Martinique. Dernier venu des ouvrages du point d'appui, la batterie de la Pointe d'Alet est une construction moderne en béton armé, édifiée en 1900. Elle est située sur le territoire de la commune des Trois-Îlets, à deux kilomètres au sud de la pointe du Bout, sur la rive sud de la baie de Fort-de-France. Située sur le morne d'Alet, à l'altitude moyenne de 110 mètres, l'ouvrage comprend deux demi-batteries, armées chacune de 4 mortiers G de 270 Mle 1889 sur affût G à châssis circulaire. Elles sont distantes de 500 mètres l'une de l'autre. Celle de l'Est est établie sur le morne Flambeau, celle de l'Ouest sur le morne des Étages. L'ouvrage ne possède pas de magasin caverne. Chaque demi-batterie est organisée autour de deux magasins en béton armé, ravitaillés par voie de 60. Chacun de ces magasins alimente les pièces des deux cuves encadrantes, à l'aide d'une noria à munitions. Il s'agit là d'un plan complètement original, que nous n'avons rencontré sur aucune batterie de mortiers métropolitaine. La batterie est ravitaillée par mer, depuis Fort-de-France, au moyen d'un appontement construit à Glacy, relié aux magasins par une route et par une voie de 60. Le champ de tir couvre la quasi-totalité de la baie de Fort-de-France, ainsi que l'intérieur des terres, jusqu'au Diamant. Un plan, daté de 1899, fait figurer une batterie de quatre canons de 138 Mle 1881 entre les deux demi-batteries de mortiers. Dans un projet de 1902, c'est une batterie de quatre canons M de 19 cm Mle 1870-93 sur affût M Mle 1899 PC, qui est prévue à cet emplacement. Mais, en 1912, on n'y trouve que quatre canons de 90 Mle 1877 sur affût de campagne. Les mortiers sont déposés au cours de la Première Guerre mondiale, et renvoyés en métropole. La batterie tombe ensuite dans l'oubli, et ne sera pas réutilisée pendant la Seconde Guerre mondiale. Lors de notre passage, elle était très embroussaillée, et servait de terrain de jeu à la jeunesse des environs. Les vues satellitaires actuelles montrent que la demi-batterie ouest a été récemment dégagée de la végétation. Il semble qu'elle soit ouverte à la visite, mais nous n'avons pas pu obtenir de précisions à ce sujet. JJM 10/08/2008

Martinique. Das letzte hinzugekommene Werk des Stützpunktes, die Batterie der Pointe d'Alet, ist ein modernes Stahlbetonbauwerk, errichtet 1900. Sie liegt auf dem Gebiet der Gemeinde Les Trois-Îlets, zwei Kilometer südlich der Pointe du Bout, am Südufer der Bucht von Fort-de-France. Auf dem Morne d'Alet in einer durchschnittlichen Höhe von 110 Metern gelegen, umfasst das Werk zwei Halbbatterien, jede bewaffnet mit 4 Mörsern G 270 Mle 1889 auf Lafette G mit kreisförmigem Gestell. Sie sind 500 Meter voneinander entfernt. Die östliche ist auf dem Morne Flambeau eingerichtet, die westliche auf dem Morne des Étages. Das Werk besitzt kein Felsenmagazin. Jede Halbbatterie ist um zwei Stahlbetonmagazine organisiert, die über eine 60-cm-Bahn versorgt werden. Jedes dieser Magazine versorgt die Geschütze der beiden flankierenden Geschützstellungen mit Hilfe eines Munitionsnorias. Dabei handelt es sich um einen völlig originellen Plan, den wir auf keiner Mörserbatterie im Mutterland angetroffen haben. Die Batterie wird über See aus Fort-de-France versorgt, mittels eines in Glacy erbauten Landungsstegs, der über eine Straße und eine 60-cm-Bahn mit den Magazinen verbunden ist. Das Schussfeld deckt fast die gesamte Bucht von Fort-de-France ab, sowie das Landesinnere bis zum Diamant. Ein Plan von 1899 zeigt eine Batterie von vier Geschützen 138 Mle 1881 zwischen den beiden Halbbatterien der Mörser. In einem Projekt von 1902 ist an dieser Stelle eine Batterie von vier Geschützen M 19 cm Mle 1870-93 auf Lafette M Mle 1899 PC vorgesehen. Aber 1912 findet man dort nur vier Geschütze 90 Mle 1877 auf Feldlafette. Die Mörser werden während des Ersten Weltkriegs abgebaut und ins Mutterland zurückgeschickt. Die Batterie gerät dann in Vergessenheit und wird während des Zweiten Weltkriegs nicht wiederverwendet. Bei unserem Besuch war sie stark verwachsen und diente als Spielplatz für die Jugend der Umgebung. Aktuelle Satellitenaufnahmen zeigen, dass die westliche Halbbatterie kürzlich von der Vegetation befreit wurde. Es scheint, dass sie für Besuche geöffnet ist, aber wir konnten keine näheren Angaben dazu erhalten. JJM 10/08/2008

