La région Poitou-Charentes occupe une position stratégique entre estuaire de la Loire et embouchure de la Gironde, formant un maillon essentiel du dispositif défensif atlantique français. Les arsenaux de Rochefort et de La Rochelle, les batteries de l’île de Ré et d’Oléron, ainsi que les ouvrages de la basse Charente, ont contribué à la protection des accès maritimes et à l’expérimentation des matériels de côte du système Séré de Rivières. L’activité du Génie maritime y fut intense entre 1874 et 1914, avec la mise au point d’affûts, de masques blindés et de matériels de 24 à 100 mm adaptés aux conditions océaniques. Cette région illustre la convergence entre artillerie de place, fortifications de côte et innovations navales de la fin du XIXᵉ siècle.

Die Region Poitou-Charentes nimmt eine strategische Lage zwischen der Loiremündung und der Gironde ein und bildet ein wesentliches Glied der französischen Atlantikverteidigung. Die Arsenale von Rochefort und La Rochelle, die Batterien auf den Inseln Ré und Oléron sowie die Werke an der unteren Charente trugen zum Schutz der Seezugänge und zur Erprobung von Küstenartillerie des Séré-de-Rivières-Systems bei. Zwischen 1874 und 1914 war die Tätigkeit des Marinetechnischen Korps hier besonders intensiv, mit der Entwicklung von Lafetten, Panzermasken und Geschützen von 24 bis 100 mm, angepasst an die ozeanischen Bedingungen. Die Region veranschaulicht die Verbindung von Festungsartillerie, Küstenbefestigung und maritimer Innovation am Ende des 19. Jahrhunderts.

De regio Poitou-Charentes ligt strategisch tussen de monding van de Loire en die van de Gironde en vormde een belangrijk onderdeel van het Franse Atlantische verdedigingssysteem. De arsenalen van Rochefort en La Rochelle, de batterijen op de eilanden Ré en Oléron en de werken aan de beneden-Charente droegen bij aan de bescherming van de maritieme toegangen en aan de beproeving van kustartilleriematerieel van het Séré de Rivières-systeem. De activiteit van het maritieme genie was er tussen 1874 en 1914 bijzonder intensief, met de ontwikkeling van affuiten, pantsermaskers en stukken van 24 tot 100 mm die aan de oceaanomgeving waren aangepast. De regio illustreert de samenkomst van vestingartillerie, kustverdediging en maritieme innovatie aan het einde van de 19e eeuw.

The Poitou-Charentes region occupied a strategic position between the Loire estuary and the Gironde, forming a key link in France’s Atlantic defensive network. The naval arsenals of Rochefort and La Rochelle, the batteries of Réw and Oléron islands, and the works along the lower Charente contributed to protecting maritime approaches and testing coastal ordnance within the Séré de Rivières system. The activity of the naval engineer corps was particularly intense between 1874 and 1914, developing mounts, armored shields, and guns from 24 to 100 mm adapted to oceanic conditions. The region illustrates the convergence of fortress artillery, coastal fortification, and naval innovation at the end of the nineteenth century.

Region Poitou-Charentes zaujímá strategickou polohu mezi ústím Loiry a Girondy a tvoří klíčový článek francouzského atlantického obranného systému. Arzenály v Rochefortu a La Rochelle, baterie na ostrovech Ré a Oléron a díla na dolní Charente přispěly k ochraně námořních přístupů a k testování pobřežních děl systému Séré de Rivières. Činnost námořního ženijního sboru zde byla mezi lety 1874 a 1914 mimořádně intenzivní, zejména při vývoji lafet, pancéřových štítů a děl ráže 24 až 100 mm přizpůsobených oceánským podmínkám. Tento region ilustruje propojení pevnostního dělostřelectva, pobřežních opevnění a námořních inovací konce 19. století.