Place de Brest, ouest de la ville. Si elle ne sera réalisée que dans l'Entre-deux-guerres, c'est lors de ses séances des 23 novembre 1912 et 03 mai 1913 que le Conseil supérieur de la Guerre a envisagé la construction d'une batterie de gros calibre à grande portée entre Saint-Mathieu et Créac'h Meur. En 1913, on ne prévoit rien de moins qu'un armement transitoire composé de 4 canons de 240 mm modèle 1911 et 4 canons de 100 mm modèle 1897 en attendant l'armement définitif de 4 canons de 305 ou 340 mm sous tourelles plus 4 canons de 138 mm. En 1914 de ces plantureux desseins, on ne trouve in situ que 2 canons de 90 mm modèle 1878 composant une malheureuse batterie de semonce. En fait, en avril 1918, on prévoit l'installation de deux canons de 164,7 mm modèle 1893-96 M sur affût modèle 1893-97 sur des plates-formes de circonstance car eux seuls pouvaient rivaliser en portée (18600 m) avec les nouveaux matériels équipant une flotte moderne. Il semble bien que seule cette batterie et une seconde à Dunkerque (bastion 29), pourront se targuer d'avoir été équipées de ce matériel sur les côtes françaises durant la première guerre mondiale. En 1923, un autre projet, de 4 pièces de 164,7 mm sera discuté et les pièces attestées en place en 1929. Les casemates allemandes qui ont occupé l'emplacement de cette batterie, ainsi que leur poste de direction de tir ont été comblés début 2006.

Festung von Brest, Westen der Stadt. Obwohl sie erst in der Zwischenkriegszeit verwirklicht werden sollte, war es in den Sitzungen vom 23. November 1912 und 3. Mai 1913, dass der Oberste Kriegsrat den Bau einer schweren, weitreichenden Batterie zwischen Saint-Mathieu und Créac'h Meur in Erwägung zog. Im Jahr 1913 sieht man nicht weniger als eine provisorische Bewaffnung vor, bestehend aus 4 Geschützen 240 mm Modell 1911 und 4 Geschützen 100 mm Modell 1897, während auf die endgültige Bewaffnung von 4 Geschützen 305 oder 340 mm in Drehtürmen plus 4 Geschützen 138 mm gewartet wird. Im Jahr 1914 findet man von diesen üppigen Plänen vor Ort nur 2 Geschütze 90 mm Modell 1878, die eine klägliche Warnbatterie bilden. Tatsächlich plant man im April 1918 die Installation von zwei Geschützen 164,7 mm Modell 1893-96 M auf Lafette Modell 1893-97 auf behelfsmäßigen Plattformen, da nur diese in der Reichweite (18600 m) mit den neuen, eine moderne Flotte ausrüstenden Materialien konkurrieren konnten. Es scheint, dass nur diese Batterie und eine zweite in Dünkirchen (Bastion 29) sich rühmen können, während des Ersten Weltkriegs an den französischen Küsten mit diesem Material ausgestattet worden zu sein. Im Jahr 1923 wird ein anderes Projekt mit 4 Geschützen 164,7 mm diskutiert und die Geschütze sind 1929 nachweislich vorhanden. Die deutschen Kasematten, die den Standort dieser Batterie besetzten, sowie ihr Feuerleitstand wurden Anfang 2006 verfüllt.

Vesting van Brest, westen van de stad. Hoewel ze pas in het interbellum gerealiseerd zal worden, was het tijdens zijn zittingen van 23 november 1912 en 3 mei 1913 dat de Hoge Oorlogsraad de bouw van een zwaar kaliber, lang bereik batterij tussen Saint-Mathieu en Créac'h Meur overwogen heeft. In 1913 voorziet men niets minder dan een overgangsbewapening bestaande uit 4 kanonnen 240 mm model 1911 en 4 kanonnen 100 mm model 1897 in afwachting van de definitieve bewapening van 4 kanonnen 305 of 340 mm onder koepels plus 4 kanonnen 138 mm. In 1914 vindt men van deze weelderige plannen ter plaatse slechts 2 kanonnen 90 mm model 1878 die een armzalige waarschuwingsbatterij vormen. In feite, in april 1918, voorziet men de installatie van twee kanonnen 164,7 mm model 1893-96 M op affuit model 1893-97 op geïmproviseerde platforms omdat alleen deze konden concurreren in bereik (18600 m) met de nieuwe materialen die een moderne vloot uitrusten. Het lijkt erop dat alleen deze batterij en een tweede in Duinkerke (bastion 29) zich kunnen beroemen ermee uitgerust te zijn geweest aan de Franse kusten tijdens de Eerste Wereldoorlog. In 1923 wordt een ander project, van 4 stukken 164,7 mm besproken en de stukken zijn in 1929 aanwezig verklaard. De Duitse kazematten die de plaats van deze batterij bezetten, evenals hun vuurleidingspost werden begin 2006 opgevuld.

Fortress of Brest, west of the town. Although it would only be completed in the Interwar period, it was during its sessions of November 23, 1912 and May 3, 1913 that the Supreme War Council considered the construction of a heavy-caliber, long-range battery between Saint-Mathieu and Créac'h Meur. In 1913, nothing less than an interim armament is planned, consisting of 4 guns 240 mm model 1911 and 4 guns 100 mm model 1897 while awaiting the definitive armament of 4 guns 305 or 340 mm in turrets plus 4 guns 138 mm. In 1914, of these lavish designs, only 2 guns 90 mm model 1878 forming a pitiful warning battery are found in situ. In fact, in April 1918, the installation of two guns 164.7 mm model 1893-96 M on mounting model 1893-97 on makeshift platforms is planned because only these could compete in range (18600 m) with the new equipment outfitting a modern fleet. It seems that only this battery and a second one at Dunkirk (bastion 29) could boast of having been equipped with this material on the French coasts during the First World War. In 1923, another project, for 4 pieces of 164.7 mm, will be discussed and the pieces are attested in place in 1929. The German casemates that occupied the site of this battery, as well as their fire control post, were filled in early 2006.

Pevnost Brest, západně od města. Ačkoli bude realizována až v meziválečném období, bylo to během jeho zasedání 23. listopadu 1912 a 3. května 1913, kdy Nejvyšší válečná rada uvažovala o výstavbě těžké dělostřelecké baterie dlouhého dostřelu mezi Saint-Mathieu a Créac'h Meur. V roce 1913 se plánuje nic menšího než přechodná výzbroj složená ze 4 děl 240 mm model 1911 a 4 děl 100 mm model 1897 v očekávání konečné výzbroje 4 děl 305 nebo 340 mm v otočných věžích plus 4 děl 138 mm. V roce 1914 se z těchto bohatých plánů nachází in situ pouze 2 děla 90 mm model 1878 tvořící ubohou výstražnou baterii. Ve skutečnosti, v dubnu 1918, se plánuje instalace dvou děl 164,7 mm model 1893-96 M na lafetě model 1893-97 na provizorních plošinách, protože pouze ta mohla konkurovat v dostřelu (18600 m) novým materiálům vybavujícím moderní flotilu. Zdá se, že pouze tato baterie a druhá v Dunkerque (bastion 29) se mohou pochlubit, že byly tímto materiálem vybaveny na francouzském pobřeží během první světové války. V roce 1923 bude diskutován další projekt 4 kusů 164,7 mm a kusy jsou doloženy na místě v roce 1929. Německé kasematy, které obsadily místo této baterie, stejně jako jejich stanoviště řízení palby, byly počátkem roku 2006 zasypány.