Place de Brest, presqu'île de Roscanvel. Sur une plate-forme creusée à la mine sous Vauban, vers 1694-1695, au-delà de la batterie de rupture, vers l'ouest, nous trouvons quatre emplacements de tir pour canons de petit calibre. Des niches à munitions sont aménagées dans le parapet. Des éléments d'affûts pour canons de 47 mm et même un tube 47 mm et son affût gisent parmi les broussailles. La batterie de 4 x 47 mm sera installée dans le premier semestre 1893. Ses canons du modèle M de 47 mm modèle 1885 T.R. sur affûts M modèle 1885 à crinoline sont repris aux états d'armement de 1900, mais plus à celui de 1914. La plate-forme contourne la pointe rocheuse et recevait après sa construction, 25 canons. Aujourd'hui, le plafond de la batterie de rupture en a rehaussé le niveau sur quelques mètres et seule la partie la plus à l'ouest fut armée durant la période nous occupant. En arrière des pièces, on a creusé dans la paroi rocheuse un petit magasin (3 x 4 m) aux projectiles à entrée chicanée (janvier 1894), et un abri de jour pour un projecteur (4 x 4 m). L'extrémité ouest est barrée par un fossé étroit mais profond et une voie ferrée métrique suit le rivage vers la batterie de Pourjoint, mais la végétation nous a empêché toute progression. Cette voie ne pouvait conduire qu'à un projecteur signalé à une quarantaine de mètres à l'extérieur de la batterie, mais le rivage est effondré. C'est, en effet, en 1895, qu'on signale ici projecteur de 90 cm et un second de 60 cm (feux de tir), projecteurs qui seront toujours en place en 1914. La casemate du projecteur le plus à l'ouest existe toujours tout comme le poste de commande des deux projecteurs, à mi-hauteur de la falaise près de la branche tombante. Vers l'est, après avoir contourné la pointe rocheuse (donc désormais vers le sud), au niveau de la batterie basse se trouvent quatre bâtiments en maçonneries comprenant logements, citerne,… Voir position de la pointe des Espagnols.

Festung von Brest, Halbinsel Roscanvel. Auf einer unter Vauban um 1694-1695 ausgehobenen Plattform, jenseits der Breschenbatterie, im Westen, befinden sich vier Feuerstellungen für kleinkalibrige Kanonen. In die Brustwehr sind Munitionsnischen eingearbeitet. Im Unterholz liegen Halterungen für 47-mm-Kanonen und sogar ein 47-mm-Geschütz samt Lafette. Die 4 x 47 mm Batterie wird in der ersten Hälfte des Jahres 1893 installiert. Ihre 47 mm Geschütze Modell M, Modell 1885 T.R., auf Käfiglafetten M Modell 1885, stammen aus dem Rüstungszustand von 1900, aber nicht mehr aus dem von 1914. Die Plattform umrundet die felsige Landzunge und wurde nach ihrer Errichtung mit 25 Geschützen ausgestattet. Heute liegt die Decke der Breschenbatterie einige Meter höher, und nur der westlichste Teil war im betreffenden Zeitraum bewaffnet. Hinter den Geschützen wurde ein kleines Magazin (3 x 4 m) mit Geschossen mit versperrtem Eingang in die Felswand gegraben (Januar 1894) sowie ein Tagesunterstand für einen Suchscheinwerfer (4 x 4 m). Das westliche Ende ist durch einen schmalen, aber tiefen Graben versperrt, und eine Meterspurbahn folgt der Küste in Richtung der Batterie Pourjoint, aber die Vegetation verhinderte jegliches Vorankommen. Diese Spur konnte nur zu einem etwa vierzig Meter außerhalb der Batterie gemeldeten Suchscheinwerfer führen, doch die Uferlinie ist eingestürzt. Tatsächlich wurden hier 1895 ein 90-cm-Suchscheinwerfer und ein zweiter 60-cm-Suchscheinwerfer (Feuerscheinwerfer) gemeldet, die 1914 noch immer dort standen. Die Kasematte des westlichsten Suchscheinwerfers existiert noch, ebenso wie der Kommandoposten für die beiden Suchscheinwerfer auf halber Höhe der Klippe in der Nähe des herabstürzenden Astes. In östlicher Richtung, nachdem man die felsige Landzunge umgangen hat (von nun an in südlicher Richtung), befinden sich auf Höhe der unteren Batterie vier gemauerte Gebäude mit Unterkünften, einer Zisterne usw. Siehe die Position der Pointe des Espagnols.

