrefour de la Clef se présente. Il est accompagné d'un officier belge, le capitaine Genonceaux commandant du fort d'Évegnée. Le commandant Mozin se rend sur la route, au saillant III. Il y entend le même discours qu'une heure plus tôt avec la différence que le bombardement est annoncé pour le lendemain matin. Le regard du commandant Mozin croise celui du commandant Genonceaux. Le message est explicite : "Nous avons beaucoup souffert". Une réponse aussi brève et catégorique que la précédente renvoie le parlementaire à son général. Le fort est donc averti. Dans quelques heures il fera connaissance avec l'artillerie lourde allemande. Mais en attendant, le fort ne peut même pas envoyer quelques obus sur le quartier général allemand et sur les troupes qui stationnent à Herve. Herve est à 8000 mètres du fort et les canons du fort de Fléron ne portent qu'à 7500 mètres.

Dans la nuit, vers 23 heures, les observateurs voient briller les phares des forts de Lantin et de Loncin de l'autre côté de la Meuse. Le commandant Mozin communique optiquement avec Loncin où se trouve le général Leman : "Ici Fléron, tout va bien. Donnez nouvelles sur troupes amies". Loncin répond : "Compris", puis transmet à son tour mais son message ne peut pas être décodé.

Les unités allemandes ont conservé le souvenir de cet épisode : Après la reddition du fort d'Évegnée, le commandant du 1/25 qui a opéré contre ce fort apprend que le commandant des troupes d'attaque, le lieutenant général Von Kluge (18e division d'infanterie) est à Herve, cette localité est à 8 kilomètres de nous. Le commandant Huttman partit en auto pour Herve, fit son rapport et fut prié par le général Von Kluge de tenter d'amener aussi le puissant fort de Fléron à se rendre. Dans le chemin creux de Retinne, un procès-verbal de capitulation analogue à l'autre fut établi pour le fort de Fléron. Le commandant du fort d'Évegnée fut emmené. La garnison comprenait cinq officiers, quatre cent sept hommes de troupe, prisonniers, escortés immédiatement vers Herve. Le groupe s'en alla vers Fléron, le plus puissant fort du front nord-est. Le commandant, petit et mince, déclara au commandant Huttman, qui demandait sa reddition sous la menace de bombardement du fort au mortier de 42 : "Monsieur, je suis soldat, ma réponse est non". Malgré de plus longs pourparlers, il ne fut pas possible de lui faire changer son point de vue de soldat, qui était le bon.

Das Feuer auf das Fort Évegnée dauerte nicht die ganze Nacht an. Es herrscht dichter Nebel. Um 5 Uhr setzt das Feuer der deutschen Artillerie auf das Fort Évegnée wieder ein, bis 8 Uhr morgens. Um 9:30 Uhr hat sich der Nebel vollständig aufgelöst. Die Beobachter des Forts orten die Richtung neuer Batterien. Diese Batterien scheinen sich in Richtung Favechamps entlang der Straße Barchon-Bolland zu befinden, 2 Kilometer östlich von Barchon. Das Fort feuert einige Salven aller seiner Geschütze auf das Gebiet des vermutlichen Standorts ab. Während dieses Feuers meldet eine Patrouille, dass sich feindliche Infanterieansammlungen im Dorf Ayeneux bilden. Kommandant Mozin gibt Befehl, eine Salve auf das gemeldete Ziel zu richten. Der Feind wird überrascht und zerstreut sich. Störungsfeuer werden auf die wichtigen Verbindungswege ausgeführt: Julémont, Xhavée, Ayeneux, Magnée, Romsée, Micheroux und Retinne, auf denen dem Fort Fléron Truppenbewegungen gemeldet werden.

Um 15:30 Uhr endet das Bombardement des Forts Évegnée. Um 16 Uhr erscheint ein Automobil, dem zwei Trompeter und ein Reiter mit einer weißen Fahne vorausgehen, auf der Straße von Micheroux. Auf jedem Trittbrett steht ein bewaffneter Mann. Ein deutscher Offizier und ein Zivilist steigen aus dem Wagen. Sie dürfen bis zum Saillant I des Forts vorrücken, wo sich auch Kommandant Mozin in Begleitung einfindet. Der Zivilist ist der Friedensrichter von Herve. Der Parlamentär, ein Todeshusar, legt dar, dass er von General Von Kluge, dem Kommandeur der in Herve einquartierten Division, gesandt sei. Er verliest eine auf Französisch verfasste Notiz seines Chefs, die besagt, dass eineinhalb Divisionen in Herve eingetroffen seien. Das Fort Barchon sei seit dem 8. eingenommen, Fort Évegnée sei soeben gefallen, und dreißig Batterien, darunter schwere Artilleriegeschütze eines bisher unbekannten Kalibers, seien auf das Fort Fléron gerichtet.

