Le magasin à poudre sud de la citadelle de Verdun, construit en 1877 près de la porte Mortier, constitue un remarquable exemple des dépôts de munitions du système Séré de Rivières. Entièrement voûté en maçonnerie et recouvert d’un épais remblai de terre, il mesure environ 30 mètres de long sur 7 mètres de large. Son plan allongé, orienté nord-sud, répond à des impératifs de sécurité : les murs latéraux sont renforcés, l’accès se fait par une chicane d’entrée isolant le local principal des effets d’une explosion. Ce magasin abritait jusqu’à 80 tonnes de poudre noire conditionnée en barils ou en caisses, disposés de part et d’autre d’une allée centrale pavée. À proximité immédiate, la porte Mortier, percée dans l’enceinte bastionnée, assurait la liaison vers les positions sud du camp retranché. Un escalier dérobé, ménagé dans l’épaisseur du mur, permettait la communication entre la chicane et les galeries souterraines plus profondes. L’ensemble, aujourd’hui en grande partie intact, illustre parfaitement les précautions prises à la fin du XIXᵉ siècle pour séparer les zones de stockage des poudres des autres installations de la citadelle tout en maintenant une accessibilité rapide en cas d’alerte.

Das südliche Pulvermagazin der Zitadelle von Verdun, erbaut 1877 in der Nähe des Mortier-Tores, ist ein typisches Beispiel für die Munitionslager des Séré-de-Rivières-Systems. Das vollständig gemauerte, mit Erde überdeckte Gewölbe misst etwa 30 Meter in der Länge und 7 Meter in der Breite. Der längsgerichtete Grundriss diente der Sicherheit – die Seitenmauern sind verstärkt, der Zugang erfolgt über eine abgewinkelte Zugangsschleuse, die den Hauptraum vor Druckwellen schützt. In Friedenszeiten konnten hier bis zu 80 Tonnen Schwarzpulver in Fässern oder Kisten gelagert werden, entlang eines gepflasterten Mittelgangs. Unmittelbar daneben liegt das Mortier-Tor, das die Verbindung zu den südlichen Verteidigungsabschnitten herstellte. Eine versteckte Treppe in der Mauer führte zur tieferliegenden unterirdischen Galerie. Dieses Ensemble veranschaulicht eindrucksvoll die technischen Vorsichtsmaßnahmen der französischen Befestigungsingenieure am Ende des 19. Jahrhunderts, die Pulverlager strikt von Kasernen und Magazinen trennten, um die Sicherheit der Besatzung zu gewährleisten.

Het zuidelijke kruitmagazijn van de citadel van Verdun, gebouwd in 1877 bij de Porte Mortier, is een uitstekend voorbeeld van de munitieopslagplaatsen van het Séré-de-Rivières-systeem. De ruimte is volledig gewelfd in metselwerk, bedekt met een dikke laag aarde en meet ongeveer 30 bij 7 meter. De langgerekte vorm diende de veiligheid – versterkte zijmuren en een gebroken toegangsgang beschermden het hoofdvertrek tegen schokgolven. Hier werd tot 80 ton zwart buskruit opgeslagen in vaten of kisten, geplaatst langs een geplaveide middenas. De nabijgelegen Porte Mortier vormde de verbinding met de zuidelijke verdedigingswerken van het retranchement. Een verborgen trap in de muur leidde naar de lagere ondergrondse gangen. Het geheel is grotendeels intact gebleven en toont de zorgvuldige veiligheidsprincipes van de Franse genie aan het einde van de 19e eeuw — afstand tussen opslag en verblijf, maar met snelle toegang bij alarm.

The southern powder magazine of Verdun’s citadel, built in 1877 near the Porte Mortier, is a fine example of late 19th-century Séré de Rivières munitions depots. Entirely vaulted in masonry and buried under a thick earth cover, it measures around 30 metres by 7 metres. Its elongated north-south plan was designed for safety: reinforced sidewalls, and a bent entrance passage preventing blast propagation. The magazine could store up to 80 tons of black powder, packed in barrels or crates along a central paved aisle. Close by, the Mortier Gate provided access to the southern defensive fronts of the entrenched camp. A hidden staircase within the wall linked the entry passage to the deeper underground galleries. This installation, largely preserved, exemplifies the meticulous precautions of 19th-century French military engineering — separating explosives from living quarters while maintaining immediate readiness for action.

Jižní prachový sklad verdunské citadely, postavený roku 1877 poblíž brány Mortier, je vynikajícím příkladem muničních skladišť systému Séré de Rivières. Celý objekt je klenutý z kamene, překrytý silnou vrstvou zeminy a měří přibližně 30 × 7 metrů. Podélný půdorys byl navržen z bezpečnostních důvodů – zesílené boční stěny a zalomený vstupní průchod chránily hlavní prostor před účinky výbuchu. Sklad mohl pojmout až 80 tun černého prachu uloženého v sudech nebo bednách podél vydlážděné střední uličky. V bezprostřední blízkosti se nachází brána Mortier, spojující citadelu s jižními obrannými liniemi. Skryté schodiště ve zdivu umožňovalo přístup do hlubších podzemních galerií. Tento pozoruhodně zachovalý komplex názorně dokládá, s jakou pečlivostí francouzští ženisté konce 19. století oddělovali sklady střelného prachu od ostatních zařízení, aniž by ztratili provozní pohotovost.