Guadeloupe. Ex fort Saint-Charles. Basse-Terre. Ouvrage bastionné réalisé aux 17e et 18e siècles. Construit en plusieurs étapes, le fort présente finalement un tracé à la Vauban, avec quatre bastions et une demi-lune. L'ouvrage s'est appelé successivement fort Saint-Charles, fort Mathilde, lors des occupations anglaises, fort Richepanse sous Napoléon, et après 1831. En 1960, sur décision du général supérieur interarmées du groupe Antilles-Guyane, il reprend le nom de fort Saint-Charles, avant qu'une décision du Conseil général de la Guadeloupe le rebaptise fort Louis Delgrès, en 1989. Le colonel Delgrès était un créole, opposant au rétablissement de l'esclavage. En mai 1802, il s'enferme dans le fort avec ses partisans. Assiégé par les troupes du général de Richepanse, il évacue le fort après de durs combats, avant de se suicider avec ses hommes, le 28 mai à Matouba. En 1941, une section de deux canons de 75 Mle 1897 sur affût de campagne est mise en batterie à Basse-Terre. Il est probable qu'elle était positionnée dans, ou à proximité du fort. De nos jours, l'ouvrage, qui a été restauré, montre, en particulier, son magasin à poudre, sa caserne et une très belle citerne. Quelques vieux canons sont exposés sur les deux bastions encadrant l'entrée, parmi lesquels une caronade de 30 à tourillons Mle 1840, baptisée Ruelle 1843 N°41. Ehemaliges Fort Saint-Charles. Basse-Terre. Bastionäres Werk aus dem 17. und 18. Jahrhundert. In mehreren Etappen erbaut, weist das Fort schließlich einen Vauban-Grundriss mit vier Bastionen und einer Lünette auf. Das Werk hieß nacheinander Fort Saint-Charles, während der englischen Besatzungen Fort Mathilde, unter Napoleon Fort Richepanse, und nach 1831. 1960, auf Entscheidung des obersten interarmeen Generals der Gruppe Antillen-Französisch-Guayana, nimmt es wieder den Namen Fort Saint-Charles an, bevor eine Entscheidung des Generalrats von Guadeloupe es 1989 in Fort Louis Delgrès umbenennt. Oberst Delgrès war ein Kreole, Gegner der Wiedereinführung der Sklaverei. Im Mai 1802 schließt er sich mit seinen Anhängern im Fort ein. Von den Truppen des Generals de Richepanse belagert, räumt er das Fort nach harten Kämpfen, bevor er sich am 28. Mai in Matouba mit seinen Männern das Leben nimmt. 1941 wird eine Sektion von zwei Kanonen 75 mm Mle 1897 auf Feldlafette in Basse-Terre in Batterie gestellt. Es ist wahrscheinlich, dass sie im oder in der Nähe des Forts positioniert war. Heutzutage zeigt das restaurierte Werk insbesondere sein Pulvermagazin, seine Kaserne und eine sehr schöne Zisterne. Einige alte Kanonen sind auf den beiden die Eingang flankierenden Bastionen ausgestellt, darunter eine 30-Pfünder-Karonade mit Zapfen Mle 1840, genannt Ruelle 1843 Nr. 41. Voormalig fort Saint-Charles. Basse-Terre. Gebastioneerd werk uit de 17e en 18e eeuw. In verschillende fasen gebouwd, vertoont het fort uiteindelijk een Vauban-traçé met vier bastions en een lunet. Het werk heette achtereenvolgens fort Saint-Charles, tijdens de Engelse bezettingen fort Mathilde, onder Napoleon fort Richepanse, en na 1831. In 1960, op besluit van de opperbevelhebber van de Antillen-Frans-Guyana groep, krijgt het weer de naam fort Saint-Charles, voordat een besluit van de Algemene Raad van Guadeloupe het in 1989 herdoopt tot fort Louis Delgrès. Kolonel Delgrès was een Creool, tegenstander van de herinvoering van de slavernij. In mei 1802 verschanst hij zich met zijn aanhangers in het fort. Belegerd door de troepen van generaal de Richepanse, ontruimt hij het fort na zware gevechten, voordat hij zich op 28 mei met zijn mannen in Matouba van het leven berooft. In 1941 wordt een sectie van twee 75 mm-kanonnen Mle 1897 op veldaffuit in batterij gesteld in Basse-Terre. Het is waarschijnlijk dat ze in of nabij het fort was opgesteld. Tegenwoordig toont het gerestaureerde werk met name zijn kruitmagazijn, zijn kazerne en een zeer mooie cisterne. Enkele oude kanonnen zijn tentoongesteld op de twee de ingang flankerende bastions, waaronder een 30- ponder karonade met tapbouten Mle 1840, genaamd Ruelle 1843 nr. 41. Former Fort Saint-Charles. Basse-Terre. Bastioned work built in the 17th and 18th centuries. Built in several stages, the fort finally presents a Vauban layout, with four bastions and a lunette. The work was successively called Fort Saint-Charles, during the English occupations Fort Mathilde, under Napoleon Fort Richepanse, and after 1831. In 1960, by decision of the senior joint commander of the Antilles-French Guiana group, it took back the name Fort Saint-Charles, before a decision of the General Council of Guadeloupe renamed it Fort Louis Delgrès in 1989. Colonel Delgrès was a Creole, opposed to the re-establishment of slavery. In May 1802, he shut himself up in the fort with his supporters. Besieged by the troops of General de Richepanse, he evacuated the fort after hard fighting, before committing suicide with his men on 28 May at Matouba. In 1941, a section of two 75 mm guns Mle 1897 on field mounting was placed in battery at Basse-Terre. It is likely that it was positioned in or near the fort. Nowadays, the restored work shows, in particular, its powder magazine, its barracks and a very fine cistern. A few old cannons are displayed on the two bastions flanking the entrance, including a 30-pounder carronade with trunnions Mle 1840, named Ruelle 1843 No. 41. Bývalá pevnost Saint-Charles. Basse-Terre. Baštové dílo postavené v 17. a 18. století. Postaveno v několika etapách, pevnost nakonec vykazuje Vaubanův půdorys se čtyřmi baštami a lunetou. Dílo se postupně jmenovalo pevnost Saint-Charles, za anglických okupací pevnost Mathilde, za Napoleona pevnost Richepanse a po roce 1831. V roce 1960, na základě rozhodnutí vrchního společného generála skupiny Antily-Francouzská Guyana, získalo zpět název pevnost Saint-Charles, než jej rozhodnutím Generální rady Guadeloupe v roce 1989 přejmenovalo na pevnost Louis Delgrès. Plukovník Delgrès byl kreol, odpůrce obnovení otroctví. V květnu 1802 se se svými stoupenci uzavřel v pevnosti. Obležen vojsky generála de Richepanse, evakuoval pevnost po těžkých bojích, než spáchal 28. května v Matoubě sebevraždu se svými muži. V roce 1941 byla v Basse-Terre uvedena do baterie sekce dvou 75mm děl vz. 1897 na polní lafetě. Je pravděpodobné, že byla umístěna v pevnosti nebo v její blízkosti. V dnešní době obnovené dílo ukazuje zejména svou prachárnu, kasárna a velmi pěknou cisternu. Několik starých děl je vystaveno na dvou baštách lemujících vchod, mezi nimi 30liberní karonáda s čepy vz. 1840, zvaná Ruelle 1843 č. 41. © JJM 31/03/2026