Diego-Suarez. La loi du 2 mars 1901 alloue 10 000 000 francs pour la construction du bassin de radoub et de l’arsenal. Cette somme est prélevée sur le crédit de 75 000 000 francs, prévu pour l’outillage des ports de guerre, et l’établissement des bases d’opération de la flotte. Le bassin de radoub, de 200 mètres sur 25, ne sera effectivement réalisé qu’entre 1905 et 1913, et ne sera mis en service effectif qu’après la Première Guerre mondiale. Un réseau de voie de 60 parcourt l’arsenal. En septembre 1928, il se développe sur 1 720 mètres et compte 10 aiguillages et 18 plaques tournantes, mais n’est pratiquement pas utilisé. On ne compte que 10 wagonnets utilisables. À l’origine, la traction était animale, mais on peut penser que la traction mécanique l’a remplacée. À la restitution de l’arsenal, qu’ils occupent depuis novembre 1942, les Britanniques laissent sur place deux locomoteurs diesel de 28 cv, qui attestent de l’utilisation du réseau pour leurs besoins. Das Gesetz vom 2. März 1901 bewilligt 10 000 000 Francs für den Bau des Trockendocks und des Arsenals. Diese Summe wird aus dem Kredit von 75 000 000 Francs entnommen, der für die Ausrüstung der Kriegshäfen und die Einrichtung der Operationsbasen der Flotte vorgesehen ist. Das Trockendock, 200 Meter auf 25, wird tatsächlich erst zwischen 1905 und 1913 realisiert und erst nach dem Ersten Weltkrieg in Betrieb genommen. Ein Feldbahnnetz der Spurweite 60 durchzieht das Arsenal. Im September 1928 erstreckt es sich über 1 720 Meter und umfasst 10 Weichen und 18 Drehscheiben, wird aber praktisch nicht genutzt. Es sind nur 10 brauchbare Kipploren vorhanden. Ursprünglich war die Zugtiere, aber man kann annehmen, dass sie durch mechanische Zugkraft ersetzt wurde. Bei der Rückgabe des Arsenals, das sie seit November 1942 besetzt halten, hinterlassen die Briten zwei 28 PS starke Diesellokomotiven vor Ort, die von der Nutzung des Netzes für ihre Bedürfnisse zeugen. De wet van 2 maart 1901 kent 10 000 000 frank toe voor de bouw van het droogdok en het arsenaal. Dit bedrag wordt onttrokken aan het krediet van 75 000 000 frank, voorzien voor de uitrusting van de oorlogshavens en de vestiging van de operatiebasissen van de vloot. Het droogdok, 200 meter bij 25, zal pas tussen 1905 en 1913 worden gerealiseerd en pas na de Eerste Wereldoorlog in gebruik worden genomen. Een veldspoor van spoorwijdte 60 doorkruist het arsenaal. In september 1928 strekt het zich uit over 1 720 meter en telt 10 wissels en 18 draaischijven, maar wordt praktisch niet gebruikt. Er zijn slechts 10 bruikbare kiplorries. Oorspronkelijk werd de tractie door dieren verzorgd, maar men kan aannemen dat mechanische tractie deze heeft vervangen. Bij de teruggave van het arsenaal, dat ze sinds november 1942 bezet houden, laten de Britten twee diesellocomotieven van 28 pk achter, die getuigen van het gebruik van het netwerk voor hun behoeften. The law of 2 March 1901 allocates 10,000,000 francs for the construction of the dry dock and the arsenal. This sum is taken from the credit of 75,000,000 francs, intended for the equipment of war ports, and the establishment of the fleet's operational bases. The dry dock, 200 metres by 25, will only actually be built between 1905 and 1913, and will only be effectively put into service after the First World War. A 60 cm gauge railway network runs through the arsenal. In September 1928, it extends over 1,720 metres and has 10 points and 18 turntables, but is practically unused. Only 10 usable tipper wagons are counted. Originally, traction was animal, but one might think that mechanical traction replaced it. Upon the restitution of the arsenal, which they have occupied since November 1942, the British leave behind two 28 hp diesel locomotives, which attest to the use of the network for their needs. Zákon z 2. března 1901 přiděluje 10 000 000 franků na stavbu suchého doku a arzenálu. Tato částka je odečtena z úvěru 75 000 000 franků, určeného pro vybavení válečných přístavů a zřízení operačních základen flotily. Suchý dok o rozměrech 200 metrů na 25 bude skutečně realizován až v letech 1905 až 1913 a do provozu bude uveden až po první světové válce. Arzenálem prochází úzkorozchodná dráha o rozchodu 60 cm. V září 1928 se rozkládá na 1 720 metrech a má 10 výhybek a 18 točen, ale prakticky se nepoužívá. Je evidováno pouze 10 použitelných kypřicích vozíků. Původně byl pohon zvířecí, ale lze se domnívat, že jej nahradila mechanická trakce. Při vrácení arzenálu, který od listopadu 1942 okupují, zanechávají Britové na místě dva dieselové lokomotivy o výkonu 28 k, které dokládají využití sítě pro jejich potřeby. © JJM 25/03/2026