Place de Briançon, 2 000 m à l'est-nord-est de la ville. 1877 (sous toutes). 1452 m alt. Située en fond de vallée, en rive gauche de la Durance, en arrière des Rochers de la Carrière et à l'aplomb du fort de l'Infernet, il s'agit d'une batterie d'interdiction pour six pièces pointées sur les abords du col de Montgenèvre, notamment les lacets de la Route Nationale 94, ainsi que sur les débouchés de la vallée de la Clarée ; objectifs sur lesquels elle était susceptible d'effectuer des tirs rasant à courte portée (2 500 m). Ouverte à la gorge, elle comprend six plates-formes simples alignées nord-sud, décalées en hauteur pour suivre la pente naturelle du terrain. Les parapets sont en pierres sèches, mais leur état, vu qu'il n'en reste que de rares pans recouverts de terre et de débris végétaux, ne permet pas d'affirmer – ou d'infirmer – qu'ils furent dotés de niches à munitions. Il n'y a aucun périmètre défensif ni dispositif de défense rapprochée. À peine avons-nous découvert un minuscule corps de garde en arrière de la ligne des plates-formes. Nous manquons d'informations sur son armement, mais divers éléments indiquent des pièces lourdes (120L/78, voire 155L/77). L'accès se fait depuis le fort des Trois Têtes par une route de bon gabarit, route ultérieurement (très certainement après guerre) prolongée jusqu'à la Route Nationale 94. L'ouvrage est conservé en état durant les années 1930. 300 m en avant (à l'est), dans le flanc des Rochers de la Carrière, est creusé l'ouvrage C.O.R.F. (Commission d'Organisation des Régions Fortifiées) désigné « Abri de la Batterie de la Lame ». Ce dernier, d'ailleurs resté inachevé, devait abriter les troupes d'intervalle chargées de l'interdiction de la vallée de la Durance. Aujourd'hui (08/2008), l'ouvrage est abandonné. Le corps de garde succombe à la poussée du terrain, les plates-formes, quoique encore lisibles, sont peu à peu recouvertes par un manteau végétal. Accès libre.

Festung von Briançon, 2 000 m im Ost-Nord-Osten der Stadt. 1877 (unter allen). 1452 M ü M. Gelegen im Talgrund, am linken Ufer der Durance, hinter den Rochers de la Carrière und senkrecht unter dem Fort des Infernet, handelt es sich um eine Sperrbatterie für sechs Geschütze, gerichtet auf die Umgebung des Montgenèvre-Passes, insbesondere die Serpentinen der Route Nationale 94, sowie auf die Ausgänge des Clarée-Tals; Ziele, auf denen sie streifendes Feuer auf kurze Entfernung (2 500 m) ausführen konnte. Zur Kehle offen, umfasst sie sechs einfache Plattformen in Nord-Süd-Ausrichtung, in der Höhe versetzt, um dem natürlichen Gefälle des Geländes zu folgen. Die Brustwehren sind aus Trockenmauerwerk, aber ihr Zustand, da nur noch seltene Abschnitte übrig sind, bedeckt mit Erde und pflanzlichen Trümmern, erlaubt nicht zu bestätigen – oder zu widerlegen – dass sie mit Munitionsnischen ausgestattet waren. Es gibt keinen defensiven Umfang noch Nahverteidigungsvorrichtungen. Kaum entdeckten wir einen winzigen Wachraum hinter der Linie der Plattformen. Uns fehlen Informationen über ihre Bewaffnung, aber verschiedene Elemente deuten auf schwere Geschütze hin (120L/78, sogar 155L/77). Der Zugang erfolgt vom Fort der Trois Têtes über eine Straße mit gutem Profil, Straße später (sehr wahrscheinlich nach dem Krieg) verlängert bis zur Route Nationale 94. Das Werk wird in den 1930er Jahren instand gehalten. 300 m vorne (im Osten), in der Flanke der Rochers de la Carrière, wird das C.O.R.F.-Werk (Kommission für die Organisation der befestigten Regionen) ausgehoben, bezeichnet als «Unterstand der Batterie der Lame». Letzteres, übrigens unvollendet geblieben, sollte die Intervalltruppen beherbergen, die mit der Sperrung des Durance-Tals beauftragt waren. Heute (08/2008) ist das Werk verlassen. Der Wachraum erliegt dem Druck des Geländes, die Plattformen, obwohl noch lesbar, werden allmählich von einer pflanzlichen Decke überzogen. Freier Zugang.