Martinique. Het laatste toegevoegde werk van het steunpunt, de batterij van de Pointe d'Alet, is een modern gewapend betonnen bouwwerk, opgericht in 1900. Het is gelegen op het grondgebied van de gemeente Les Trois-Îlets, twee kilometer ten zuiden van de Pointe du Bout, op de zuidoever van de baai van Fort-de-France. Gelegen op de Morne d'Alet op een gemiddelde hoogte van 110 meter, omvat het werk twee halve batterijen, elk bewapend met 4 mortieren G 270 Mle 1889 op affuit G met cirkelvormig chassis. Ze zijn 500 meter van elkaar verwijderd. De oostelijke is ingericht op de Morne Flambeau, de westelijke op de Morne des Étages. Het werk bezit geen rotsmagazijn. Elke halve batterij is georganiseerd rond twee gewapend betonnen magazijnen, bevoorraad via een 60 cm spoorweg. Elk van deze magazijnen bevoorraadt de stukken van de twee flankerende geschutsopstellingen met behulp van een munitienoria. Dit is een volledig origineel plan, dat we op geen enkele mortierbatterij in het moederland zijn tegengekomen. De batterij wordt over zee bevoorraad vanuit Fort-de-France, middels een aanlegsteiger gebouwd in Glacy, verbonden met de magazijnen door een weg en een 60 cm spoorweg. Het schootsveld bestrijkt bijna de gehele baai van Fort-de-France, evenals het binnenland tot aan de Diamant. Een plan uit 1899 toont een batterij van vier kanonnen 138 Mle 1881 tussen de twee halve batterijen mortieren. In een project uit 1902 is op deze plaats een batterij van vier kanonnen M 19 cm Mle 1870-93 op affuit M Mle 1899 PC voorzien. Maar in 1912 vindt men er slechts vier kanonnen 90 Mle 1877 op veldaffuit. De mortieren worden tijdens de Eerste Wereldoorlog afgevoerd en naar het moederland teruggestuurd. De batterij raakt dan in vergetelheid en zal tijdens de Tweede Wereldoorlog niet opnieuw gebruikt worden. Tijdens ons bezoek was ze sterk dichtgegroeid en diende als speelterrein voor de jeugd uit de omgeving. Actuele satellietbeelden tonen dat de westelijke halve batterij recent van de vegetatie is ontdaan. Het lijkt erop dat ze open is voor bezoek, maar we konden geen nadere informatie hierover verkrijgen. JJM 10/08/2008

Martinique. The last addition to the support point's works, the battery of Pointe d'Alet is a modern reinforced concrete construction, built in 1900. It is located in the municipality of Les Trois-Îlets, two kilometres south of Pointe du Bout, on the southern shore of the bay of Fort-de-France. Situated on Morne d'Alet at an average altitude of 110 metres, the work comprises two half-batteries, each armed with 4 G mortars 270 Mle 1889 on G mount with circular chassis. They are 500 metres apart. The eastern one is established on Morne Flambeau, the western one on Morne des Étages. The work does not have a cavern magazine. Each half-battery is organised around two reinforced concrete magazines, supplied by a 60 cm railway. Each of these magazines supplies the guns of the two flanking emplacements using a munitions noria. This is a completely original layout, which we have not encountered on any mortar battery in mainland France. The battery is supplied by sea from Fort-de-France, by means of a jetty built at Glacy, connected to the magazines by a road and a 60 cm railway. The field of fire covers almost the entire bay of Fort-de-France, as well as the interior of the land up to Diamant. A plan dated 1899 shows a battery of four guns 138 Mle 1881 between the two half-batteries of mortars. In a 1902 project, a battery of four M guns 19 cm Mle 1870-93 on mount M Mle 1899 PC is planned at this location. But in 1912, only four guns 90 Mle 1877 on field carriage are found there. The mortars are removed during the First World War and sent back to mainland France. The battery then falls into oblivion and will not be reused during the Second World War. During our visit, it was very overgrown and served as a playground for local youth. Current satellite views show that the western half-battery has recently been cleared of vegetation. It appears to be open for visits, but we were unable to obtain further details on this matter. JJM 10/08/2008

Martinik. Poslední přidané dílo podpůrného bodu, baterie Pointe d'Alet, je moderní železobetonová konstrukce postavená v roce 1900. Nachází se na území obce Les Trois-Îlets, dva kilometry jižně od Pointe du Bout, na jižním břehu zátoky Fort-de-France. Ležící na Morne d'Alet v průměrné nadmořské výšce 110 metrů, dílo zahrnuje dvě poloviční baterie, každá vyzbrojená 4 minomety G 270 vz. 1889 na lafetě G s kruhovým podvozkem. Jsou od sebe vzdáleny 500 metrů. Východní je zřízena na Morne Flambeau, západní na Morne des Étages. Dílo nemá jeskynní sklad. Každá poloviční baterie je organizována kolem dvou železobetonových skladů, zásobovaných 60 cm železnicí. Každý z těchto skladů zásobuje děla dvou flankujících postavení pomocí munice norie. Jde o zcela originální plán, který jsme na žádné minometné baterii v metropolitní Francii nepotkali. Baterie je zásobována po moři z Fort-de-France pomocí přístaviště postaveného v Glacy, spojeného se sklady silnicí a 60 cm železnicí. Palebné pole pokrývá téměř celou zátoku Fort-de-France a také vnitrozemí až k Diamant. Plán z roku 1899 ukazuje baterii čtyř děl 138 vz. 1881 mezi dvěma polovičními bateriemi minometů. V projektu z roku 1902 je na tomto místě plánována baterie čtyř děl M 19 cm vz. 1870-93 na lafetě M vz. 1899 PC. Ale v roce 1912 se tam nachází pouze čtyři děla 90 vz. 1877 na polní lafetě. Minomety jsou během první světové války sejmuty a odeslány do metropolitní Francie. Baterie pak upadá v zapomnění a nebude znovu použita během druhé světové války. Během naší návštěvy byla silně zarostlá a sloužila jako hřiště místní mládeži. Současné satelitní snímky ukazují, že západní poloviční baterie byla nedávno zbavena vegetace. Zdá se, že je otevřena pro návštěvy, ale nedokázali jsme získat další podrobnosti. JJM 10/08/2008