Place de Besançon, NE de la ville, 1877-1880. 364 m/alt. Redoute datant du conflit de 1870-1871 et abritant alors 18 pièces, il fut d'abord appelé redoute ou fort de “Palente“. Il prendra son appellation définitive en 1876. Prévu initialement pour 24 pièces. Les fronts II-III et IV-V sont défendus par des caponnières doubles tandis que celui de gorge est flanqué depuis des casemates implantées dans le flanc du casernement à deux niveaux qui fait saillie de ce côté. Le magasin à poudre, assez bas de plafond et à trois créneaux se trouve accolé à l’arrière du casernement. Une partie de l’escarpe est demi-détachée. La cour montre un alignement de quatre traverses creuses et cinq plates-formes d’artillerie. À la gauche de cette ligne, dans l’axe du saillant I se trouve une traverse beaucoup plus longue au bout de laquelle, par une échelle métallique, on gagne un observatoire à ciel ouvert. Tout contre le fort, se trouvent 2 batteries annexes, 1 au NE, l'autre au SE, cette dernière comprenant une seule traverse creuse sans particularité. Le fort Benoît battait directement la N 83 et la voie ferrée venant de Belfort. En bon état général, il est actuellement (10/2006) occupé par un cercle de tir.

Festung Besançon, nordöstlich der Stadt, 1877–1880. 364 m ü. M. Redoute aus dem Konflikt von 1870–1871, die damals 18 Kanonen beherbergte und zunächst Redoute oder Fort de „Palente“ genannt wurde. Ihren endgültigen Namen erhielt sie 1876. Ursprünglich für 24 Kanonen geplant. Die Fronten II–III und IV–V werden durch doppelte Kaponnieren verteidigt, während die Schluchtfront von Kasematten flankiert wird, die in die Seite der zweistöckigen Kaserne eingelassen sind, die auf dieser Seite hervorsteht. Das Pulvermagazin mit relativ niedriger Decke und drei Zinnen ist an der Rückseite der Kaserne angebracht. Ein Teil der Böschung ist halb freistehend. Der Hof weist eine Anordnung von vier Hohltraversen und fünf Artillerieplattformen auf. Links von dieser Linie, in der Achse des Bogens I, befindet sich ein viel längerer Traverse, an dessen Ende man über eine Metallleiter zu einem Freiluftobservatorium gelangt. Direkt gegenüber dem Fort befinden sich zwei Nebenbatterien, eine im Nordosten, die andere im Südosten, wobei letztere aus einer einzigen, hohlen Traverse ohne Besonderheiten besteht. Fort Benoît griff die N 83 und die Eisenbahnlinie von Belfort direkt an. Es befindet sich in gutem Allgemeinzustand und wird derzeit (10/2006) von einem Feuerkreis besetzt.

Vesting Besançon, ten noordoosten van de stad, 1877-1880. 364 m/hoogte. Redoute daterend uit het conflict van 1870-1871 en toen voorzien van 18 kanonnen, werd het eerst redoute of fort de "Palente" genoemd. Het kreeg zijn definitieve naam in 1876. Oorspronkelijk gepland voor 24 kanonnen. Fronten II-III en IV-V worden verdedigd door dubbele caponnières, terwijl de klooffront wordt geflankeerd door kazematten in de zijkant van de twee verdiepingen tellende kazerne die aan deze kant uitsteekt. Het kruitmagazijn, met een vrij laag plafond en drie kantelen, is bevestigd aan de achterkant van de kazerne. Een deel van de helling is halfvrijstaand. De binnenplaats toont een rij van vier holle traversen en vijf artillerieplatforms. Links van deze lijn, in de as van saillant I, bevindt zich een veel langere traverse, aan het einde waarvan men via een metalen ladder een openluchtobservatorium bereikt. Recht tegenover het fort bevinden zich twee bijbatterijen, één in het noordoosten, de andere in het zuidoosten, waarbij deze laatste bestaat uit een enkele holle traverse zonder specifieke kenmerken. Fort Benoît viel de N83 en de spoorlijn vanuit Belfort rechtstreeks aan. Het verkeert in goede algemene staat en wordt momenteel (oktober 2006) bezet door een schietcirkel.

Fortress Besançon, NE of the city, 1877-1880. 364 m/alt. Redoubt dating from the conflict of 1870-1871 and then housing 18 guns, it was first called redoubt or fort de "Palente". It took its definitive name in 1876. Initially planned for 24 guns. Fronts II-III and IV-V are defended by double caponiers while the gorge front is flanked by casemates set into the side of the two-level barracks which protrudes on this side. The powder magazine, with a fairly low ceiling and three battlements, is attached to the rear of the barracks. Part of the escarpment is semi-detached. The courtyard shows an alignment of four hollow traverses and five artillery platforms. To the left of this line, in the axis of salient I, there is a much longer traverse at the end of which, by a metal ladder, one reaches an open-air observatory. Right against the fort, there are 2 annex batteries, 1 to the NE, the other to the SE, the latter comprising a single hollow traverse without particularity. Fort Benoît directly attacked the N 83 and the railway coming from Belfort. In good general condition, it is currently (10/2006) occupied by a firing circle.

Pevnost Besançon, severovýchodně od města, 1877-1880. 364 m n. m. Reduta z doby konfliktu v letech 1870-1871, v níž bylo umístěno 18 děl, se nejprve nazývala reduta nebo pevnost de „Palente“. Svůj definitivní název získala v roce 1876. Původně se plánovalo 24 děl. Čely II-III a IV-V jsou bráněny dvojitými kaponiéry, zatímco čelní strana rokle je lemována kasematami zasazenými do boku dvoupatrových kasáren, které na této straně vyčnívají. K zadní části kasáren je připevněn prachový sklad s poměrně nízkým stropem a třemi cimbuřím. Část srázu je zpola oddělená. Na nádvoří je uspořádáno uspořádání čtyř dutých traverz a pěti dělostřeleckých plošin. Nalevo od této linie, v ose výběžku I, se nachází mnohem delší traverz, na jehož konci se po kovovém žebříku dostanete k venkovní pozorovatelně. Přímo proti pevnosti se nacházejí 2 přístavní baterie, jedna na severovýchodě, druhá na jihovýchodě, přičemž ta druhá tvoří jediný dutý traverz bez zvláštních detailů. Pevnost Benoît přímo útočila na silnici N 83 a železnici vedoucí z Belfortu. V dobrém celkovém stavu je v současné době (10/2006) obsazena palebným kruhem.