Fortification belge de la deuxième guerre mondiale, position fortifiée de Liège, première ligne de défense, fort d'Aubin-Neufchâteau. Les faces exposées aux coups de l'ennemi et la toiture ont une épaisseur de 3,50 m. La face percée par les embrasures mesure 2,50 m d'épaisseur. Le coffre simple (C1), au pied de la tourelle d'artillerie B1, interdisait le fossé reliant le bloc d'entrée B3 au bloc d'artillerie B1. Ce bloc disposait d'un canon de 47 mm, d'une double mitrailleuse Maxim sur affût réversible, d'un projecteur de 30 cm et d'un fusil-mitrailleur. La façade de tir était défendue par un second fusil-mitrailleur tirant depuis un créneau flanquant. Au cours de l'occupation du fort par l'Allemagne et plus particulièrement pendant l'hiver 1941-1942 ce bloc fut l'objet d'essais d'explosif qui ont enfoncé le mur arrière réduisant le couloir de liaison entre les locaux de tir à un passage d'une vingtaine de centimètres. Actuellement, le coffre n'est plus accessible par sa galerie souterraine suite au sautage effectué sur ordre du commandant au cours des combats de mai 1940. L'accès par le haut est particulièrement périlleux, le puits étant béant et démuni de ses escaliers métalliques depuis son ferraillage après guerre. Le coffre possède un sous-sol accessible par une trappe et une échelle murale. Ce sous-sol abrite la pièce qui reçoit les douilles du canon de 47 mm et une pièce servant de réserve. Il n'y a pas d'armement en toiture.

Belgische Befestigung des Zweiten Weltkriegs, befestigte Stellung Lüttich, erste Verteidigungslinie, Fort Aubin-Neufchâteau. Die den feindlichen Schlägen ausgesetzten Flanken und das Dach haben eine Dicke von 3,50 m. Die von Scharten durchbrochene Flanke misst 2,50 m Dicke. Der einfache Kontereskarpenkasemat (C1), am Fuß des Artillerieturms B1, sperrte den Graben, der den Eingangsblock B3 mit dem Artillerieblock B1 verband. Dieser Block verfügte über eine 4,7-cm-Kanone, ein doppeltes Maxim-Maschinengewehr auf schwenkbare Lafette, einen 30-cm-Scheinwerfer und ein Maschinengewehr. Die Schussfassade wurde durch ein zweites Maschinengewehr verteidigt, das aus einer flankierenden Scharte feuerte. Während der Besetzung des Forts durch Deutschland und insbesondere im Winter 1941-1942 war dieser Block Gegenstand von Sprengstoffversuchen, die die Rückwand eingedrückt haben, wodurch der Verbindungskorridor zwischen den Schießräumen auf einen Durchgang von etwa zwanzig Zentimetern reduziert wurde. Derzeit ist der Kontereskarpenkasemat durch seinen unterirdischen Gang nicht mehr zugänglich, da er auf Befehl des Kommandanten während der Kämpfe im Mai 1940 gesprengt wurde. Der Zugang von oben ist besonders gefährlich, da der Schacht klafft und seit seiner Verschrottung nach dem Krieg seiner metallenen Treppen beraubt ist. Der Kontereskarpenkasemat verfügt über einen Keller, der durch eine Falltür und eine Wandleiter zugänglich ist. Dieser Keller beherbergt den Raum, der die Hülsen der 4,7-cm-Kanone aufnimmt, und einen Raum, der als Vorratslager dient. Es gibt keine Bewaffnung auf dem Dach.

