Située dans la presqu’île d’Orangéa, à la cote 84, cette batterie était armée de 4 canons de 164 Mle 1893-96 sur affût C Mle 23. Dans la terminologie de la Marine, et bien qu’elle soit servie par le groupe d’Artillerie coloniale de Diego-Suarez, il s’agit donc d’une batterie d’artillerie secondaire. Ses matériels expédient, à la distance de 19 kilomètres et à la cadence de 3 coups à la minute, un obus de rupture coiffé pesant 54,9 kilos. Les pièces sont installées dans des cuves de 8 mètres de diamètre, encadrées de niches à munitions bétonnées. Ces niches sont ravitaillées, à partir d’un magasin souterrain, via un monte-charge et une galerie de desserte parcourue par une voie de 60. Un casernement, tout en longueur, communique avec la galerie de desserte, par un escalier à 2 volées de marches. Le PDT, situé entre les pièces 3 et 4, possède une entrée indépendante. Il était doté d’un conjugateur « Colonies » et d’un télémètre à coïncidence de 5 mètres OPL. La cuirasse de celui-ci est toujours en place, amputée d’un de ses bras, démonté pour sortir l’instrument. Un projecteur de 150 GP Sauter-Harlé assurait l’éclairage pour le tir de nuit. Il était vraisemblablement placé dans l’ancien abri de combat des Dunes, situé en contrebas. Cette batterie a ouvert le feu sur les croiseurs britanniques, en mai 1942. Un duel l’a opposé, d’abord à l’ Hermione, puis au Devonshire. Ses pièces ont été sabordées à l’issue des combats, puis remises en état. Elle était encore capable de tirer à la fin des années 1950. Quoique envahie par la végétation tropicale, cette batterie possède encore, spectacle rare, ses 4 canons, encore très présentables. Elle est le plus bel exemple, encore existant, d’une batterie française d’artillerie secondaire. Aussi connue sous le nom de batterie du Point de Vue. JJM 02/12/07

Gelegen auf der Halbinsel Orangéa, auf Höhe 84, war diese Batterie mit vier 16,4-cm-Kanonen Modell 1893-96 auf C-Lafette Modell 23 bewaffnet. In der Terminologie der Marine, und obwohl sie von der Kolonialartilleriegruppe von Diego-Suarez bedient wurde, handelt es sich somit um eine Batterie der Sekundärartillerie. Ihre Geschütze verschießen, auf eine Entfernung von 19 Kilometern und mit einer Kadenz von 3 Schuss pro Minute, einen gekappten Durchbruchsgeschoss von 54,9 Kilogramm. Die Geschütze sind in Geschützbrunnen von 8 Metern Durchmesser installiert, eingerahmt von betonierten Munitionsnischen. Diese Nischen werden von einem unterirdischen Magazin aus über einen Aufzug und einen von einer 60-cm-Bahn durchzogenen Versorgungsgang versorgt. Eine kasernenartige Unterkunft, in die Länge gezogen, steht über eine Treppe mit zwei Läufen mit dem Versorgungsgang in Verbindung. Der PDT, zwischen den Geschützen 3 und 4 gelegen, besitzt einen eigenen Eingang. Er war mit einem „Kolonial“-Konjugator und einem 5-Meter-Koinzidenzentfernungsmesser OPL ausgestattet. Der Panzer desselben ist noch vorhanden, ihm fehlt einer seiner Arme, der zur Entnahme des Instruments demontiert wurde. Ein 150-GP-Scheinwerfer Sauter-Harlé sorgte für die Beleuchtung bei Nachtfeuer. Er wurde wahrscheinlich in der ehemaligen Gefechtsunterkunft der Dunes aufgestellt, die hangabwärts liegt. Diese Batterie eröffnete im Mai 1942 das Feuer auf die britischen Kreuzer. Sie lieferte sich ein Duell, zunächst mit der Hermione, dann mit der Devonshire. Ihre Geschütze wurden nach den Kämpfen gesprengt, dann wieder instand gesetzt. Sie war noch Ende der 1950er Jahre feuerbereit. Obwohl von tropischer Vegetation überwuchert, besitzt diese Batterie noch, ein seltener Anblick, ihre 4 Geschütze, die noch sehr ansehnlich sind. Sie ist das schönste noch existierende Beispiel einer französischen Sekundärartilleriebatterie. Auch bekannt unter dem Namen Batterie du Point de Vue. JJM 02/12/07

