Dakar. Cette batterie, armée en 1940 de deux canons de 95 Mle 1888 sur affût C Mle 1904, s’est rendue célèbre, par son action déterminée, lors de la tentative de débarquement du 23 septembre 1940, sur la plage de Rufisque. À 17 heures 25, l’aviso Commandant Duboc, des FNFL, est touché par six des quinze obus tirés par la batterie. Le bilan est de trois tués, et de trois blessés graves. Le Savorgnan de Brazza riposte avec ses 138, et fait taire la batterie, qui a un tué. Mais celle-ci se réveille quand le Brazza tente de mettre ses embarcations à la mer, pour débarquer ses troupes. Le général de Gaulle décide alors de ne pas insister. L’aspirant commandant la batterie, blessé dans l’action, déclarera plus tard ne pas connaître la nationalité des navires sur lesquels il avait fait tirer. Il ne reste pas de trace de cette batterie, mais quelques blockhaus, construits ultérieurement, subsistent. Diese Batterie, 1940 bewaffnet mit zwei 95-mm-Kanonen Mle 1888 auf Lafette C Mle 1904, wurde durch ihr entschlossenes Handeln während des Landungsversuchs am 23. September 1940 am Strand von Rufisque berühmt. Um 17:25 Uhr wird der Aviso Commandant Duboc der FNFL von sechs der fünfzehn von der Batterie abgefeuerten Granaten getroffen. Die Bilanz: drei Tote und drei Schwerverletzte. Der Savorgnan de Brazza erwidert das Feuer mit seinen 138-mm-Kanonen und bringt die Batterie zum Schweigen, die einen Toten hat. Aber sie erwacht wieder, als die Brazza versucht, ihre Boote zu Wasser zu lassen, um ihre Truppen zu landen. General de Gaulle beschließt daraufhin, nicht weiter zu insistieren. Der Fähnrich, der die Batterie befehligt und bei der Aktion verwundet wurde, wird später erklären, die Nationalität der Schiffe, auf die er schießen ließ, nicht gekannt zu haben. Von dieser Batterie ist keine Spur mehr vorhanden, aber einige später errichtete Bunker sind noch erhalten. Deze batterij, in 1940 bewapend met twee 95 mm-kanonnen Mle 1888 op affuit C Mle 1904, is beroemd geworden door haar vastberaden optreden tijdens de landingspoging van 23 september 1940 op het strand van Rufisque. Om 17:25 uur wordt de aviso Commandant Duboc van de FNFL getroffen door zes van de vijftien granaten afgevuurd door de batterij. De balans is drie doden en drie zwaargewonden. De Savorgnan de Brazza antwoordt met zijn 138 mm-kanonnen en brengt de batterij tot zwijgen, die één dode heeft. Maar zij ontwaakt wanneer de Brazza probeert haar vaartuigen te water te laten om haar troepen te landen. Generaal de Gaulle besluit dan niet aan te dringen. De vaandrig die de batterij commandeert, gewond bij de actie, zal later verklaren de nationaliteit van de schepen waarop hij had laten vuren niet te kennen. Er is geen spoor meer van deze batterij, maar enkele later gebouwde bunkers bestaan nog. This battery, armed in 1940 with two 95 mm guns Mle 1888 on mounting C Mle 1904, became famous for its determined action during the landing attempt on 23 September 1940, on Rufisque beach. At 17:25 hours, the aviso Commandant Duboc, of the FNFL, is hit by six of the fifteen shells fired by the battery. The toll is three killed, and three seriously wounded. The Savorgnan de Brazza retaliates with its 138 mm guns, and silences the battery, which has one killed. But it awakens when the Brazza tries to launch its boats to land its troops. General de Gaulle then decides not to insist. The midshipman commanding the battery, wounded in the action, will later declare not to know the nationality of the ships he had fired upon. No trace remains of this battery, but a few blockhouses, built later, subsist. Tato baterie, vyzbrojená v roce 1940 dvěma 95mm děly vz. 1888 na lafetě C vz. 1904, se proslavila svým rozhodným jednáním při pokusu o vylodění 23. září 1940 na pláži v Rufisque. V 17:25 hodin je avízo Commandant Duboc sil FNFL zasaženo šesti z patnácti granátů vypálených baterií. Bilance jsou tři mrtví a tři těžce zranění. Savorgnan de Brazza odpovídá palbou svými 138mm děly a umlčí baterii, která má jednoho mrtvého. Ta se však probouzí, když se Brazza pokouší spustit své čluny na vodu, aby vylodila své jednotky. Generál de Gaulle se pak rozhodne netrvat na tom. Praporčík velící baterii, zraněný při akci, později prohlásí, že neznal národnost lodí, na které nechal střílet. Po této baterii nezůstala žádná stopa, ale několik později postavených bunkrů přetrvává. © JJM 12/03/2026