Ex fort Saint-Charles. Basse-Terre. Ouvrage bastionné réalisé aux 17e et 18e siècles. Construit en plusieurs étapes, le fort présente finalement un tracé à la Vauban, avec quatre bastions et une demi-lune. L'ouvrage s'est appelé successivement fort Saint-Charles, fort Mathilde, lors des occupations anglaises, fort Richepance sous Napoléon, et après 1831. En 1960, sur décision du général supérieur interarmée du groupe Antilles-Guyane, il reprend le nom de fort Saint-Charles, avant qu'une décision du Conseil général de la Guadeloupe le rebaptise fort Louis Delgrès, en 1989. Le colonel Delgrès était un créole, opposant au rétablissement de l'esclavage. En mai 1802, il s'enferme dans le fort avec ses partisans. Assiégé par les troupes du général de Richepance, il évacue le fort après de durs combats, avant de se suicider avec ses hommes, le 28 mai à Matouba. En 1941, une section de deux canons de 75 Mle 1897 sur affût de campagne est mise en batterie à Basse-Terre. Il est probable qu'elle était positionnée dans, ou à proximité du fort. De nos jours, l'ouvrage, qui a été restauré, montre, en particulier, son magasin à poudre, sa caserne et une très belle citerne. Quelques vieux canons sont exposés sur les deux bastions encadrant l'entrée, parmi lesquels une caronade de 30 à tourillons Mle 1840, baptisée Ruelle 1843 N°41. JJM 10/08/2008

Ehemaliges Fort Saint-Charles. Basse-Terre. Bastioniertes Werk aus dem 17. und 18. Jahrhundert. In mehreren Etappen erbaut, weist das Fort schließlich einen Vauban-Grundriss mit vier Bastionen und einer Halbmondschanze auf. Das Werk trug nacheinander die Namen Fort Saint-Charles, Fort Mathilde während der englischen Besetzungen, Fort Richepance unter Napoleon und nach 1831. 1960, auf Beschluss des übergeordneten interarmeen Generals der Gruppe Antillen-Guyana, nahm es wieder den Namen Fort Saint-Charles an, bevor ein Beschluss des Generalrats von Guadeloupe es 1989 in Fort Louis Delgrès umbenannte. Oberst Delgrès war ein Kreole, Gegner der Wiedereinführung der Sklaverei. Im Mai 1802 schloss er sich mit seinen Anhängern im Fort ein. Von den Truppen des Generals de Richepance belagert, evakuierte er das Fort nach schweren Kämpfen, bevor er sich am 28. Mai in Matouba mit seinen Männern das Leben nahm. 1941 wurde eine Abteilung von zwei Geschützen 75 Mle 1897 auf Feldlafette in Basse-Terre in Stellung gebracht. Es ist wahrscheinlich, dass sie in oder in der Nähe des Forts positioniert war. Heutzutage zeigt das restaurierte Werk insbesondere sein Pulvermagazin, seine Kaserne und eine sehr schöne Zisterne. Einige alte Kanonen sind auf den beiden die Einfahrt flankierenden Bastionen ausgestellt, darunter eine Karronade 30 auf Zapfen Mle 1840, getauft Ruelle 1843 Nr. 41. JJM 10/08/2008

Voormalig fort Saint-Charles. Basse-Terre. Gebastioneerd werk gerealiseerd in de 17e en 18e eeuw. Gebouwd in verschillende fasen, vertoont het fort uiteindelijk een Vauban-trace met vier bastions en een halvemaan. Het werk heette achtereenvolgens fort Saint-Charles, fort Mathilde, tijdens de Engelse bezettingen, fort Richepance onder Napoleon, en na 1831. In 1960, op besluit van de superieure interlegergeneraal van de groep Antillen-Guyana, neemt het opnieuw de naam fort Saint-Charles aan, voordat een besluit van de Algemene Raad van Guadeloupe het in 1989 herdoopt tot fort Louis Delgrès. Kolonel Delgrès was een creool, tegenstander van het herstel van de slavernij. In mei 1802 sluit hij zich op in het fort met zijn aanhangers. Belegerd door de troepen van generaal de Richepance, evacueert hij het fort na zware gevechten, alvorens zelfmoord te plegen met zijn mannen, op 28 mei in Matouba. In 1941 wordt een sectie van twee kanonnen 75 Mle 1897 op veldaffuit in batterij geplaatst in Basse-Terre. Het is waarschijnlijk dat ze in, of in de buurt van het fort was gepositioneerd. Tegenwoordig toont het gerestaureerde werk, in het bijzonder, zijn kruitmagazijn, zijn kazerne en een zeer mooie cisterne. Enkele oude kanonnen zijn tentoongesteld op de twee bastions die de ingang flankeren, waaronder een carronade 30 op draaipunten Mle 1840, gedoopt Ruelle 1843 Nr. 41. JJM 10/08/2008

Former Fort Saint-Charles. Basse-Terre. Bastioned work built in the 17th and 18th centuries. Constructed in several stages, the fort eventually features a Vauban-style trace, with four bastions and a ravelin. The work was successively called Fort Saint-Charles, Fort Mathilde during the English occupations, Fort Richepance under Napoleon, and after 1831. In 1960, by decision of the superior inter-service general of the Antilles-Guyana group, it resumed the name Fort Saint-Charles, before a decision by the General Council of Guadeloupe renamed it Fort Louis Delgrès in 1989. Colonel Delgrès was a Creole, opponent to the re-establishment of slavery. In May 1802, he shut himself in the fort with his followers. Besieged by the troops of General de Richepance, he evacuated the fort after hard fighting, before committing suicide with his men on 28 May at Matouba. In 1941, a section of two guns 75 Mle 1897 on field carriage was placed in battery at Basse-Terre. It is likely that it was positioned in, or near the fort. Nowadays, the restored work shows, in particular, its powder magazine, its barracks and a very beautiful cistern. Some old cannons are displayed on the two bastions flanking the entrance, among them a carronade 30 on trunnions Mle 1840, named Ruelle 1843 No. 41. JJM 10/08/2008

Bývalý fort Saint-Charles. Basse-Terre. Bastionové dílo realizované v 17. a 18. století. Postavené v několika etapách má fort nakonec Vaubanův půdorys se čtyřmi bastiony a půlměsíčním ravelinem. Dílo neslo postupně názvy fort Saint-Charles, fort Mathilde během anglických okupací, fort Richepance za Napoleona a po roce 1831. V roce 1960, na základě rozhodnutí nadřízeného mezislužebního generála skupiny Antily-Guyana, přejímá opět název fort Saint-Charles, než rozhodnutí Generální rady Guadeloupe jej v roce 1989 přejmenuje na fort Louis Delgrès. Plukovník Delgrès byl kreol, odpůrce obnovení otroctví. V květnu 1802 se zavřel v pevnosti se svými stoupenci. Obklíčen vojsky generála de Richepance, evakuoval pevnost po těžkých bojích, než spáchal se svými muži sebevraždu 28. května v Matoubě. V roce 1941 byla v Basse-Terre postavena do palebného postavení četa dvou děl 75 vz. 1897 na polní lafetě. Je pravděpodobné, že byla umístěna v pevnosti nebo v její blízkosti. Dnes ukazuje zrestaurované dílo zejména svůj prachový sklad, kasárna a velmi pěknou cisternu. Několik starých děl je vystaveno na dvou bastionech lemujících vchod, mezi nimi karronáda 30 na čepech vz. 1840, pojmenovaná Ruelle 1843 č. 41. JJM 10/08/2008