Trouée de Charmes, sud du dépt 55 (Meuse), 1879-1883. 352 m alt. Baptisée batterie Prost. Ouvrage trapézoïdal avec grande courtine à la gorge. Ses fossés étaient défendus, outre par les coffres de la dite courtine, par une caponnière double au saillant II et une simple au saillant III. Le fond de la courtine est occupé par les huit travées sur un seul niveau du casernement. L’entrée, un portail bardé de pilastres, s’ouvre entre la gauche de la courtine et le saillant I. Elle débouche sur une petite cour où un passage en tunnel matérialise l’extrémité gauche de la rue du rempart. Cette dernière commençant donc au centre du front I-II, rejoint le centre du front III-IV ; les saillants I et IV étant occupés par une bonnette d’infanterie. Elle côtoie sept traverses dont quatre enracinées. Dans le prolongement de la traverse enracinée n° 3, se trouve un petit magasin à poudre, pourvu d’un seul créneau à lampe et dont les maçonneries de moellons sont revêtues d’un enduit de ciment jusqu’à la naissance de la voûte. Les plates-formes de tir sont au nombre de six, celles des fronts latéraux étant doubles. Cela donne pour l’artillerie de rempart un total de huit pièces lesquelles battaient la vallée de la Meuse vers le sud. Nous avons visité la batterie en novembre 1996 et mai 2002. Bien que se dégradant, elle conserve de belles maçonneries avec des voûtes bien travaillées et des avant-becs à ses caponnières. Quelques belles huisseries y subsistaient et des créneaux pour projecteur avaient été percés dans ses organes défensifs. Entre nos deux visites, une caravane a été installée puis abandonnée dans la première cour. Cette batterie, reliée par un chemin couvert au fort voisin, mériterait nettement mieux que son sort actuel. Vu qu’elle domine un véritable petit paradis naturel (la blanche côte et ses quatre espèces végétales endémiques lorraines) le site se prête merveilleusement à des activités d’éducation à la nature.

Lücke von Charmes, südlich von Abt. 55 (Maas), 1879–1883. 352 m ü. M. Benannte Batterie Prost. Trapezförmige Anlage mit großer Kurtine an der Schlucht. Ihre Gräben wurden, zusätzlich zu den Kassen der besagten Kurtine, durch eine doppelte Kaponniere am Frontbogen II und eine einfache am Frontbogen III verteidigt. Die Rückseite der Kurtine wird von den acht Jochen der Kaserne auf einer Ebene eingenommen. Der Eingang, ein mit Pilastern verkleidetes Tor, öffnet sich zwischen der linken Seite der Kurtine und Frontbogen I. Er führt auf einen kleinen Hof, wo ein Tunneldurchgang das linke Ende der Wallstraße markiert. Letztere beginnt also in der Mitte der Front I-II und ist mit der Mitte der Front III-IV verbunden; die Frontbogen I und IV werden von einer Infanteriehaube eingenommen. Sie verläuft entlang von sieben Traversen, von denen vier eingewurzelt sind. In der Verlängerung der eingewurzelten Traverse Nr. 3 befindet sich ein kleines Pulvermagazin, das mit einer einzelnen Lampenzinne ausgestattet ist und dessen Bruchsteinmauerwerk bis zum Boden des Gewölbes mit einer Zementschicht überzogen ist. Es gibt sechs Feuerplattformen, an den Seitenfronten sind es doppelte. Damit verfügte die Wallartillerie über insgesamt acht Geschütze, die das Maastal im Süden beschossen. Wir besuchten die Batterie im November 1996 und Mai 2002. Obwohl sie verfällt, bewahrt sie schönes Mauerwerk mit gut gearbeiteten Gewölben und Avantgarde-Schnäbeln an ihren Kaponnieren. Einige schöne Türrahmen sind noch vorhanden und in ihre Verteidigungsorgane waren Schießscharten für Suchscheinwerfer eingeschlagen worden. Zwischen unseren beiden Besuchen wurde im ersten Hof ein Wohnwagen aufgestellt und dann zurückgelassen. Diese Batterie, die durch einen überdachten Gang mit dem benachbarten Fort verbunden ist, verdient ein viel Besseres als ihr derzeitiges Schicksal. Da man von hier aus ein wahres Naturparadies überblickt (die weiße Küste und ihre vier endemischen lothringischen Pflanzenarten), eignet sich der Ort hervorragend für naturpädagogische Aktivitäten.

