Le canon G de 75 mm modèle 1897, monté sur affût de campagne du même type, fut l’une des armes emblématiques de l’artillerie française. Conçu à l’origine pour la manœuvre terrestre, il fut, à partir du début du XXᵉ siècle, adapté pour le tir de côte afin de renforcer les batteries littorales et fluviales. Ces versions de circonstance utilisaient le matériel standard de campagne, installé sur plateformes fixes ou semi-fixes, offrant une solution rapide et économique pour la défense portuaire et la protection des estuaires. Bien que limité par son angle de tir et sa stabilité, le 75 mm demeura un instrument de feu précis et fiable, caractéristique de l’ingéniosité militaire française.
Die 75-mm-Kanone Modell 1897 G, auf einer Feldlafette gleichen Typs montiert, war eine der bekanntesten Waffen der französischen Artillerie. Ursprünglich für den Landkampf entwickelt, wurde sie ab Beginn des 20. Jahrhunderts für den Küstenbeschuss angepasst, um Küsten- und Flussbatterien zu verstärken. Diese provisorischen Versionen verwendeten Standardfeldgeschütze auf festen oder halbfesten Plattformen und boten eine schnelle, kostengünstige Lösung für den Hafen- und Mündungsschutz. Trotz begrenzter Schusswinkel und Stabilität blieb das 75-mm-Geschütz ein präzises und zuverlässiges Feuerinstrument, Sinnbild französischer Ingenieurskunst.
Het 75 mm-kanon model 1897 G, gemonteerd op een veldaffuit van hetzelfde type, was een van de meest herkenbare stukken van de Franse artillerie. Oorspronkelijk ontworpen voor landoperaties, werd het vanaf het begin van de 20e eeuw aangepast voor kustvuur ter versterking van kust- en rivierbatterijen. Deze geïmproviseerde versies maakten gebruik van standaard veldgeschut op vaste of halfvaste platforms, wat een snelle en economische oplossing bood voor haven- en mondingsverdediging. Ondanks beperkingen in richtingshoek en stabiliteit bleef het 75 mm-kanon een nauwkeurig en betrouwbaar wapen, kenmerkend voor Franse vindingrijkheid.
The 75 mm G Model 1897 gun, mounted on its standard field carriage, was one of the iconic weapons of the French artillery. Originally designed for field operations, it was adapted from the early 20th century for coastal fire to reinforce shore and river batteries. These improvised variants used standard field pieces on fixed or semi-fixed platforms, providing a rapid and economical solution for harbor and estuary defense. Despite limitations in elevation and stability, the 75 mm remained a precise and dependable weapon, emblematic of French military ingenuity.
Dělo G ráže 75 mm vzor 1897, umístěné na polní lafetě téhož typu, patřilo k nejznámějším zbraním francouzského dělostřelectva. Původně určeno pro pozemní boj, bylo od počátku 20. století upraveno pro pobřežní palbu k posílení pobřežních a říčních baterií. Tyto provizorní varianty využívaly standardní polní děla na pevných nebo polopevných platformách a představovaly rychlé a hospodárné řešení pro obranu přístavů a ústí řek. Přestože mělo omezený náměr a stabilitu, zůstalo 75 mm dělo přesnou a spolehlivou zbraní, typickou pro francouzskou vojenskou důmyslnost.
