Ma jeunesse fut marquée par un vif intérêt pour le monde souterrain en général. Breveté guide-nature en 1993 et conservateur d’une réserve naturelle l’année suivante, ce fut au cours d’un périple botanique que le hasard me conduisit un jour de juillet 1993 devant le fort de Gironville (55). Un déclic allait opérer et l’intérêt grandissant au fur et à mesure des visites de forts, je me rendis très vite compte que les acteurs des patrimoines historiques et naturels cultivaient un regrettable antagonisme. J’avais trouvé là mon cheval de bataille : concilier deux richesses au lieu de les opposer. Or, pour comprendre et être compris, il convient de connaître. Constatant une carence en la matière, j’eus l’idée d’effectuer un recensement exhaustif des composants de la fortification française pour la période 1874-1914. L’IFF était né. Une première version papier sortit en 2002. Jean Puelinckx prit l’initiative d’en faire un site Internet et l’aventure prit un essor fantastique. Depuis, avec Marco, je n’ai de cesse de visiter, visiter et visiter encore, ponctuant régulièrement mes périples par l’écriture d’articles ou de brochures. Par ailleurs, je suis également le rédacteur d’un bulletin associatif appelé « le Petit Fortillard », bulletin traitant de la fortification, bien entendu, mais aussi de la nature au sein de ces dernières.Meine Jugend war geprägt von einem lebhaften Interesse an der Unterwelt im Allgemeinen. 1993 als Naturführer zertifiziert und im Jahr darauf zum Kurator eines Naturschutzgebiets ernannt, führte mich der Zufall während einer botanischen Reise im Juli 1993 vor das Fort Gironville (55). Es kam zu einem Schlüsselerlebnis, und mit dem wachsenden Interesse bei jedem Fortbesuch wurde mir sehr schnell klar, dass die Akteure des historischen und des natürlichen Erbes leider einen bedauerlichen Antagonismus pflegten. Ich hatte mein Steckenpferd gefunden: zwei Reichtümer zu versöhnen, anstatt sie gegeneinander auszuspielen. Um jedoch zu verstehen und verstanden zu werden, muss man sich auskennen. Da ich hierin einen Mangel feststellte, kam mir die Idee, eine exhaustive Bestandsaufnahme der Komponenten der französischen Befestigungen für den Zeitraum 1874-1914 durchzuführen. Der IFF war geboren. Eine erste Papierfassung erschien 2002. Jean Puelinckx ergriff die Initiative, daraus eine Internetseite zu machen, und das Abenteuer nahm einen fantastischen Aufschwung. Seitdem höre ich nicht auf, zusammen mit Marco zu besichtigen, zu besichtigen und noch mehr zu besichtigen, und unterbreche meine Reisen regelmäßig mit dem Verfassen von Artikeln oder Broschüren. Außerdem bin ich auch der Redakteur eines Vereinsbulletins mit dem Titel « le Petit Fortillard », das natürlich über Befestigungen handelt, aber auch über die Natur in letzteren.Mijn jeugd werd gekenmerkt door een levendige interesse in de onderwereld in het algemeen. Gediplomeerd als natuurgids in 1993 en het jaar daarop conservator van een natuurreservaat, leidde het toeval me tijdens een botanische reis op een dag in juli 1993 voor het fort van Gironville (55). Er vond een omslag plaats en met de groeiende interesse naarmate ik forten bezocht, besefte ik al snel dat de actoren van het historisch en natuurlijk erfgoed een betreurenswaardige tegenstelling cultiveerden. Ik had daar mijn stokpaardje gevonden: twee rijkdommen verzoenen in plaats van ze tegenover elkaar te plaatsen. Maar om te begrijpen en begrepen te worden, moet men kennis hebben. Omdat ik een gebrek daarin constateerde, kreeg ik het idee om een exhaustieve inventaris op te stellen van de componenten van de Franse vestingbouw voor de periode 1874-1914. De IFF was geboren. Een eerste papieren versie verscheen in 2002. Jean Puelinckx nam het initiatief om er een website van te maken en het avontuur kreeg een fantastische vlucht. Sindsdien houd ik, samen met Marco, niet op met bezoeken, bezoeken en nog eens bezoeken, waarbij ik mijn reizen regelmatig onderbreek met het schrijven van artikelen of brochures. Verder ben ik ook de redacteur van een verenigingsbulletin genaamd « le Petit Fortillard », een bulletin dat uiteraard over vestingbouw gaat, maar ook over de natuur binnen deze laatste.My youth was marked by a keen interest in the subterranean world in general. Certified as a nature guide in 1993 and curator of a nature reserve the following year, it was during a botanical journey that chance