Vesting van Brest, schiereiland Roscanvel. Op een platform dat rond 1694-1695 onder Vauban werd uitgegraven, voorbij de bresbatterij, naar het westen, vinden we vier schietposities voor klein kaliber kanonnen. Munitie-nissen zijn in de borstwering ingebouwd. Montage-elementen voor 47 mm kanonnen en zelfs een 47 mm buis en de bijbehorende stelling liggen tussen het struikgewas. De 4 x 47 mm batterij werd in de eerste helft van 1893 geïnstalleerd. De 47 mm kanonnen van model M, model 1885 T.R., op kooiconstructies van model M 1885, zijn afkomstig uit de bewapeningstoestanden van 1900, maar niet meer uit die van 1914. Het platform loopt rond de rotspunt en ontving, na de bouw, 25 kanonnen. Tegenwoordig is het plafond van de bresbatterij enkele meters hoger en was alleen het meest westelijke deel bewapend in de periode die we hier bespreken. Achter de kanonnen werd een klein magazijn (3 x 4 m) met projectielen met een afgeschermde ingang in de rotswand gegraven (januari 1894), en een dagschuilplaats voor een zoeklicht (4 x 4 m). Het westelijke uiteinde wordt geblokkeerd door een smalle maar diepe greppel en een spoorlijn met een spoorbreedte van een meter volgt de oever richting de Pourjoint-batterij, maar vegetatie verhinderde elke voortgang. Dit spoor kon slechts leiden naar een zoeklicht dat ongeveer veertig meter buiten de batterij werd gemeld, maar de kustlijn is ingestort. In feite werd hier in 1895 melding gemaakt van een zoeklicht van 90 cm en een tweede van 60 cm (vuurlichten), zoeklichten die in 1914 nog steeds aanwezig waren. De kazemat van het meest westelijke zoeklicht bestaat nog steeds, evenals de commandopost voor de twee zoeklichten, halverwege de klif bij de vallende tak. Richting het oosten, na de rotspunt te zijn omzeild (voortaan richting het zuiden), bevinden zich ter hoogte van de onderste batterij vier stenen gebouwen met onderkomen, een waterreservoir, enz. Zie de positie van de Pointe des Espagnols.

Fortress of Brest, Roscanvel peninsula. On a platform dug out under Vauban, around 1694-1695, beyond the breach battery, to the west, we find four firing positions for small-caliber cannons. Ammunition niches are built into the parapet. Mounting elements for 47 mm cannons and even a 47 mm tube and its mount lie among the undergrowth. The 4 x 47 mm battery will be installed in the first half of 1893. Its 47 mm model M guns, model 1885 T.R., on M model 1885 cage mounts, are taken from the armament states of 1900, but no longer from that of 1914. The platform goes around the rocky point and received, after its construction, 25 guns. Today, the ceiling of the breach battery has raised the level by a few meters and only the westernmost part was armed during the period we are concerned with. Behind the guns, a small magazine (3 x 4 m) with projectiles with a baffled entrance was dug into the rock face (January 1894), and a day shelter for a searchlight (4 x 4 m). The western end is blocked by a narrow but deep ditch and a metre-gauge railway line follows the shore towards the Pourjoint battery, but vegetation prevented any progress. This track could only lead to a searchlight reported about forty metres outside the battery, but the shoreline has collapsed. It was, in fact, in 1895 that a 90 cm searchlight and a second 60 cm (firing lights) were reported here, searchlights that were still in place in 1914. The casemate of the westernmost searchlight still exists, as does the command post for the two searchlights, halfway up the cliff near the falling branch. Towards the east, after going around the rocky point (henceforth towards the south), at the level of the lower battery there are four masonry buildings comprising accommodation, a cistern, etc. See the position of the Pointe des Espagnols.

Pevnost Brest, poloostrov Roscanvel. Na plošině vykopané pod Vaubanem kolem let 1694-1695, za průlomovou baterií, na západ, nacházíme čtyři palebná stanoviště pro malorážní kanóny. V parapetu jsou zabudovány muniční výklenky. V podrostu leží montážní prvky pro 47mm kanóny a dokonce i 47mm trubka a její lafeta. Baterie ráže 4 x 47 mm bude instalována v první polovině roku 1893. Její 47mm kanóny model M, model 1885 T.R., na klecových úchytech M model 1885, pocházejí ze stavů výzbroje z roku 1900, nikoli však z roku 1914. Plošina obíhá skalnatý hrot a po své výstavbě obdržela 25 kanónů. Dnes se strop průlomové baterie zvýšil o několik metrů a v období, které nás zajímá, byla vyzbrojena pouze nejzápadnější část. Za kanóny byl do skalní stěny vykopán (leden 1894) malý zásobník (3 x 4 m) s projektily s přepážkou vchodu a denní přístřešek pro světlomet (4 x 4 m). Západní konec je blokován úzkým, ale hlubokým příkopem a podél břehu vede metrová železniční trať směrem k baterii Pourjoint, ale vegetace bránila jakémukoli postupu. Tato trať mohla vést pouze k světlometu, o kterém se hlásilo, že je asi čtyřicet metrů od baterie, ale břeh se zřítil. Ve skutečnosti se v roce 1895 objevily zprávy o 90cm světlometu a druhém 60cm (palebném) světlometu, které zde byly stále umístěny v roce 1914. Kasemat nejzápadnějšího světlometu stále existuje, stejně jako velitelské stanoviště pro oba světlomety v polovině útesu poblíž padající větve. Směrem na východ, po obejití skalnatého bodu (tedy nyní směrem na jih), se na úrovni spodní baterie nacházejí čtyři zděné budovy včetně ubytování, cisterny atd. Viz poloha Pointe des Espagnols.