Nouméa. La batterie d’Oumboo est située sur le mont du même nom, à la cote 107, au centre de l’île Nou. Après 1870, on pense y installer 4 canons de 16 cm Mle 1858-60 sur affût Mle 1847. En 1888, un autre projet prévoit d’y regrouper des mortiers de 270 Mle 1889. Cette position, particulièrement bien située, permet en effet de battre la totalité des mouillages des petite et grande rades. En 1896, ce sont des canons de 19 cm Mle 1870-93 qui remplacent les mortiers, dans un nouveau projet. En 1899, la batterie est en cours de réalisation, mais cette fois armée de canons de 14 cm Mle 1870 sur affût Mle 1847. Les documents d’archives manquent pour cette position, mais il semble bien que l’on ait réalisé ici ce que l’on avait projeté pour la batterie de Téréka, c'est-à-dire la construction de 2 demi batteries de 3 pièces, se tournant le dos, et tirant l’une vers le nord, et l’autre vers le sud. Chaque ensemble étant ravitaillé par un monte-charge, à partir d’un magasin souterrain. Le site a été bouleversé par la construction d’un dépôt de munitions, aujourd’hui abandonné, mais un plan, les vues Google et la visite sur le terrain nous confortent dans cette opinion. La batterie est déclassée en 1906. En 1939, elle est réarmée avec 4 canons de 95 Mle 1888 sur affût Mle 1904, provenant du parc d’artillerie de Dakar. Ces pièces hors d’âge, assistées par un projecteur, et appuyées par 2 canons de 20 oerlikon CA, constituent alors la seule défense du front de mer de Nouméa. Deux de ces canons de 95 sont aujourd’hui visibles, dans l’enceinte de l’ancien quartier de l’artillerie, dans la pointe du même nom. Actuellement, une seule alvéole, de la batterie sud, est visible entièrement, les autres sont partiellement ou en totalité recouvertes par des constructions. Quant au magasin souterrain, il est tellement noirci par la fumée, certainement due à des exercices d’incendie, qu’il est difficile de se faire une idée précise de sa configuration, d’autant que certaines parties en sont murées. En arrière des alvéoles, un PDT bétonné à 2 niveaux, orienté vers le sud, domine la position. Il s’agit certainement d’une réalisation alliée, dirigeant le tir d’une des batteries installées dans l’île Nou pendant la Seconde Guerre mondiale. JJM 30/06/07

Nouméa. Die Batterie Oumboo liegt auf dem gleichnamigen Berg in Höhe 107 im Zentrum der Île Nou. Nach 1870 denkt man daran, dort 4 Kanonen 16 cm Mle 1858-60 auf Lafette Mle 1847 zu installieren. 1888 sieht ein weiteres Projekt die Konzentration von Mörsern 270 Mle 1889 vor. Diese besonders gut gelegene Stellung ermöglicht es tatsächlich, die gesamten Ankerplätze der kleinen und großen Reede zu bestreichen. 1896 sollen in einem neuen Projekt Kanonen 19 cm Mle 1870-93 die Mörser ersetzen. 1899 ist die Batterie im Bau, aber dieses Mal mit Kanonen 14 cm Mle 1870 auf Lafette Mle 1847 bewaffnet. Die Archivunterlagen für diese Stellung fehlen, doch es scheint, dass man hier das umgesetzt hat, was für die Batterie Téréka geplant war: den Bau von 2 Halbbatterien zu je 3 Geschützen, die sich den Rücken zukehren, wobei eine nach Norden und die andere nach Süden feuert. Jede Einheit wird über einen Aufzug von einem unterirdischen Magazin aus versorgt. Das Gelände wurde durch den Bau eines Munitionsdepots, heute verlassen, stark verändert, aber ein Plan, Google-Ansichten und eine Geländebegehung bestärken uns in dieser Ansicht. Die Batterie wird 1906 außer Dienst gestellt. 