led me one day in July 1993 to Fort de Gironville (55). A trigger was about to occur and with my interest growing with each fort visit, I quickly realised that the stakeholders of historical and natural heritage cultivated a regrettable antagonism. I had found my battle horse there: to reconcile two riches instead of opposing them. However, to understand and be understood, one must be knowledgeable. Noting a deficiency in this area, I had the idea to carry out an exhaustive census of the components of French fortifications for the period 1874-1914. The IFF was born. A first paper version was released in 2002. Jean Puelinckx took the initiative to turn it into a website and the adventure took off fantastically. Since then, with Marco, I have not ceased to visit, visit and visit again, regularly punctuating my travels with the writing of articles or brochures. Furthermore, I am also the editor of an association bulletin called « le Petit Fortillard », a bulletin dealing with fortification, of course, but also with nature within the latter.Moje mládí bylo poznamenáno živým zájmem o podzemní svět obecně. S certifikátem průvodce přírodou v roce 1993 a správcem přírodní rezervace následující rok, během botanické cesty mě jednoho červencového dne 1993 náhoda zavedla před pevnost Gironville (55). Došlo k spouštěcímu okamžiku a s rostoucím zájmem při každé návštěvě pevnosti jsem si velmi rychle uvědomil, že aktéři historického a přírodního dědictví pěstovali bohužel antagonistický vztah. Našel jsem zde svého koníčka: sladit dva poklady místo jejich protikládání. Ale abych rozuměl a byl pochopen, je vhodné znát. Když jsem zjistil v této oblasti nedostatek, napadlo mě provést vyčerpávající soupis složek francouzského opevnění pro období 1874-1914. IFF se zrodil. První papírová verze vyšla v roce 2002. Jean Puelinckx převzal iniciativu a vytvořil z ní webové stránky a dobrodružství fantasticky nabralo na obrátkách. Od té doby jsem s Marcem nepřestal navštěvovat, navštěvovat a znovu navštěvovat, pravidelně prokládaje své cesty psaním článků nebo brožur. Kromě toho jsem také redaktorem spolkového bulletinu nazvaného « le Petit Fortillard », bulletin pojednávající samozřejmě o opevnění, ale také o přírodě v něm.

Amis de longue date, les auteurs sont tout à fait complémentaires. Particulièrement éclectiques, ils sont intéressés par presque tout et leurs voyages sortent fréquemment du cadre de la fortif pure et dure. Ils collaborent tous deux à la rédaction du "Petit Fortillard", Le bulletin de l’association du fort de Hollogne (Liège-Belgique). Luc se charge des textes et Marco des illustrations. Il en est de même pour l’index de la fortification française 1874-1914.Langjährige Freunde, die Autoren ergänzen sich in der Tat perfekt. Als besonders vielseitig interessiert an fast allem, verlassen ihre Reisen häufig den Rahmen der reinen Fortifikation. Beide arbeiten an der Redaktion des "Petit Fortillard", dem Bulletin des Vereins des Forts von Hollogne (Lüttich-Belgien). Luc kümmert sich um die Texte und Marco um die Illustrationen. Dasselbe gilt für den Index der französischen Fortifikation 1874-1914.Al lang bevriende auteurs die elkaar perfect aanvullen. Bijzonder eclectisch, zijn ze in bijna alles geïnteresseerd en hun reizen treden vaak buiten het kader van de pure fortificatie. Beiden werken mee aan de redactie van "Le Petit Fortillard", het bulletin van de vereniging van het fort van Hollogne (Luik-België). Luc verzorgt de teksten en Marco de illustraties. Hetzelfde geldt voor de index van de Franse fortificatie 1874-1914.Longtime friends, the authors are quite complementary. Particularly eclectic, they are interested in almost everything and their travels frequently step outside the framework of pure, hardcore fortifications. They both collaborate on the writing of "Le Petit Fortillard", the bulletin of the association of the fort of Hollogne (Liège, Belgium). Luc takes care of the texts and Marco the illustrations. The same goes for the index of French fortification 1874-1914.Dlouholetí přátelé, autoři se dokonale doplňují. Obzvláště eklektičtí, zajímají se téměř o všechno a jejich cesty často překračují rámec čistého opevňování. Oba spolupracují na redakci "Le Petit Fortillard", bulletinu asociace pevnosti Hollogne (Lutych-Belgie). Luc se stará o texty a Marco o ilustrace. Totéž platí pro index francouzského opevnění 1874-1914.

