Cap Saint-Jacques. Ancienne Batterie M. Placée à l’altitude moyenne de 75 mètres, sur le col séparant les deux points culminants du massif, la batterie des Lotus fait partie du groupe du Phare et se situe à 250 m au nord-ouest de la batterie de mortiers du Phare. Très tôt, un emplacement pour six canons sur affût de campagne est aménagé sur le site, pour le soutien du front de terre. Mais ce n’est que vers 1904 qu’une véritable batterie y est construite. On lui donne alors une double mission, défense du front de mer et soutien du front de terre. Pour remplir celles-ci, elle est armée, en 1914, de cinq canons M de 14 cm Mle 1881-84 sur affût Mle 1897 PC. C’est un ouvrage moderne, comportant cinq alvéoles, séparées par des abris traverse. Il ne possède pas de magasin caverne. Son armement n’est pas renvoyé en métropole, pendant la Première Guerre mondiale. La batterie est modernisée et réarmée, à partir de 1936, d’abord avec trois, puis quatre canons de 138 Mle 1881 sur affût Mle 1917. Sa mission n’est plus alors que la défense des côtes. L’ouvrage est complètement transformé, avec la construction de quatre cuves en béton armé, dotées de niches à munitions attenantes, et reliées par une galerie couverte. Un poste de direction de tir moderne est réalisé, doté d’un conjugateur Colonies, et d’un télémètre H Mle 34. Un projecteur de 150 GP complète l’équipement. La batterie reste armée jusqu’en 1945. Elle possédait encore son armement dans les années 50, et même plus récemment. De nos jours, elle est redevenue militaire, et les cuves sont occupées par des affûts doubles de canons de défense antiaérienne, que nous n’avons pu voir que de loin. JJM 03/07/2008

Cap Saint-Jacques. Ehemalige Batterie M. Auf einer mittleren Höhe von 75 M/ü M gelegen, auf dem Sattel, der die beiden Gipfel des Massivs trennt, gehört die Lotus-Batterie zur Gruppe des Leuchtturms und befindet sich 250 m nordwestlich der Mörserbatterie des Leuchtturms. Sehr früh wurde auf dem Gelände eine Stellung für sechs Feldgeschütze eingerichtet, um die Landfront zu unterstützen. Aber erst um 1904 wurde dort eine richtige Batterie gebaut. Man gab ihr damals eine doppelte Mission: Verteidigung der Seefront und Unterstützung der Landfront. Um diese zu erfüllen, war sie 1914 mit fünf 14 cm M-Kanonen Mle 1881-84 auf M-Lafette Mle 1897 PC bewaffnet. Es handelt sich um ein modernes Werk mit fünf Geschützständen, getrennt durch Traversenunterstände. Es besitzt kein Kavernenmagazin. Seine Bewaffnung wurde während des Ersten Weltkriegs nicht ins Mutterland zurückgeschickt. Die Batterie wurde ab 1936 modernisiert und neu bewaffnet, zunächst mit drei, dann mit vier 138 mm Kanonen Mle 1881 auf Lafette Mle 1917. Ihre Aufgabe war dann nur noch die Küstenverteidigung. Das Werk wurde völlig umgestaltet, mit dem Bau von vier Stahlbetonschalen, die mit angrenzenden Munitionsnischen ausgestattet und durch einen gedeckten Gang verbunden waren. Ein moderner Feuerleitstand wurde errichtet, ausgestattet mit einem Conjugateur Colonies und einem Entfernungsmesser H Mle 34. Ein 150 GP-Scheinwerfer vervollständigte die Ausrüstung. Die Batterie blieb bis 1945 bewaffnet. Sie hatte ihre Bewaffnung noch in den 50er Jahren und sogar noch später. Heutzutage ist sie wieder militärisch genutzt, und die Schalen sind mit Zwillingslafetten für Flugabwehrkanonen besetzt, die wir nur aus der Ferne sehen konnten. JJM 03/07/2008