Der Friedensrichter von Herve ist anwesend, um diese Angaben zu bestätigen. Der deutsche General fordert die Übergabe des Forts Fléron. Widrigenfalls werde es binnen zwei Stunden bombardiert. Die Antwort von Kommandant Mozin ist unverzüglich und knapp: "Sagen Sie Ihrem General, dass ich nein sage. Sie können gehen." Die beiden Offiziere grüßen und ziehen sich zurück.

Um 17 Uhr erscheint ein neuer Parlamentär von der Kreuzung "Chemin de la Clef". Er wird von einem belgischen Offizier begleitet, Hauptmann Genonceaux, dem Kommandanten des Forts Évegnée. Kommandant Mozin begibt sich auf die Straße, an den Saillant III. Er hört dort dieselbe Rede wie eine Stunde zuvor, mit dem Unterschied, dass das Bombardement für den nächsten Morgen angekündigt wird. Der Blick von Kommandant Mozin trifft den von Kommandant Genonceaux. Die Botschaft ist eindeutig: "Wir haben viel gelitten". Eine ebenso knappe und entschiedene Antwort wie die vorherige schickt den Parlamentär zurück zu seinem General. Das Fort ist also gewarnt. In einigen Stunden wird es die schwere deutsche Artillerie kennenlernen. Aber in der Zwischenzeit kann das Fort nicht einmal ein paar Granaten auf das deutsche Hauptquartier und die in Herve stationierten Truppen abfeuern. Herve ist 8000 Meter vom Fort entfernt, und die Kanonen des Forts Fléron tragen nur 7500 Meter weit.

In der Nacht, gegen 23 Uhr, sehen die Beobachter die Scheinwerfer der Forts Lantin und Loncin auf der anderen Seite der Maas leuchten. Kommandant Mozin kommuniziert optisch mit Loncin, wo sich General Leman befindet: "Hier Fléron, alles in Ordnung. Gebt Nachricht über befreundete Truppen." Loncin antwortet: "Verstanden", und gibt seinerseits eine Meldung durch, aber seine Nachricht kann nicht entschlüsselt werden.

Die deutschen Einheiten haben die Erinnerung an diese Episode bewahrt: Nach der Übergabe des Forts Évegnée erfährt der Kommandeur des 1/25, der gegen dieses Fort operiert hat, dass der Befehlshaber der Angriffstruppen, Generalleutnant Von Kluge (18. Infanteriedivision), in Herve ist; dieser Ort ist 8 Kilometer von uns entfernt. Major Huttman fuhr mit dem Auto nach Herve, erstattete Bericht und wurde von General Von Kluge gebeten, zu versuchen, auch das mächtige Fort Fléron zur Übergabe zu bewegen. Im Hohlweg von Retinne wurde für das Fort Fléron eine Kapitulationsurkunde analog zur anderen aufgesetzt. Der Kommandant des Forts Évegnée wurde mitgenommen. Die Besatzung umfasste fünf Offiziere, vierhundertsieben Mannschaften, Gefangene, die sofort nach Herve eskortiert wurden. Die Gruppe begab sich nach Fléron, dem mächtigsten Fort der Nordostfront. Der Kommandant, klein und schlank, erklärte Major Huttman, der seine Übergabe unter Androhung des Beschusses des Forts mit 42-cm-Mörsern forderte: "Mein Herr, ich bin Soldat, meine Antwort ist nein." Trotz längerer Verhandlungen war es nicht möglich, ihn von seiner soldatischen Sichtweise abzubringen, die die richtige war.

Het vuur op het fort Évegnée duurde niet de hele nacht voort. Er heerst dichte mist. Om 5 uur hervat het vuur van de Duitse artillerie op het fort Évegnée tot 8 uur 's ochtends. Om 9:30 is de mist volledig opgetrokken. De waarnemers van het fort peilen de richting van nieuwe batterijen. Deze batterijen lijken zich in de richting van Favechamps te bevinden, langs de weg Barchon-Bolland, 2 kilometer ten oosten van Barchon. Het fort vuurt enkele salvo's van al zijn stukken af op het gebied van de vermoedelijke locatie. Terwijl dit vuur gaande is, meldt een patrouille dat zich vijandelijke infanterieconcentraties vormen in het dorp Ayeneux. Commandant Mozin geeft bevel een salvo af te vuren op het gemelde doelwit. De vijand wordt verrast en verspreidt zich. Storingsvuur wordt uitgevoerd op de belangrijke verbindingswegen: Julémont, Xhavée, Ayeneux, Magnée, Romsée, Micheroux en Retinne, waarop troepenbewegingen aan het fort Fléron worden gemeld.

