Le mortier de 220 mm modèle 1880, pièce maîtresse de l'artillerie de siège lourde du système Séré de Rivières, fut manufacturé à partir de 1881 par les prestigieux Ateliers de Construction de Tarbes ainsi que par ceux de Bourges, incarnant la puissance de destruction absolue destinée à anéantir les fortifications modernes. Déployé en forteresse et dans les batteries de siège, ce géant d'acier projetait un obus de 98 kg selon une trajectoire très courbe, capable de s'abattre à la verticale pour écraser les voûtes des casemates et des magasins à poudre ennemis. Son affût spécial "de siège", monté sur un pivot central et une lourde plateforme en bois, absorbait son colossal recul tout en permettant un réglage précis. Bien que conçu pour les guerres de siège du XIXe siècle, le mortier de 220 trouva une sinistre actualité durant la Première Guerre mondiale dans la guerre de position, où son pouvoir destructeur fut employé pour pulvériser les blockhaus et les réseaux de tranchées profondes, faisant de lui l'un des artisans les plus redoutés des grandes offensives jusqu'à la fin du conflit.

Der 220 mm Mörser Modell 1880, ein Meisterstück der schweren Belagerungsartillerie des Séré-de-Rivières-Systems, wurde ab 1881 von den prestigeträchtigen Ateliers de Construction de Tarbes sowie denen von Bourges gefertigt und verkörperte die absolute Zerstörungskraft, die dazu bestimmt war, moderne Befestigungen zu vernichten. In Festungen und Belagerungsbatterien eingesetzt, schleuderte dieser Stahlgigant ein 98 kg Geschoss in einer sehr kurvigen Flugbahn, das im Stande war, senkrecht herabzufallen, um die Gewölbe feindlicher Kasematten und Pulvermagazine zu zerschmettern. Seine spezielle "Belagerungs"-Lafette, montiert auf einem Zentralpivot und einer schweren Holzplattform, absorbierte seinen kolossalen Rückstoß bei gleichzeitiger präziser Einstellung. Obwohl für die Belagerungskriege des 19. Jahrhunderts konzipiert, fand der 220er Mörser während des Ersten Weltkriegs im Stellungskrieg eine unheilvolle Aktualität, wo seine Zerstörungskraft eingesetzt wurde, um Bunker und tiefe Grabensysteme zu pulverisieren, was ihn zu einem der am meisten gefürchteten Werkzeuge der Großoffensiven bis zum Ende des Konflikts machte.

De 220 mm mortier model 1880, een meesterstuk van de zware belegeringsartillerie van het Séré de Rivières-systeem, werd vanaf 1881 vervaardigd door de prestigieuze Ateliers de Construction de Tarbes evenals die van Bourges, en belichaamde de absolute vernietigingskracht bestemd om moderne versterkingen te vernietigen. Ingesteld in vestingen en belegeringsbatterijen, slingerde deze stalen reus een granaat van 98 kg volgens een zeer kromme baan, in staat om loodrecht neer te komen om de gewelven van vijandelijke kazematten en kruitmagazijnen te verpletteren. Zijn speciale "belegerings"-affuit, gemonteerd op een centrale spil en een zwaar houten platform, absorbeerde zijn kolossale terugslag terwijl het een precieze afstelling mogelijk maakte. Hoewel ontworpen voor de belegeringsoorlogen van de 19e eeuw, vond de 220 mortier een sinistere actualiteit tijdens de Eerste Wereldoorlog in de stellingenoorlog, waar zijn vernietigingskracht werd ingezet om blokhuizen en diepe loopgraafnetwerken te verbrijzelen, wat hem tot een van de meest gevreesde werktuigen van de grote offensieven maakte tot het einde van het conflict.

The 220 mm mortar model 1880, a masterpiece of the heavy siege artillery of the Séré de Rivières system, was manufactured from 1881 by the prestigious Construction Workshops of Tarbes as well as those of Bourges, embodying the absolute destructive power intended to annihilate modern fortifications. Deployed in fortresses and siege batteries, this steel giant projected a 98 kg shell in a very curved trajectory, capable of falling vertically to crush the vaults of enemy casemates and powder magazines. Its special "siege" carriage, mounted on a central pivot and a heavy wooden platform, absorbed its colossal recoil while allowing precise adjustment. Although designed for the siege wars of the 19th century, the 220 mortar found a sinister relevance during the First World War in positional warfare, where its destructive power was employed to pulverize blockhouses and deep trench networks, making it one of the most feared instruments of the great offensives until the end of the conflict.

220 mm minomet model 1880, mistrovský kus těžkého obléhacího dělostřelectva systému Séré de Rivières, byl vyráběn od roku 1881 prestižními Konstrukčními dílny v Tarbes stejně jako těmi v Bourges, ztělesňující absolutní ničivou sílu určenou k zničení moderního opevnění. Nasazený v pevnostech a obléhacích bateriích, tento ocelový obr vrhal 98 kg střelu po velmi křivé trajektorii, schopnou dopadnout svisle, aby rozdrtila klenby nepřátelských kasemat a pracháren. Jeho speciální „obléhací“ lafeta, namontovaná na centrálním čepu a těžké dřevěné platformě, pohlcovala jeho kolosální zpětný ráz, přičemž umožňovala přesné nastavení. Ačkoli navržen pro obléhací války 19. století, našel 220 minomet sinistrní aktuálnost během první světové války v poziční válce, kde byla jeho ničivá síla použita k rozmetání blokhausů a hlubokých zákopových sítí, což z něj činilo jeden z nejobávanějších nástrojů velkých ofenziv až do konce konfliktu.