Place de Lille, ouest-nord-ouest de la ville, antérieure à 1885. 48 m alt. Dénommée batterie Sénarmont. Elle flanquait la route de Dunkerque. Ouvrage trapézoïdal ayant tout d’un petit fort. Ses fossés secs étaient défendus par un aileron (saillant II) et une petite caponnière double au saillant III. Au centre de la gorge, l’entrée faisait saillie dans le fossé de gorge de façon à constituer une caponnière double entre les caves à canons de laquelle s’ouvrait le porche de l’entrée. Le tunnel de l’entrée débouchait dans une cour perpendiculaire face aux cinq travées du casernement de la troupe. Tant à gauche qu’à droite de ce casernement, deux autres locaux plus petits lui étaient accolés. Au-delà de ces locaux, un passage enraciné marquait l’extrémité de la rue du rempart. Le passage enraciné de gauche protégeait l’entrée du magasin à poudre, tandis que celui de droite protégeait celle d’un autre magasin d’artillerie. Les gaines d’accès aux caponnières, officiant comme traverses-abris, disposaient de plusieurs magasins latéraux. Le centre du front de tête était composé de trois plates-formes d’artillerie séparées par deux traverses-abris Mle 1879. Aujourd’hui (09/2005), plusieurs propriétés privées occupent les dessus de l’ouvrage. Ses fossés sont remblayés et tout au plus est-il possible de voir ce qu’il reste du casernement de la troupe dont l’une des travées sert d’ailleurs de porche à un chemin ascendant permettant de gagner des habitations. Deux autres travées avaient été détruites par l’artillerie anglaise durant la première guerre.

Festung von Lille, West-Nordwesten der Stadt, vor 1885. 48 m ü. M. Benannt Batterie Sénarmont. Sie flankierte die Straße nach Dünkirchen. Trapezförmiges Werk, das alle Merkmale einer kleinen Festung aufweist. Seine trockenen Gräben wurden durch eine Flanke (Saillant II) und eine kleine Doppelkaponniere am Saillant III verteidigt. In der Mitte der Kehle sprang der Eingang in den Kehlgraben vor, um eine Doppelkaponniere zu bilden, zwischen deren Geschützkellern sich das Eingangsportal öffnete. Der Eingangstunnel mündete in einen rechteckigen Hof gegenüber den fünf Jochen der Truppenunterkunft. Sowohl links als auch rechts dieser Unterkunft waren zwei andere kleinere Räume angebaut. Jenseits dieser Räume markierte ein verwurzelter Durchgang das Ende der Wallstraße. Der verwurzelte Durchgang links schützte den Eingang zum Pulvermagazin, während der rechte den eines anderen Artilleriemagazins schützte. Die Zugangsschächte zu den Kaponnieren, die als Traversen-Unterstände dienten, verfügten über mehrere seitliche Magazine. Die Mitte der Kopfseite bestand aus drei Artillerieplattformen, die durch zwei Traversen-Unterstände Modell 1879 getrennt waren. Heute (09/2005) belegen mehrere Privatgrundstücke die Oberseiten des Werks. Seine Gräben sind verfüllt und höchstens sind die Überreste der Truppenunterkunft zu sehen, wobei eines der Joche zudem als Portal für einen ansteigenden Weg dient, der zu Wohnhäusern führt. Zwei weitere Joche waren während des Ersten Weltkriegs durch englische Artillerie zerstört worden.

