Journée du 1er juin 1940

Départ "en camion" pour Wavre.

Journée du 2 juin 1940

Départ de Wavre à 08:00 et arrivée dans une espèce de grande ferme à Gembloux. Il y a des milliers de prisonniers français et belges. Là, il y a un "ravitaillement" qui n'est pas accessible. Tous les magasins de la ville sont vides et les civils nous apportent ce qu'ils peuvent avoir chez eux, même de léger. Nous dormons tous les trois dans la cour de la ferme, sur les gros pavés, emballés dans nos toiles de tente.

Journée des 3, 4 et 5 juin 1940

Toujours à Gembloux, mais avec un peu de nourriture : pain et soupe.

Journée du 6 juin 1940

À 08:00, nous recevons 1/4 de pain et de la soupe ! À 14:00, départ pour Landenne-sur-Meuse - marche pénible - il fait chaud. On loge dans deux baraquements de l'armée belge.

Journée du 7 juin 1940

Réveil à 04:45. Départ à 06:00. 1/6 de pain par tête. La marche est assez dure, toujours fatigué de la veille, on passe par Tramaka, Andenne, Seilles, Java, Bas-Oha, Wanze, Statte et Huy ville, puis citadelle où nous arrivons vers midi. Et la colonne ayant refusé un "tête à droite" au Commandant de la Place, qui fut suivi de chansons patriotiques en anglais pour une douzaine d'Anglais, et d'une "Madelon" pour les Français et les Belges, il nous donna l'occasion de voir notre soupe jetée à l'égout, façon de montrer que l'officier allemand avait beaucoup apprécié notre arrivée dans SA ville !!!

Journée du 8 juin 1940

Un demi-pain par homme, le matin, à midi, une soupe améliorée, souper, café et sirop. Fausse alerte et contre-ordre, on ne part pas en direction de Liège.

Journée du 9 juin 1940

Dès le matin, nous apprenons que les miliciens sont libérés. De 10:30 à 17:00, près de 2 000 sont démobilisés. Mes deux anciens du dépôt de munitions de Hollogne : Léon Beckers et René Vander Biest décident de partir le lendemain.

Journée du 10 juin 1940

Nous passons notre dernière matinée à trois. À 11:15, ce sont les adieux. Ils sortent les derniers, voulant rester avec moi le plus longtemps possible. Deux frères d'armes au sens propre. Réunion de tous les Belges : au total 110, soit 34 miliciens et 76 militaires de carrière.

Journée du 11 juin 1940

Triste journée, seul. Je suis chef de chambrée, le seul artilleur et du RFL. L'Italie entre en guerre aux côtés de l'Allemagne !!

Journée du 12 juin 1940

On nous annonce qu'à partir de demain, nous irons enlever NOS barbelés et réparer les routes que NOUS avons détruites !!!

Journée du 13 juin 1940

Réveil à 05:45. Départ à 07:00 pour Wanze avec 125 hommes pour enlever 300 mètres de réseaux de barbelés. Nous recevons un tiers de pain et du fromage. Travail terminé à 15:00. On rentre à 16:00. Nous recevons de la soupe et du café, car à midi, nous n'avons rien reçu. Flore ma fiancée m'attendait au pied de la citadelle. Quelle surprise, et avec cela, un colis !!

Journée du 14 juin 1940

Remblayage d'une route à Tihange. À 10:30, visite de mes parents et Flore. Mon petit commerce a grandi. Travail terminé à 15:00. Retour en autocar.

Journée du 15 juin 1940

À Tihange, même travail.

Journée du 16 juin 1940

Dimanche. Pas de travail, mais bonne nourriture !

Journée du 17 juin 1940

Travail à Tihange. Dîner apporté par la tante de Meunier. Des frites, de la salade et des œufs durs. C'est la première fois qu'on mange aussi bien. On rentre à pied, et le soir, nous recevons des pommes de terre, des haricots vinaigrette envoyés par les habitants d'Ombret.

Journée du 18 juin 1940

Au travail sur la route Liège-Huy à Tihange. Reçu un pain pour trois et du fromage. À midi, la tante de Meunier nous apporte du riz au lait excellent. Le soir, on reçoit du riz à la viande, mais quel contraste ! On rentre à pied. Les habitants donnent des fraises, et à midi, les habitants d'Ombret (par l'intermédiaire de Monsieur le Curé) apportent de la soupe verte pour toute l'équipe. Excellente soupe.

