Place de Briançon, 10 000 m au nord de la ville. 189? ou 1900. 2 447 m alt. Implanté en bordure de la route, dans la contrepente entre la batterie n° 3 et les baraques. Magasin destiné à abriter les poudres des batteries homonymes ; fréquemment renseigné comme « magasin de secteur », bien que ce terme ne soit pas justifié. L'ouvrage est dépourvu d'enceinte et de toute forme de défense rapprochée. De même, aucune construction légère n'est visible, que ce soit un corps de garde ou un hangar à projectiles vides ; toutefois, la proximité des baraques peut expliquer cette absence. L'ouvrage possède deux entrées, toutes deux fermées par une solide grille. Ces entrées sont en béton, béton se prolongeant sur quelques mètres de profondeur. Le reste des galeries est recouvert de maçonneries de moellons. Si l'entrée de droite est parallèle à la pente, celle de gauche s'enfonce de biais dans la roche. Ces galeries d'accès débouchent sur une galerie transversale, laquelle abrite dans ses flancs, du nord au sud, cinq petits locaux (ateliers de chargement, etc.) deux chambres à poudre, ainsi que quatre niches à artifices. Un sixième atelier donne sur le fond de la galerie d'entrée de gauche. La capacité du magasin à poudre ne doit, selon nous, pas excéder 40 à 50 tonnes, suffisamment pour subvenir aux vingt canons de la position. Aujourd'hui (08/2008), bien qu'abandonné et ouvert à tous les vents, l'ouvrage n'en conserve pas moins fière allure. La maçonnerie, hormis quelques voûtes fatiguées, ne présente pas de dommages graves ; les grilles sont encore en place, de même qu'une partie du parapluie de tôles dans les locaux de stockage. Quelques tronçons de fumivores et autres pièces constituantes des créneaux à lampe résistent encore vaillamment à toutes les tentatives de vol. Quelques huisseries, jetées au sol, sont saturées d'humidité. Les armatures d'un lit du modèle pour la troupe attendent qu'on vienne les récupérer. Pourvu que cela soit une association de sauvegarde et non un marchand de métaux… Accès libre, mais il convient de regarder où l'on met les pieds. Anciennement orthographié « l'Enlon ».

Festung von Briançon, 10 000 m nördlich der Stadt. 189? oder 1900. 2 447 M ü M. Am Straßenrand angelegt, im Gegenhang zwischen Batterie Nr. 3 und den Baracken. Magazin zur Lagerung der Pulver der gleichnamigen Batterien; häufig als « Sektorenmagazin » angegeben, obwohl dieser Begriff nicht gerechtfertigt ist. Die Anlage ist ohne Einfriedung und ohne jede Form von Nahverteidigung. Ebenso sind keine leichten Bauten sichtbar, sei es ein Wachhaus oder ein Schuppen für leere Geschosse; jedoch kann die Nähe der Baracken diese Abwesenheit erklären. Die Anlage besitzt zwei Eingänge, beide durch ein solides Gitter verschlossen. Diese Eingänge sind aus Beton, wobei sich der Beton über einige Meter Tiefe erstreckt. Der Rest der Stollen ist mit Bruchsteinmauerwerk verkleidet. Während der rechte Eingang parallel zum Hang verläuft, dringt der linke schräg in den Felsen ein. Diese Zugangsstollen münden in einen Querstollen, welcher in seinen Flanken, von Nord nach Süd, fünf kleine Räume (Ladewerkstätten, usw.), zwei Pulverkammern sowie vier Nischen für Kunstfeuer beherbergt. Eine sechste Werkstatt geht auf das Ende des linken Zugangsstollens. Die Kapazität des Pulvermagazins sollte unserer Meinung nach 40 bis 50 Tonnen nicht überschreiten, ausreichend für die zwanzig Geschütze der Stellung. Heute (08/2008), obwohl verlassen und allen Winden ausgesetzt, bewahrt die Anlage dennoch stolze Erscheinung. Das Mauerwerk, abgesehen von einigen ermüdeten Gewölben, weist keine schweren Schäden auf; die Gitter sind noch vorhanden, ebenso wie ein Teil des Blechdachschirms in den Lagerräumen. Einige Abschnitte von Rauchabzügen und andere Bestandteile der Lampennischen widerstehen noch tapfer allen Diebstahlversuchen. Einige zu Boden geworfene Tür- und Fensterrahmen sind mit Feuchtigkeit gesättigt. Das Gestell eines Bettmodells für die Truppe wartet darauf, abgeholt zu werden. Hoffentlich von einer Erhaltungsgesellschaft und nicht von einem Metallhändler… Freier Zugang, aber es ist ratsam, aufzupassen, wo man hintritt. Früher « l'Enlon » geschrieben.