Vesting van Lille, west-noordwesten van de stad, voor 1885. 48 m hoogte. Genoemd batterij Sénarmont. Zij flankeerde de weg naar Duinkerke. Trapeziumvormig werk met alle kenmerken van een klein fort. Zijn droge grachten werden verdedigd door een vleugel (saillant II) en een kleine dubbele caponnière aan saillant III. In het midden van de keel sprong de ingang uit in de keelgracht om een dubbele caponnière te vormen, tussen welks kanonkelders de ingangsportiek zich opende. De ingangstunnel kwam uit in een rechthoekige binnenplaats tegenover de vijf traveeën van de troepenkazerne. Zowel links als rechts van deze kazerne waren twee andere kleinere lokalen ertegenaan gebouwd. Voorbij deze lokalen markeerde een verankerde doorgang het einde van de wallstraat. De verankerde doorgang links beschermde de ingang van het kruitmagazijn, terwijl die rechts die van een ander artilleriemagazijn beschermde. De toegangssleuven tot de caponnières, dienend als traversen-schuilplaatsen, beschikten over verschillende zijmagazijnen. Het midden van de frontkop was samengesteld uit drie artillerieplatforms gescheiden door twee traversen-schuilplaatsen Model 1879. Vandaag (09/2005) bezetten verschillende privé-eigendommen de bovenzijden van het werk. Zijn grachten zijn opgevuld en hoogstens is het mogelijk te zien wat er overblijft van de troepenkazerne, waarvan één van de traveeën trouwens dienst doet als portiek voor een oplopend pad dat naar woningen leidt. Twee andere traveeën waren tijdens de eerste wereldoorlog door Engelse artillerie vernietigd.

Fortress of Lille, west-north-west of the town, prior to 1885. 48 m altitude. Named battery Sénarmont. It flanked the Dunkirk road. Trapezoidal work having all the characteristics of a small fort. Its dry ditches were defended by a wing (salient II) and a small double caponier at salient III. In the centre of the gorge, the entrance projected into the gorge ditch so as to form a double caponier between the gun cellars of which the entrance porch opened. The entrance tunnel emerged into a courtyard perpendicular to the five bays of the troops' barracks. Both to the left and right of this barracks, two other smaller rooms were attached to it. Beyond these rooms, a rooted passage marked the end of the rampart street. The rooted passage on the left protected the entrance to the powder magazine, while the one on the right protected that of another artillery magazine. The access shafts to the caponiers, serving as traverse-shelters, had several lateral magazines. The centre of the head front consisted of three artillery platforms separated by two traverse-shelters Model 1879. Today (09/2005), several private properties occupy the tops of the work. Its ditches are filled in and at most it is possible to see what remains of the troops' barracks, one of the bays of which moreover serves as a porch for an ascending path leading to dwellings. Two other bays had been destroyed by English artillery during the First World War.

Pevnost Lille, západo-severozápadně od města, před rokem 1885. 48 m nadmořské výšky. Pojmenována baterie Sénarmont. Kryla cestu do Dunkerku. Lichoběžníkové dílo mající všechny znaky malé pevnosti. Její suché příkopy byly bráněny křídlem (výběžek II) a malou dvojitou kaponiérou u výběžku III. Uprostřed šíje vystupoval vchod do šíjového příkopu tak, aby tvořil dvojitou kaponiéru, mezi jejíž dělostřelecké sklepy se otevírala vstupní brána. Vstupní tunel ústil do nádvoří kolmého k pěti políům kasáren pro mužstvo. Jak nalevo, tak napravo od těchto kasáren k nim přiléhaly dvě další menší místnosti. Za těmito místnostmi označoval zakotvený průchod konec ulice pod hradbami. Zakotvený průchod vlevo chránil vchod do prachárny, zatímco ten vpravo chránil vchod do jiného dělostřeleckého skladu. Přístupové šachty ke kaponiérám, sloužící jako traversy-úkryty, disponovaly několika bočními sklady. Střed čelní strany se skládal ze tří dělostřeleckých plošin oddělených dvěma traversami-úkryty Model 1879. Dnes (09/2005) zaujímá vršky díla několik soukromých pozemků. Její příkopy jsou zásypy a je možné vidět nanejvýš to, co zbylo z kasáren pro mužstvo, přičemž jedno z polí mimochodem slouží jako brána pro stoupající cestu vedoucí k obydlím. Dvě další pole byla zničena anglickým dělostřelectvem během první světové války.