Journée du 19 juin 1940

Toujours le même travail à Tihange. Reçu pain "noir" allemand. Plus nourrissant que le pain belge ? Ravitaillement par les habitants de Tihange.

Journées des 20 et 21 juin 1940

Travail à Tihange. Et toujours une excellente nourriture que nous apporte la tante de Meunier.

Journée du 22 juin 1940

Nous changeons d'emplacement, nous allons à Moha pour enlever un réseau de barbelés. Près de là, une voiture allemande a sauté sur une mine : quatre morts, trois Allemands et un civil belge. L'auto se trouve à trente mètres de la mine et un corps à cent cinquante mètres. Une carabine est restée suspendue dans les fils barbelés. Les habitants de Moha apportent des tartines avec de la tête pressée. Visite de "mon" Brigadier Dubois et de son père.

Journée du 23 juin 1940

Dimanche. Pas de travail, assez bien de visiteurs… d'où assez bien de démobilisés et ainsi, nous augmentons notre réserve de vivres. Nous n'avions plus de pain ! Je reste donc avec Meunier. Hier et aujourd'hui, cela fait douze démobilisés.

Journée du 24 juin 1940

Travail à Wanze… Je suis chef d'équipe… Mais notre chambre se vide… À midi, les habitants de Wanze nous apportent un œuf dans une tartine, de la soupe verte et des groseilles rouges. Nous recevons un pain allemand pour quatre. Nous restons à deux camarades avec Meunier.

Journée du 25 juin 1940

Travail aux barbelés de Wanze. Rentrés à Huy… Citadelle à 16:00. Il y a cinq démobilisés ce jour. Il paraît que nous allons TOUS être libérés… communication de "notre" Adjudant. J'espère bien avoir de la visite demain. Meunier espère aussi pour demain.

Journée du 26 juin 1940

Travail aux barbelés à Wanze et à Moha. Temps très pluvieux, et on se met à l'abri très longtemps dans un garage. À midi, les habitants de Moha, très courageux, car il pleut à torrents, nous apportent à dîner. Nous retournons à Huy en autocar. Au pied de la citadelle, je rencontre mon père qui m'annonce la nouvelle tant espérée : "Je suis démobilisé, mais non sans peine : je dois enlever mes galons, insignes du RFL, palmes de breveté". Quelle humiliation, ma carte d'identité déchirée et remplacée par un bout de papier… tout en allemand.

Signé René Zimmermann
EX 1er Maréchal des Logis Chef du Dépôt de Munitions de Hollogne.

Tag des 1. Juni 1940

Abfahrt "mit dem Lastwagen" nach Wavre.

Tag des 2. Juni 1940

Abfahrt von Wavre um 08:00 Uhr und Ankunft in einer Art großer Farm in Gembloux. Es gibt Tausende von französischen und belgischen Gefangenen. Dort gibt es eine "Verpflegungsausgabe", die nicht zugänglich ist. Alle Geschäfte der Stadt sind leer, und die Zivilbevölkerung bringt uns, was sie zu Hause haben, auch wenn es nur wenig ist. Wir drei schlafen im Hof der Farm auf dem groben Kopfsteinpflaster, eingewickelt in unsere Zeltbahnen.

Tag des 3., 4. und 5. Juni 1940

Immer noch in Gembloux, aber mit etwas Nahrung: Brot und Suppe.

Tag des 6. Juni 1940

Um 08:00 Uhr erhalten wir 1/4 Brot und Suppe! Um 14:00 Uhr Aufbruch nach Landenne-sur-Meuse - mühsamer Marsch - es ist heiß. Wir werden in zwei Baracken der belgischen Armee einquartiert.

Tag des 7. Juni 1940

Wecken um 04:45 Uhr. Abmarsch um 06:00 Uhr. 1/6 Brot pro Kopf. Der Marsch ist ziemlich hart, immer noch müde vom Vortag, wir passieren Tramaka, Andenne, Seilles, Java, Bas-Oha, Wanze, Statte und die Stadt Huy, dann die Zitadelle, wo wir gegen Mittag ankommen. Und weil die Kolonne dem Stadtkommandanten den "Kopf nach rechts" verweigerte, was von patriotischen Liedern auf Englisch für ein Dutzend Engländer und einer "Madelon" für die Franzosen und Belgier gefolgt wurde, gab er uns die Gelegenheit zu sehen, wie unsere Suppe in den Abfluss gekippt wurde, um zu zeigen, dass der deutsche Offizier unsere Ankunft in SEINER Stadt sehr geschätzt hatte!!!

