Les canons de 100 mm à tir rapide, dérivés du matériel naval, furent employés à partir de 1881 pour renforcer la défense côtière française. Le modèle Mle 1881 sur affûts Vavasseur 1884 PC et 1897 PC, puis les modèles Mle 1889 et Mle 1897 sur affûts 1891 T 97 PA et M 1897 PC, marquent l’évolution du concept vers des pièces plus mobiles et à meilleure cadence. Conçus pour la lutte contre les torpilleurs et les approches légères, ces canons combinaient tube fretté, culasse à coin et affût à pivot marin. Quelques exemplaires, tel le 100 mm Mle 1893 R 1897 n°31 monté sur affût Mle 1888 en Martinique, illustrent les adaptations locales de ce matériel au sein des batteries de circonstance de la fin du XIXᵉ siècle.

Die 100-mm-Schnellfeuergeschütze, aus der Marineartillerie abgeleitet, wurden ab 1881 zur Verstärkung der französischen Küstenverteidigung eingesetzt. Das Modell Mle 1881 auf den Vavasseur-Lafetten 1884 PC und 1897 PC, gefolgt von den Modellen Mle 1889 und Mle 1897 auf den Lafetten 1891 T 97 PA und M 1897 PC, zeigen die Entwicklung hin zu beweglicheren Geschützen mit höherer Feuergeschwindigkeit. Sie dienten der Abwehr von Torpedobooten und leichten Angriffen und kombinierten frettierte Rohre, Keilverschlüsse und drehbare Marinepivotlafetten. Einzelstücke wie die 100-mm-Kanone Mle 1893 R 1897 Nr. 31 auf Lafette Mle 1888 in Martinique zeugen von lokalen Anpassungen dieser Waffen in provisorischen Batterien des späten 19. Jahrhunderts.

De 100 mm-snelvuurkanonnen, afgeleid van maritiem materieel, werden vanaf 1881 gebruikt om de Franse kustverdediging te versterken. Het model Mle 1881 op Vavasseur-affuiten 1884 PC en 1897 PC, gevolgd door de modellen Mle 1889 en Mle 1897 op affuiten 1891 T 97 PA en M 1897 PC, tonen de evolutie naar mobielere en sneller vurende stukken. Ontworpen voor de bestrijding van torpedoboten en lichte aanvallen, combineerden deze kanonnen een gefrette loop, wigsluitstuk en maritieme draaiaffuit. Enkele exemplaren, zoals het 100 mm-kanon Mle 1893 R 1897 nr. 31 op affuit Mle 1888 in Martinique, illustreren lokale aanpassingen in tijdelijke kustbatterijen aan het einde van de 19e eeuw.

The 100 mm quick-firing guns, derived from naval artillery, were used from 1881 onward to strengthen French coastal defenses. The Mle 1881 gun on 1884 PC and 1897 PC Vavasseur carriages, followed by the Mle 1889 and Mle 1897 guns on 1891 T 97 PA and M 1897 PC mounts, illustrate the evolution toward more mobile, faster-firing weapons. Designed for defense against torpedo boats and light surface threats, they combined built-up barrels, wedge breeches, and naval pivot mountings. Some surviving examples, such as the 100 mm Mle 1893 R 1897 No. 31 mounted on an 1888 carriage in Martinique, demonstrate local adaptations of these guns within improvised late 19th-century coastal batteries.

Rychlopalná děla ráže 100 mm, odvozená z námořního dělostřelectva, byla od roku 1881 používána k posílení francouzské pobřežní obrany. Model Mle 1881 na lafetách Vavasseur 1884 PC a 1897 PC, následovaný modely Mle 1889 a Mle 1897 na lafetách 1891 T 97 PA a M 1897 PC, ukazují vývoj směrem k pohyblivějším a rychleji pálícím zbraním. Byla určena k obraně proti torpédovkám a lehkým plavidlům a kombinovala frettovanou hlaveň, klínový závěr a otočnou námořní lafetu. Dochované kusy, jako 100mm dělo Mle 1893 R 1897 č. 31 na lafetě Mle 1888 na Martiniku, dokládají místní úpravy těchto zbraní v provizorních pobřežních bateriích konce 19. století.