1939 wird sie mit 4 Kanonen 95 Mle 1888 auf Lafette Mle 1904, die aus dem Artilleriepark von Dakar stammen, neu bewaffnet. Diese völlig veralteten Geschütze, unterstützt durch einen Suchscheinwerfer und gestützt durch 2 Oerlikon 20 mm-Flak, bilden damals die einzige Verteidigung der Seefront von Nouméa. Zwei dieser 95er-Kanonen sind heute im Bereich des alten Artilleriequartiers an der gleichnamigen Landspitze sichtbar. Derzeit ist nur eine Geschützstellung der Südbatterie vollständig sichtbar, die anderen sind teilweise oder vollständig von Bauten überdeckt. Was das unterirdische Magazin betrifft, so ist es durch Rauch, sicherlich von Brandübungen, derart geschwärzt, dass es schwer ist, sich ein genaues Bild von seiner Anlage zu machen, zumal Teile davon zugemauert sind. Hinter den Geschützstellungen dominiert ein zweistöckiger, betonierter PDT (Poste de direction de tir), der nach Süden ausgerichtet ist, die Stellung. Es handelt sich sicherlich um eine alliierte Anlage, die das Feuer einer der während des Zweiten Weltkriegs auf der Île Nou installierten Batterien leitete. JJM 30/06/07

Nouméa. De batterij van Oumboo is gelegen op de gelijknamige berg, op hoogte 107, in het centrum van het Île Nou. Na 1870 overweegt men er 4 kanonnen 16 cm Mle 1858-60 op affuit Mle 1847 te installeren. In 1888 voorziet een ander project er de concentratie van mortieren 270 Mle 1889. Deze bijzonder goed gelegen positie maakt het inderdaad mogelijk de volledige ankerplaatsen van de kleine en grote rede te bestrijken. In 1896 zijn het kanonnen 19 cm Mle 1870-93 die in een nieuw project de mortieren moeten vervangen. In 1899 is de batterij in aanbouw, maar deze keer bewapend met kanonnen 14 cm Mle 1870 op affuit Mle 1847. De archiefstukken voor deze positie ontbreken, maar het lijkt erop dat men hier heeft gerealiseerd wat voor de batterij Téréka was gepland: de bouw van 2 halve batterijen van elk 3 stukken, die elkaar de rug toekeren, waarbij de ene naar het noorden en de andere naar het zuiden vuurt. Elk geheel wordt bevoorraad via een lift, vanuit een ondergronds magazijn. De site is sterk verstoord door de bouw van een munitiedepot, nu verlaten, maar een plan, Google-beelden en een terreinbezoek bevestigen deze opvatting. De batterij wordt in 1906 buiten dienst gesteld. In 1939 wordt ze opnieuw bewapend met 4 kanonnen 95 Mle 1888 op affuit Mle 1904, afkomstig uit het artilleriepark van Dakar. Deze volkomen verouderde stukken, bijgestaan door een zoeklicht en gesteund door 2 Oerlikon 20 mm-luchtafweerkanonnen, vormen toen de enige verdediging van de zeefront van Nouméa. Twee van deze 95 kanonnen zijn tegenwoordig zichtbaar binnen het oude artilleriekwartier aan de gelijknamige landpunt. Momenteel is slechts één geschutsemplacement van de zuidelijke batterij volledig zichtbaar, de andere zijn gedeeltelijk of volledig door constructies overdekt. Wat het ondergrondse magazijn betreft, het is door rook, zeker van brandoefeningen, zo zwartgeblakerd dat het moeilijk is een precies beeld van zijn configuratie te krijgen, temeer daar delen ervan zijn dichtgemetseld. Achter de emplacements domineert een tweelaagse, betonnen VPB (vuurleidingspost), naar het zuiden georiënteerd, de positie. Het gaat zeker om een geallieerde aanleg die het vuur leidde van een van de batterijen die tijdens de Tweede Wereldoorlog op het Île Nou waren geïnstalleerd. JJM 30/06/07

