Position Fortifiée de Liège, quatrième ligne de résistance, abris d'intervalles, intervalle Pontisse-Lixhe ou ligne de Meuse, abri PL 19, 92 m/alt. Situé tout à l'entrée de la carrière de gypse de Loën à l'ouest de la rue d'Eben, il s'agit d'un abri tout à fait atypique à quatre niveaux de combat reliés par des échelons sertis dans les murs. Appuyé contre la colline, quand elle existait encore, le niveau 1 présente une embrasure d'angle pour une mitrailleuse; le niveau 2 présente lui aussi une embrasure d'angle pour une mitrailleuse, une issue de secours et une goulotte lance-grenades; le niveau 3 se présente comme un abri de type intervalle PFL2 avec deux embrasures frontales pour une mitrailleuse, l'entrée sur le côté gauche lorsqu'on est face aux embrasures, un sas avec grille d'entrée P1 et porte à persiennes P2 munie d'une plaque de blindage; le niveau 4 comporte une cloche GFM pour guetteur et fusil-mitrailleur en dalle de ciel. Tous les niveaux possédaient des consoles pour étagères, des crochets L2 et L3. Une ventilation adéquate devait également être présente. Détruit au début de l'exploitation de la carrière.

Befestigte Stellung Lüttich, vierte Widerstandslinie, Intervallunterstände, Intervall Pontisse-Lixhe oder Maaslinie, Unterstand PL 19, 92 M/ü. M. Gelegen direkt am Eingang des Gipssteinbruchs von Loën westlich der Rue d'Eben, handelt es sich um einen völlig atypischen Unterstand mit vier Kampfebenen, die durch in die Wände eingelassene Sprossen verbunden sind. An den Hang gelehnt, als dieser noch existierte, weist Ebene 1 eine Eck schießscharte für ein Maschinengewehr auf; Ebene 2 weist ebenfalls eine Eck schießscharte für ein Maschinengewehr, einen Notausgang und einen Granatwerferschacht auf; Ebene 3 präsentiert sich als ein Intervallunterstand vom Typ VSL2 mit zwei frontalen Schießscharten für ein Maschinengewehr, dem Eingang auf der linken Seite, wenn man vor den Schießscharten steht, einer Schleuse mit P1-Eingangsgitter und einer P2-Lamellentür mit einer Panzerplatte; Ebene 4 umfasst eine GFM-Kuppel für Beobachter und leichtes Maschinengewehr auf der Deckenplatte. Alle Ebenen besaßen Konsolen für Regale, Haken L2 und L3. Eine angemessene Belüftung dürfte ebenfalls vorhanden gewesen sein. Zu Beginn des Steinbruchbetriebs zerstört.

Versterkte Stelling Luik, vierde weerstandslijn, intervalschuilkelder, interval Pontisse-Lixhe of Maaslijn, schuilkelder PL 19, 92 m/TAW. Gelegen helemaal aan de ingang van de gipsgroeve van Loën ten westen van de rue d'Eben, betreft het een volledig atypische schuilkelder met vier gevechtsniveaus verbonden door in de muren ingewerkte sporten. Tegen de heuvel aangeleund, toen die nog bestond, vertoont niveau 1 een hoekschietgat voor een mitrailleur; niveau 2 vertoont eveneens een hoekschietgat voor een mitrailleur, een nooduitgang en een granaatwerper-goot; niveau 3 presenteert zich als een intervalschuilkelder van het type VSL2 met twee frontale schietgaten voor een mitrailleur, de ingang aan de linkerkant wanneer men voor de schietgaten staat, een sluis met P1-toegangshek en P2-lamellendeur voorzien van een pantserplaat; niveau 4 omvat een GFM-koepel voor wachter en mitrailleur op de dakplaat. Alle niveaus bezaten console voor rekken, haken L2 en L3. Een adequate ventilatie moet ook aanwezig zijn geweest. Vernield bij de aanvang van de groeve-exploitatie.

Fortified Position of Liège, fourth line of resistance, interval shelters, Pontisse-Lixhe interval or Meuse line, shelter PL 19, 92 m/asl. Located right at the entrance of the Loën gypsum quarry west of Rue d'Eben, this is a completely atypical shelter with four combat levels connected by rungs embedded in the walls. Leaning against the hill, when it still existed, level 1 features a corner embrasure for a machine gun; level 2 also features a corner embrasure for a machine gun, an emergency exit and a grenade launcher chute; level 3 presents itself as an FPL2 type interval shelter with two frontal embrasures for a machine gun, the entrance on the left side when facing the embrasures, an airlock with P1 entrance gate and P2 louvered door fitted with an armor plate; level 4 includes a GFM cupola for lookout and light machine gun on the roof slab. All levels had consoles for shelves, L2 and L3 hooks. Adequate ventilation must also have been present. Destroyed at the start of quarry operations.

