Sfax. Sa réalisation est prescrite par les DM N° 600 EMG 1 du 9 mars 1928, 2992 Art.1 du 5 avril 1928, et 2 231 EMG 1 du 27 novembre 1928, sur la base de l’avant-projet du 1er décembre 1927. Sa mission est la défense des passes du port de Sfax dont elle est distante de 2 100 mètres. Elle est armée de deux canons de 75 Mle 1908 sur affût Mle 1908-18. Il s’agit du matériel d’artillerie légère des cuirassés du type Danton, aménagé pour le tir de côte, avec ajout d’un masque léger. L’amplitude de pointage vertical avec la plate-forme BA Mle 25 varie de moins 10° à plus 25°. Le champ de tir est de 400 grades. La culasse est semi-automatique, les munitions sont encartouchées. La portée, avec l’obus acier marine, est de 10 000 mètres, et la cadence de tir de 15 coups à la minute. Les pièces sont disposées dans des alvéoles, distantes de 50 mètres, à une altitude de cinq mètres. Les munitions sont emmagasinées dans quatre niches attenantes, pouvant contenir chacune 210 coups, et dans un magasin situé entre les 2 alvéoles. La batterie dispose d’un télémètre C de 2 mètres Goertz, et sa défense CA est assurée par deux mitrailleuses de 8 mm. Les tirs essais ont lieu le 16 juillet 1930. Mobilisée au « complet guerre » en septembre 1939, elle passe en condition « armée » avec effectif réduit en décembre. Elle est mise « en réserve » après l’armistice et désarmée en 1942. De nos jours, il ne reste pas trace de cette construction. Seine Errichtung wird durch die DM Nr. 600 EMG 1 vom 9. März 1928, 2992 Art.1 vom 5. April 1928 und 2 231 EMG 1 vom 27. November 1928 auf der Grundlage des Vorentwurfs vom 1. Dezember 1927 vorgeschrieben. Seine Aufgabe ist die Verteidigung der Hafeneinfahrten von Sfax, von denen es 2 100 Meter entfernt ist. Es ist mit zwei 75-mm-Kanonen Mle 1908 auf Lafette Mle 1908-18 bewaffnet. Es handelt sich um das leichte Artilleriematerial der Schlachtschiffe vom Typ Danton, für das Küstenfeuer angepasst, mit Hinzufügung einer leichten Blende. Der vertikale Richtbereich mit der Plattform BA Mle 25 variiert von minus 10° bis plus 25°. Das Schussfeld beträgt 400 Gon. Der Verschluss ist halbautomatisch, die Munition ist Patronenmunition. Die Reichweite mit der Stahl-Marinegranate beträgt 10 000 Meter, und die Feuerrate beträgt 15 Schuss pro Minute. Die Geschütze sind in Zellen angeordnet, die 50 Meter voneinander entfernt sind, auf einer Höhe von fünf Metern. Die Munition wird in vier angrenzenden Nischen gelagert, die jeweils 210 Schuss fassen können, und in einem Magazin zwischen den 2 Zellen. Die Batterie verfügt über einen 2-Meter-Entfernungsmesser C Goertz, und ihre Flugabwehr wird durch zwei 8-mm-Maschinengewehre sichergestellt. Die Probeschüsse finden am 16. Juli 1930 statt. Im September 1939 mit "Kriegsstärke" mobilisiert, geht sie im Dezember in den Zustand "armiert" mit reduzierter Mannschaftsstärke über. Sie wird nach dem Waffenstillstand "in Reserve" gestellt und 1942 außer Dienst gestellt. Heutzutage gibt es keine Spur mehr von dieser Konstruktion. De realisatie ervan wordt voorgeschreven door de DM nr. 600 EMG 1 van 9 maart 1928, 2992 Art.1 van 5 april 1928, en 2 231 EMG 1 van 27 november 1928, op basis van het voorontwerp van 1 december 1927. Haar missie is de verdediging van de vaargeulen van de haven van Sfax waarvan zij 2 100 meter verwijderd is. Zij is bewapend met twee 75 mm-kanonnen Mle 1908 op affuit Mle 1908-18. Het betreft het lichte artilleriematerieel van de slagschepen van het type Danton, aangepast voor kustvuur, met toevoeging van een licht masker. De verticale richtingsamplitude met het platform BA