Place de Besançon, sud-ouest de la ville, >1881. ± 480 m/alt. Peu d'informations nous sont parvenues sur cette batterie évoquée de façon lapidaire dans la bibliographie. C'est regrettable car elle mérite bien mieux. Il s'agit en effet, à notre connaissance et en dehors des côtes, de la seule batterie conçue en fonction du mortier de 220 mm de Bange Mle 1880, plus que probablement sur affût Mle 1881. Ce dernier, avec une portée maximale de 7100 m pouvait battre les nombreux angles morts induits par les méandres du Doubs en aval de Besançon. La batterie consiste en une ligne parodossée de trois traverses-abris implantée parallèlement et une cinquantaine de mètres en avant de l'abri caverne de l'ensemble fortifié de Planoise. La traverse la plus à gauche est jouxtée par un local unique d'environ 4 x 3,5 m, probablement destiné au personnel. Les deux premières ont leur local séparé en trois parties par des cloisons percées de deux petites fenêtres. La troisième n'est séparée qu'en deux, mais au-delà de son bras unique se trouve un magasin de 4 x 3 m. La première traverse possède, elle aussi, un bras unique tandis que la traverse centrale en a deux. Chaque bras est constitué d'un escalier rampe, disposition rendue nécessaire par le poids des projectiles (102,75 kg). Chaque bras était fermé par une porte coulissant dans une échancrure perpendiculaire. Les guides inférieurs de ces portes sont encore presque tous présents. Les rampes, au devant de ces portes, ont été creusées de façon à détourner les eaux pluviales du métal des portes. Les plates-formes ont leur base en pente douce et leur parapet, peu prononcé, est situé bien en avant des débouchés des bras des traverses. Avec seulement deux pièces, cette batterie ne pouvait prétendre qu'à un tir de harcèlement et non de saturation. La cadence de tir de ces mortiers n'était en effet que de un coup toutes les trois minutes. Visitée en octobre 2007, elle nous est apparue en très bon état de conservation, à l'exception de la traverse la plus à droite servant de dépôt d'immondice et où le feu a été bouté. Par son unicité, cette batterie mériterait une mise en valeur ; en attendant des jours meilleurs, elle est tout à fait libre d'accès.

Festung von Besançon, südwestlich der Stadt, >1881. ± 480 M/ü M. Nur wenige Informationen sind uns zu dieser in der Literatur nur knapp erwähnten Batterie zugekommen. Das ist bedauerlich, denn sie verdient wesentlich mehr. Es handelt sich hier tatsächlich, soweit uns bekannt und abgesehen von den Küsten, um die einzige Batterie, die für den 220-mm-Bange-Mörser Mle 1880, höchstwahrscheinlich auf Lafette Mle 1881, konzipiert wurde. Letzterer konnte mit einer maximalen Reichweite von 7100 m die vielen toten Winkel bestreichen, die durch die Mäander der Doubs flussabwärts von Besançon entstanden. Die Batterie besteht aus einer Reihe von drei leicht angewinkelten Traversen-Unterständen, die parallel und etwa fünfzig Meter vor dem Kavernenunterstand des befestigten Komplexes Planoise angelegt sind. Die linkeste Traverse wird von einem einzigen Raum von etwa 4 x 3,5 m flankiert, wahrscheinlich für das Personal bestimmt. Die ersten beiden haben ihren Raum durch Trennwände mit zwei kleinen Fenstern in drei Teile getrennt. Die dritte ist nur in zwei Teile getrennt, aber jenseits ihres einzigen Arms befindet sich ein Magazin von 4 x 3 m. Die erste Traverse besitzt ebenfalls einen einzigen Arm, während die mittlere Traverse zwei hat. Jeder Arm besteht aus einer Rampentreppe, eine Anordnung, die durch das Gewicht der Geschosse (102,75 kg) erforderlich war. Jeder Arm wurde durch eine Tür verschlossen, die in einen senkrechten Ausschnitt gleitet. Die unteren Führungen dieser Türen sind noch fast alle vorhanden. Die Rampen vor diesen Türen wurden so ausgehoben, dass sie Regenwasser vom Metall der Türen ableiteten. Die Plattformen haben ihre Basis in sanfter Neigung und ihre wenig ausgeprägte Brustwehr befindet sich weit vor den Ausgängen der Traversenarme. Mit nur zwei Geschützen konnte diese Batterie nur ein Störfeuer und kein Sättigungsfeuer beanspruchen. Die Feuergeschwindigkeit dieser Mörser betrug tatsächlich nur einen Schuss alle drei Minuten. Im Oktober 2007 besucht, erschien sie uns in sehr gutem Erhaltungszustand, mit Ausnahme der rechtesten Traverse, die als Müllabladeplatz diente und wo Feuer gelegt wurde. Aufgrund ihrer Einzigartigkeit verdiente diese Batterie eine Aufwertung; in Erwartung besserer Tage ist sie völlig frei zugänglich.