Kaap Saint-Jacques. Voormalige Batterij M. Gelegen op een gemiddelde hoogte van 75 meter, op de pas die de twee hoogste toppen van het massief scheidt, maakt de Lotus-batterij deel uit van de Vuurtorengroep en bevindt zich op 250 m ten noordwesten van de mortierbatterij van de Vuurtoren. Zeer vroeg werd op de site een opstelling voor zes veldgeschut ingericht, voor de ondersteuning van het landfront. Maar pas rond 1904 werd er een echte batterij gebouwd. Men gaf haar toen een dubbele missie: verdediging van het zeefront en ondersteuning van het landfront. Om deze te vervullen, was ze in 1914 bewapend met vijf 14 cm M-kanonnen Mle 1881-84 op M-affuit Mle 1897 PC. Het is een modern werk, bestaande uit vijf geschutsopstellingen, gescheiden door traverse-onderdak. Het heeft geen grotmagazijn. Haar bewapening werd tijdens de Eerste Wereldoorlog niet naar het moederland teruggezonden. De batterij werd gemoderniseerd en vanaf 1936 opnieuw bewapend, eerst met drie, daarna vier 138 mm kanonnen Mle 1881 op affuit Mle 1917. Haar missie was toen nog slechts kustverdediging. Het werk werd volledig getransformeerd, met de bouw van vier gewapend betonnen kuipen, voorzien van aangrenzende munitienissen, en verbonden door een overdekte galerij. Een moderne vuurleidingspost werd gebouwd, uitgerust met een conjugateur Colonies en een afstandmeter H Mle 34. Een 150 GP-zoeklicht completeerde de uitrusting. De batterij bleef bewapend tot 1945. Ze had haar bewapening nog in de jaren 50, en zelfs recenter. Tegenwoordig is ze weer militair, en de kuipen zijn bezet door dubbele affuiten voor luchtafweergeschut, die we slechts van veraf hebben kunnen zien. JJM 03/07/2008

Cape Saint-Jacques. Former Battery M. Located at an average altitude of 75 metres, on the pass separating the two highest points of the massif, the Lotus battery is part of the Lighthouse group and is located 250 m north-west of the mortar battery of the Lighthouse. Very early on, an emplacement for six field guns was set up on the site to support the land front. But it was not until around 1904 that a proper battery was built there. It was then given a dual mission, defence of the sea front and support of the land front. To fulfil these, it was armed, in 1914, with five 14 cm M guns Mle 1881-84 on M carriage Mle 1897 PC. It is a modern work, comprising five emplacements, separated by traverse shelters. It does not have a cavern magazine. Its armament was not sent back to mainland France during the First World War. The battery was modernised and rearmed, from 1936 onwards, first with three, then four 138 mm guns Mle 1881 on carriage Mle 1917. Its mission was then only coastal defence. The work was completely transformed, with the construction of four reinforced concrete pits, equipped with adjoining ammunition niches, and connected by a covered gallery. A modern fire control post was built, equipped with a Colonies conjugator and an H Mle 34 rangefinder. A 150 GP searchlight completed the equipment. The battery remained armed until 1945. It still had its armament in the 50s, and even more recently. Nowadays, it has become military again, and the pits are occupied by twin anti-aircraft gun mounts, which we could only see from a distance. JJM 03/07/2008

Mys Saint-Jacques. Bývalá Baterie M. Umístěná v průměrné nadmořské výšce 75 m/n.m., na sedle oddělujícím dva nejvyšší vrcholy masivu, patří Lotosová baterie do skupiny Majáku a nachází se 250 m severozápadně od minometné baterie Majáku. Velmi brzy bylo na místě zřízeno postavení pro šest polních děl na podporu pozemní fronty. Ale teprve kolem roku 1904 zde byla postavena řádná baterie. Byla jí tehdy přidělena dvojí úloha: obrana námořní fronty a podpora pozemní fronty. K jejich plnění byla v roce 1914 vyzbrojena pěti 14 cm kanóny M vz. 1881-84 na M lafetě vz. 1897 PC. Jedná se o moderní stavbu, obsahující pět postavení, oddělených traversovými úkryty. Nemá kavernové skladiště. Její výzbroj nebyla během první světové války odeslána do metropole. Baterie byla od roku 1936 modernizována a přezbrojena, nejprve třemi, poté čtyřmi 138 mm kanóny vz. 1881 na lafetě vz. 1917. Jejím úkolem pak byla již pouze pobřežní obrana. Stavba byla zcela přeměněna výstavbou čtyř železobetonových jímek, vybavených přiléhajícími muníčními nikami a propojených krytou galerií. Bylo vybudováno moderní stanoviště řízení palby, vybavené konjugátorem Kolonie a dálkoměrem H vz. 34. 150 GP světlomet doplnil vybavení. Baterie zůstala vyzbrojena až do roku 1945. Svou výzbroj měla ještě v 50. letech a dokonce i později. V dnešní době je opět vojenská a jímky jsou obsazeny dvojitými lafetami protiletadlových děl, které jsme mohli vidět jen z dálky. JJM 03/07/2008