Om 15:30 houdt het bombardement op het fort Évegnée op. Om 16 uur verschijnt een automobiel, voorafgegaan door twee trompetters en een ruiter met een witte vlag, op de weg van Micheroux. Op elke treeplank staat een gewapende man. Een Duitse officier en een burger stappen uit de wagen. Ze mogen oprukken tot aan saillant I van het fort, waar commandant Mozin, geëscorteerd, zich eveneens naartoe begeeft. De burger is de vrederechter van Herve. De parlementair, een huzaren des doods, legt uit dat hij gezonden is door Generaal Von Kluge, commandant van de in Herve ingekwartierde divisie. Hij leest een in het Frans gestelde nota van zijn chef voor, die zegt dat anderhalve divisie in Herve is aangekomen. Het fort Barchon is sinds de 8e ingenomen, dat van Évegnée is zojuist gevallen, en dertig batterijen, waaronder zware artilleriestukken van een tot dusver onbekend kaliber, zijn op het fort Fléron gericht.

De vrederechter van Herve is er om deze inlichtingen te bevestigen. De Duitse generaal eist de overgave van het fort Fléron. Zo niet, dan zal het binnen twee uur worden gebombardeerd. Het antwoord van commandant Mozin is onmiddellijk en kort: "Zeg aan uw generaal dat ik nee zeg. U kunt gaan." De beide officieren groeten elkaar en trekken zich terug.

Om 17 uur verschijnt een nieuwe parlementair, komende van de kruising "Chemin de la Clef". Hij wordt vergezeld door een Belgische officier, kapitein Genonceaux, commandant van het fort van Évegnée. Commandant Mozin begeeft zich naar de weg, bij saillant III. Hij hoort daar dezelfde rede als een uur eerder, met dit verschil dat het bombardement voor de volgende ochtend wordt aangekondigd. De blik van commandant Mozin kruist die van commandant Genonceaux. De boodschap is duidelijk: "Wij hebben veel geleden". Een even kort en beslist antwoord als het vorige stuurt de parlementair terug naar zijn generaal. Het fort is dus gewaarschuwd. Binnen enkele uren zal het kennis maken met het zware Duitse artillerie. Maar ondertussen kan het fort niet eens een paar granaten afvuren op het Duitse hoofdkwartier en op de in Herve gestationeerde troepen. Herve ligt op 8000 meter van het fort en de kanonnen van het fort Fléron dragen slechts 7500 meter ver.

In de nacht, rond 23 uur, zien de waarnemers de lichten van de forten Lantin en Loncin aan de overkant van de Maas schijnen. Commandant Mozin communiceert optisch met Loncin waar generaal Leman zich bevindt: "Hier Fléron, alles goed. Geef nieuws over bevriende troepen". Loncin antwoordt: "Begrepen", en geeft op zijn beurt een bericht door, maar zijn boodschap kan niet worden ontcijferd.

De Duitse eenheden hebben de herinnering aan deze episode bewaard: Na de overgave van het fort Évegnée verneemt de commandant van het 1/25 dat tegen dit fort opereerde, dat de commandant van de aanvalstroepen, luitenant-generaal Von Kluge (18e Infanteriedivisie), in Herve is; deze plaats ligt 8 kilometer van ons. Majoor Huttman reed met de auto naar Herve, bracht verslag uit en werd door generaal Von Kluge verzocht te proberen ook het machtige fort Fléron tot overgave te bewegen. In de holle weg van Retinne werd voor het fort Fléron een akte van overgave opgesteld, analoog aan de andere. De commandant van het fort Évegnée werd meegenomen. De garnizoen bestond uit vijf officieren, vierhonderdzeven manschappen, gevangenen, die onmiddellijk naar Herve werden geëscorteerd. De groep begaf zich naar Fléron, het machtigste fort van het noordoostfront. De commandant, klein en slank, verklaarde aan majoor Huttman, die zijn overgave eiste onder bedreiging van beschieting van het fort met 42 cm-mortieren: "Mijnheer, ik ben soldaat, mijn antwoord is nee." Ondanks langere onderhandelingen was het niet mogelijk hem van zijn soldatenstandpunt, dat het juiste was, te doen veranderen.

