Le calibre 95 mm illustre une période charnière de l'artillerie française, marquée par l'expérimentation et la transition vers les canons à tir rapide. Le canon de 95 mm Lahitolle modèle 1875, l'un des premiers canons français à utiliser une culasse à vis et des obus chemisés, représente une étape cruciale dans la modernisation post-1870. Son successeur, le canon G de 95 mm 1888 sur son affût G de campagne, incarne une évolution technique avec des améliorations dans la maniabilité et la précision, préparant le terrain pour la révolution du fameux 75. Ces pièces, conçues pour l'artillerie de campagne et de siège, trouvèrent également une place dans les ouvrages du système Séré de Rivières, où leur puissance intermédiaire était appréciée. Le spécimen conservé au musée de Draguignan témoigne de la longévité opérationnelle de ce calibre et de l'importance de la standardisation dans l'effort de réarmement français, ces canons servant de manière significative jusqu'à l'aube de la Première Guerre mondiale.

Das Kaliber 95 mm veranschaulicht eine Scharnierperiode der französischen Artillerie, geprägt durch Experimentieren und den Übergang zu Schnellfeuergeschützen. Das 95 mm Lahitolle Geschütz Modell 1875, eines der ersten französischen Geschütze, das einen Schraubenverschluss und ummantelte Geschosse verwendete, stellt einen entscheidenden Schritt in der Modernisierung nach 1870 dar. Sein Nachfolger, das G-Geschütz 95 mm 1888 auf seiner G-Feldlafette, verkörpert eine technische Entwicklung mit Verbesserungen in Handhabbarkeit und Präzision, die den Boden für die Revolution des berühmten 75 bereiteten. Diese Geschütze, entworfen für Feld- und Belagerungsartillerie, fanden ebenfalls einen Platz in den Werken des Séré-de-Rivières-Systems, wo ihre intermediäre Leistung geschätzt wurde. Das im Museum von Draguignan aufbewahrte Exemplar zeugt von der operationellen Langlebigkeit dieses Kalibers und der Bedeutung der Standardisierung in der französischen Wiederbewaffnungsbemühung, wobei diese Geschütze bis zum Vorabend des Ersten Weltkriegs bedeutend dienten.

Het kaliber 95 mm illustreert een scharnierperiode van de Franse artillerie, gekenmerkt door experimenteren en de overgang naar snelvuurkanonnen. Het 95 mm Lahitolle kanon model 1875, een van de eerste Franse kanonnen dat een schroefsluitstuk en gecoate granaten gebruikte, vertegenwoordigt een cruciale stap in de modernisering na 1870. Zijn opvolger, het G-kanon 95 mm 1888 op zijn G-veldaffuit, belichaamt een technische evolutie met verbeteringen in handelbaarheid en precisie, die de grond voorbereidden voor de revolutie van de beroemde 75. Deze stukken, ontworpen voor veld- en belegeringsartillerie, vonden eveneens een plaats in de werken van het Séré de Rivières-systeem, waar hun intermediaire kracht gewaardeerd werd. Het exemplaar bewaard in het museum van Draguignan getuigt van de operationele levensduur van dit kaliber en het belang van standaardisatie in de Franse herbewapeningsinspanning, waarbij deze kanonnen significant dienden tot aan de vooravond van de Eerste Wereldoorlog.

The 95 mm caliber illustrates a pivotal period of French artillery, marked by experimentation and the transition towards rapid-fire guns. The 95 mm Lahitolle gun model 1875, one of the first French guns to use a screw breech and jacketed shells, represents a crucial step in post-1870 modernization. Its successor, the G gun 95 mm 1888 on its G field carriage, embodies a technical evolution with improvements in maneuverability and precision, preparing the ground for the revolution of the famous 75. These pieces, designed for field and siege artillery, also found a place in the works of the Séré de Rivières system, where their intermediate power was appreciated. The specimen preserved at the Draguignan museum testifies to the operational longevity of this caliber and the importance of standardization in the French rearmament effort, these guns serving significantly until the dawn of the First World War.

Ráže 95 mm ilustruje klíčové období francouzského dělostřelectva, poznamenané experimentováním a přechodem k rychlopalným dělům. Dělo Lahitolle 95 mm model 1875, jeden z prvních francouzských děl používajících šroubový závěr a plášťované střely, představuje rozhodující krok v modernizaci po roce 1870. Jeho nástupce, dělo G 95 mm 1888 na své polní lafetě G, ztělesňuje technický vývoj s vylepšeními v ovladatelnosti a přesnosti, připravující půdu pro revoluci slavného 75. Tyto kusy, navržené pro polní a obléhací dělostřelectvo, také nalezly místo v dílech systému Séré de Rivières, kde byla oceňována jejich střední síla. Exemplář uchovávaný v muzeu v Draguignanu svědčí o operační dlouhověkosti této ráže a důležitosti standardizace ve francouzském úsilí o přezbrojení, přičemž tato děla významně sloužila až do úsvitu první světové války.