Tag des 8. Juni 1940

Ein halbes Brot pro Mann, morgens, mittags eine verbesserte Suppe, Abendessen, Kaffee und Sirup. Falscher Alarm und Gegenbefehl, wir fahren nicht in Richtung Lüttich.

Tag des 9. Juni 1940

Gleich morgens erfahren wir, dass die Milizsoldaten entlassen werden. Von 10:30 bis 17:00 Uhr werden nahezu 2.000 demobilisiert. Meine beiden ehemaligen Kameraden vom Munitionsdepot Hollogne: Léon Beckers und René Vander Biest beschließen, am nächsten Tag zu gehen.

Tag des 10. Juni 1940

Wir verbringen unseren letzten Vormittag zu dritt. Um 11:15 Uhr ist der Abschied. Sie gehen als Letzte, wollen so lange wie möglich bei mir bleiben. Zwei Waffenbrüder im wahrsten Sinne des Wortes. Versammlung aller Belgier: insgesamt 110, davon 34 Milizsoldaten und 76 Berufssoldaten.

Tag des 11. Juni 1940

Trauriger Tag, allein. Ich bin Stubenältester, der einzige Artillerist und vom RFL. Italien tritt an der Seite Deutschlands in den Krieg ein!!

Tag des 12. Juni 1940

Uns wird angekündigt, dass wir ab morgen UNSERE Drahthindernisse entfernen und die Straßen reparieren werden, die WIR zerstört haben!!!

Tag des 13. Juni 1940

Wecken um 05:45 Uhr. Abmarsch um 07:00 Uhr nach Wanze mit 125 Mann, um 300 Meter Drahthindernis zu entfernen. Wir erhalten ein Drittel Brot und Käse. Arbeit beendet um 15:00 Uhr. Wir kehren um 16:00 Uhr zurück. Wir erhalten Suppe und Kaffee, da wir mittags nichts bekommen haben. Flore, meine Verlobte, wartete am Fuße der Zitadelle auf mich. Was für eine Überraschung, und dazu noch ein Paket!!

Tag des 14. Juni 1940

Verfüllung einer Straße in Tihange. Um 10:30 Uhr Besuch meiner Eltern und Flore. Mein kleiner Tauschhandel ist gewachsen. Arbeit beendet um 15:00 Uhr. Rückkehr mit dem Autocar.

Tag des 15. Juni 1940

In Tihange gleiche Arbeit.

Tag des 16. Juni 1940

Sonntag. Keine Arbeit, aber gutes Essen!

Tag des 17. Juni 1940

Arbeit in Tihange. Mittagessen gebracht von Meuniers Tante. Pommes frites, Salat und hartgekochte Eier. Zum ersten Mal essen wir so gut. Wir gehen zu Fuß zurück, und am Abend erhalten wir Kartoffeln, Bohnen mit Vinaigrette, geschickt von den Einwohnern von Ombret.

Tag des 18. Juni 1940

Bei der Arbeit an der Straße Lüttich-Huy in Tihange. Erhalten ein Brot für drei und Käse. Mittags bringt uns Meuniers Tante ausgezeichneten Milchreis. Abends erhalten wir Reis mit Fleisch, aber welch ein Kontrast! Wir gehen zu Fuß zurück. Die Einwohner geben Erdbeeren, und mittags bringen die Einwohner von Ombret (durch Vermittlung des Herrn Pfarrers) für das ganze Team Gemüsesuppe. Ausgezeichnete Suppe.

Tag des 19. Juni 1940

Immer noch die gleiche Arbeit in Tihange. Erhalten deutsches "Schwarzbrot". Nährhafter als belgisches Brot? Verpflegung durch die Einwohner von Tihange.

Tag des 20. und 21. Juni 1940

Arbeit in Tihange. Und immer wieder ausgezeichnetes Essen, das uns Meuniers Tante bringt.

Tag des 22. Juni 1940

Wir wechseln den Ort, wir gehen nach Moha, um ein Drahthindernis zu entfernen. In der Nähe ist ein deutsches Auto auf eine Mine gefahren: vier Tote, drei Deutsche und ein belgischer Zivilist. Das Auto befindet sich dreißig Meter von der Mine entfernt und eine Leiche hundertfünfzig Meter. Ein Karabiner blieb im Stacheldraht hängen. Die Einwohner von Moha bringen Brote mit Presskopf. Besuch von "meinem" Korporal Dubois und seinem Vater.

