Place de Brest, centre de la ville. Une des quatre batteries de l'avant-port rive droite de la Penfeld. En 1867, elle est armée de 3 canons de 30 rayés + 3 obusiers de 22 c lisses. Un courrier daté du 15 janvier 1877, reprenant un projet avancé en 1875 et 1876, atteste du projet d'armer cette batterie avec un canon de 32 c sous tourelle cuirassée. Cette louable intention est abandonnée dès l'année suivante. En 1900, on y signale un unique tube M de 32 c modèle 1870 court sur affûts M modèle 1876-T-83 P.C., lequel ; n'est plus repris à l'état d'armement de 1914. Le 17 avril 1902, la Commission d'Etude de la Défense du Littoral avait préconisé de transférer le canon à la batterie de Kérango, mais nous ignorons si cela fut accompli. Ce modèle de canon est, avec l'exemplaire du fort du Corbeau, le seul en place sur l'ensemble des côtes françaises. Elle devançait le bastion 27 des remparts de recouvrance, au débouché de la Penfeld dans la rade. Les lieux ont été bouleversés après la seconde guerre mondiale et plus rien ne subsiste de cette batterie.

Brester Festung, Stadtzentrum. Eine der vier Batterien des Außenhafens am rechten Ufer des Penfeld. 1867 war sie mit 3 gezogenen Kanonen Kaliber 30 + 3 Glattrohrhaubitzen Kaliber 22 bewaffnet. Ein Brief vom 15. Januar 1877, der ein 1875 und 1876 vorgelegtes Projekt wiederholt, bezeugt den Plan, diese Batterie mit einer Kanone Kaliber 32 unter einem Panzerturm zu bewaffnen. Dieses lobenswerte Vorhaben wurde im folgenden Jahr aufgegeben. Im Jahr 1900 wurde dort ein einzelnes M-Geschütz Kaliber 32, Modell 1870, ohne M-Lafetten, Modell 1876-T-83 P.C., gemeldet, das in seiner Bewaffnung von 1914 nicht mehr verwendet wird. Am 17. April 1902 empfahl die Küstenverteidigungskommission, die Kanone zur Batterie Kérango zu verlegen. Wir wissen jedoch nicht, ob dies tatsächlich umgesetzt wurde. Dieses Kanonenmodell ist neben dem Exemplar im Fort du Corbeau das einzige an der gesamten französischen Küste. Es stand vor Bastion 27 der Bergungswälle an der Mündung des Penfeld in den Hafen. Der Standort wurde nach dem Zweiten Weltkrieg zerstört, und von dieser Batterie ist nichts mehr erhalten.

Vesting van Brest, stadscentrum. Een van de vier batterijen in de buitenhaven aan de rechteroever van de Penfeld. In 1867 was de batterij bewapend met drie getrokken kanonnen van kaliber 30 en drie gladde houwitsers van kaliber 22. Een brief van 15 januari 1877, waarin een project uit 1875 en 1876 werd herhaald, getuigt van het plan om deze batterij te bewapenen met een kanon van kaliber 32 onder een gepantserde toren. Dit prijzenswaardige voornemen werd het jaar daarop opgegeven. In 1900 werd daar één enkele M-buis van kaliber 32, model 1870, gemeld, met een tekort aan M-steunen, model 1876-T-83 P.C., die in de staat van bewapening van 1914 niet meer wordt gebruikt. Op 17 april 1902 adviseerde de Kustverdedigingsstudiecommissie om het kanon over te brengen naar de Kérango-batterij, maar we weten niet of dit is gelukt. Dit kanonmodel is, samen met het voorbeeld bij Fort du Corbeau, het enige dat nog in gebruik is aan de hele Franse kust. Het ging vooraf aan bastion 27 van de herstelwallen, bij de monding van de Penfeld in de haven. De locatie werd na de Tweede Wereldoorlog ontmanteld en er is niets meer over van deze batterij.

Fortress of Brest, city center. One of the four batteries of the outer harbor on the right bank of the Penfeld. In 1867, it was armed with 3 rifled 30-gauge guns + 3 smoothbore 22-gauge howitzers. A letter dated January 15, 1877, repeating a project put forward in 1875 and 1876, attests to the plan to arm this battery with a 32-gauge gun under an armored turret. This laudable intention was abandoned the following year. In 1900, a single 32-gauge M tube, model 1870, was reported there, short on M mounts, model 1876-T-83 P.C., which; is no longer used in its 1914 state of armament. On April 17, 1902, the Coastal Defense Study Commission recommended transferring the cannon to the Kérango battery, but we do not know if this was accomplished. This model of cannon is, with the example at Fort du Corbeau, the only one in place on the entire French coast. It preceded bastion 27 of the recovery ramparts, at the mouth of the Penfeld in the harbor. The site was disrupted after the Second World War and nothing remains of this battery.

Brestské pevnost, centrum města. Jedna ze čtyř baterií vnějšího přístavu na pravém břehu řeky Penfeld. V roce 1867 byla vyzbrojena 3 drážkovanými kanóny ráže 30 a 3 hladkohlavňovými houfnicemi ráže 22. Dopis ze dne 15. ledna 1877, opakující projekt předložený v letech 1875 a 1876, svědčí o plánu vyzbrojit tuto baterii kanónem ráže 32 pod pancéřovou věží. Od tohoto chvályhodného záměru bylo v následujícím roce upuštěno. V roce 1900 byla hlášena jediná dělostřelecká trubka M ráže 32, model 1870, bez lafet M, model 1876-T-83 P.C., která se ve stavu výzbroje z roku 1914 již nepoužívá. Dne 17. dubna 1902 doporučila Komise pro studium pobřežní obrany převod kanónu k baterii Kérango, ale nevíme, zda se tak podařilo. Tento model děla je, spolu s exemplářem z Fort du Corbeau, jediný na celém francouzském pobřeží. Předcházel baště 27 záchranných valů u ústí řeky Penfeld v přístavu. Místo bylo po druhé světové válce narušeno a z této baterie se nic nezůstalo.