The fire on Fort Évegnée did not continue all night. Dense fog prevails. At 5 a.m., the German artillery fire on Fort Évegnée resumes until 8 a.m. At 9:30 a.m., the fog has completely lifted. The fort's observers locate the direction of new batteries. These batteries seem to be located near Favechamps, along the Barchon-Bolland road, 2 kilometers east of Barchon. The fort sends a few salvoes from all its guns at the probable location area. This fire is in progress when a patrol reports that enemy infantry concentrations are forming in the village of Ayeneux. Commander Mozin gives orders to direct a salvo at the reported target. The enemy is surprised and scatters. Harassing fire is carried out on the important communication routes: Julémont, Xhavée, Ayeneux, Magnée, Romsée, Micheroux and Retinne, on which troop movements are reported to Fort Fléron.

At 3:30 p.m., the bombardment of Fort Évegnée ceases. At 4 p.m., an automobile preceded by two trumpeters and a horseman carrying a white flag appears on the Micheroux road. An armed man stands on each running board. A German officer and a civilian get out of the car. They are allowed to advance to salient I of the fort, where Commander Mozin, escorted, also proceeds. The civilian is the justice of the peace from Herve. The parliamentarian, a death's head hussar, states that he is sent by General Von Kluge, commanding the division quartered in Herve. He reads a note from his chief, written in French, stating that one and a half divisions have arrived in Herve. Fort Barchon has been taken since the 8th, Fort Évegnée has just fallen, and thirty batteries, including heavy artillery pieces of a caliber unknown to date, are directed at Fort Fléron.

The justice of the peace from Herve is there to confirm this information. The German general demands the surrender of Fort Fléron. Failing that, it will be bombed within two hours. Commander Mozin's response is immediate and brief: "Tell your general that I answer no. You may go." The two officers salute and withdraw.

At 5 p.m., a new parliamentarian coming from the Chemin de la Clef crossroads presents himself. He is accompanied by a Belgian officer, Captain Genonceaux, commander of Fort Évegnée. Commander Mozin goes to the road, at salient III. There he hears the same speech as an hour earlier, with the difference that the bombardment is announced for the next morning. Commander Mozin's gaze meets that of Commander Genonceaux. The message is explicit: "We have suffered greatly." An answer as brief and categorical as the previous one sends the parliamentarian back to his general. The fort is thus warned. In a few hours, it will become acquainted with the German heavy artillery. But in the meantime, the fort cannot even send a few shells at the German headquarters and the troops stationed in Herve. Herve is 8000 meters from the fort and the guns of Fort Fléron only carry 7500 meters.

During the night, around 11 p.m., the observers see the searchlights of the forts of Lantin and Loncin shining on the other side of the Meuse. Commander Mozin communicates optically with Loncin where General Leman is located: "Fléron here, everything is fine. Give news of friendly troops." Loncin replies: "Understood," then transmits in turn but its message cannot be decoded.

The German units have preserved the memory of this episode: After the surrender of Fort Évegnée, the commander of the 1/25 which operated against this fort learns that the commander of the attack troops, Lieutenant General Von Kluge (18th Infantry Division), is at Herve; this locality is 8 kilometers from us. Major Huttman went by car to Herve, made his report and was asked by General Von Kluge to try to also bring the powerful Fort Fléron to surrender. In the sunken lane of Retinne, a surrender document analogous to the other was drawn up for Fort Fléron. The commander of Fort Évegnée was taken along. The garrison comprised five officers, four hundred and seven other ranks, prisoners, immediately escorted towards Herve. The group went to Fléron, the most powerful fort on the north-eastern front. The commander, small and thin, declared to Major Huttman, who demanded his surrender under threat of bombardment of the fort by 42 cm mortars: "Sir, I am a soldier, my answer is no." Despite longer negotiations, it was not possible to make him change his soldier's point of view, which was the right one.

Palba na pevnost Évegnée nepokračovala celou noc. Panuje hustá mlha. V 5 hodin obnovuje německé dělostřelectvo palbu na pevnost Évegnée až do 8 hodin ráno. V 9:30 se mlha zcela rozptýlila. Pozorovatelé pevnosti zaměřují směr nových baterií. Tyto baterie se zdají být umístěny směrem k Favechamps, podél silnice Barchon-Bolland, 2 kilometry východně od Barchonu. Pevnost vypálí několik salv ze všech svých děl na oblast pravděpodobného umístění. Zatímco tato palba probíhá, hlásí hlídka, že se ve vesnici Ayeneux formují nepřátelské pěchotní koncentrace. Velitel Mozin vydá rozkaz vypálit salvu na hlášený cíl. Nepřítel je překvapen a rozptýlí se. Obtěžovací palba je prováděna na důležité komunikační cesty: Julémont, Xhavée, Ayeneux, Magnée, Romsée, Micheroux a Retinne, na kterých jsou pevnosti Fléron hlášeny pohyby jednotek.