Opevněná pozice Lutych, čtvrtá obranná linie, intervalové pěchotní sruby, interval Pontisse-Lixhe neboli Mázská linie, pěchotní srub PL 19, 92 m/n. m. Nacházející se přímo u vjezdu do sádrovcového lomu Loën západně od ulice Rue d'Eben, jedná se o zcela atypický pěchotní srub se čtyřmi bojovými úrovněmi spojenými stupačkami zapuštěnými do zdí. Opřený o kopec, když ještě existoval, úroveň 1 má rohovou střílnu pro kulomet; úroveň 2 má také rohovou střílnu pro kulomet, nouzový východ a granátometný žlab; úroveň 3 se prezentuje jako intervalový pěchotní srub typu OPL2 se dvěma čelními střílnami pro kulomet, vchodem na levé straně při pohledu na střílny, přechodovou komorou se vstupní mříží P1 a dvoukřídlými žaluziovými dveřmi P2 opatřenými pancéřovým plechem; úroveň 4 obsahuje zvon GFM pro pozorovatele a lehký kulomet na stropní desce. Všechny úrovně měly konzoly pro police, háky L2 a L3. Muselo být přítomno i odpovídající větrání. Zničeno na začátku těžby v lomu.

"Le plus beau blockhaus de la ligne sacrifié pour ne pas faire un détour de 4 ou 5 m..." C'est effectivement d'une tristesse infinie. On imagine les engins de chantier arrivant, les pelleteuses mordant dans le béton armé pour grignoter littéralement l'histoire, et tout ça pour quoi ? Pour gagner quelques mètres, pour rectifier un tracé, pour éviter un léger coude sur une route ou un chemin d'accès. L'utilitarisme à court terme qui efface des témoins irremplaçables d'une époque, du travail des ingénieurs, du sacrifice des hommes. Ces blockhaus, ces abris, ces forts ne sont pas que des blocs de béton et d'acier. Ce sont des livres d'histoire silencieux, des marqueurs du paysage, des tombes pour certains, des souvenirs pour d'autres. Les sacrifier pour un gain dérisoire, c'est comme arracher une page d'un manuscrit ancien pour allumer un feu. Une fois parti, c'est parti pour toujours.

"Der schönste Bunker der Linie, geopfert, um einen Umweg von 4 oder 5 m zu vermeiden..." Das ist in der Tat von unendlicher Traurigkeit. Man stellt sich die anrückenden Baumaschinen vor, die Bagger, die in den Stahlbeton beißen, um buchstäblich die Geschichte anzuknabbern, und das alles wofür? Um ein paar Meter zu gewinnen, eine Trasse zu begradigen, eine leichte Kurve auf einer Straße oder einem Zufahrtsweg zu vermeiden. Der kurzsichtige Utilitarismus, der unersetzliche Zeugen einer Epoche, der Arbeit der Ingenieure, des Opfers der Menschen auslöscht. Diese Bunker, diese Unterstände, diese Forts sind nicht nur Blöcke aus Beton und Stahl. Sie sind stille Geschichtsbücher, Markierungen in der Landschaft, Gräber für manche, Erinnerungen für andere. Sie für einen lächerlichen Gewinn zu opfern, ist, als risse man eine Seite aus einem alten Manuskript, um ein Feuer zu entfachen. Einmal weg, ist es für immer weg.

"De mooiste bunker van de lijn opgeofferd om een omweg van 4 of 5 m te vermijden..." Dat is inderdaad van een oneindige droefheid. Men stelt zich de naderende bouwmachines voor, de graafmachines die in het gewapend beton bijten om letterlijk de geschiedenis weg te knabbelen, en dat alles waarvoor? Om een paar meter te winnen, een tracé te corrigeren, een lichte bocht in een weg of toegangsweg te vermijden. Het kortzichtige utilitarisme dat onvervangbare getuigen van een tijdperk, van het werk van ingenieurs, van de opoffering van mensen uitwist. Deze bunkers, deze schuilkelder, deze forten zijn niet alleen blokken beton en staal. Het zijn stille geschiedenisboeken, markeringen in het landschap, graven voor sommigen, herinneringen voor anderen. Ze opofferen voor een belachelijke winst is als het uitscheuren van een bladzijde uit een oud manuscript om een vuur aan te maken. Eens weg, is het voor altijd weg.

"The most beautiful blockhouse of the line sacrificed to avoid a detour of 4 or 5 meters..." It is indeed infinitely sad. One imagines the construction machinery arriving, the excavators biting into the reinforced concrete to literally nibble away at history, and all for what? To gain a few meters, to straighten a route, to avoid a slight bend in a road or access path. The short-sighted utilitarianism that erases irreplaceable witnesses of an era, of the work of engineers, of the sacrifice of men. These blockhouses, these shelters, these forts are not just blocks of concrete and steel. They are silent history books, landmarks in the landscape, graves for some, memories for others. Sacrificing them for a derisory gain is like tearing a page from an ancient manuscript to light a fire. Once gone, it's gone forever.

"Nejkrásnější bunkr linie obětovaný, aby se nemusela udělat zajížďka 4 nebo 5 metrů..." To je skutečně nekonečně smutné. Člověk si představí přijíždějící stavební stroje, bagry zakusující se do železobetonu, aby doslova ohlodávaly historii, a to všechno proč? Aby se ušetřilo pár metrů, narovnala trasa, aby se předešlo mírnému ohybu na silnici nebo přístupové cestě. Krátkozraký utilitarismus, který maže nenahraditelné svědky jedné éry, práce inženýrů, obětování lidí. Tyto bunkry, tyto úkryty, tyto pevnosti nejsou jen bloky betonu a oceli. Jsou to němé knihy historie, orientační body v krajině, hroby pro některé, vzpomínky pro jiné. Obětovat je pro směšný zisk je jako vytrhnout stránku ze starého rukopisu, aby se zapálil oheň. Jakmile je pryč, je pryč navždy.