Belgische fortificatie van de Tweede Wereldoorlog, versterkte stelling Luik, eerste verdedigingslijn, fort Aubin-Neufchâteau. De zijden blootgesteld aan vijandelijke treffers en het dak hebben een dikte van 3,50 m. De zijde doorboord door schietgaten meet 2,50 m dik. De enkelvoudige contrescarpekazemat (C1), aan de voet van de artilleriekoepel B1, versperde de gracht die het ingangsblok B3 met het artillerieblok B1 verbond. Dit blok beschikte over een 47 mm kanon, een dubbel Maxim-machinegeweer op reversibele affuit, een 30 cm zoeklicht en een mitrailleur. Het schootsveld werd verdedigd door een tweede mitrailleur die vanaf een flankerend schietgat vuurde. Tijdens de bezetting van het fort door Duitsland en meer bepaald tijdens de winter 1941-1942 was dit blok het voorwerp van explosievenproeven die de achtermuur hebben ingedrukt, waardoor de verbindingsgang tussen de schietlokalen gereduceerd werd tot een doorgang van een twintigtal centimeter. Momenteel is de contrescarpekazemat niet meer toegankelijk via zijn ondergrondse gang ten gevolge van de springing die op bevel van de commandant tijdens de gevechten van mei 1940 werd uitgevoerd. De toegang van boven is bijzonder gevaarlijk, omdat de schacht gapend is en sinds zijn verschrotting na de oorlog beroofd is van zijn metalen trappen. De contrescarpekazemat bezit een kelder toegankelijk via een valluik en een muurladder. Deze kelger herbergt de ruimte die de hulzen van het 47 mm kanon opvangt en een ruimte dienend als reserve. Er is geen bewapening op het dak.

Belgian fortification of the Second World War, fortified position of Liège, first line of defense, fort of Aubin-Neufchâteau. The faces exposed to enemy blows and the roof have a thickness of 3.50 m. The face pierced by embrasures measures 2.50 m thick. The simple counterscarp cofferdam (C1), at the foot of the artillery turret B1, barred the ditch connecting the entrance block B3 to the artillery block B1. This block had a 47 mm gun, a double Maxim machine gun on reversible mount, a 30 cm searchlight and a machine gun. The firing facade was defended by a second machine gun firing from a flanking loophole. During the occupation of the fort by Germany and more particularly during the winter of 1941-1942, this block was subjected to explosive tests that pushed in the rear wall, reducing the connecting corridor between the firing rooms to a passage of about twenty centimeters. Currently, the counterscarp cofferdam is no longer accessible by its underground gallery following the demolition carried out on the order of the commander during the fighting of May 1940. Access from above is particularly perilous, the shaft being gaping and stripped of its metal stairs since its scrapping after the war. The counterscarp cofferdam has a basement accessible by a trap door and a wall ladder. This basement houses the room that receives the shells of the 47 mm gun and a room serving as a reserve. There is no armament on the roof.

Belgické opevnění z druhé světové války, opevněná pozice Lutychu, první obranná linie, tvrz Aubin-Neufchâteau. Čela vystavená nepřátelským úderům a střecha mají tloušťku 3,50 m. Čelo proražené střílnami měří tloušťku 2,50 m. Jednoduchý kasemat v kontreskarpě (C1) u paty dělostřelecké věže B1 blokoval příkop spojující vchodový objekt B3 s dělostřeleckým objektem B1. Tento objekt disponoval 47mm dělem, dvojitým kulometem Maxim na otočné lafetě, 30cm světlometem a kulometem. Palebné čelo bylo bráněno druhým kulometem střílejícím z flankovací střílny. Během okupace tvrze Německem a zejména v zimě 1941-1942 byl tento objekt předmětem zkoušek výbušnin, které vtlačily zadní zeď, čímž se spojovací chodba mezi střeleckými místnostmi zredukovala na průchod asi dvaceti centimetrů. V současnosti není kasemat v kontreskarpě přístupný svou podzemní chodbou následkem odstřelu provedeného na rozkaz velitele během bojů v květnu 1940. Přístup shora je obzvláště riskantní, protože šachta je zjevná a od svého sešrotování po válce zbavena svých kovových schodů. Kasemat v kontreskarpě má sklep přístupný padacími dveřmi a stěnovým žebříkem. Tento sklep ukrývá místnost, která přijímá nábojnice 47mm děla, a místnost sloužící jako sklad. Na střeše není žádná výzbroj.