Dans le cadre du système Séré de Rivières (1874-1914), le littoral sud de la Bretagne fit l'objet d'une organisation défensive particulière. Autour de Lorient, port militaire et industriel de premier ordre, fut établi un ensemble de batteries destinées à interdire l'accès direct à la rade. L'île de Groix, placée en avant-poste, reçut plusieurs positions capables de verrouiller l'entrée, tandis que la presqu'île de Quiberon, avec le fort de Penthièvre, constituait un second appui, surveillant la baie et les passes voisines. L'ensemble formait un dispositif cohérent, conçu pour dissuader tout débarquement ennemi et pour protéger durablement l'activité stratégique de l'arsenal.

Im Rahmen des Systems Séré de Rivières (1874-1914) wurde die Südküste der Bretagne einer besonderen Verteidigungsorganisation unterzogen. Um Lorient, einen Militär- und Industriehafen erster Ordnung, wurde eine Reihe von Batterien errichtet, die den direkten Zugang zur Reede sperren sollten. Die Insel Groix, als Vorposten positioniert, erhielt mehrere Stellungen, die den Eingang versperren konnten, während die Halbinsel Quiberon mit dem Fort de Penthièvre eine zweite Stütze bildete und die Bucht und die benachbarten Passen überwachte. Das Ganze bildete ein kohärentes System, konzipiert um jede feindliche Landung abzuschrecken und die strategische Tätigkeit des Arsenals dauerhaft zu schützen.

In het kader van het systeem Séré de Rivières (1874-1914) kreeg de zuidkust van Bretagne een bijzondere verdedigingsorganisatie. Rond Lorient, een militair en industrieel haven van de eerste orde, werd een reeks batterijen opgericht bestemd om de directe toegang tot de rede te blokkeren. Het eiland Groix, geplaatst als voorpost, kreeg verschillende posities die de ingang konden afsluiten, terwijl het schiereiland Quiberon, met het fort van Penthièvre, een tweede steunpunt vormde, dat de baai en de nabijgelegen passen bewaakte. Het geheel vormde een samenhangend systeem, ontworpen om elke vijandelijke landing af te schrikken en de strategische activiteit van het arsenaal duurzaam te beschermen.

Within the framework of the Séré de Rivières system (1874-1914), the southern coast of Brittany was subject to a particular defensive organisation. Around Lorient, a first-class military and industrial port, a set of batteries was established intended to deny direct access to the roadstead. The island of Groix, placed as an outpost, received several positions capable of blocking the entrance, while the Quiberon peninsula, with Fort de Penthièvre, constituted a second support, monitoring the bay and neighbouring passes. The whole formed a coherent system, designed to deter any enemy landing and to durably protect the strategic activity of the arsenal.

V rámci systému Séré de Rivières (1874-1914) bylo jižní pobřeží Bretaně předmětem zvláštní obranné organizace. Kolem Lorientu, vojenského a průmyslového přístavu první třídy, byl zřízen soubor baterií určených k zamezení přímého přístupu do rejdy. Ostrov Groix, umístěný jako přední stráž, obdržel několik pozic schopných uzamknout vstup, zatímco poloostrov Quiberon s fortem Penthièvre tvořil druhou oporu, sledující zátoku a sousední průlivy. Celek tvořil souvislý systém, navržený k odstrašení jakéhokoli nepřátelského vylodění a k trvalé ochraně strategické činnosti arzenálu.