Place de Besançon, nord-ouest de la ville, 1889. 330 m/alt. Magasin à poudre, sous roc, creusé environ 300 m à l'est du fort du même nom. Son agencement est très classique. Deux entrées parallèles donnent sur deux galeries de 16 m de longueur pour 1,5 m de large, reliées à leur extrémité par une transversale. La galerie de gauche donne sur le sas de l'atelier de chargement, petite salle de 6 × 5 m avec un créneau à lampe à la gauche de la porte d'entrée. La galerie de droite donne sur le sas du local aux poudres, salle de 10 × 7 m qui possédait un créneau à lampe au-dessus de sa porte d'entrée, créneau rebouché et reporté sur la cloison du sas, face à l'entrée du local de stockage. Au mur de ce sas demeurent en place deux tôles d'acier galvanisé recouvertes d'une peinture blanchâtre et granuleuse. Ce sont là deux rescapées qui permettent d'imaginer ce à quoi ressemblait le magasin (et bien d'autres !) avant leur pillage en règle. Aujourd'hui (10/2007) les entrées sont murées mais un squatter a percé une petite ouverture. Les ronces sont d'une densité rarement rencontrée et une résidence vient d'être terminée à quelques dizaines de mètres. Souvent orthographié "Montboucons".

Festung von Besançon, Nordwesten der Stadt, 1889. 330 M ü M. Unterfelsen-Pulvermagazin, gegraben etwa 300 m östlich des gleichnamigen Forts. Seine Anordnung ist sehr klassisch. Zwei parallele Eingänge geben auf zwei Galerien von 16 m Länge bei 1,5 m Breite, die an ihrem Ende durch eine Quergalerie verbunden sind. Die linke Galerie gibt auf die Schleuse der Ladewerkstatt, kleiner Raum von 6 × 5 m mit einer Lampenscharte links der Eingangstür. Die rechte Galerie gibt auf die Schleuse des Pulverraums, Raum von 10 × 7 m, der eine Lampenscharte über seiner Eingangstür besaß, Scharte zugemauert und auf die Trennwand der Schleuse verlegt, gegenüber dem Eingang des Lagerraums. An der Wand dieser Schleuse verbleiben zwei galvanisierte Stahlbleche, bedeckt mit einer weißlichen und körnigen Farbe. Dies sind zwei Überlebende, die es erlauben, sich vorzustellen, wie das Magazin (und viele andere !) vor ihrer systematischen Plünderung aussahen. Heute (10/2007) sind die Eingänge vermauert, aber ein Squatter hat eine kleine Öffnung durchbrochen. Die Brombeerdichten sind von einer selten angetroffenen Dichte und eine Wohnanlage wurde gerade wenige Dutzend Meter entfernt fertiggestellt. Oft geschrieben "Montboucons".

Vesting van Besançon, noordwesten van de stad, 1889. 330 m/hoogte. Onderrots-kruitmagazijn, uitgegraven ongeveer 300 m ten oosten van het gelijknamige fort. Zijn inrichting is zeer klassiek. Twee parallelle ingangen geven op twee galerijen van 16 m lengte voor 1,5 m breed, verbonden aan hun uiteinde door een dwarsgalerij. De linker galerij geeft op de sluis van de laadwerkplaats, kleine zaal van 6 × 5 m met een lampenis links van de toegangsdeur. De rechter galerij geeft op de sluis van de kruitruimte, zaal van 10 × 7 m die een lampenis boven zijn toegangsdeur bezat, scharte dichtgemetseld en overgebracht op de scheidingswand van de sluis, tegenover de ingang van de opslagruimte. Aan de wand van deze sluis blijven twee gegalvaniseerde stalen platen bedekt met een witachtige en korrelige verf op hun plaats. Dit zijn twee overlevenden die toelaten zich in te beelden hoe het magazijn (en vele andere !) eruitzag voor hun regelrechte plundering. Vandaag (10/2007) zijn de ingangen dichtgemetseld maar een kraker heeft een kleine opening doorgebroken. De braamstruikdichtheden zijn van een zelden aangetroffen dichtheid en een residentie is net voltooid op enkele tientallen meters. Vaak gespeld "Montboucons".

Fortress of Besançon, north-west of the city, 1889. 330 m/alt. Under-rock powder magazine, dug about 300 m east of the fort of the same name. Its layout is very classical. Two parallel entrances give onto two galleries of 16 m length for 1.5 m width, connected at their end by a transverse gallery. The left gallery gives onto the airlock of the loading workshop, small room of 6 × 5 m with a lamp embrasure to the left of the entrance door. The right gallery gives onto the airlock of the powder room, room of 10 × 7 m which possessed a lamp embrasure above its entrance door, embrasure filled in and transferred to the partition of the airlock, facing the entrance of the storage room. On the wall of this airlock remain in place two galvanized steel sheets covered with a whitish and granular paint. These are two survivors that allow to imagine what the magazine (and many others !) looked like before their systematic pillaging. Today (10/2007) the entrances are walled up but a squatter has pierced a small opening. The bramble densities are of a rarely encountered density and a residence has just been completed a few tens of meters away. Often spelled "Montboucons".

Pevnost Besançon, severozápadně od města, 1889. 330 m/n.v. Podskalní prachový sklad, vyhloubený asi 300 m východně od stejnojmenného fortu. Jeho uspořádání je velmi klasické. Dva paralelní vchody vedou na dvě galerie 16 m délky při 1,5 m šířky, spojené na svém konci příčnou galerií. Levá galerie vede na přechodovou komoru nabíjecí dílny, malé místnosti 6 × 5 m s lampovou střílnou vlevo od vstupních dveří. Pravá galerie vede na přechodovou komoru prachové místnosti, místnosti 10 × 7 m, jež měla lampovou střílnu nad svými vstupními dveřmi, střílnu zazděnou a přenesenou na příčku přechodové komory, proti vchodu skladovací místnosti. Na zdi této přechodové komory zůstávají na místě dva pozinkované ocelové plechy pokryté bělavou a zrnitou barvou. To jsou dva přeživší, kteří umožňují si představit, jak sklad (a mnoho dalších !) vypadal před jejich systematickým drancováním. Dnes (10/2007) jsou vchody zazděny, ale squatter prorazil malý otvor. Hustoty ostružiní jsou zřídka potkávané hustoty a rezidence byla právě dokončena několik desítek metrů daleko. Často psáno "Montboucons".