Fortifications belges de la deuxième guerre mondiale, position fortifiée de Liège, première ligne de résistance, fort d'Aubin-Neufchâteau, 1936-1940. Le bloc mortier était une conception inconnue des troupes allemandes et leur inspirait une grande frayeur. Complètement enterré, il était une cible particulièrement difficile à atteindre. Une toiture en béton de 3,50 mètres d'épaisseur protégeait 3 mortiers de 81 mm dont les bombes sortaient de 3 fossés diamants. La portée des bombes variait entre 300 et 3600 mètres. Le bloc mortier comportait également une cloche d'observation à 6 embrasures obturables. Étant au sommet du massif central, cette cloche était un bon observatoire mais une cible facile. Les caves à munitions contenaient 6000 bombes, soit 2000 par mortier. Ces bombes étaient acheminées dans les locaux de tir par 3 chaînes à godets, des norias, pouvant monter jusqu'à 10 bombes par minute chacune. Depuis les années 50' et le ferraillage ou le pillage du fort il ne restait pour l'ensemble du bloc mortier que quelques volées de marches métalliques et une échelle de secours dans la partie la plus haute du puits. Le bas des marches nécessitait la pose d'une échelle et tous les paliers étaient retirés. Au cours de l'hiver 2024-2025 les membres de l'association du fort d'Aubin-Neufchâteau ont décidé de procéder à la restauration de ce bloc en ajoutant les volées de marches manquantes, les rampes d'escalier, l'éclairage conforme à celui d'origine, y compris les copies des luminaires en impression 3D hyper réalistes, de procéder au nettoyage et à l'aménagement de ce qu'il était possible de faire dans les locaux de combat et de dégager les fossés diamant de tout ce qui les encombrait rendant le bloc totalement visitable pour la saison 2025. La liste du personnel ci-dessous reprend les effectifs des trois équipes officier, sous-officiers et soldats qui étaient affectées au bloc mortiers en mai 1940. Certains d'entre eux peuvent également avoir été affectés à d'autres tâches ou à d'autres missions au sein de l'ouvrage en fonction des besoins et de leurs compétences pour un total de 55 hommes dont …

Belgische Festungen des Zweiten Weltkriegs, befestigte Stellung Lüttich, erste Widerstandslinie, Fort Aubin-Neufchâteau, 1936-1940. Der Mörserblock war eine den deutschen Truppen unbekannte Konzeption und flößte ihnen große Furcht ein. Vollständig eingegraben, war er ein besonders schwieriges Ziel zu treffen. Ein Betondach von 3,50 Metern Dicke schützte 3 Mörser von 81 mm, deren Granaten aus 3 Diamantgräben herauskamen. Die Reichweite der Granaten variierte zwischen 300 und 3600 Metern. Der Mörserblock umfasste ebenfalls eine Beobachtungskuppel mit 6 verschließbaren Scharten. Da sie sich auf dem Gipfel des Zentralmassivs befand, war diese Kuppel ein gutes Observatorium aber ein einfaches Ziel. Die Munitionskeller enthielten 6000 Granaten, also 2000 pro Mörser. Diese Granaten wurden in die Schießräume durch 3 Eimerketten, norias, befördert, die jeweils bis zu 10 Granaten pro Minute heben konnten. Seit den 50er Jahren und der Verschrottung oder Plünderung des Forts blieben für den gesamten Mörserblock nur einige metallene Treppenläufe und eine Nottreppe im höchsten Teil des Schachtes. Der untere Teil der Treppe erforderte das Aufstellen einer Leiter und alle Podeste waren entfernt. Im Winter 2024-2025 haben die Mitglieder des Vereins des Forts Aubin-Neufchâteau beschlossen, die Restaurierung dieses Blocks durchzuführen, indem sie die fehlenden Treppenläufe, die Treppengeländer, die Beleuchtung in Übereinstimmung mit der Originalbeleuchtung, einschließlich der Kopien der Leuchten in hyperrealistischem 3D-Druck, hinzufügten, die Reinigung und die Einrichtung dessen vornahmen, was in den Kampfräumen möglich war, und die Diamantgräben von allem befreiten, was sie verstopfte, wodurch der Block für die Saison 2025 vollständig besuchbar wurde. Die untenstehende Personalliste gibt die Stärken der drei Teams Offizier, Unteroffiziere und Soldaten wieder, die im Mai 1940 dem Mörserblock zugewiesen waren. Einige von ihnen können je nach Bedarf und ihren Fähigkeiten auch anderen Aufgaben oder anderen Missionen innerhalb des Werks zugeteilt worden sein, für eine Gesamtzahl von 55 Mann, darunter …