Vesting van Briançon, 10 000 m ten noorden van de stad. 189? of 1900. 2 447 m hoogte. Gelegen aan de rand van de weg, in de tegenhelling tussen batterij nr. 3 en de barakken. Magazijn bestemd om de kruiden van de gelijknamige batterijen te herbergen; vaak aangeduid als « sectormagazijn », hoewel deze term niet gerechtvaardigd is. Het werk is verstoken van omheining en van elke vorm van nabije verdediging. Evenmin is enige lichte constructie zichtbaar, hetzij een wachthuis hetzij een loods voor lege projectielen; echter, de nabijheid van de barakken kan deze afwezigheid verklaren. Het werk bezit twee ingangen, beide gesloten door een stevig traliewerk. Deze ingangen zijn in beton, beton dat zich over enkele meters diepte voortzet. De rest van de galerijen is bedekt met metselwerk van ruwe stenen. Als de rechteringang evenwijdig is aan de helling, dringt de linker schuin in de rots in. Deze toegangsgalerijen komen uit op een dwarsgalerij, welke in haar flanken, van noord naar zuid, vijf kleine lokalen (laadateliers, etc.), twee kruidkamers, evenals vier nissen voor kunstvuur herbergt. Een zesde atelier geeft uit op het einde van de linkertoegangsgalerij. De capaciteit van het kruidmagazijn moet volgens ons niet meer dan 40 à 50 ton bedragen, voldoende om te voorzien in de twintig kanonnen van de positie. Vandaag (08/2008), hoewel verlaten en open voor alle winden, behoudt het werk niettemin een trotse aanblik. Het metselwerk, afgezien van enkele vermoeide gewelven, vertoont geen ernstige schade; de traliewerken zijn nog steeds aanwezig, evenals een deel van de paraplu van plaatijzer in de opslaglokalen. Enkele stukken rookafvoeren en andere samenstellende delen van de lampnissen weerstaan nog steeds moedig alle pogingen tot diefstal. Enkele deur- en kozijnwerken, op de grond gegooid, zijn verzadigd met vocht. Het geraamte van een bed van het model voor de troep wacht om opgehaald te worden. Hopelijk is het een behoudsvereniging en geen metaalhandelaar… Vrije toegang, maar het is raadzaam te kijken waar men zijn voeten zet. Vroeger gespeld als « l'Enlon ».

Fortress of Briançon, 10 000 m north of the town. 189? or 1900. 2 447 m alt. Located on the roadside, in the counter-slope between battery No. 3 and the barracks. Magazine intended to house the powders of the homonymous batteries; frequently reported as "sector magazine", although this term is not justified. The work is devoid of enclosure and any form of close defence. Similarly, no light construction is visible, whether a guardhouse or a shed for empty projectiles; however, the proximity of the barracks may explain this absence. The work has two entrances, both closed by a solid grid. These entrances are in concrete, concrete extending for a few metres in depth. The rest of the galleries is covered with rubble masonry. If the right entrance is parallel to the slope, the left one penetrates obliquely into the rock. These access galleries lead to a transverse gallery, which houses in its flanks, from north to south, five small rooms (loading workshops, etc.), two powder chambers, as well as four niches for pyrotechnics. A sixth workshop opens onto the end of the left access gallery. The capacity of the powder magazine should, in our opinion, not exceed 40 to 50 tonnes, sufficient to supply the twenty guns of the position. Today (08/2008), although abandoned and open to all winds, the work nonetheless retains a proud appearance. The masonry, apart from some tired vaults, shows no serious damage; the grids are still in place, as is part of the sheet metal umbrella in the storage rooms. Some sections of smoke vents and other components of the lamp embrasures still valiantly resist all theft attempts. Some door and window frames, thrown to the ground, are saturated with moisture. The frame of a bed of the model for the troops awaits to be collected. Hopefully by a preservation association and not a metal merchant… Free access, but it is advisable to watch where one steps. Formerly spelled "l'Enlon".

Pevnost Briançon, 10 000 m severně od města. 189? nebo 1900. 2 447 m nad mořem. Umístěn na okraji silnice, v protisvahu mezi baterií č. 3 a baráky. Magazín určený k ukládání prachů stejnojmenných baterií; často uváděn jako « sektorový magazín », ačkoli tento termín není oprávněný. Objekt je prostý ohrazení a jakékoli formy blízké obrany. Stejně tak není vidět žádná lehká stavba, ať už strážnice nebo hangár na prázdné projektily; však blízkost baráků může tuto absenci vysvětlit. Objekt má dva vchody, oba uzavřené solidní mříží. Tyto vchody jsou z betonu, beton pokračuje do hloubky několik metrů. Zbytek galerií je pokryt zdivem z lomového kamene. Zatímco pravý vchod je rovnoběžný se svahem, levý se zašikma zavrtává do skály. Tyto přístupové galerie ústí do příčné galerie, která ve svých bocích, od severu k jihu, ukrývá pět malých místností (dílny pro plnění, atd.), dvě prachárny, stejně jako čtyři niky pro umělé ohně. Šestá dílna vede na konec levé přístupové galerie. Kapacita prachového magazínu by podle nás neměla překročit 40 až 50 tun, dostatečně pro dvacet děl pozice. Dnes (08/2008), ačkoli opuštěn a otevřen všem větrům, objekt si přesto zachovává hrdý vzhled. Zdivo, kromě některých unavených kleneb, nevykazuje vážné poškození; mříže jsou stále na místě, stejně jako část deštníku z plechů v skladovacích místnostech. Několik úseků kouřovodů a dalších součástí nik pro lampy statečně odolává všem pokusům o krádež. Některé zárubně, hozené na zem, jsou nasyceny vlhkostí. Kostra postele modelu pro vojsko čeká, až si ji někdo vyzvedne. Kéž by to byl spolek na ochranu památek a ne obchodník s kovy… Volný přístup, ale je vhodné dívat se, kam šlape. Dříve psáno « l'Enlon ».