Le département du Rhône occupe une place majeure dans le système défensif français, dominé par la puissante place forte de Lyon, seconde ville du pays et verrou stratégique entre le couloir rhodanien et les accès alpins. Dès les années 1830 puis surtout après 1874, la ville est entourée d’un vaste ensemble de forts détachés, batteries, redoutes et ouvrages intermédiaires formant l’une des ceintures fortifiées les plus complètes de France : forts de Montessuy, Caluire, Loyasse, Saint-Irénée, Sainte-Foy, Fourvière, Vaise, La Duchère, Bron, Montluc, Villeurbanne, Vancia, Feyzin, Corbas, Chapoly, Côte-Lorette, Mont Verdun, etc. Cet ensemble, conçu d’abord sous le système Montalembert puis profondément remanié dans le cadre du programme Séré de Rivières, constitue un laboratoire de l’ingénierie militaire du XIXᵉ siècle, mêlant enceintes, fronts bastionnés modernisés, cuirassements expérimentaux et positions avancées contrôlant les voies ferrées et les pénétrantes routières. Lyon, par l’étendue de son dispositif défensif, demeure un exemple unique d’architecture militaire pré-1914.

Das Département Rhône nimmt eine herausragende Stellung im französischen Verteidigungssystem ein, geprägt durch die mächtige Festungsstadt Lyon, die zweitgrößte Stadt des Landes und ein strategischer Verschluss zwischen dem Rhônekorridor und den Alpenzugängen. Bereits in den 1830er Jahren und verstärkt nach 1874 wurde die Stadt von einem weitläufigen Ensemble aus losen Forts, Batterien, Redouten und Zwischenwerken umgeben, das zu einem der vollständigsten Befestigungsringe Frankreichs heranwuchs: Forts Montessuy, Caluire, Loyasse, Saint-Irénée, Sainte-Foy, Fourvière, Vaise, La Duchère, Bron, Montluc, Villeurbanne, Vancia, Feyzin, Corbas, Chapoly, Côte-Lorette, Mont Verdun u. v. m. Dieses System, anfänglich von Montalemberts Konzeption beeinflusst und später im Rahmen des Séré-de-Rivières-Programms tiefgreifend überarbeitet, ist ein Laboratorium militärischer Ingenieurskunst des 19. Jahrhunderts, das umfasste Umfassungsmauern, modernisierte bastionierte Fronten, experimentelle Panzerungen und vorgeschobene Stellungen zur Kontrolle von Eisenbahnlinien und Straßenachsen vereint. Lyon bleibt aufgrund des Umfangs seiner Verteidigungsanlagen ein einzigartiges Beispiel militärischer Architektur vor 1914.

Het departement Rhône neemt een centrale plaats in binnen het Franse verdedigingssysteem, met de krachtige vestingstad Lyon als middelpunt — de op één na grootste stad van Frankrijk en een strategische sluitpost tussen de Rhônecorridor en de alpine toegangen. Vanaf de jaren 1830 en met name na 1874 werd de stad omringd door een uitgestrekt stelsel van losstaande forten, batterijen, redoutes en tussenwerken, dat uitgroeide tot een van de meest complete verdedigingsringen van Frankrijk: forten Montessuy, Caluire, Loyasse, Saint-Irénée, Sainte-Foy, Fourvière, Vaise, La Duchère, Bron, Montluc, Villeurbanne, Vancia, Feyzin, Corbas, Chapoly, Côte-Lorette, Mont Verdun, enz. Dit complex, aanvankelijk beïnvloed door Montalemberts systeem en later grondig herzien binnen het Séré-de-Rivières-programma, vormt een proeftuin van 19e-eeuws militair ingenieurschap, waarin ommuringen, gemoderniseerde bastionfronten, experimentele bepantseringen en vooruitgeschoven stellingen samenkomen om spoorwegen en hoofdwegen te beheersen. Lyon blijft door de omvang van zijn verdedigingsgestel een uniek staaltje militaire architectuur uit de periode vóór 1914.

The Rhône department holds a pivotal position within the French defensive system, centered on the formidable fortified city of Lyon — the nation’s second city and a strategic choke point between the Rhône corridor and Alpine approaches. From the 1830s and especially after 1874, the city was encircled by an extensive network of detached forts, batteries, redoubts and intermediate works, forming one of France’s most complete fortified belts: forts of Montessuy, Caluire, Loyasse, Saint-Irénée, Sainte-Foy, Fourvière, Vaise, La Duchère, Bron, Montluc, Villeurbanne, Vancia, Feyzin, Corbas, Chapoly, Côte-Lorette, Mont Verdun, and more. This ensemble, initially inspired by Montalembert’s concepts and later thoroughly revised under the Séré de Rivières programme, constitutes a laboratory of nineteenth-century military engineering, combining enclosures, modernised bastioned fronts, experimental armouring and forward positions controlling rail lines and arterial roads. By the scale of its defensive apparatus, Lyon remains a singular example of pre-1914 military architecture.

Departement Rhône zaujímá klíčové postavení v rámci francouzského obranného systému, soustředěné kolem mohutné pevnostní aglomerace Lyon — druhého největšího města země a strategického uzlu mezi rhónským koridorem a přístupy k Alpám. Od 30. let 19. století, a zejména po roce 1874, byla města obklopena rozsáhlou sítí samostatných pevností, baterií, redut a mezilehlých objektů, které vytvořily jeden z nejkompletnějších obranných prstenců ve Francii: pevnosti Montessuy, Caluire, Loyasse, Saint-Irénée, Sainte-Foy, Fourvière, Vaise, La Duchère, Bron, Montluc, Villeurbanne, Vancia, Feyzin, Corbas, Chapoly, Côte-Lorette, Mont Verdun a další. Tento soubor, původně ovlivněný Montalembertovými koncepty a později důkladně přepracovaný v rámci programu Séré de Rivières, představuje laboratoř vojenského inženýrství 19. století, spojující obvodová opevnění, modernizované bastionové čela, experimentální pancéřování a vysunutá postavení k ovládání železničních tratí a hlavních komunikací. Lyon díky rozsahu svého obranného systému zůstává ojedinělým příkladem vojenské architektury před rokem 1914.