Cap Saint-Jacques. Ancienne Batterie M. Placée à l’altitude moyenne de 75 mètres, sur le col séparant les deux points culminants du massif, la batterie des Lotus fait partie du groupe du Phare. Très tôt, un emplacement pour six canons sur affût de campagne, ou de bord, est aménagé sur le site, pour le soutien du front de terre. Mais ce n’est que vers 1904 qu’une véritable batterie y est construite. On lui donne alors une double mission, défense du front de mer et soutien du front de terre. Pour remplir celles-ci, elle est armée, en 1914, de cinq canons M de 14 cm Mle 1881-84 sur affût Mle 1897 PC. C’est un ouvrage moderne, comportant cinq alvéoles, séparées par des abris traverse. Il ne possède pas de magasin caverne. Son armement n’est pas renvoyé en métropole, pendant la Première Guerre mondiale. La batterie est modernisée et réarmée, à partir de 1936, d’abord avec trois, puis quatre canons de 138 Mle 1881 sur affût Mle 1917. Sa mission n’est plus alors que la défense des côtes. L’ouvrage est complètement transformé, avec la construction de quatre cuves en béton armé, dotées de niches à munitions attenantes, et reliées par une galerie couverte. Un poste directeur de tir moderne est réalisé, doté d’un conjugateur « Colonies », et d’un télémètre H Mle 34. Un projecteur de 150 GP complète l’équipement. La batterie reste armée jusqu’en 1945. Elle possédait encore son armement dans les années 50, et même plus récemment. De nos jours, elle est toujours militaire, et les cuves sont occupées par des affûts doubles de canons CA, que nous n’avons pu voir que de loin. Ehemalige Batterie M. Auf einer durchschnittlichen Höhe von 75 Metern am Pass zwischen den beiden höchsten Gipfeln des Massivs gelegen, gehört die Batterie des Lotus zur Gruppe des Phare. Sehr früh wurde ein Platz für sechs Kanonen auf Feld- oder Bordlafette auf dem Gelände eingerichtet, zur Unterstützung der Landfront. Aber erst um 1904 wurde dort eine richtige Batterie gebaut. Man gab ihr dann eine Doppelmission: Küstenverteidigung und Unterstützung der Landfront. Um diese zu erfüllen, war sie 1914 mit fünf M-Kanonen 14 cm Mle 1881-84 auf Lafette Mle 1897 PC bewaffnet. Es ist ein modernes Werk mit fünf Zellen, getrennt durch Traversenunterstände. Es besitzt kein Kavernenmagazin. Seine Bewaffnung wurde während des Ersten Weltkriegs nicht ins Mutterland zurückgeschickt. Die Batterie wurde ab 1936 modernisiert und wiederbewaffnet, zunächst mit drei, dann mit vier Kanonen 138 mm Mle 1881 auf Lafette Mle 1917. Ihre Aufgabe war dann nur noch die Küstenverteidigung. Das Werk wurde vollständig umgebaut, mit dem Bau von vier Stahlbetongruben mit angrenzenden Munitionsnischen, die durch eine überdachte Galerie verbunden waren. Ein moderner Feuerleitstand wurde errichtet, ausgestattet mit einem „Kolonien“-Konjugator und einem Entfernungsmesser H Mle 34. Ein 150-cm-Scheinwerfer GP vervollständigte die Ausrüstung. Die Batterie blieb bis 1945 bewaffnet. Sie besaß ihre Bewaffnung noch in den 50er Jahren und sogar noch später. Heutzutage ist sie immer noch militärisch, und die Gruben sind mit Zwillingslafetten von Flugabwehrkanonen besetzt, die wir nur aus der Ferne sehen konnten. Voormalige Batterij M. Gelegen op een gemiddelde hoogte van 75 meter op de pas tussen de twee hoogste punten van het massief, maakt de batterij des Lotus deel uit van de groep van de Phare. Zeer vroeg werd op de site een opstelling voor zes kanonnen op veld- of scheepsaffuit ingericht ter ondersteuning van het landfront. Maar pas rond 1904 werd daar een echte batterij gebouwd. Men gaf haar toen een dubbele missie: kustverdediging en ondersteuning van het landfront. Om deze te vervullen, was zij in 1914 bewapend met vijf M-kanonnen van 14 cm Mle 1881-84 op affuit Mle 1897 PC. Het is een modern werk met vijf cellen, gescheiden door