Dans le département de l’Aude, les places de Carcassonne et de Narbonne furent intégrées au système Séré de Rivières entre 1874 et 1914 afin de moderniser la défense du sud de la France et de protéger les voies vers la Méditerranée. La place de Carcassonne, héritière des structures médiévales et bastionnées, fut renforcée par des forts périphériques et des batteries avancées couvrant les vallées et les axes stratégiques. La place de Narbonne, positionnée plus à l’est, permit de sécuriser la plaine littorale et les routes commerciales et militaires reliant l’Aude à la Méditerranée. Ces ouvrages, construits en maçonnerie et parfois bétonnés, illustraient l’évolution tactique post-1870 et complétaient le réseau défensif national pour prévenir toute incursion depuis le sud.

Im Département Aude wurden die Plätze Carcassonne und Narbonne zwischen 1874 und 1914 in das Séré-de-Rivières-System integriert, um die Verteidigung Südfrankreichs zu modernisieren und die Zugänge zum Mittelmeer zu sichern. Die Festung Carcassonne, erbaut auf mittelalterlichen und bastionierten Strukturen, wurde durch Peripherie-Forts und vorgeschobene Batterien verstärkt, die Täler und strategische Wege deckten. Die Platz Narbonne, weiter östlich gelegen, sicherte die Küstenebene und die Handels- und Militärstraßen zwischen Aude und Mittelmeer. Diese Anlagen, aus Mauerwerk und teilweise Beton gebaut, zeigen die taktische Entwicklung nach 1870 und vervollständigten das nationale Verteidigungsnetz, um jede südliche Invasion abzuschrecken.

In departement Aude werden de plaatsen Carcassonne en Narbonne tussen 1874 en 1914 opgenomen in het Séré de Rivières-systeem om de verdediging van Zuid-Frankrijk te moderniseren en de toegang tot de Middellandse Zee te beveiligen. De plaats Carcassonne, gebouwd op middeleeuwse en bastionstructuren, werd versterkt met perifere forten en vooruitgeschoven batterijen die valleien en strategische wegen dekten. De plaats Narbonne, verder naar het oosten, beschermde de kustvlakte en de handels- en militaire routes van de Aude naar de Middellandse Zee. Deze werken, in metselwerk en soms beton gebouwd, illustreren de tactische evolutie na 1870 en vulden het nationale verdedigingssysteem aan om elke aanval uit het zuiden af te weren.

In the department of Aude, the places of Carcassonne and Narbonne were integrated into the Séré de Rivières system between 1874 and 1914 to modernize southern France’s defenses and secure access to the Mediterranean. The place of Carcassonne, built upon medieval and bastioned structures, was reinforced with peripheral forts and forward batteries covering valleys and strategic routes. The place of Narbonne, further east, secured the coastal plain and the commercial and military roads linking the Aude to the Mediterranean. Constructed in masonry and sometimes concrete, these works illustrate post-1870 tactical evolution and completed the national defensive network against any incursion from the south.

V departementu Aude byly v letech 1874–1914 do systému Séré de Rivières začleněny pevnosti Carcassonne a Narbonne, aby se modernizovala obrana jihu Francie a zabezpečily přístupy k Středozemnímu moři. Pevnost Carcassonne, postavená na středověkých a bastionových základech, byla posílena periferními forty a vysunutými bateriemi, které kryly údolí a strategické cesty. Pevnost Narbonne, ležící dále na východ, chránila pobřežní nížinu a obchodní a vojenské komunikace mezi Aude a Středozemním mořem. Tyto stavby, z kamenného zdiva a někdy betonu, ilustrují taktický vývoj po roce 1870 a doplňovaly národní obrannou síť proti případným útokům ze jihu.