V 15:30 bombardování pevnosti Évegnée ustává. V 16 hodin se na silnici z Micheroux objevuje automobil, před nímž jedou dva trubači a jezdec s bílou vlajkou. Na každém stupátku stojí ozbrojený muž. Z vozu vystupuje německý důstojník a civilista. Je jim povoleno postoupit až k salientu I pevnosti, kam se rovněž vydá eskortovaný velitel Mozin. Civilistou je smírčí soudce z Herve. Parlamentář, hulán smrtky (husar smrti), vysvětluje, že je vyslán generálem Von Kluge, velitelem divize ubytované v Herve. Přečte poznámku svého šéfa, napsanou francouzsky, která říká, že do Herve dorazila jedna a půl divize. Pevnost Barchon je dobyta od 8., pevnost Évegnée právě padla a třicet baterií, včetně těžkých dělostřeleckých děl dosud neznámé ráže, je namířeno na pevnost Fléron.

Smírčí soudce z Herve je přítomen, aby tyto informace potvrdil. Německý generál požaduje kapitulaci pevnosti Fléron. V opačném případě bude do dvou hodin bombardována. Odpověď velitele Mozina je okamžitá a stručná: "Řekněte svému generálovi, že odpovídám ne. Můžete jít." Oba důstojníci se pozdraví a odejdou.

V 17 hodin se u křižovatky Chemin de la Clef objevuje nový parlamentář. Je doprovázen belgickým důstojníkem, kapitánem Genonceauxem, velitelem pevnosti Évegnée. Velitel Mozin se vydává na silnici k salientu III. Slyší tam stejnou řeč jako o hodinu dříve, s tím rozdílem, že bombardování je ohlášeno na příští ráno. Pohled velitele Mozina se střetává s pohledem velitele Genonceauxe. Vzkaz je jednoznačný: "Velmi jsme trpěli." Stejně stručná a kategorická odpověď jako ta předchozí posílá parlamentáře zpět k jeho generálovi. Pevnost je tedy varována. Za několik hodin se seznámí s německým těžkým dělostřelectvem. Ale zatím nemůže pevnost poslat ani několik granátů na německé hlavní stanoviště a na jednotky umístěné v Herve. Herve je 8000 metrů od pevnosti a děla pevnosti Fléron dostřelí jen 7500 metrů.

V noci, kolem 23. hodiny, vidí pozorovatelé zářit reflektory pevností Lantin a Loncin na druhé straně Mázy. Velitel Mozin opticky komunikuje s Loncinem, kde se nachází generál Leman: "Zde Fléron, vše v pořádku. Dejte zprávy o přátelských jednotkách." Loncin odpovídá: "Rozumím," a poté předává zprávu, ale jeho zprávu nelze rozluštit.

Německé jednotky si uchovaly vzpomínku na tuto epizodu: Po kapitulaci pevnosti Évegnée se velitel 1/25, který operoval proti této pevnosti, dozvídá, že velitel útočných jednotek, generálporučík Von Kluge (18. pěší divize), je v Herve; tato obec je od nás vzdálena 8 kilometrů. Major Huttman odjel autem do Herve, podal hlášení a byl generálem Von Kluge požádán, aby se pokusil přimět ke kapitulaci i mocnou pevnost Fléron. V úvoze u Retinne byl pro pevnost Fléron sepsán protokol o kapitulaci obdobný tomu druhému. Velitel pevnosti Évegnée byl odveden. Posádka čítala pět důstojníků, čtyři sta sedm mužů, zajatců, okamžitě eskortovaných do Herve. Skupina se vydala do Fléronu, nejmocnější pevnosti na severovýchodní frontě. Velitel, malý a hubený, prohlásil majoru Huttmanovi, který požadoval jeho kapitulaci pod hrozbou bombardování pevnosti 42cm minomety: "Pane, jsem voják, má odpověď je ne." Navzdory delším jednáním nebylo možné přimět ho změnit jeho vojenský úhel pohledu, který byl ten správný.

Cité dans : Zitiert in : Geciteerd in: Cited in: Citováno v: Evegnée (fort d')