Fortification belge de la deuxième guerre mondiale, position fortifiée de Liège, première ligne de résistance, fort d'Aubin-Neufchâteau. Un escalier de 160 marches mène à 35 mètres sous terre où plus de 2 kilomètres de galeries relient le poste de commandement, les soutes à munitions, les locaux techniques, les substructions des blocs de combat et les locaux de détente. L'ensemble des différents locaux (salles de piquet, soutes à munitions, chambres, hôpital, locaux techniques) mis bout-à-bout représentent également près de 2000 mètres de galeries. Toutes ces galeries ont été creusées d'après le même principe que les galeries de mines. On creuse d'abord les puits permanents et les puits d'évacuation des terres puis les galeries. Les puits d'évacuation des terres sont ensuite comblés. À Aubin-Neufchâteau, les puits d'évacuation n'ont été que partiellement comblés car ils ont été utilisés comme tubes pour les antennes radio. Durant 12 jours et 11 nuits, 526 hommes y ont séjourné et combattu sans voir la lumière du jour et sous une pluie de fer et de feu qui leur donnait parfois à penser qu'ils se trouvaient à bord d'un sous-marin.

Belgische Befestigung des Zweiten Weltkriegs, befestigte Stellung Lüttich, erste Widerstandslinie, Fort Aubin-Neufchâteau. Eine Treppe von 160 Stufen führt 35 Meter unter die Erde, wo mehr als 2 Kilometer Galerien den Kommandoposten, die Munitionslager, die technischen Räume, die Unterbauten der Kampfblöcke und die Erholungsräume verbinden. Die Gesamtheit der verschiedenen Räume (Bereitschaftsräume, Munitionslager, Schlafsäle, Krankenhaus, technische Räume) aneinandergereiht stellt ebenfalls nahezu 2000 Meter Galerien dar. Alle diese Galerien wurden nach demselben Prinzip wie Bergwerksstollen ausgehoben. Zuerst gräbt man die permanenten Schächte und die Abraumschächte, dann die Galerien. Die Abraumschächte werden anschließend verfüllt. In Aubin-Neufchâteau wurden die Abraumschächte nur teilweise verfüllt, da sie als Rohre für die Funkantennen genutzt wurden. Während 12 Tagen und 11 Nächten haben 526 Männer dort gelebt und gekämpft, ohne Tageslicht zu sehen und unter einem Regen aus Eisen und Feuer, der sie manchmal denken ließ, sie befänden sich an Bord eines U-Bootes.

Belgische fortificatie van de Tweede Wereldoorlog, versterkte stelling Luik, eerste weerstandslijn, fort Aubin-Neufchâteau. Een trap van 160 treden leidt naar 35 meter onder de grond waar meer dan 2 kilometer galerijen de commandopost, de munitieopslagplaatsen, de technische lokalen, de onderbouwen van de gevechtsblokken en de ontspanningsruimten verbinden. Het geheel van de verschillende lokalen (wachtlokalen, munitieopslagplaatsen, slaapzalen, hospitaal, technische lokalen) aaneengeschakeld vertegenwoordigt eveneens bijna 2000 meter galerijen. Al deze galerijen werden uitgegraven volgens hetzelfde principe als mijngangen. Eerst graaft men de permanente schachten en de afvoerschachten voor de aarde, dan de galerijen. De afvoerschachten voor de aarde worden nadien opgevuld. In Aubin-Neufchâteau werden de afvoerschachten slechts gedeeltelijk opgevuld omdat ze werden gebruikt als buizen voor de radio-antennes. Gedurende 12 dagen en 11 nachten hebben 526 mannen daar verbleven en gevochten zonder het daglicht te zien en onder een regen van ijzer en vuur die hen soms deed denken dat ze zich aan boord van een onderzeeboot bevonden.

Belgian fortification of the Second World War, fortified position of Liège, first line of resistance, fort of Aubin-Neufchâteau. A staircase of 160 steps leads to 35 meters underground where more than 2 kilometers of galleries connect the command post, the ammunition magazines, the technical rooms, the substructures of the combat blocks and the relaxation rooms. All the different rooms (guard rooms, ammunition magazines, dormitories, hospital, technical rooms) placed end-to-end also represent nearly 2000 meters of galleries. All these galleries were excavated according to the same principle as mine galleries. First, the permanent shafts and the spoil removal shafts are dug, then the galleries. The spoil removal shafts are then backfilled. At Aubin-Neufchâteau, the spoil removal shafts were only partially backfilled because they were used as tubes for the radio antennas. For 12 days and 11 nights, 526 men stayed and fought there without seeing daylight and under a rain of iron and fire that sometimes made them think they were on board a submarine.

Belgické opevnění z druhé světové války, opevněná pozice Lutychu, první obranná linie, tvrz Aubin-Neufchâteau. Schodiště o 160 stupních vede 35 metrů pod zem, kde více než 2 kilometry chodeb spojují velitelské stanoviště, municiční sklady, technické místnosti, podzemí bojových objektů a odpočinkové prostory. Souhrn různých místností (strážní místnosti, municiční sklady, ložnice, nemocnice, technické místnosti) seřazených za sebou představuje rovněž téměř 2000 metrů chodeb. Všechny tyto chodby byly vyhloubeny podle stejného principu jako důlní chodby. Nejprve se hloubí trvalé šachty a šachty pro odvoz vytěžené zeminy, poté chodby. Šachty pro odvoz zeminy jsou následně zavezeny. V Aubin-Neufchâteau byly šachty pro odvoz zeminy zavezeny pouze částečně, protože byly použity jako trubky pro rádioantény. Po dobu 12 dní a 11 nocí zde pobývalo a bojovalo 526 mužů, aniž by viděli denní světlo, a pod deštěm železa a ohně, který je někdy přiváděl k myšlence, že se nacházejí na palubě ponorky.