Vesting van Besançon, zuidwesten van de stad, >1881. ± 480 m/alt. Weinig informatie is tot ons gekomen over deze batterij die in de literatuur slechts summier wordt vermeld. Dat is spijtig want ze verdient veel beter. Het gaat hier inderdaad, voor zover ons bekend en afgezien van de kusten, om de enige batterij die is ontworpen voor de 220 mm Bange-mortier Mle 1880, hoogstwaarschijnlijk op affuit Mle 1881. Laatstgenoemde, met een maximaal bereik van 7100 m, kon de vele dode hoeken bestrijken die ontstonden door de meanders van de Doubs stroomafwaarts van Besançon. De batterij bestaat uit een rij van drie licht gehoekte traverse-schuilplaatsen, parallel aangelegd en ongeveer vijftig meter voor de grotschuilplaats van het versterkte complex Planoise. De meest linkse traverse wordt geflankeerd door een unieke ruimte van ongeveer 4 x 3,5 m, waarschijnlijk bestemd voor het personeel. De eerste twee hebben hun ruimte door tussenwanden met twee kleine vensters in drie delen gescheiden. De derde is slechts in tweeën gescheiden, maar voorbij haar unieke arm bevindt zich een magazijn van 4 x 3 m. De eerste traverse bezit eveneens een enkele arm terwijl de middelste traverse er twee heeft. Elke arm bestaat uit een hellingbaantrap, een opstelling die noodzakelijk was door het gewicht van de projectielen (102,75 kg). Elke arm werd gesloten door een deur die in een loodrechte uitsparing gleed. De onderste geleiders van deze deuren zijn nog bijna allemaal aanwezig. De hellingbanen, voor deze deuren, zijn uitgegraven om regenwater van het metaal van de deuren af te leiden. De platforms hebben hun basis in zachte helling en hun weinig uitgesproken borstwering bevindt zich ver voor de uitgangen van de traversearmen. Met slechts twee stukken kon deze batterij alleen maar een hinderlijk vuur en geen verzadigingsvuur claimen. De vuursnelheid van deze mortieren was inderdaad slechts één schot om de drie minuten. Bezocht in oktober 2007, leek ze ons in zeer goede staat van bewaring, met uitzondering van de meest rechtse traverse die als vuilnisstort diende en waar vuur is aangestoken. Door haar uniciteit verdiende deze batterij een opwaardering; in afwachting van betere dagen is ze helemaal vrij toegankelijk.

Fortress of Besançon, southwest of the city, >1881. ± 480 m above sea level. Little information has reached us about this battery mentioned only succinctly in the bibliography. This is regrettable because it deserves much better. Indeed, to our knowledge and aside from the coasts, it is the only battery designed for the 220 mm Bange mortar Mle 1880, most probably on carriage Mle 1881. The latter, with a maximum range of 7100 m, could sweep the many dead angles induced by the meanders of the Doubs downstream from Besançon. The battery consists of a line of three slightly angled traverse-shelters implanted parallel and about fifty meters in front of the cavern shelter of the fortified complex of Planoise. The leftmost traverse is flanked by a unique room of about 4 x 3.5 m, probably intended for personnel. The first two have their room separated into three parts by partitions pierced with two small windows. The third is only separated into two, but beyond its single arm is a magazine of 4 x 3 m. The first traverse also has a single arm while the central traverse has two. Each arm consists of a ramp staircase, an arrangement made necessary by the weight of the projectiles (102.75 kg). Each arm was closed by a door sliding into a perpendicular recess. The lower guides of these doors are still almost all present. The ramps, in front of these doors, were dug to divert rainwater from the metal of the doors. The platforms have their base on a gentle slope and their slightly pronounced parapet is located well in front of the exits of the traverse arms. With only two pieces, this battery could only claim harassing fire and not saturation fire. The rate of fire of these mortars was indeed only one shot every three minutes. Visited in October 2007, it appeared to us in very good condition, except for the rightmost traverse serving as a rubbish dump and where fire was set. Due to its uniqueness, this battery would deserve enhancement; while waiting for better days, it is completely freely accessible.

Pevnost Besançon, jihozápadně od města, >1881. ± 480 m/n.m. K nám se dostalo málo informací o této baterii, která je v bibliografii zmíněna pouze stručně. To je škoda, protože si zaslouží mnohem více. Jedná se zde totiž, pokud víme a s výjimkou pobřeží, o jedinou baterii navrženou pro 220 mm minomet Bange Mle 1880, s největší pravděpodobností na lafetě Mle 1881. Ten mohl s maximálním dostřelem 7100 m postřelovat mnohé mrtvé úhly vznikající meandry Doubsu po proudu od Besançonu. Baterie se skládá z řady tří lehce úhlopříčných traverzových úkrytů, umístěných paralelně a asi padesát metrů před jeskynním úkrytem opevněného komplexu Planoise. Nejlevější traverzu doprovází jedinečná místnost o rozměrech asi 4 x 3,5 m, pravděpodobně určená pro personál. První dvě mají svůj prostor přepážkami se dvěma malými okny rozdělen na tři části. Třetí je rozdělena pouze na dvě, ale za jejím jediným ramenem se nachází sklad 4 x 3 m. První traverza má také jediné rameno, zatímco střední traverza má dvě. Každé rameno se skládá ze šikmého schodiště, uspořádání nutné kvůli váze projektilů (102,75 kg). Každé rameno bylo uzavřeno dveřmi posouvajícími se v kolmém výklenku. Dolní vodítka těchto dveří jsou stále téměř všechna přítomna. Šikmé plochy před těmito dveřmi byly vyhloubeny tak, aby odváděly dešťovou vodu od kovu dveří. Plošiny mají základnu v mírném svahu a jejich málo výrazný parapet se nachází daleko před východy ramen traverz. S pouhými dvěma kusy mohla tato baterie uplatňovat pouze rušivou palbu a ne palbu saturační. Kadence těchto minometů byla skutečně pouze jeden výstřel každé tři minuty. Navštívena v říjnu 2007, připadala nám ve velmi dobrém stavu, s výjimkou nejpravější traverzy sloužící jako skládka a kde byl založen oheň. Pro svou jedinečnost by si tato baterie zasloužila zhodnocení; v očekávání lepších dnů je zcela volně přístupná.