Né en 1939, passionné depuis plus de 50 ans par la fortification moderne, et amateur d'exotisme et d'aventures, l'auteur s'est tourné, ces dernières années vers l'étude de la fortification des territoires et départements d'outre-mer, ainsi que celle des anciennes colonies françaises. Il s'est intéressé tout particulièrement aux ouvrages réalisés dans le cadre de la défense des Points d'appui de la Flotte. Il s'est également penché sur la fortification côtière étrangère, ce qui l'a conduit à Manille, Sébastopol, Vladivostok, Rio, à Gibraltar ou en Norvège. Sans oublier qu'il fut, dans sa jeunesse, un des acteurs de la bataille de Bizerte, un des derniers combats de la décolonisation… Sans prétendre être exhaustif, il s'efforcera de vous faire partager ses découvertes, parfois étonnantes. Vous voudrez bien lui pardonner les inévitables lacunes de son travail, les conditions de reportage dans plusieurs endroits de la planète étant souvent des plus aléatoires. Et il y a, comme il a pu s'en rendre compte, un réel danger à parcourir certains sites militaires étrangers, fussent-ils à l'état de vestige. En 1999, à Tunis, Jean-Jacques Moulins est intervenu sur la fortification de Bizerte, lors d'un colloque organisé par le ministère tunisien de la défense nationale, et dont le thème portait sur l' "Histoire des fortifications en Tunisie". Il est l'auteur d'une plaquette sur les fortifications de Bizerte, ainsi que de plusieurs articles publiés dans les revues 39-45 Magazine, Fortifications et Patrimoine, et Histoire et Fortifications Magazine.Geboren 1939, seit über 50 Jahren passionierter Liebhaber der modernen Fortifikation, sowie Amateur von Exotik und Abenteuern, hat sich der Autor in den letzten Jahren dem Studium der Befestigungen der Überseegebiete und -departements sowie der ehemaligen französischen Kolonien zugewandt. Er interessierte sich besonders für die im Rahmen der Verteidigung der Flottenstützpunkte errichteten Werke. Er hat sich auch mit ausländischer Küstenbefestigung befasst, was ihn nach Manila, Sewastopol, Wladiwostok, Rio, nach Gibraltar oder nach Norwegen führte. Nicht zu vergessen, dass er in seiner Jugend einer der Akteure der Schlacht von Bizerta war, eines der letzten Gefechte der Entkolonialisierung… Ohne Anspruch auf Vollständigkeit wird er sich bemühen, Sie an seinen manchmal erstaunlichen Entdeckungen teilhaben zu lassen. Bitte entschuldigen Sie die unvermeidlichen Lücken seiner Arbeit, da die Berichterstattungsbedingungen an vielen Orten des Planeten oft höchst ungewiss sind. Und wie er feststellen konnte, besteht eine echte Gefahr, bestimmte ausländische Militärstandorte zu bereisen, selbst wenn sie nur noch als Ruinen existieren. 1999 hielt Jean-Jacques Moulins in Tunis einen Vortrag über die Befestigungen von Bizerta im Rahmen eines Kolloquiums, das vom tunesischen Ministerium für nationale Verteidigung organisiert wurde und dessen Thema die "Geschichte der Befestigungen in Tunesien" war. Er ist der Autor einer Broschüre über die Befestigungen von Bizerta sowie mehrerer Artikel, die in den Zeitschriften 39-45 Magazine, Fortifications et Patrimoine und Histoire et Fortifications Magazine veröffentlicht wurden.Geboren in 1939, al meer dan 50 jaar gepassioneerd door moderne vestingbouw, en liefhebber van exotisme en avonturen, heeft de auteur zich de laatste jaren toegelegd op de studie van de fortificaties in de overzeese gebieden en departementen, evenals die van de voormalige Franse koloniën. Hij heeft bijzondere interesse getoond voor de werken die werden gerealiseerd in het kader van de verdediging van de Vlootsteunpunten. Hij heeft zich ook verdiept in de buitenlandse kustversterking, wat hem naar Manilla, Sebastopol, Vladivostok, Rio, naar Gibraltar of naar Noorwegen leidde. Zonder te vergeten dat hij in zijn