Tag des 23. Juni 1940

Sonntag. Keine Arbeit, ziemlich viele Besucher… daher ziemlich viele Demobilisierte, und so vergrößern wir unseren Lebensmittelvorrat. Wir hatten kein Brot mehr! Ich bleibe also mit Meunier. Gestern und heute sind das zwölf Demobilisierte.

Tag des 24. Juni 1940

Arbeit in Wanze… Ich bin Truppführer… Aber unsere Stube leert sich… Mittags bringen uns die Einwohner von Wanze ein Ei auf einem Butterbrot, Gemüsesuppe und rote Johannisbeeren. Wir erhalten ein deutsches Brot für vier. Wir bleiben zu zweit mit Meunier.

Tag des 25. Juni 1940

Arbeit an den Drahthindernissen von Wanze. Zurück in Huy… Zitadelle um 16:00 Uhr. Es gibt fünf Demobilisierte an diesem Tag. Es scheint, dass wir ALLE entlassen werden… Mitteilung von "unserem" Feldwebel. Ich hoffe sehr, morgen Besuch zu bekommen. Meunier hofft auch für morgen.

Tag des 26. Juni 1940

Arbeit an den Drahthindernissen in Wanze und Moha. Sehr regnerisches Wetter, und wir suchen sehr lange in einer Garage Schutz. Mittags bringen uns die sehr mutigen Einwohner von Moha, denn es regnet in Strömen, das Mittagessen. Wir kehren mit dem Autocar nach Huy zurück. Am Fuße der Zitadelle treffe ich meinen Vater, der mir die lang ersehnte Neuigkeit mitteilt: "Ich bin demobilisiert, aber nicht ohne Mühe: Ich muss meine Winkel, Abzeichen des RFL, Patentierungspalmen ablegen." Welche Demütigung, mein Personalausweis zerrissen und ersetzt durch einen Zettel… ganz auf Deutsch.

gez. René Zimmermann
EX 1. Wachtmeister Chef des Munitionsdepots Hollogne.

Dag van 1 juni 1940

Vertrek "per vrachtwagen" naar Waver.

Dag van 2 juni 1940

Vertrek uit Waver om 08:00 uur en aankomst in een soort grote boerderij in Gembloers. Er zijn duizenden Franse en Belgische gevangenen. Daar is een "rantsoenering" die niet toegankelijk is. Alle winkels in de stad zijn leeg en de burgers brengen ons wat ze thuis kunnen missen, zelfs al is het weinig. Wij drieën slapen op de binnenplaats van de boerderij, op de grote keien, gewikkeld in onze tentzeilen.

Dag van 3, 4 en 5 juni 1940

Nog steeds in Gembloers, maar met wat eten: brood en soep.

Dag van 6 juni 1940

Om 08:00 uur krijgen we 1/4 brood en soep! Om 14:00 uur vertrek naar Landenne-sur-Meuse - zware mars - het is warm. We worden ondergebracht in twee barakken van het Belgische leger.

Dag van 7 juni 1940

Wekken om 04:45 uur. Vertrek om 06:00 uur. 1/6 brood per persoon. De mars is vrij zwaar, nog steeds moe van gisteren, we passeren Tramaka, Andenne, Seilles, Java, Bas-Oha, Wanze, Statte en de stad Hoei, dan de citadel waar we rond de middag aankomen. En omdat de colonne de "hoofd rechts" weigerde aan de Commandant van de Plaats, gevolgd door patriottische liederen in het Engels voor een dozijn Engelsen, en een "Madelon" voor de Fransen en Belgen, gaf hij ons de gelegenheid om onze soep in de riool te zien gieten, om te tonen dat de Duitse officier onze aankomst in ZIJN stad zeer op prijs stelde!!!

Dag van 8 juni 1940

Een half brood per man, 's morgens, 's middags een betere soep, avondmaal, koffie en siroop. Vals alarm en tegenbevel, we vertrekken niet in de richting van Luik.

Dag van 9 juni 1940

Reeds 's morgens vernemen we dat de miliciens vrijgelaten worden. Van 10:30 tot 17:00 uur worden bijna 2.000 gedemobiliseerd. Mijn twee oud-kameraden van het munitiedepot van Hollogne: Léon Beckers en René Vander Biest besluiten de volgende dag te vertrekken.

