Entre 1874 et 1914, le département de la Seine-Saint-Denis accueille plusieurs ouvrages intégrés à la seconde ceinture du système Séré de Rivières, destinés à verrouiller le nord-est de Paris, secteur jugé vulnérable. On y trouve le fort de la Briche, pivot de la défense de Saint-Denis, ainsi que le fort de Stains et le fort de Vaujours, épaulés par les batteries de Livry, Pierrefitte, Stains et Vaujours. Conçus pour contrôler routes, voies ferrées et plateaux dominants, ces ouvrages de maçonnerie, parfois renforcés au béton à la veille de 1914, abritaient casemates, poudrières et emplacements d’artillerie capables de croiser leurs feux. Leur rôle principal était d’empêcher un assaut direct par la plaine du nord et de canaliser l’ennemi avant qu’il n’atteigne Paris. En Seine-Saint-Denis, le système Séré de Rivières se traduit ainsi par un arc défensif solide, clé de voûte de la protection nord-est de la capitale.

Zwischen 1874 und 1914 beherbergte das Département Seine-Saint-Denis mehrere Werke der zweiten Pariser Befestigungsgürtel im Rahmen des Séré-de-Rivières-Systems, die den Nordosten der Hauptstadt absichern sollten – einen besonders verwundbaren Abschnitt. Dazu gehörten das Fort de la Briche, Kernstück der Verteidigung von Saint-Denis, sowie die Forts von Stains und Vaujours, unterstützt von den Batterien in Livry, Pierrefitte, Stains und Vaujours. Diese in Mauerwerk errichteten und vor 1914 teilweise mit Beton verstärkten Anlagen kontrollierten Straßen, Eisenbahnen und die dominierenden Hochflächen. Mit Kasematten, Pulvermagazinen und Artilleriestellungen konnten sie überlappendes Feuer führen. Ihr Hauptzweck war es, einen direkten Angriff über die Nordebene zu verhindern und den Feind zu binden, bevor er Paris erreichte. In der Seine-Saint-Denis stellte sich das Séré-de-Rivières-System somit als starker Verteidigungsbogen dar, der die nordöstliche Schutzlinie der Hauptstadt bildete.

Tussen 1874 en 1914 werden in het departement Seine-Saint-Denis verschillende werken gebouwd die deel uitmaakten van de tweede gordel van het Séré de Rivières-systeem, bedoeld om het noordoosten van Parijs te beveiligen, een als kwetsbaar beschouwde sector. Het ging om het fort de la Briche, spil van de verdediging van Saint-Denis, evenals de forten van Stains en Vaujours, ondersteund door de batterijen van Livry, Pierrefitte, Stains en Vaujours. Deze in metselwerk opgetrokken en vlak voor 1914 deels met beton versterkte werken moesten wegen, spoorlijnen en de omliggende plateaus beheersen. Met kazematten, kruitmagazijnen en artillerieposities konden zij kruisend vuur afgeven. Hun voornaamste doel was een directe aanval via de noordelijke vlakte te verhinderen en de vijand op te vangen voordat hij Parijs bereikte. In Seine-Saint-Denis kwam het Séré de Rivières-systeem dus tot uiting in een stevige verdedigingsboog, hoeksteen van de noordoostelijke bescherming van de hoofdstad.

Between 1874 and 1914, the department of Seine-Saint-Denis hosted several works belonging to the second ring of the Séré de Rivières system, designed to secure the northeast of Paris, considered a vulnerable sector. These included the fort of La Briche, cornerstone of Saint-Denis’s defense, as well as the forts of Stains and Vaujours, supported by the batteries of Livry, Pierrefitte, Stains, and Vaujours. Built in masonry and in some cases reinforced with concrete on the eve of 1914, these sites controlled roads, railways, and dominating plateaus. Equipped with casemates, powder magazines, and artillery positions capable of delivering overlapping fire, their main role was to prevent a direct assault across the northern plain and to contain the enemy before he could reach Paris. In Seine-Saint-Denis, the Séré de Rivières system thus materialized as a solid defensive arc, keystone of the capital’s northeastern protection.

V letech 1874–1914 se v departementu Seine-Saint-Denis nacházelo několik objektů druhého pařížského prstence v rámci systému Séré de Rivières, určených k ochraně severovýchodního sektoru hlavního města, považovaného za zranitelný. Patřilo sem fort de la Briche, klíčový prvek obrany Saint-Denis, dále fort Stains a fort Vaujours, podporované bateriemi v Livry, Pierrefitte, Stains a Vaujours. Tato díla, původně postavená z kamenného zdiva a před rokem 1914 částečně zesílená betonem, měla kontrolovat silnice, železnice a okolní plošiny. Byla vybavena kasematami, prachárnami a dělostřeleckými stanovišti schopnými vést křížovou palbu. Jejich hlavním úkolem bylo zabránit přímému útoku přes severní rovinu a zadržet nepřítele dříve, než by dorazil do Paříže. V Seine-Saint-Denis se tak systém Séré de Rivières projevil jako pevný obranný oblouk, klíčový prvek severovýchodní ochrany hlavního města.