Gelegen op het schiereiland Orangéa, op hoogte 84, was deze batterij bewapend met 4 164 Model 1893-96 kanonnen op C affuit Model 23. In de terminologie van de Marine, en hoewel ze bediend werd door de koloniale artilleriegroep van Diego-Suarez, is het dus een batterij van secundaire artillerie. Haar stukken schieten, op een afstand van 19 kilometer en met een ritme van 3 schoten per minuut, een gekapt doorbraakprojectiel van 54,9 kilogram. De stukken zijn geïnstalleerd in kuipen van 8 meter doorsnee, omgeven door betonnen munitienissen. Deze nissen worden bevoorraad vanuit een ondergronds magazijn, via een lift en een dienstgalerij waar een 60 cm spoor doorheen loopt. Een langgerekte kazerne staat via een trap met twee trappen in verbinding met de dienstgalerij. De PDT, gelegen tussen de stukken 3 en 4, heeft een onafhankelijke ingang. Hij was uitgerust met een « Koloniën » conjugator en een 5 meter coincidentie afstandsmeter OPL. Het pantser daarvan is nog steeds aanwezig, beroofd van een van zijn armen, gedemonteerd om het instrument eruit te halen. Een 150 GP zoeklicht Sauter-Harlé zorgde voor de verlichting voor nachtvuur. Het werd vermoedelijk geplaatst in de voormalige gevechtsopstelling van de Dunes, gelegen lager op de helling. Deze batterij opende in mei 1942 het vuur op de Britse kruisers. Een duel werd geleverd, eerst met de Hermione, daarna met de Devonshire. Haar stukken werden na de gevechten gesaboteerd, daarna hersteld. Ze was nog in staat om te vuren op het einde van de jaren 1950. Hoewel overwoekerd door tropische vegetatie, bezit deze batterij nog steeds, een zeldzaam schouwspel, haar 4 kanonnen, nog steeds zeer presentabel. Ze is het mooiste nog bestaande voorbeeld van een Franse secundaire artilleriebatterij. Ook bekend onder de naam batterij du Point de Vue. JJM 02/12/07

Located on the Orangéa peninsula, at level 84, this battery was armed with 4 164 mm Model 1893-96 guns on C mount Model 23. In naval terminology, and although it was served by the Colonial Artillery Group of Diego-Suarez, it is therefore a secondary artillery battery. Its guns fire, at a distance of 19 kilometers and at a rate of 3 shots per minute, a capped armour-piercing shell weighing 54.9 kilograms. The guns are installed in 8-meter diameter pits, framed by concrete ammunition niches. These niches are supplied from an underground magazine via a hoist and a service gallery traversed by a 60 cm railway. A barrack building, stretched in length, communicates with the service gallery via a staircase with two flights. The FCP, located between guns 3 and 4, has an independent entrance. It was equipped with a "Colonies" conjugator and a 5-meter coincidence rangefinder OPL. Its armored housing is still in place, missing one of its arms, removed to extract the instrument. A 150 GP Sauter-Harlé searchlight provided illumination for night firing. It was likely placed in the former combat shelter of the Dunes, located down the slope. This battery opened fire on the British cruisers in May 1942. It fought a duel, first with HMS Hermione, then with HMS Devonshire. Its guns were scuttled after the fighting, then restored. It was still capable of firing in the late 1950s. Although overgrown with tropical vegetation, this battery still has, a rare sight, its 4 guns, still very presentable. It is the finest surviving example of a French secondary artillery battery. Also known as the Point de Vue battery. JJM 02/12/07

Nacházející se na poloostrově Orangéa, v kótě 84, byla tato baterie vyzbrojena 4 děly 164 mm vzor 1893-96 na lafetě C vzor 23. V námořní terminologii, a přestože ji obsluhovala koloniální dělostřelecká skupina Diego-Suarez, se tedy jedná o baterii sekundárního dělostřelectva. Její děla vypalují na vzdálenost 19 kilometrů a s kadencí 3 výstřelů za minutu projektil průbojného střeliva s balistickou špičkou o hmotnosti 54,9 kilogramu. Děla jsou umístěna v jámách o průměru 8 metrů, lemovaných betonovými muníčními výklenky. Tyto výklenky jsou zásobovány z podzemní prachárny prostřednictvím výtahu a servisní galerie, kterou prochází 60 cm dráha. Ubytovna, táhnoucí se do délky, je spojena se servisní galerií schodištěm o dvou ramenech. PDT, umístěný mezi děly 3 a 4, má samostatný vchod. Byl vybaven konjugátorem "Kolonie" a 5metrovým dálkoměrem OPL se shodným obrazem. Jeho pancéřová skříň je stále na místě, chybí jí jedno z ramen, které bylo demontováno pro vyjmutí přístroje. 150 GP světlomet Sauter-Harlé zajišťoval osvětlení pro noční střelbu. Byl pravděpodobně umístěn v bývalém bojovém úkrytu Dunes, nacházejícím se níže po svahu. Tato baterie v květnu 1942 zahájila palbu na britské křižníky. Svedla duel, nejprve s HMS Hermione, poté s HMS Devonshire. Její děla byla po bojích zničena, poté opravena. Byla ještě schopna střelby na konci 50. let. Ačkoli zarostlá tropickou vegetací, má tato baterie stále, což je vzácný pohled, svá 4 děla, stále velmi reprezentativní. Je to nejkrásnější dochovaný příklad francouzské baterie sekundárního dělostřelectva. Také známá pod názvem baterie Point de Vue. JJM 02/12/07