Dag van 10 juni 1940

We brengen onze laatste ochtend met zijn drieën door. Om 11:15 uur is het afscheid. Zij gaan als laatsten, willen zo lang mogelijk bij mij blijven. Twee wapenbroeders in de ware zin van het woord. Bijeenkomst van alle Belgen: in totaal 110, waaronder 34 miliciens en 76 beroepsmilitairen.

Dag van 11 juni 1940

Droevige dag, alleen. Ik ben kameroudste, de enige artillerist en van het RFL. Italië treedt aan de zijde van Duitsland in de oorlog!!

Dag van 12 juni 1940

Ons wordt aangekondigd dat we vanaf morgen ONZE prikkeldraad zullen weghalen en de wegen herstellen die WIJ vernield hebben!!!

Dag van 13 juni 1940

Wekken om 05:45 uur. Vertrek om 07:00 uur naar Wanze met 125 man om 300 meter prikkeldraadversperringen te verwijderen. We krijgen een derde brood en kaas. Werk gedaan om 15:00 uur. We keren terug om 16:00 uur. We krijgen soep en koffie, want 's middags hadden we niets gekregen. Flore, mijn verloofde, wachtte aan de voet van de citadel. Wat een verrassing, en daarbij een pakket!!

Dag van 14 juni 1940

Ophogen van een weg in Tihange. Om 10:30 uur bezoek van mijn ouders en Flore. Mijn kleine handeltje is gegroeid. Werk gedaan om 15:00 uur. Terugkeer met autobus.

Dag van 15 juni 1940

In Tihange zelfde werk.

Dag van 16 juni 1940

Zondag. Geen werk, maar goed eten!

Dag van 17 juni 1940

Werk in Tihange. Middagmaal gebracht door de tante van Meunier. Frieten, salade en hardgekookte eieren. Voor het eerst eten we zo goed. We gaan te voet terug, en 's avonds ontvangen we aardappelen, bonen met vinaigrette, gestuurd door de inwoners van Ombret.

Dag van 18 juni 1940

Aan het werk op de weg Luik-Hoei in Tihange. Kregen een brood voor drie en kaas. 's Middags brengt de tante van Meunier ons uitstekende rijstpap. 's Avonds krijgen we rijst met vlees, maar wat een contrast! We gaan te voet terug. De inwoners geven aardbeien, en 's middags brengen de inwoners van Ombret (via de pastoor) groentesoep voor het hele team. Uitstekende soep.

Dag van 19 juni 1940

Nog steeds hetzelfde werk in Tihange. Kregen Duits "zwartbrood". Voedzamer dan Belgisch brood? Bevoorrading door de inwoners van Tihange.

Dag van 20 en 21 juni 1940

Werk in Tihange. En steeds weer uitstekend eten dat de tante van Meunier ons brengt.

Dag van 22 juni 1940

We veranderen van plaats, we gaan naar Moha om een prikkeldraadversperring te verwijderen. In de buurt is een Duitse auto op een mijn gereden: vier doden, drie Duitsers en een Belgische burger. De auto bevindt zich dertig meter van de mijn en een lijk honderdvijftig meter. Een karabijn bleef in het prikkeldraad hangen. De inwoners van Moha brengen boterhammen met kopvlees. Bezoek van "mijn" Brigadier Dubois en zijn vader.

Dag van 23 juni 1940

Zondag. Geen werk, vrij veel bezoekers… dus vrij veel gedemobiliseerden en zo vergroten we onze voedselvoorraad. We hadden geen brood meer! Ik blijf dus met Meunier. Gisteren en vandaag zijn dat twaalf gedemobiliseerden.

Dag van 24 juni 1940

Werk in Wanze… Ik ben ploegbaas… Maar onze kamer loopt leeg… 's Middags brengen de inwoners van Wanze ons een ei op een boterham, groentesoep en rode bessen. We krijgen een Duits brood voor vier. We blijven met twee kameraden over met Meunier.

Dag van 25 juni 1940

Werk aan de prikkeldraad van Wanze. Terug in Hoei… Citadel om 16:00 uur. Er zijn vijf gedemobiliseerden deze dag. Het schijnt dat we ALLEMAAL vrijgelaten zullen worden… mededeling van "onze" Adjudant. Ik hoop echt bezoek te krijgen morgen. Meunier hoopt ook voor morgen.

