Place de Brest, presqu'île de Roscanvel. Sans conteste un des lieux qui comptent dans la vie d'un amateur de fortifications. L'îlot attira l'attention de Vauban en 1694, mais faute de crédits, rien ne fut entrepris. C'est vers 1846, avant même la construction du casernement (1848) à l'abri du rocher, creusé à la mine, qu'ont été installées les premières pièces d'artillerie sur une plate-forme située à l'avant, soit côté mer, de l'îlot. En 1861, le Génie militaire lança le pont de pierres reliant l'îlot au continent. La batterie de rupture, comprenant deux vastes casemates pour, chacune, un canon de 32 c tirant au ras des flots, fut creusée en 1888. Ses 2 canons M de 32 c modèle 1870-84 sur affûts M modèle 1888 sont encore repris aux états d'armement de 1900 et 1914. Son magasin à projectiles est celui qui est le plus dégradé des 5 batteries de rupture de la presqu'île, mais aussi et par là même, celui où la double enveloppe est la plus apparente. Du fait que les canons ont été retirés par l'arrière, les embrasures sont intactes. En 1890 (1892 ?), sur la plate-forme avant de l'îlot, on installera une batterie de 4 canons de petit calibre. Ses 4 canons M de 47 mm modèle 1885 T.R. sur affûts M modèle 1885 à crinoline seront encore repris aux états d'armement de 1900 et de 1914. À la gauche de cette batterie, un escalier, en deux volées de 24 et 15 marches, donne accès à une casemate, pour un projecteur de 150 cm, creusée à flanc de rocher. Sur la petite plate-forme sud de l'îlot, une autre casemate pour, elle aussi, un projecteur de 150 cm, était reliée à l'usine électrique, implantée, elle, entre l'accès à la batterie de rupture et le casernement. Son abri de jour existe encore, creusé dans le revers du rocher, au sud du casernement. En 1895, on signale sur l'îlot un projecteur de 90 cm et un second de 60 cm et il faut attendre entre 1909 et 1913, pour qu'on les remplace par 2 projecteurs de 150 cm, un feu fixe (plate-forme avant de l'îlot) et un feu chercheur (plate-forme sud-ouest de l'îlot) Entre l'usine et le casernement, un espace étroit accueille les citernes. Le poste de télémétrie de la batterie casematée est situé au sommet de la falaise, en avant des batteries hautes, tandis que la crête de l'îlot abrite le poste de manœuvre des projecteurs, d'où l'on a des vues imprenables sur l'ensemble des lieux. L'entrée de l'îlot était protégée par un petit fossé avec batardeau et dame à chaque extrémité. Ces batardeaux auraient été construits pour encadrer un réservoir d'eau en 1889-1890. En vis-à-vis de l'îlot, sur le flanc de la falaise, le déroctage, datant de 1917 et destiné à faciliter le passage des canons retirés des casemates sous roc, est encore particulièrement bien visible. Tout cela est d'accès libre, mais pour accéder à l'îlot, il faut emprunter le batardeau de droite dont la dame n'est que partiellement arasée.