Vesting van Briançon, 2 000 m ten oost-noord-oosten van de stad. 1877 (onder alle). 1452 m alt. Gelegen in de bodem van de vallei, op de linkeroever van de Durance, achter de Rochers de la Carrière en loodrecht onder het fort van de Infernet, het betreft een sperbatterij voor zes stukken gericht op de omgeving van de Montgenèvre-pas, in het bijzonder de haarspeldbochten van de Route Nationale 94, evenals op de uitgangen van de Clarée-vallei; doelen waarop ze strijkend vuur op korte afstand (2 500 m) kon uitvoeren. Open naar de keel, ze omvat zes eenvoudige platforms uitgelijnd noord-zuid, in hoogte versprongen om het natuurlijk verloop van het terrein te volgen. De borstweringen zijn in droge stenen, maar hun staat, gezien er slechts zeldzame gedeelten overblijven bedekt met aarde en plantaardig puin, staat niet toe te bevestigen – of te ontkennen – dat ze waren uitgerust met munitienissen. Er is geen defensieve perimeter noch nabije verdedigingsinrichting. Amper ontdekten we een minuscuul wachthuisje achter de lijn van de platforms. We missen informatie over zijn bewapening, maar diverse elementen wijzen op zware stukken (120L/78, zelfs 155L/77). De toegang gebeurt vanaf het fort van de Trois Têtes via een weg van goed profiel, weg later (zeer zeker na de oorlog) verlengd tot de Route Nationale 94. Het werk wordt in de jaren 1930 in staat gehouden. 300 m vooruit (in het oosten), in de flank van de Rochers de la Carrière, wordt het C.O.R.F.-werk (Commissie voor de Organisatie van de Versterkte Regio's) uitgegraven aangeduid als «Onderkomen van de Batterij van de Lame». Laatstgenoemde, trouwens onvoltooid gebleven, moest de intervaltroepen herbergen belast met de sperring van de Durance-vallei. Vandaag (08/2008) is het werk verlaten. Het wachthuisje bezwijkt aan de druk van het terrein, de platforms, hoewel nog leesbaar, worden geleidelijk bedekt door een plantaardig tapijt. Vrije toegang.

Fortress of Briançon, 2 000 m to the east-north-east of the town. 1877 (under all). 1452 m alt. Located at the bottom of the valley, on the left bank of the Durance, behind the Rochers de la Carrière and directly below the fort of Infernet, it is an interdiction battery for six pieces aimed at the surroundings of the Montgenèvre pass, in particular the hairpin bends of the Route Nationale 94, as well as at the exits of the Clarée valley; targets on which it was likely to carry out grazing fire at short range (2 500 m). Open at the gorge, it comprises six simple platforms aligned north-south, offset in height to follow the natural slope of the terrain. The parapets are of dry stone, but their condition, given that only rare sections remain covered with earth and plant debris, does not allow to affirm – or to refute – that they were equipped with ammunition niches. There is no defensive perimeter nor close defense device. We barely discovered a tiny guardroom behind the line of platforms. We lack information on its armament, but various elements indicate heavy pieces (120L/78, even 155L/77). Access is from the fort of Trois Têtes by a road of good gauge, road later (very certainly after the war) extended to the Route Nationale 94. The work is maintained in condition during the 1930s. 300 m forward (to the east), in the flank of the Rochers de la Carrière, the C.O.R.F. work (Commission for the Organization of Fortified Regions) designated «Shelter of the Battery of Lame» is excavated. The latter, moreover remained unfinished, was to house the interval troops responsible for the interdiction of the Durance valley. Today (08/2008), the work is abandoned. The guardroom succumbs to the pressure of the terrain, the platforms, although still readable, are gradually covered by a vegetal mantle. Free access.

Pevnost Briançon, 2 000 m na východo-severovýchod od města. 1877 (pod všemi). 1452 m alt. Ležící na dně údolí, na levém břehu Durance, za Rochers de la Carrière a svisle pod fortem Infernet, jedná se o zátarasovou baterii pro šest děl namířených na okolí průsmyku Montgenèvre, zejména serpentiny Route Nationale 94, stejně jako na výstupy údolí Clarée; cíle, na které byla schopna provádět nízkou palbu na krátkou vzdálenost (2 500 m). Otevřená k hrdlu, zahrnuje šest jednoduchých platforem seřazených sever-jih, posunutých ve výšce, aby následovaly přirozený sklon terénu. Parapety jsou z nasucho kladeného kamene, ale jejich stav, vzhledem k tomu, že zůstávají pouze vzácné úseky pokryté zeminou a rostlinnými zbytky, nedovoluje potvrdit – nebo vyvrátit – že byly vybaveny muníčními výklenky. Není tam žádný obranný perimetr ani zařízení blízké obrany. Stěží jsme objevili malinkou strážnici za linií platforem. Chybí nám informace o její výzbroji, ale různé prvky ukazují na těžká děla (120L/78, dokonce 155L/77). Přístup je z fortu Trois Têtes po silnici dobrého profilu, silnici později (velmi jistě po válce) prodloužené k Route Nationale 94. Dílo je udržováno ve stavu během 30. let 20. století. 300 m vpředu (na východ), ve svahu Rochers de la Carrière, je vyhloubeno dílo C.O.R.F. (Komise pro organizaci opevněných oblastí) označené «Úkryt baterie Lame». Posledně jmenované, mimochodem zůstalo nedokončeno, mělo ubytovat intervalové jednotky odpovědné za zatarasení údolí Durance. Dnes (08/2008) je dílo opuštěno. Strážnice podléhá tlaku terénu, platformy, ačkoli ještě čitelné, jsou postupně pokrývány rostlinným pokryvem. Volný přístup.