Dag van 26 juni 1940

Werk aan prikkeldraad in Wanze en Moha. Zeer regenachtig weer, en we schuilen heel lang in een garage. 's Middags brengen de zeer moedige inwoners van Moha, want het regent pijpenstelen, ons het middagmaal. We keren met de autobus terug naar Hoei. Aan de voet van de citadel ontmoet ik mijn vader die mij het langverwachte nieuws meedeelt: "Ik ben gedemobiliseerd, maar niet zonder moeite: ik moet mijn strepen, insignes van het RFL, patentiepalmen afleggen." Wat een vernedering, mijn identiteitskaart verscheurd en vervangen door een papiertje… helemaal in het Duits.

Getekend René Zimmermann
EX 1e Wachtmeester Chef van het Munitiedepot van Hollogne.

Day of 1 June 1940

Departure "by truck" for Wavre.

Day of 2 June 1940

Departure from Wavre at 08:00 and arrival at a kind of large farm in Gembloux. There are thousands of French and Belgian prisoners. There, there is a "food distribution" which is not accessible. All the shops in the town are empty and civilians bring us what they can spare at home, even if just a little. The three of us sleep in the farmyard, on the large cobblestones, wrapped in our shelter halves.

Day of 3, 4 and 5 June 1940

Still in Gembloux, but with a little food: bread and soup.

Day of 6 June 1940

At 08:00, we receive 1/4 loaf of bread and soup! At 14:00, departure for Landenne-sur-Meuse - difficult march - it's hot. We are lodged in two barracks of the Belgian army.

Day of 7 June 1940

Wake up at 04:45. Departure at 06:00. 1/6 loaf of bread per head. The march is quite hard, still tired from the day before, we pass through Tramaka, Andenne, Seilles, Java, Bas-Oha, Wanze, Statte and the city of Huy, then the citadel where we arrive around noon. And the column having refused an "eyes right" to the Commander of the Place, which was followed by patriotic songs in English for a dozen Englishmen, and a "Madelon" for the French and Belgians, he gave us the opportunity to see our soup thrown into the sewer, a way of showing that the German officer greatly appreciated our arrival in HIS city!!!

Day of 8 June 1940

Half a loaf of bread per man, in the morning, at noon an improved soup, supper, coffee and syrup. False alarm and counter-order, we do not leave in the direction of Liège.

Day of 9 June 1940

From the morning, we learn that the militiamen are released. From 10:30 to 17:00, nearly 2,000 are demobilized. My two former comrades from the Hollogne ammunition depot: Léon Beckers and René Vander Biest decide to leave the next day.

Day of 10 June 1940

We spend our last morning together, the three of us. At 11:15, it's farewell. They are the last to leave, wanting to stay with me as long as possible. Two brothers in arms in the truest sense. Meeting of all the Belgians: 110 in total, comprising 34 militiamen and 76 regular soldiers.

Day of 11 June 1940

Sad day, alone. I am the senior man in the room, the only artilleryman and from the RFL. Italy enters the war on the side of Germany!!

Day of 12 June 1940

We are told that from tomorrow, we will go and remove OUR barbed wire and repair the roads that WE destroyed!!!

Day of 13 June 1940

Wake up at 05:45. Departure at 07:00 for Wanze with 125 men to remove 300 meters of barbed wire entanglements. We receive a third of a loaf of bread and cheese. Work finished at 15:00. We return at 16:00. We receive soup and coffee, because at noon we received nothing. Flore, my fiancée, was waiting for me at the foot of the citadel. What a surprise, and a parcel too!!

Day of 14 June 1940

Backfilling a road in Tihange. At 10:30, visit from my parents and Flore. My little trade has grown. Work finished at 15:00. Return by bus.

Day of 15 June 1940

In Tihange, same work.

Day of 16 June 1940

Sunday. No work, but good food!

Day of 17 June 1940

Work in Tihange. Dinner brought by Meunier's aunt. Chips, salad and hard-boiled eggs. It's the first time we've eaten so well. We walk back, and in the evening we receive potatoes, beans in vinaigrette sent by the inhabitants of Ombret.

Day of 18 June 1940

At work on the Liège-Huy road in Tihange. Received one loaf for three and cheese. At noon, Meunier's aunt brings us excellent rice pudding. In the evening, we receive rice with meat, but what a contrast! We walk back. The inhabitants give strawberries, and at noon, the inhabitants of Ombret (through the parish priest) bring green soup for the whole team. Excellent soup.