Festung von Brest, Halbinsel Roscanvel. Zweifellos einer der wichtigsten Orte im Leben eines Festungsliebhabers. Die Insel erregte 1694 Vaubans Aufmerksamkeit, doch aufgrund fehlender Gelder wurde nichts unternommen. Um 1846, noch vor dem Bau der im Fels geschützten Kaserne (1848), die in der Mine ausgehoben wurde, wurden die ersten Artilleriegeschütze auf einer Plattform an der Vorderseite bzw. Meerseite der Insel aufgestellt. 1861 bauten die Militärpioniere die Steinbrücke, die die Insel mit dem Festland verband. Die Breschenbatterie, bestehend aus zwei großen Kasematten, jede mit einem 32-cm-Geschütz, das auf Meereshöhe feuert, wurde 1888 gegraben. Ihre beiden 32-cm-M-Geschütze, Modell 1870-84, auf M-Geschützlafetten, Modell 1888, befinden sich noch im Bewaffnungszustand von 1900 und 1914. Ihr Projektilmagazin ist das am stärksten beschädigte der 5 Breschenbatterien auf der Halbinsel, aber auch das, bei dem die Doppelhülle am deutlichsten zu sehen ist. Da die Geschütze von hinten entfernt wurden, sind die Schießscharten intakt. 1890 (1892?) wurde auf der vorderen Plattform der kleinen Insel eine Batterie mit 4 Kleinkalibergeschützen installiert. Ihre 4 M 47 mm Modell 1885 T.R. Geschütze auf Käfiglafetten des Modells M von 1885 werden auch in den Rüstungszuständen von 1900 und 1914 noch verwendet. Links von dieser Batterie führt eine Treppe mit zwei Läufen zu 24 und 15 Stufen zu einer Kasematte für einen 150-cm-Suchscheinwerfer, die in die Felswand gegraben ist. Auf der kleinen Südplattform der Insel wurde eine weitere Kasematte, ebenfalls für einen 150-cm-Suchscheinwerfer, an das Elektrizitätswerk angeschlossen und befand sich zwischen dem Zugang zur Bruchbatterie und der Kaserne. Ihr Tagesunterstand existiert noch immer, in die Felswand gegraben, südlich der Kaserne. Im Jahr 1895 wurden ein 90-cm-Suchscheinwerfer und ein zweiter 60-cm-Suchscheinwerfer auf der Insel gemeldet, und erst zwischen 1909 und 1913 wurden sie durch zwei 150-cm-Suchscheinwerfer ersetzt, einen festen Scheinwerfer (vordere Plattform der Insel) und einen Suchscheinwerfer (südwestliche Plattform der Insel). Zwischen der Fabrik und der Kaserne beherbergt ein schmaler Raum die Panzer. Der Telemetrieposten der Kasemattenbatterie befindet sich oben auf der Klippe, vor den oberen Batterien, während auf dem Kamm der Insel der Suchscheinwerfer-Bedienungsposten untergebracht ist, von wo aus man einen atemberaubenden Blick auf die gesamte Gegend hat. Der Eingang zur Insel war durch einen kleinen Graben mit einem Kofferdamm und einem Damm an jedem Ende geschützt. Diese Kofferdämme wurden offenbar 1889-1890 gebaut, um ein Wasserreservoir einzurahmen. Gegenüber der kleinen Insel, an der Seite der Klippe, ist der Felsabtrag aus dem Jahr 1917, der den Durchgang der aus den Kasematten entfernten Kanonen unter dem Felsen erleichtern sollte, noch besonders gut sichtbar. All dies ist frei zugänglich, aber um die kleine Insel zu erreichen, muss man den Kofferdamm auf der rechten Seite nehmen, dessen Mauer nur teilweise eingeebnet ist.