jeugd een van de actoren was van de Slag om Bizerte, een van de laatste gevechten van de dekolonisatie… Zonder aanspraak te maken op volledigheid, zal hij zich inspannen om u zijn soms verbazende ontdekkingen te laten delen. Gelieve hem de onvermijdelijke lacunes in zijn werk te vergeven, daar de reportageomstandigheden op verscheidene plaatsen op de planeet vaak zeer onzeker zijn. En er is, zoals hij heeft kunnen vaststellen, een reëel gevaar verbonden aan het doorkruisen van bepaalde buitenlandse militaire sites, zelfs als ze in staat van ruïne verkeren. In 1999 trad Jean-Jacques Moulins in Tunis op over de vestingbouw van Bizerte, tijdens een colloquium georganiseerd door het Tunesische ministerie van nationale defensie, en waarvan het thema betrekking had op de "Geschiedenis van vestingwerken in Tunesië". Hij is de auteur van een brochure over de vestingwerken van Bizerte, evenals van verscheidene artikelen gepubliceerd in de tijdschriften 39-45 Magazine, Fortifications et Patrimoine, en Histoire et Fortifications Magazine.Born in 1939, passionate about modern fortification for over 50 years, and an amateur of exoticism and adventures, the author has turned in recent years to the study of the fortifications of the overseas territories and departments, as well as those of the former French colonies. He took a particular interest in the works built as part of the defence of the Fleet's Support Points. He also looked into foreign coastal fortification, which led him to Manila, Sevastopol, Vladivostok, Rio, to Gibraltar or to Norway. Not forgetting that in his youth, he was one of the actors in the Battle of Bizerte, one of the last fights of decolonization… Without claiming to be exhaustive, he will endeavour to share his discoveries, sometimes surprising, with you. Please forgive the inevitable gaps in his work, as the reporting conditions in several places on the planet are often most uncertain. And as he was able to observe, there is a real danger in traversing certain foreign military sites, even if they are in a state of ruin. In 1999, in Tunis, Jean-Jacques Moulins gave a talk on the fortification of Bizerte, during a symposium organized by the Tunisian Ministry of National Defence, whose theme was the "History of Fortifications in Tunisia". He is the author of a booklet on the fortifications of Bizerte, as well as several articles published in the magazines 39-45 Magazine, Fortifications et Patrimoine, and Histoire et Fortifications Magazine.Narozen 1939, více než 50 let vášnivým milovníkem moderního opevnění a amatérem exotiky a dobrodružství, obrátil se autor v posledních letech ke studiu opevnění zámořských území a departementů, stejně jako toho v bývalých francouzských koloniích. Zajímal se zvláště o díla realizovaná v rámci obrany Opěrných bodů floty. Také se zaměřil na zahraniční pobřežní opevnění, což jej zavedlo do Manily, Sevastopolu, Vladivostoku, Ria, na Gibraltar nebo do Norska. Nepřehlédněme, že ve svém mládí byl jedním z účastníků bitvy o Bizertu, jednoho z posledních bojů dekolonizace… Aniž by si činil nárok na úplnost, bude se snažit podělit se o svá někdy překvapivá zjištění. Rádi mu odpustíte nevyhnutelné mezery v jeho práci, neboť podmínky pro reportáže na několika místech planety jsou často velmi nejisté. A jak mohl zjistit, existuje reálné nebezpečí při procházení některých zahraničních vojenských areálů, i když jsou ve stavu pozůstatků. V roce 1999 v Tunisu vystoupil Jean-Jacques Moulins s přednáškou o opevnění Bizerty během kolokvia organizovaného tuniským ministerstvem národní obrany, jehož téma se týkalo "Dějin opevnění v Tunisku". Je autorem brožury o opevnění Bizerty, stejně jako několika článků publikovaných v časopisech 39-45 Magazine, Fortifications et Patrimoine a Histoire et Fortifications Magazine.