Day of 19 June 1940

Still the same work in Tihange. Received German "black bread". More nutritious than Belgian bread? Supplies from the inhabitants of Tihange.

Day of 20 and 21 June 1940

Work in Tihange. And always excellent food that Meunier's aunt brings us.

Day of 22 June 1940

We change location, we go to Moha to remove a barbed wire entanglement. Nearby, a German car hit a mine: four dead, three Germans and one Belgian civilian. The car is thirty meters from the mine and one body a hundred and fifty meters away. A carbine remained hanging in the barbed wire. The inhabitants of Moha bring slices of bread with head cheese. Visit from "my" Corporal Dubois and his father.

Day of 23 June 1940

Sunday. No work, quite a few visitors… hence quite a few demobilized, and so we increase our food supply. We had no bread left! So I stay with Meunier. Yesterday and today, that makes twelve demobilized.

Day of 24 June 1940

Work in Wanze… I am team leader… But our room is emptying… At noon, the inhabitants of Wanze bring us an egg on a slice of bread, green soup and red currants. We receive one German loaf for four. We are left with two comrades including Meunier.

Day of 25 June 1940

Work on the Wanze barbed wire. Returned to Huy… Citadel at 16:00. There are five demobilized this day. It seems we will ALL be released… communication from "our" Warrant Officer. I really hope to have visitors tomorrow. Meunier also hopes for tomorrow.

Day of 26 June 1940

Work on barbed wire in Wanze and Moha. Very rainy weather, and we take shelter for a very long time in a garage. At noon, the very courageous inhabitants of Moha, as it is pouring with rain, bring us dinner. We return to Huy by bus. At the foot of the citadel, I meet my father who gives me the long-awaited news: "I am demobilized, but not without difficulty: I must remove my stripes, insignia of the RFL, brevet palms." What humiliation, my identity card torn up and replaced by a scrap of paper… all in German.

Signed René Zimmermann
EX 1st Sergeant Chief of the Hollogne Ammunition Depot.

Den 1. června 1940

Odjezd "nákladním autem" do Wavre.

Den 2. června 1940

Odjezd z Wavre v 08:00 a příjezd do jakési velké farmy v Gembloux. Jsou zde tisíce francouzských a belgických vězňů. Je zde "výdej potravin", který není přístupný. Všechny obchody ve městě jsou prázdné a civilisté nám nosí, co doma mohou postrádat, i když je to málo. Všichni tři spíme na dvoře farmy na velkých dlažebních kostkách, zabaleni do celt.

Den 3., 4. a 5. června 1940

Stále v Gembloux, ale s trochou jídla: chléb a polévka.

Den 6. června 1940

V 08:00 dostáváme 1/4 chleba a polévku! Ve 14:00 odjezd do Landenne-sur-Meuse - namáhavý pochod - je horko. Jsme ubytováni ve dvou barácích belgické armády.

Den 7. června 1940

Probuzení ve 04:45. Odchod v 06:00. 1/6 chleba na osobu. Pochod je dost těžký, stále unaveni z předchozího dne, procházíme Tramaka, Andenne, Seilles, Java, Bas-Oha, Wanze, Statte a město Huy, pak citadelu, kam přicházíme kolem poledne. A protože kolona odmítla "hlavu vpravo" před velitelem města, což bylo následováno vlasteneckými písněmi v angličtině pro tucet Angličanů a "Madelon" pro Francouze a Belgičany, dal nám příležitost vidět, jak byla naše polévka vylita do kanálu, aby ukázal, jak si německý důstojník velmi cenil našeho příjezdu do JEHO města!!!

Den 8. června 1940

Půl bochníku chleba na muže, ráno, v poledne vylepšená polévka, večeře, káva a sirup. Falešný poplach a protirozkaz, neodjíždíme směrem na Lutych.

Den 9. června 1940

Hned ráno se dozvídáme, že milicionáři jsou propuštěni. Od 10:30 do 17:00 je demobilizováno téměř 2 000 mužů. Moji dva bývalí kamarádi z muničního skladu Hollogne: Léon Beckers a René Vander Biest se rozhodnou odejít příští den.

Den 10. června 1940

Trávíme poslední dopoledne spolu, všichni tři. V 11:15 přichází loučení. Odcházejí jako poslední, chtějí se mnou zůstat co nejdéle. Dva bratři ve zbrani v pravém slova smyslu. Shromáždění všech Belgičanů: celkem 110, z toho 34 milicionářů a 76 vojáků z povolání.