Nouméa. The Oumboo battery is located on the hill of the same name, at elevation 107, in the centre of Île Nou. After 1870, consideration is given to installing four 16 cm Mle 1858-60 guns on carriage Mle 1847 there. In 1888, another project plans to concentrate 270 Mle 1889 mortars at the site. This particularly well‑sited position indeed allows the entire anchorages of the small and large roadsteads to be swept. In 1896, it is 19 cm Mle 1870-93 guns that are to replace the mortars in a new project. In 1899 the battery is under construction, but this time armed with 14 cm Mle 1870 guns on carriage Mle 1847. Archival documents are lacking for this position, but it seems likely that what had been planned for the Téréka battery was actually built here: the construction of two half‑batteries of three guns each, back‑to‑back, one firing north and the other south. Each set was supplied by a hoist from an underground magazine. The site has been heavily disturbed by the construction of an ammunition depot, now abandoned, but a plan, Google views and a site visit support this view. The battery was decommissioned in 1906. In 1939 it was re‑armed with four 95 Mle 1888 guns on carriage Mle 1904, coming from the artillery park in Dakar. These utterly obsolete pieces, assisted by a searchlight and supported by two Oerlikon 20 mm AA guns, then constituted the sole defence of Nouméa’s seafront. Two of these 95‑mm guns are visible today within the former artillery quarters on the point of the same name. At present only one emplacement of the southern battery is fully visible; the others are partially or completely covered by structures. As for the underground magazine, it is so blackened by smoke, certainly from fire‑fighting exercises, that it is difficult to form a precise idea of its layout, especially as parts of it have been walled up. Behind the emplacements, a two‑storey concrete FCP (fire‑control post), oriented south, dominates the position. It is certainly an Allied work directing the fire of one of the batteries installed on Île Nou during the Second World War. JJM 30/06/07

Nouméa. Batterie Oumboo se nachází na stejnojmenném kopci, v kótě 107, ve středu ostrova Île Nou. Po roce 1870 se uvažuje o instalaci 4 děl 16 cm vz. 1858-60 na lafetě vz. 1847. Roku 1888 další projekt předpokládá soustředění moždířů 270 vz. 1889. Tato obzvlášť výhodně umístěná pozice skutečně umožňuje pokrýt celá kotviště malé i velké rejdy. Roku 1896 mají v novém projektu moždíře nahradit děla 19 cm vz. 1870-93. Roku 1899 je baterie ve výstavbě, tentokrát však vyzbrojena děly 14 cm vz. 1870 na lafetě vz. 1847. Archivní dokumenty pro tuto pozici chybějí, ale zdá se, že se zde realizovalo, co bylo plánováno pro baterii Téréka: výstavba 2 polobaterií po 3 dělech, stojících zády k sobě, přičemž jedna střílí na sever a druhá na jih. Každý celek byl zásobován výtahem z podzemního prachárny. Lokalita byla narušena výstavbou muničního skladiště, nyní opuštěného, ale plán, pohledy Google a terénní návštěva tuto domněnku potvrzují. Baterie byla vyřazena roku 1906. Roku 1939 byla znovu vyzbrojena 4 děly 95 vz. 1888 na lafetě vz. 1904, pocházejícími z dělostřeleckého parku v Dakaru. Tyto zcela zastaralé kusy, podporované jedním světlometem a posílené 2 protiletadlovými kanony Oerlikon 20 mm, tehdy tvořily jedinou obranu námořního předpolí Nouméa. Dvě z těchto 95mm děl jsou dnes vidět v areálu starého dělostřeleckého objektu na stejnojmenném mysu. V současnosti je pouze jeden objekt jižní baterie zcela viditelný, ostatní jsou částečně nebo zcela zakryty stavbami. Co se týká podzemní prachárny, je tak začazená kouřem, jistě z požárních cvičení, že je obtížné si udělat přesnou představu o její konfiguraci, tím spíše, že některé její části jsou zazděny. Za objekty dominuje pozici dvoupatrový betonový PDT (postavení pro řízení palby), orientovaný k jihu. Jde jistě o spojenecké dílo, které řídilo palbu jedné z baterií instalovaných na Île Nou během druhé světové války. JJM 30/06/07