Grand voyageur, je suis venu à la fortification il y a un demi siècle par simple curiosité. Par la suite j'ai découvert l'énorme patrimoine mis en place par les états pour défendre leur territoire. Je me suis ensuite intéressé aux hommes qui ont donné leur vie pour assurer notre liberté et participé à différents recensements de fortifications en Belgique, en France, en République Tchèque et en Suisse, tantôt sur le terrain, tantôt derrière mon clavier. La plupart des ouvrages militaires ne sont plus habités que par une faune et une flore particulière et parfois endémique. Ces deux composantes ont également leur place dans ce recensement. Les pages que vous visiterez sur ce site comme sur d'autres sont le fruit de ce très long et méticuleux travail. En ce qui concerne le livre j'ai assuré la partie technique, administrative et logistique.Als großer Reisender kam ich vor einem halben Jahrhundert aus purer Neugier zur Fortifikation. Anschließend entdeckte ich das enorme Erbe, das Staaten zur Verteidigung ihres Territoriums geschaffen haben. Dann interessierte ich mich für die Männer, die ihr Leben gaben, um unsere Freiheit zu sichern, und beteiligte mich an verschiedenen Bestandsaufnahmen von Befestigungen in Belgien, Frankreich, der Tschechischen Republik und der Schweiz, mal vor Ort, mal hinter meiner Tastatur. Die meisten Militärwerke werden nur noch von einer besonderen und manchmal endemischen Fauna und Flora bewohnt. Diese beiden Komponenten haben ebenfalls ihren Platz in dieser Bestandsaufnahme. Die Seiten, die Sie auf dieser wie auf anderen Websites besuchen werden, sind das Ergebnis dieser sehr langen und akribischen Arbeit. Was das Buch betrifft, so habe ich den technischen, administrativen und logistischen Teil übernommen.Als grote reiziger ben ik een halve eeuw geleden uit pure nieuwsgierigheid tot de fortificatie gekomen. Vervolgens ontdekte ik het enorme erfgoed dat door staten werd opgezet om hun grondgebied te verdedigen. Daarna raakte ik geïnteresseerd in de mannen die hun leven gaven om onze vrijheid te verzekeren en nam ik deel aan verschillende inventarissen van fortificaties in België, Frankrijk, Tsjechië en Zwitserland, soms in het veld, soms achter mijn toetsenbord. De meeste militaire werken worden nog slechts bewoond door een bijzondere en soms endemische fauna en flora. Deze twee componenten hebben ook hun plaats in deze inventaris. De pagina's die u op deze site zoals op andere zult bezoeken, zijn het resultaat van dit zeer lange en minutieuze werk. Wat het boek betreft, heb ik voor het technische, administratieve en logistieke deel gezorgd.A great traveller, I came to fortification half a century ago out of simple curiosity. Subsequently, I discovered the enormous heritage put in place by states to defend their territory. I then became interested in the men who gave their lives to ensure our freedom and participated in various inventories of fortifications in Belgium, France, the Czech Republic and Switzerland, sometimes in the field, sometimes behind my keyboard. Most military works are now only inhabited by a particular and sometimes endemic fauna and flora. These two components also have their place in this inventory. The pages you will visit on this site as on others are the fruit of this very long and meticulous work. As for the book, I handled the technical, administrative and logistical part.Jako velký cestovatel jsem se k opevnění dostal před půl stoletím z pouhé zvědavosti. Následně jsem objevil obrovské dědictví, které státy zřídily na obranu svého území. Poté jsem se začal zajímat o muže, kteří dali své životy, aby zajistili naši svobodu, a účastnil jsem se různých soupisů opevnění v Belgii, Francii, České republice a Švýcarsku, někdy v terénu, někdy za mými klávesnicemi. Většinu vojenských děl obývá již pouze zvláštní a někdy endemická fauna a flóra. Tyto dvě složky mají také své místo v tomto soupisu. Stránky, které navštívíte na tomto i jiných webech, jsou plodem této velmi dlouhé a důkladné práce. Co se týče knihy, zajistil jsem technickou, administrativní a logistickou část.