Place de Langres, nord-est de la ville. ± 1890. Si nous nous étions contentés de lire les cartes I.G.N. et de répercuter les données de la bibliographie existante, nous aurions sans aucun doute écrit : "magasin à poudre, sous roc, situé 600 m à l’ouest du fort de Plesnoy". Heureusement, cette position en avant du môle défensif du Plesnoy nous a paru incongrue et nous avons vérifié in situ. Bien nous en a pris car en fait de poudrière, il ne s’agit de rien d’autre que de l’unique traverse-abri de la batterie annexe 4 bis du fort de Plesnoy (voir batterie annexe 4 du fort de Plesnoy). Il est vrai qu’en jouant sur les mots, cette traverse eût pu, le cas échéant, abriter des charges de poudre. Au sein de l’ensemble fortifié du Plesnoy, on trouve un seul petit magasin sous roc. Il se situe à côté du chemin d’accès à la batterie annexe n° 2, peu en arrière de cette batterie. Il comprend une seule entrée donnant sur un couloir perpendiculaire (avec un joli motif en étoile imprimé dans le ciment au sol) à chaque extrémité duquel on trouve un petit local de stockage d’environ 5 x 3 m. On en trouve la mention dans une fiche technique du Génie, fiche non datée mais postérieure à 1880, libellée comme suit : Magasin-caverne – magasin de 1er échelon pour 34 pièces. Or, le nombre de pièces de l’ensemble des batteries annexes du fort est de 41 + 4 mortiers ; quant au fort, il n’avait "que" 33 pièces de rempart + 4 mortiers. Ainsi, comment et en fonction de quels paramètres ce calcul a-t-il été effectué, nous l’ignorons. Ce magasin est libre d’accès et bien conservé (02/2008). Notons que le magasin de second échelon n’est pas, comme souvent renseigné celui du bois de Salicant (magasin qui n’existe pas), mais bien celui d’Orbigny-au-Val.

Festung von Langres, nordöstlich der Stadt. ± 1890. Hätten wir uns damit begnügt, die I.G.N.-Karten zu lesen und die Daten der bestehenden Bibliographie zu übernehmen, hätten wir zweifellos geschrieben: "Pulvermagazin, im Fels, 600 m westlich des Forts von Plesnoy gelegen". Glücklicherweise erschien uns diese Position vor der Verteidigungsmole des Plesnoy unpassend und wir haben sie vor Ort überprüft. Das war gut so, denn bei der angeblichen Pulverkammer handelt es sich um nichts anderes als den einzigen Traversen-Unterstand der Annexbatterie 4 bis des Forts von Plesnoy (siehe Annexbatterie 4 des Forts von Plesnoy). Zugegeben, mit einem Wortspiel hätte diese Traverse gegebenenfalls Pulverladungen beherbergen können. Innerhalb der gesamten Befestigungsanlage von Plesnoy findet man nur ein einziges kleines Felsmagazin. Es befindet sich neben dem Zugangsweg zur Annexbatterie Nr. 2, wenig hinter dieser Batterie. Es weist einen einzigen Eingang auf, der zu einem senkrechten Gang führt (mit einem schönen, in den Zementboden geprägten Sternmuster), an jedem Ende dessen man einen kleinen Lagerraum von etwa 5 x 3 m findet. Es wird in einem technischen Merkblatt des Genie erwähnt, einem undatierten, aber nach 1880 verfassten Blatt, das wie folgt lautet: Magasin-caverne – Magazin der 1. Stufe für 34 Geschütze. Nun beträgt die Anzahl der Geschütze aller Annexbatterien des Forts 41 + 4 Mörser; was das Fort betrifft, hatte es "nur" 33 Wallgeschütze + 4 Mörser. Wie und nach welchen Parametern diese Berechnung also durchgeführt wurde, wissen wir nicht. Dieses Magazin ist frei zugänglich und gut erhalten (02/2008). Wir merken an, dass das Magazin der 2. Stufe nicht, wie oft angegeben, dasjenige im Bois de Salicant ist (ein Magazin, das nicht existiert), sondern tatsächlich dasjenige von Orbigny-au-Val.