traversenonderkomens. Het heeft geen grotmagazijn. Haar bewapening werd tijdens de Eerste Wereldoorlog niet naar het moederland teruggezonden. De batterij werd vanaf 1936 gemoderniseerd en herbewapend, eerst met drie, daarna met vier kanonnen van 138 mm Mle 1881 op affuit Mle 1917. Haar taak was toen alleen nog de kustverdediging. Het werk werd volledig verbouwd, met de bouw van vier gewapendbetonnen kazematten met aangrenzende munitienissen, verbonden door een overdekte galerij. Een moderne vuurleidingspost werd gerealiseerd, uitgerust met een „Koloniën“-conjugator en een afstandsmeter H Mle 34. Een 150 cm-zoeklicht GP completeerde de uitrusting. De batterij bleef tot 1945 bewapend. Zij had haar bewapening nog in de jaren 50 en zelfs later. Tegenwoordig is zij nog steeds militair, en de kazematten zijn bezet met dubbele affuiten van luchtafweerkanonnen, die we alleen van veraf konden zien. Former Battery M. Located at an average altitude of 75 metres on the pass separating the two highest peaks of the massif, the Lotus battery is part of the Lighthouse group. Very early on, an emplacement for six guns on field or naval mounting was laid out on the site, for the support of the land front. But it was only around 1904 that a real battery was built there. It was then given a dual mission: coastal defence and land front support. To fulfil these, it was armed in 1914 with five M guns of 14 cm Mle 1881-84 on mounting Mle 1897 PC. It is a modern work, comprising five cells, separated by traverse shelters. It has no cavern magazine. Its armament was not sent back to metropolitan France during the First World War. The battery was modernised and rearmed from 1936, first with three, then four 138 mm guns Mle 1881 on mounting Mle 1917. Its mission was then only coastal defence. The work was completely transformed, with the construction of four reinforced concrete pits, equipped with adjacent ammunition niches, and connected by a covered gallery. A modern fire control post was built, equipped with a “Colonies” conjugator and a rangefinder H Mle 34. A 150 cm searchlight GP completed the equipment. The battery remained armed until 1945. It still had its armament in the 50s, and even more recently. Nowadays, it is still military, and the pits are occupied by twin mountings of AA guns, which we could only see from afar. Bývalá baterie M. Nachází se v průměrné nadmořské výšce 75 metrů na sedle oddělujícím dva nejvyšší vrcholy masivu, baterie Lotus je součástí skupiny Maják. Velmi brzy bylo na místě zřízeno stanoviště pro šest děl na polní nebo lodní lafetě na podporu pozemní fronty. Teprve kolem roku 1904 tam však byla postavena skutečná baterie. Dostala pak dvojí úkol: pobřežní obranu a podporu pozemní fronty. K jejich splnění byla v roce 1914 vyzbrojena pěti děly M ráže 14 cm vz. 1881-84 na lafetě vz. 1897 PC. Je to moderní dílo s pěti buňkami oddělenými traverzovými kryty. Nemá jeskynní skladiště. Její výzbroj nebyla během první světové války odeslána do metropole. Baterie byla modernizována a přezbrojována od roku 1936, nejprve třemi, poté čtyřmi 138mm děly vz. 1881 na lafetě vz. 1917. Jejím úkolem pak byla již jen pobřežní obrana. Dílo bylo zcela přestavěno, byla postavena čtyři železobetonové jámy s přilehlými muničními nikami, propojené krytou galerií. Bylo postaveno moderní palebné řídící stanoviště vybavené konjugátorem „Koloniální“ a dálkoměrem H vz. 34. Vybavení doplnil 150cm světlomet GP. Baterie zůstala vyzbrojena až do roku 1945. Svou výzbroj měla ještě v 50. letech a dokonce i později. V současné době je stále vojenská a jámy jsou obsazeny dvojitými lafetami protiletadlových děl, které jsme mohli vidět jen z dálky. © JJM 03/05/2026

Cité dans : Zitiert in : Geciteerd in: Cited in: Citováno v: Front de terre, défense du littoral et phare, Phare (batterie de mortiers du)