Les affûts de côte de type PC, PA et T 97 illustrent l’évolution des montages d’artillerie à tir rapide entre 1880 et 1914. Les affûts PC (« plate-forme de côte ») étaient fixés sur pivot central et destinés aux pièces légères à tir rapide de 65 à 100 mm. Les affûts PA (« pivot d’affût ») offraient un dispositif plus mobile, adapté aux positions semi-fixes et de circonstance. Enfin, le type T 97 dérivait directement des montages navals pour canons à recul, comme ceux des 100 mm TR Mle 1897. Ces affûts combinaient précision, souplesse de pointage et adaptation aux conditions côtières, marquant la transition entre les batteries maçonnées de la fin du XIXᵉ siècle et les positions modernisées du début du XXᵉ siècle.

Die Küstenlafetten der Typen PC, PA und T 97 veranschaulichen die Entwicklung der Schnellfeuer-Geschützaufstellungen zwischen 1880 und 1914. Die PC-Lafetten („plate-forme de côte“) waren fest auf einem Zentralzapfen montiert und für leichte Schnellfeuergeschütze von 65 bis 100 mm bestimmt. Die PA-Lafetten („pivot d’affût“) boten eine beweglichere Lösung für halbfeste oder provisorische Stellungen. Der Typ T 97 stammte direkt von Schiffsaufstellungen für Rückstoßgeschütze ab, wie bei den 100-mm-TR-Mle 1897-Geschützen. Diese Systeme verbanden Präzision, flexible Ausrichtung und Anpassungsfähigkeit an Küstenbedingungen und markierten den Übergang von den gemauerten Batterien des späten 19. Jahrhunderts zu den modernisierten Stellungen des frühen 20. Jahrhunderts.

De kustaffuiten van de types PC, PA en T 97 tonen de ontwikkeling van snelvuurartillerieopstellingen tussen 1880 en 1914. De PC-affuiten (“plate-forme de côte”) waren vast op een centrale pen gemonteerd en bedoeld voor lichte snelvuurkanonnen van 65 tot 100 mm. De PA-affuiten (“pivot d’affût”) boden een meer verplaatsbare oplossing voor halfvaste of tijdelijke opstellingen. Het type T 97 was rechtstreeks afgeleid van scheepsopstellingen voor terugslagkanonnen, zoals die van de 100 mm TR Mle 1897. Deze affuiten combineerden nauwkeurigheid, soepel richten en aanpassing aan kustomstandigheden, en markeerden de overgang van gemetselde batterijen uit de 19e eeuw naar de gemoderniseerde stellingen van de 20e eeuw.

The coastal mountings of the PC, PA, and T 97 types illustrate the evolution of quick-firing artillery carriages between 1880 and 1914. PC mounts (“plate-forme de côte”) were fixed pivot platforms intended for light quick-firing guns from 65 to 100 mm. PA mounts (“pivot d’affût”) offered greater mobility for semi-fixed or improvised positions. The T 97 type derived directly from naval mountings for recoil guns, as used with the 100 mm TR Mle 1897. These carriages combined accuracy, flexible training, and adaptation to coastal environments, marking the transition from the masonry batteries of the late 19th century to the modernized positions of the early 20th century.

Pobřežní lafety typů PC, PA a T 97 představují vývoj rychlopalných dělostřeleckých podvozků v letech 1880–1914. Lafety PC („plate-forme de côte“) byly pevně uchyceny na středovém čepu a určeny pro lehká rychlopalná děla ráže 65–100 mm. Lafety PA („pivot d’affût“) nabízely pohyblivější řešení pro polostálé nebo provizorní pozice. Typ T 97 byl přímo odvozen z námořních montáží pro děla s rekuperátorem, například u 100mm kanonů TR Mle 1897. Tyto lafety spojovaly přesnost, snadné zamíření a přizpůsobení pobřežním podmínkám a označují přechod od zděných baterií konce 19. století k modernizovaným pozicím počátku 20. století.