Den 11. června 1940

Smutný den, sám. Jsem nejstarší na světnici, jediný dělostřelec a z RFL. Itálie vstupuje do války po boku Německa!!

Den 12. června 1940

Je nám oznámeno, že od zítřka půjdeme odstraňovat NAŠE ostnaté dráty a opravovat silnice, které JSME zničili!!!

Den 13. června 1940

Probuzení v 05:45. Odchod v 07:00 do Wanze se 125 muži na odstranění 300 metrů drátěných překážek. Dostáváme třetinu chleba a sýr. Práce skončena v 15:00. Vracíme se v 16:00. Dostáváme polévku a kávu, protože v poledne jsme nic nedostali. Flore, má snoubenka, na mě čekala u paty citadely. Jaké překvapení, a k tomu balíček!!

Den 14. června 1940

Zasypávání silnice v Tihange. V 10:30 návštěva mých rodičů a Flore. Můj malý obchod vzrostl. Práce skončena v 15:00. Návrat autobusem.

Den 15. června 1940

V Tihange stejná práce.

Den 16. června 1940

Neděle. Žádná práce, ale dobré jídlo!

Den 17. června 1940

Práce v Tihange. Oběd přinesen tetou Meuniera. Hranolky, salát a vařená vejce. Poprvé jíme tak dobře. Vracíme se pěšky a večer dostáváme brambory, fazole s vinaigrettem, zaslané obyvateli Ombret.

Den 18. června 1940

Při práci na silnici Lutych-Huy v Tihange. Dostali jsme jeden chléb pro tři a sýr. V poledne nám teta Meuniera přináší výbornou rýžovou kaši. Večer dostáváme rýži s masem, ale jaký kontrast! Vracíme se pěšky. Obyvatelé dávají jahody a v poledne přinášejí obyvatelé Ombret (prostřednictvím pana faráře) zeleninovou polévku pro celý tým. Výborná polévka.

Den 19. června 1940

Stále stejná práce v Tihange. Dostali jsme německý "černý chléb". Výživnější než belgický chléb? Zásobování od obyvatel Tihange.

Den 20. a 21. června 1940

Práce v Tihange. A stále vynikající jídlo, které nám nosí teta Meuniera.

Den 22. června 1940

Měníme místo, jdeme do Moha odstranit drátěnou překážku. Nedaleko najelo německé auto na minu: čtyři mrtví, tři Němci a jeden belgický civilista. Auto je třicet metrů od miny a jedno tělo sto padesát metrů. Karabina zůstala viset v ostnatém drátě. Obyvatelé Moha přinášejí chleby s tlačenkou. Návštěva "mého" brigadýra Duboise a jeho otce.

Den 23. června 1940

Neděle. Žádná práce, docela dost návštěvníků… tedy docela dost demobilizovaných, a tak zvyšujeme naši zásobu potravin. Už jsme neměli chléb! Zůstávám tedy s Meunierem. Včera a dnes je to dvanáct demobilizovaných.

Den 24. června 1940

Práce ve Wanze… Jsem vedoucí čety… Ale naše světnice se vyprazdňuje… V poledne nám obyvatelé Wanze nosí vejce na chlebu, zeleninovou polévku a červený rybíz. Dostáváme jeden německý chléb pro čtyři. Zůstáváme s Meunierem, jsme dva.

Den 25. června 1940

Práce na ostnatém drátu ve Wanze. Návrat do Huy… Citadela v 16:00. Toho dne je pět demobilizovaných. Zdá se, že budeme VŠICHNI propuštěni… sdělení od "našeho" rotmistra. Opravdu doufám, že zítra budu mít návštěvu. Meunier také doufá v zítřek.

Den 26. června 1940

Práce na ostnatém drátu ve Wanze a v Moha. Velmi deštivé počasí, a velmi dlouho se schováváme v garáži. V poledne nám velmi stateční obyvatelé Moha, protože leje jako z konve, nosí oběd. Vracíme se autobusem do Huy. U paty citadely potkávám svého otce, který mi sděluje dlouho očekávanou zprávu: "Jsem demobilizován, ale ne bez potíží: musím si sundat výložky, odznaky RFL, palmové ratolesti za patent." Jaké ponížení, má občanská průkazka roztržena a nahrazena kouskem papíru… celé německy.

Podepsáno René Zimmermann
EX 1. četař náčelník Muničního skladu Hollogne.