Vesting van Brest, schiereiland Roscanvel. Ongetwijfeld een van de belangrijkste plekken in het leven van een vestingliefhebber. Het eilandje trok Vaubans aandacht in 1694, maar door gebrek aan financiering werd er niets mee gedaan. Rond 1846, nog vóór de bouw van de kazerne (1848) beschut door de rots, uitgegraven in de mijn, werden de eerste artilleriestukken geïnstalleerd op een platform aan de voorkant, of zeezijde, van het eilandje. In 1861 legden de militaire ingenieurs de stenen brug aan die het eilandje met het vasteland verbond. De brekingsbatterij, bestaande uit twee grote kazematten, elk met een 32-kaliber kanon dat op zeeniveau vuurde, werd in 1888 gegraven. De twee 32-kaliber M-kanonnen, model 1870-84, op M-kanonbevestigingen, model 1888, bevinden zich nog steeds in de bewapende staat van 1900 en 1914. Het projectielmagazijn is het meest gedegradeerde van de 5 brekingsbatterijen op het schiereiland, maar ook, en daarom, het magazijn waar de dubbele behuizing het meest zichtbaar is. Omdat de kanonnen aan de achterzijde werden verwijderd, zijn de schietgaten intact. In 1890 (1892?) werd een batterij van 4 kanonnen van klein kaliber geïnstalleerd op het voorste platform van het eilandje. De 4 M 47 mm model 1885 T.R. Kanonnen op kooiconstructies van het M-model 1885 worden nog steeds gebruikt in de bewapende staten van 1900 en 1914. Links van deze batterij geeft een trap, in twee trappen van 24 en 15 treden, toegang tot een kazemat voor een zoeklicht van 150 cm, uitgegraven in de zijkant van de rots. Op het kleine zuidelijke platform van het eiland was een andere kazemat, eveneens voor een zoeklicht van 150 cm, aangesloten op de elektriciteitscentrale, gelegen tussen de toegang tot de breukbatterij en de kazerne. De dagschuilplaats bestaat nog steeds, uitgegraven in de zijkant van de rots, ten zuiden van de kazerne. In 1895 werden een zoeklicht van 90 cm en een tweede zoeklicht van 60 cm op het eiland gemeld en pas tussen 1909 en 1913 werden ze vervangen door twee zoeklichten van 150 cm, een vast licht (voorste platform van het eiland) en een zoeklicht (zuidwestelijk platform van het eiland). Tussen de fabriek en de kazerne bevindt zich een smalle ruimte met ruimte voor de tanks. De telemetriepost van de kazemattenbatterij bevindt zich boven op de klif, vóór de bovenste batterijen, terwijl op de top van het eiland de zoeklichtpost staat, vanwaar u een adembenemend uitzicht over de hele omgeving heeft. De toegang tot het eiland werd beschermd door een kleine greppel met aan beide uiteinden een kistdam en een dam. Deze kistdammen werden blijkbaar in 1889-1890 gebouwd om een waterreservoir te vormen. Tegenover het eilandje, aan de zijkant van de klif, is de rotsverwijdering, die dateert uit 1917 en bedoeld was om de doorgang van kanonnen, die uit de kazematten onder de rots waren verwijderd, te vergemakkelijken, nog bijzonder goed zichtbaar. Dit alles is vrij toegankelijk, maar om het eilandje te bereiken, moet u de kistdam aan de rechterkant nemen, waarvan de wand slechts gedeeltelijk is geëgaliseerd.

Fortress of Brest, Roscanvel Peninsula. Undoubtedly one of the most important places in the life of a fortification enthusiast. The islet attracted Vauban's attention in 1694, but due to a lack of funding, nothing was done. It was around 1846, even before the construction of the barracks (1848) sheltered by the rock, dug out at the mine, that the first artillery pieces were installed on a platform located at the front, or sea side, of the islet. In 1861, the Military Engineers launched the stone bridge connecting the islet to the mainland. The breaching battery, comprising two large casemates, each with a 32 c gun firing at sea level, was dug in 1888. Its two 32 c M guns, model 1870-84, on M gun mounts, model 1888, are still in the armament states of 1900 and 1914. Its projectile magazine is the most degraded of the 5 breaching batteries on the peninsula, but also, and therefore, the one where the double casing is most apparent. Because the guns were removed from the rear, the embrasures are intact. In 1890 (1892?), a battery of 4 small caliber guns was installed on the front platform of the islet. Its 4 M 47 mm model 1885 T.R. guns on M model 1885 cage mounts will still be used in the armament states of 1900 and 1914. To the left of this battery, a staircase, in two flights of 24 and 15 steps, gives access to a casemate, for a 150 cm searchlight, dug into the side of the rock. On the small southern platform of the island, another casemate, also for a 150 cm searchlight, was connected to the electric plant, located between the access to the rupture battery and the barracks. Its day shelter still exists, dug into the side of the rock, to the south of the barracks. In 1895, a 90 cm searchlight and a second 60 cm searchlight were reported on the island and it was not until between 1909 and 1913 that they were replaced by two 150 cm searchlights, a fixed light (front platform of the island) and a searchlight (southwest platform of the island). Between the factory and the barracks, a narrow space accommodates the tanks. The telemetry post of the casemated battery is located at the top of the cliff, in front of the upper batteries, while the crest of the island houses the searchlight operating post, from where there are breathtaking views of the entire area. The entrance to the island was protected by a small ditch with a cofferdam and a dam at each end. These cofferdams were apparently built to frame a water reservoir in 1889-1890. Opposite the islet, on the side of the cliff, the rock removal, dating from 1917 and intended to facilitate the passage of cannons removed from the casemates under the rock, is still particularly clearly visible. All of this is freely accessible, but to reach the islet, you must take the cofferdam on the right, the wall of which is only partially leveled.

