Place de Langres, sud-ouest de la ville, 1887-1888. 445 m/alt. Un des petits ouvrages d'infanterie typiques de la place de Langres, creusé sous le roc avec deux entrées bétonnées, 1900 m en avant du fort de la Bonnelle. Peu d’éléments le distinguent de ses semblables. Dans chacune des descentes, une niche latérale, où subsistent quatre ancrages (tiges filetées), laisse supposer la présence d’un ventilateur. Un câble, probablement électrique, avait été scellé dans la paroi jusqu’au pied des escaliers d’accès, mais il a été récupéré depuis. Curieusement, aucune ligne d’isolateurs ne prolonge le dispositif et aucun socle de génératrice n’a été repéré au niveau des chambrées. Peut-être l’électricité devait-elle venir de l’extérieur car la saignée dans le mur se dirige aussi vers les têtes d’escaliers. La partie souterraine est entièrement revêtue d’un enduit de ciment. Seuls les conduits d’évacuation des eaux, en face de chaque accès, sont restés de roc brut. La citerne est vide ce qui permet de mieux en appréhender le volume. Enfin, au centre du couloir de circulation joignant les six chambrées, se trouve un joli puits à lumière. Aujourd’hui (01/2008), l’ouvrage, particulièrement bien conservé et propre, est à l’abandon non pas dans le bois du même nom, mais bien dans un bosquet 250 m au sud-est.

Festung von Langres, südwestlich der Stadt, 1887–1888. 445 m ü. M. Eine der für den Platz von Langres typischen kleinen Infanteriestellungen, unter dem Fels gegraben, mit zwei Betoneingängen, 1900 m vor dem Fort de la Bonnelle. Sie unterscheidet sich nur geringfügig von ähnlichen Stellungen. In jedem der Abstiege weist eine seitliche Nische mit vier Ankern (Gewindestangen) auf das Vorhandensein eines Ventilators hin. Ein wahrscheinlich elektrisches Kabel war bis zum Fuß der Zugangstreppe in der Mauer eingeschlossen, wurde aber inzwischen geborgen. Interessanterweise verläuft keine Isolatorlinie weiter, und in der Kaserne wurde kein Generatorsockel gefunden. Möglicherweise kam der Strom von außen, da der Kanal in der Mauer auch zu den Treppenaufgängen führt. Der unterirdische Teil ist vollständig mit einer Zementschicht überzogen. Nur die Wasserabflussrohre gegenüber den Zugängen sind im rauen Fels verblieben. Die Zisterne ist leer, was ihr Volumen besser einschätzt. Schließlich befindet sich in der Mitte des Verkehrskorridors, der die sechs Räume verbindet, ein hübscher Lichtschacht. Heute (01/2008) liegt das besonders gut erhaltene und saubere Gebäude nicht mehr im gleichnamigen Wald, sondern in einem Wäldchen 250 m südöstlich davon.

Vesting van Langres, ten zuidwesten van de stad, 1887-1888. 445 m/hoogte. Een van de kleine infanteriewerken die kenmerkend zijn voor Place de Langres, uitgegraven onder de rots met twee betonnen ingangen, 1900 m voor Fort de la Bonnelle. Weinig kenmerken onderscheiden het van zijn soortgenoten. In elk van de afdalingen wijst een laterale nis, waar vier ankers (schroefstangen) zijn overgebleven, op de aanwezigheid van een ventilator. Een kabel, waarschijnlijk elektrisch, was in de muur verzegeld tot aan de voet van de toegangstrap, maar deze is inmiddels teruggevonden. Merkwaardig genoeg loopt er geen lijn isolatoren door het systeem en is er geen generatorbasis in de kazerne gevonden. Mogelijk moet de elektriciteit van buitenaf zijn gekomen, aangezien het kanaal in de muur ook naar de trappen leidt. Het ondergrondse gedeelte is volledig bedekt met een cementlaag. Alleen de waterafvoerbuizen, tegenover elke toegang, zijn nog in de ruwe rots aanwezig. De cisterne is leeg, wat ons een beter inzicht geeft in de inhoud ervan. Ten slotte bevindt zich in het midden van de circulatiegang die de zes zalen verbindt, een mooie lichtschacht. Tegenwoordig (januari 2008) ligt het bijzonder goed bewaard gebleven en schone bouwwerk niet verlaten in het gelijknamige bos, maar in een bos 250 meter ten zuidoosten.

Fortress of Langres, southwest of the town, 1887-1888. 445 m/alt. One of the small infantry works typical of Langres Square, dug under the rock with two concrete entrances, 1900 m in front of Fort de la Bonnelle. Few features distinguish it from its peers. In each of the descents, a lateral niche, where four anchors (threaded rods) remain, suggests the presence of a ventilator. A cable, probably electrical, had been sealed in the wall up to the foot of the access stairs, but it has since been recovered. Curiously, no line of insulators extends the system and no generator base has been found at the barracks. Perhaps the electricity must have come from outside since the channel in the wall also leads to the stair heads. The underground part is entirely covered with a cement coating. Only the water evacuation pipes, opposite each access, remain in rough rock. The cistern is empty, which allows us to better understand its volume. Finally, in the center of the circulation corridor joining the six rooms, there is a pretty light well. Today (01/2008), the structure, particularly well preserved and clean, is abandoned not in the wood of the same name, but in a grove 250 m to the southeast.

Pevnost Langres, jihozápadně od města, 1887-1888. 445 m n. m. Jedno z malých pěchotních děl typických pro náměstí Langres, vykopané pod skálou se dvěma betonovými vchody, 1900 m před pevností Fort de la Bonnelle. Od ostatních ho odlišuje jen málo prvků. V každém ze sjezdů boční výklenek, kde zůstávají čtyři kotvy (závitové tyče), naznačuje přítomnost ventilátoru. Kabel, pravděpodobně elektrický, byl ve zdi zataven až k patě přístupového schodiště, ale od té doby byl nalezen. Je zajímavé, že systém neprodlužuje žádná řada izolátorů a v kasárnách nebyla nalezena žádná základna generátoru. Elektřina musela pravděpodobně přicházet zvenčí, protože kanál ve zdi vede také k vrcholům schodiště. Podzemní část je celá pokryta cementovým nátěrem. V drsné skále zůstaly pouze potrubí pro odvádění vody naproti každému přístupu. Cisterna je prázdná, což nám umožňuje lépe pochopit její objem. Konečně, uprostřed cirkulační chodby spojující šest místností, se nachází pěkná světelná studna. Dnes (01/2008) je tato stavba, obzvláště dobře zachovaná a čistá, opuštěna nikoli ve stejnojmenném lese, ale v háji 250 m jihovýchodně odtud.