Belgische fortificaties van de Tweede Wereldoorlog, versterkte stelling Luik, eerste weerstandslijn, fort Aubin-Neufchâteau, 1936-1940. Het mortierblok was een voor de Duitse troepen onbekend concept en inspireerde hen grote schrik. Volledig ingegraven, was het een bijzonder moeilijk te treffen doelwit. Een betonnen dak van 3,50 meter dik beschermde 3 mortieren van 81 mm waarvan de bommen uit 3 diamantgrachten kwamen. Het bereik van de bommen varieerde tussen 300 en 3600 meter. Het mortierblok bevatte eveneens een observatiekoepel met 6 afsluitbare schietgaten. Omdat het zich op de top van het centrale massief bevond, was deze koepel een goede observatiepost maar een gemakkelijk doelwit. De munitiekelders bevatten 6000 bommen, dus 2000 per mortier. Deze bommen werden naar de schietlokalen vervoerd door 3 emmerkettingen, noria's, die elk tot 10 bommen per minuut konden opvoeren. Sinds de jaren 50 en de verschrotting of plundering van het fort bleven voor het hele mortierblok slechts enkele metalen traplopen en een noodladder in het hoogste deel van de schacht over. Het onderste deel van de trap vereiste het plaatsen van een ladder en alle bordessen waren verwijderd. Tijdens de winter 2024-2025 hebben de leden van de vereniging van het fort Aubin-Neufchâteau besloten tot de restauratie van dit blok door de ontbrekende traplopen, de trapleuningen, de verlichting in overeenstemming met de oorspronkelijke verlichting, inclusief de kopieën van de lichtarmaturen in hyperrealistische 3D-print, toe te voegen, de reiniging en de inrichting uit te voeren van wat mogelijk was in de gevechtslokalen en de diamantgrachten te ontruimen van alles wat ze verstoptte, waardoor het blok voor het seizoen 2025 volledig bezoekbaar werd. De onderstaande personeelslijst geeft de sterkte weer van de drie teams officier, onderofficieren en soldaten die in mei 1940 aan het mortierblok waren toegewezen. Sommigen van hen kunnen ook zijn toegewezen aan andere taken of andere missies binnen het werk, afhankelijk van de behoeften en hun competenties, voor een totaal van 55 man, waaronder …

Belgian fortifications of the Second World War, fortified position of Liège, first line of resistance, fort Aubin-Neufchâteau, 1936-1940. The mortar block was a concept unknown to German troops and inspired them with great fear. Completely buried, it was a particularly difficult target to hit. A concrete roof of 3.50 meters thickness protected 3 mortars of 81 mm whose bombs emerged from 3 diamond ditches. The range of the bombs varied between 300 and 3600 meters. The mortar block also included an observation cupola with 6 closable embrasures. Being at the summit of the central massif, this cupola was a good observatory but an easy target. The ammunition magazines contained 6000 bombs, i.e., 2000 per mortar. These bombs were conveyed to the firing rooms by 3 bucket chains, norias, capable of lifting up to 10 bombs per minute each. Since the 1950s and the scrapping or looting of the fort, only a few metal stair flights and an emergency ladder in the highest part of the shaft remained for the entire mortar block. The bottom of the stairs required the installation of a ladder and all landings were removed. During the winter of 2024-2025, the members of the association of Fort Aubin-Neufchâteau decided to proceed with the restoration of this block by adding the missing stair flights, the stair railings, the lighting conforming to the original one, including copies of the luminaires in hyper-realistic 3D printing, proceeding with the cleaning and arrangement of what was possible in the combat rooms, and clearing the diamond ditches of everything that cluttered them, making the block fully visitable for the 2025 season. The personnel list below shows the strengths of the three teams officer, non-commissioned officers and soldiers who were assigned to the mortar block in May 1940. Some of them may also have been assigned to other tasks or other missions within the work depending on needs and their skills, for a total of 55 men, including …

Belgické opevnění z druhé světové války, opevněná pozice Lutychu, první obranná linie, tvrz Aubin-Neufchâteau, 1936-1940. Minometný objekt byl koncepce neznámá německým jednotkám a vzbuzoval v nich velkou obavu. Zcela zapuštěný do země byl obzvláště obtížným cílem. Betonová střecha o tloušťce 3,50 metru chránila 3 minomety ráže 81 mm, jejichž miny vycházely ze 3 diamantových příkopů. Dostřel min se pohyboval mezi 300 a 3600 metry. Minometný objekt obsahoval také pozorovací zvon se 6 uzavíratelnými střílnami. Protože se nacházel na vrcholu centrálního masivu, byl tento zvon dobrým pozorovatelným, ale snadným cílem. Střelné sklady obsahovaly 6000 min, tedy 2000 na minomet. Tyto miny byly dopravovány do střeleckých místností 3 korečkovými řetězy, noriemi, schopnými každý dopravit až 10 min za minutu. Od 50. let a po vykradení nebo sešrotování tvrze zůstalo pro celý minometný objekt pouze několik kovových ramen schodiště a únikový žebřík v nejvyšší části šachty. Spodní část schodů vyžadovala instalaci žebříku a všechna podlaží byla odstraněna. Během zimy 2024-2025 se členové spolku tvrze Aubin-Neufchâteau rozhodli provést obnovu tohoto objektu přidáním chybějících ramen schodiště, zábradlí, osvětlení v souladu s původním, včetně kopií svítidel v hyperrealistickém 3D tisku, provedením čištění a úpravy toho, co bylo možné v bojových místnostech, a vyklizením diamantových příkopů od všeho, co je zanášelo, čímž se objekt stal pro sezónu 2025 plně přístupným. Níže uvedený seznam personálu uvádí stavy tří týmů důstojníka, poddůstojníků a vojáků, kteří byli v květnu 1940 přiděleni k minometnému objektu. Někteří z nich mohli být také přiděleni k dalším úkolům nebo jiným misím v rámci díla v závislosti na potřebách a jejich dovednostech, celkem 55 mužů, mezi nimiž …