Pevnost Brest, poloostrov Roscanvel. Nepochybně jedno z nejdůležitějších míst v životě nadšence do opevňování. Ostrůvek upoutal Vaubana v roce 1694, ale kvůli nedostatku finančních prostředků se nic nedělo. Kolem roku 1846, ještě před výstavbou kasáren (1848) chráněných skálou vykopanou v dole, byly první dělostřelecké zbraně instalovány na plošině nacházející se v přední části ostrůvku, tedy na jeho pobřeží. V roce 1861 vojenští inženýři spustili kamenný most spojující ostrůvek s pevninou. Průlomová baterie, skládající se ze dvou velkých kasemat, každá s kanónem ráže 32 c střílejícím na hladině moře, byla vykopána v roce 1888. Její dva kanóny ráže 32 c M, model 1870-84, na lafetách kanónů M, model 1888, jsou stále ve výzbroji z let 1900 a 1914. Její zásobník střel je nejvíce poškozený z 5 průlomových baterií na poloostrově, ale také, a proto, je to ten, u kterého je dvojitý kryt nejvíce patrný. Protože kanóny byly odstraněny ze zadní části, střílny jsou neporušené. V roce 1890 (1892?) byla na přední plošinu ostrůvku instalována baterie 4 malorážových kanónů. Její 4 kanóny M ráže 47 mm model 1885 T.R. Děla na klecových lafetách pro zbraně model M 1885 se budou stále používat ve státech s výzbrojí v letech 1900 a 1914. Nalevo od této baterie vede schodiště ve dvou ramenech o 24 a 15 schodech, které vede do kasematy pro 150cm světlomet, vykopaného ve stěně skály. Na malé jižní plošině ostrova byla další kasemata, rovněž pro 150cm světlomet, připojena k elektrárně, která se nacházela mezi přístupem k roztržné baterii a kasárnami. Její denní kryt stále existuje, vykopaný ve stěně skály, jižně od kasáren. V roce 1895 byl na ostrově hlášen 90cm světlomet a druhý 60cm světlomet a teprve mezi lety 1909 a 1913 byly nahrazeny dvěma 150cm světlomety, pevným světlometem (přední plošina ostrova) a světlometem (jihozápadní plošina ostrova). Mezi továrnou a kasárnami se nachází úzký prostor pro tanky. Telemetrický stanoviště kasematové baterie se nachází na vrcholu útesu, před horními bateriemi, zatímco na vrcholu ostrova se nachází operační stanoviště světlometů, odkud se nabízí úchvatný výhled na celou oblast. Vstup na ostrov byl chráněn malým příkopem s kesonem a hrází na obou koncích. Tyto kesony byly zřejmě postaveny v letech 1889-1890 k rámování vodní nádrže. Naproti ostrůvku, na straně útesu, je stále obzvláště jasně viditelný skalní odkop z roku 1917, který měl usnadnit průchod děl vyjmutých z kasemat pod skálou. To vše je volně přístupné, ale abyste se dostali na ostrůvek, musíte se dostat přes keson vpravo, jehož stěna je jen částečně srovnaná.