Vesting van Langres, noordoosten van de stad. ± 1890. Als we ons tevreden hadden gesteld met het lezen van de I.G.N.-kaarten en het overnemen van de gegevens uit de bestaande bibliografie, zouden we ongetwijfeld hebben geschreven: "kruitmagazijn, in de rots, gelegen 600 m ten westen van het fort van Plesnoy". Gelukkig leek deze positie voor de verdedigingsmole van Plesnoy ons ongepast en we hebben ze ter plaatse gecontroleerd. Dat was goed ook, want het zogenaamde kruithuis is niets anders dan de enige traverse-schuilplaats van de annexbatterij 4 bis van het fort van Plesnoy (zie annexbatterij 4 van het fort van Plesnoy). Toegegeven, met een woordspeling had deze traverse eventueel kruitladingen kunnen herbergen. Binnen het gehele versterkte complex van Plesnoy vindt men slechts één klein rotsmagazijn. Het bevindt zich naast de toegangsweg naar annexbatterij nr. 2, iets achter deze batterie. Het heeft een enkele ingang die uitkomt op een loodrechte gang (met een mooi, in de cementvloer afgedrukt stermotief), aan elk uiteinde waarvan men een kleine opslagruimte van ongeveer 5 x 3 m vindt. Het wordt vermeld in een technische fiche van het Genie, een ongedateerd maar na 1880 opgesteld blad, als volgt geformuleerd: Magasin-caverne – magazijn van de 1e schaal voor 34 stukken. Nu bedraagt het aantal stukken van alle annexbatterijen van het fort 41 + 4 mortieren; wat het fort betreft, had het "slechts" 33 walstukken + 4 mortieren. Hoe en volgens welke parameters deze berekening dus werd uitgevoerd, weten we niet. Dit magazijn is vrij toegankelijk en goed bewaard (02/2008). We merken op dat het magazijn van de 2e schaal niet, zoals vaak aangegeven, dat van het Bois de Salicant is (een magazijn dat niet bestaat), maar wel degelijk dat van Orbigny-au-Val.

Fortress of Langres, northeast of the town. ± 1890. Had we contented ourselves with reading the I.G.N. maps and relaying the data from existing bibliography, we would undoubtedly have written: "powder magazine, under rock, located 600 m west of Fort Plesnoy". Fortunately, this position in front of the defensive mole of Plesnoy seemed incongruous to us and we checked it on site. It was just as well, for what was thought to be a powder magazine is nothing other than the sole traverse shelter of annex battery 4 bis of Fort Plesnoy (see annex battery 4 of Fort Plesnoy). Admittedly, playing on words, this traverse could, if need be, have housed powder charges. Within the entire fortified complex of Plesnoy, there is only one small rock magazine. It is located beside the access path to annex battery no. 2, slightly behind this battery. It comprises a single entrance leading to a perpendicular corridor (with a nice star pattern impressed in the cement floor) at each end of which one finds a small storage room of about 5 x 3 m. It is mentioned in a technical sheet of the Engineering Corps, an undated sheet but post-1880, worded as follows: Magasin-caverne – magazine of the 1st echelon for 34 guns. Now, the number of guns of all the annex batteries of the fort is 41 + 4 mortars; as for the fort, it had "only" 33 rampart guns + 4 mortars. Thus, how and according to which parameters this calculation was made, we do not know. This magazine is freely accessible and well preserved (02/2008). Note that the magazine of the 2nd echelon is not, as often reported, the one in the Bois de Salicant (a magazine which does not exist), but indeed the one at Orbigny-au-Val.

Pevnost Langres, severovýchodně od města. ± 1890. Kdybychom se spokojili s čtením map I.G.N. a přebíráním údajů z existující bibliografie, nepochybně bychom napsali: "prachárna, ve skále, ležící 600 m západně od fortu Plesnoy". Naštěstí se nám tato pozice před obrannou molou Plesnoy zdála nevhodná a ověřili jsme ji in situ. Dobře jsme udělali, neboť údajná prachárna není nic jiného než jediný traversový úkryt pomocné baterie 4 bis fortu Plesnoy (viz pomocná baterie 4 fortu Plesnoy). Přiznejme, že hrou se slovy by tato traversa mohla v případě potřeby ukrývat prachové nálože. V rámci celého opevněného komplexu Plesnoy se nachází pouze jeden malý skalní sklad. Leží vedle přístupové cesty k pomocné baterii č. 2, mírně za touto baterií. Má jediný vchod vedoucí do kolmé chodby (s pěkným hvězdicovým motivem vtlačeným do cementové podlahy), na každém jejím konci se nachází malá skladovací místnost o rozměrech asi 5 x 3 m. Je zmíněn v technickém listu ženijního vojska, nedatovaném listu, ale z doby po roce 1880, znějícím takto: Magasin-caverne – sklad 1. sledu pro 34 děl. Nyní, počet děl všech pomocných baterií fortu je 41 + 4 moždířů; co se fortu týče, měl "jen" 33 hradebních děl + 4 moždíře. Jak a podle jakých parametrů byl tedy tento výpočet proveden, nevíme. Tento sklad je volně přístupný a dobře zachován (02/2008). Dodejme, že sklad 2. sledu není, jak se často uvádí, ten v Bois de Salicant (sklad, který neexistuje), ale skutečně ten v Orbigny-au-Val.