Mle 25 varieert van min 10° tot plus 25°. Het schootsveld is 400 grade. De sluiting is semi-automatisch, de munitie is van het patroontype. Het bereik, met de stalen marinegranaat, is 10 000 meter, en de vuursnelheid is 15 schoten per minuut. De stukken zijn opgesteld in cellen, op 50 meter afstand van elkaar, op een hoogte van vijf meter. De munitie wordt opgeslagen in vier aangrenzende nissen, die elk 210 schoten kunnen bevatten, en in een magazijn tussen de 2 cellen. De batterij beschikt over een 2-meter afstandsmeter C Goertz, en haar luchtverdediging wordt verzorgd door twee 8 mm mitrailleurs. De proefschoten vinden plaats op 16 juli 1930. Gemobiliseerd op "oorlogssterkte" in september 1939, gaat zij in december over in de staat "bewapend" met verminderde sterkte. Zij wordt na de wapenstilstand "in reserve" gesteld en in 1942 ontwapend. Tegenwoordig is er geen spoor meer van deze constructie. Its construction is prescribed by DM No. 600 EMG 1 of 9 March 1928, 2992 Art.1 of 5 April 1928, and 2 231 EMG 1 of 27 November 1928, based on the preliminary project of 1 December 1927. Its mission is the defence of the harbour entrances of Sfax, from which it is 2,100 metres distant. It is armed with two 75 mm guns Mle 1908 on mounting Mle 1908-18. This is the light artillery equipment of the Danton-class battleships, adapted for coast fire, with the addition of a light shield. The vertical traversing range with the BA Mle 25 platform varies from minus 10° to plus 25°. The field of fire is 400 grads. The breech is semi-automatic, the ammunition is cartridged. The range, with the steel naval shell, is 10,000 metres, and the rate of fire is 15 rounds per minute. The pieces are arranged in cells, 50 metres apart, at an altitude of five metres. The ammunition is stored in four adjacent niches, each capable of holding 210 rounds, and in a magazine located between the 2 cells. The battery has a 2-metre rangefinder C Goertz, and its AA defence is provided by two 8 mm machine guns. The test firings take place on 16 July 1930. Mobilised at "full war complement" in September 1939, it passes into "armed" condition with reduced strength in December. It is placed "in reserve" after the armistice and disarmed in 1942. Nowadays, no trace remains of this construction. Jeho realizace je předepsána výnosy DM č. 600 EMG 1 z 9. března 1928, 2992 Art.1 z 5. dubna 1928 a 2 231 EMG 1 z 27. listopadu 1928 na základě předběžného projektu z 1. prosince 1927. Jeho úkolem je obrana průplavů přístavu Sfax, od kterého je vzdáleno 2 100 metrů. Je vyzbrojeno dvěma 75mm děly vz. 1908 na lafetě vz. 1908-18. Jedná se o lehké dělostřelecké vybavení bitevních lodí třídy Danton, upravené pro pobřežní střelbu, s přidáním lehkého štítu. Rozsah náměru s platformou BA vz. 25 se pohybuje od mínus 10° do plus 25°. Palebné pole je 400 gradů. Závěr je poloautomatický, munice je nábojnicová. Dostřel s ocelovým námořním granátem je 10 000 metrů a rychlost střelby je 15 ran za minutu. Kusy jsou umístěny v buňkách vzdálených od sebe 50 metrů, v nadmořské výšce pět metrů. Munice je uložena ve čtyřech přilehlých nikách, z nichž každá pojme 210 nábojů, a ve skladišti umístěném mezi 2 buňkami. Baterie má k dispozici dálkoměr C délky 2 m Goertz a její protiletadlovou obranu zajišťují dva 8mm kulomety. Zkušební střelby proběhnou 16. července 1930. Mobilizována v září 1939 na "plný válečný stav" přechází v prosinci do stavu "ozbrojena" se sníženým počtem personálu. Po příměří je uvedena "do zálohy" a v roce 1942 odzbrojena. V dnešní době po této stavbě nezbyla žádná stopa. © JJM 28/02/2026