Doorgang van Charmes, ten zuiden van afd. 55 (Maas), 1879-1883. 352 m hoogte. Genaamd batterij Prost. Trapeziumvormige structuur met een grote caponnière bij de kloof. De grachten werden, naast de kazematten van de genoemde caponnière, verdedigd door een dubbele caponnière bij saillant II en een enkele bij saillant III. De achterkant van de caponnière wordt ingenomen door de acht traveeën op één niveau van de kazerne. De ingang, een met pilasters beklede poort, opent tussen de linkerzijde van de caponnière en saillant I. Deze komt uit op een kleine binnenplaats waar een tunnel het linkereinde van de walstraat markeert. Deze laatste, beginnend in het midden van front I-II, sluit dus aan op het midden van front III-IV; saillanten I en IV worden bezet door een infanteriehoed. Het loopt langs zeven traversen, waarvan er vier geworteld zijn. In het verlengde van geworteld travers nr. 3 bevindt zich een klein kruitmagazijn, uitgerust met een enkele lampkanteling en waarvan het puin metselwerk tot aan de voet van het gewelf met een cementlaag is bedekt. Er zijn zes schietplatforms, waarvan die aan de zijkanten dubbel zijn. Dit geeft de walartillerie in totaal acht stukken die de Maasvallei in het zuiden beukten. We bezochten de batterij in november 1996 en mei 2002. Hoewel in verval, heeft het prachtige metselwerk behouden met goed bewerkte gewelven en avant-garde snavels op de caponnières. Enkele prachtige deurkozijnen bestaan nog steeds en zoeklichtkantelen waren in de verdedigingsorganen geboord. Tussen onze twee bezoeken werd een woonwagen opgezet en vervolgens verlaten op de eerste binnenplaats. Deze batterij, verbonden door een overdekte loopbrug met het naburige fort, verdient veel beter dan haar huidige lot. Dankzij het uitzicht op een waar natuurparadijs (de Witte Kust en de vier inheemse Lotharingse plantensoorten) leent de locatie zich uitstekend voor natuureducatieve activiteiten.

Gap of Charmes, south of dept 55 (Meuse), 1879-1883. 352 m alt. Named battery Prost. Trapezoidal structure with a large curtain wall at the gorge. Its ditches were defended, in addition to the coffers of the said curtain wall, by a double caponier at salient II and a single one at salient III. The back of the curtain wall is occupied by the eight bays on a single level of the barracks. The entrance, a gate clad with pilasters, opens between the left of the curtain wall and salient I. It opens onto a small courtyard where a tunnel passage marks the left end of the rampart street. The latter, therefore, starting in the center of front I-II, joins the center of front III-IV; Salients I and IV being occupied by an infantry bonnet. It runs alongside seven traverses, four of which are rooted. In the extension of rooted traverse No. 3, there is a small powder magazine, equipped with a single lamp crenelation and whose rubble masonry is coated with a cement coating up to the base of the vault. There are six firing platforms, those on the lateral fronts being double. This gives the rampart artillery a total of eight pieces which battered the Meuse valley to the south. We visited the battery in November 1996 and May 2002. Although deteriorating, it retains beautiful masonry with well-worked vaults and avant-beaks on its caponiers. Some beautiful door frames still exist and searchlight crenels had been pierced into its defensive organs. Between our two visits, a caravan was set up and then abandoned in the first courtyard. This battery, connected by a covered walkway to the neighboring fort, deserves much better than its current fate. Given that it overlooks a veritable natural paradise (the white coast and its four endemic Lorraine plant species), the site lends itself wonderfully to nature education activities.

Charmeská průrva, jižně od oddělení 55 (Meuse), 1879-1883. 352 m n. m. Pojmenovaná baterie Prost. Lichoběžníková stavba s velkou opěrnou hradbou u rokle. Její příkopy byly kromě kazet zmíněné opěrné hradby bráněny dvojitým kaponiérem u výběžku II a jedním u výběžku III. Zadní část opěrné hradby zabírá osm polí na jedné úrovni kasáren. Vchod, brána obložená pilastry, se otevírá mezi levou stranou opěrné hradby a výběžkem I. Otevírá se na malé nádvoří, kde tunelová chodba označuje levý konec hradební ulice. Ta tedy, začínající uprostřed fronty I-II, se spojuje se středem fronty III-IV; výběžky I a IV jsou zabírány pěchotní clonou. Vede podél sedmi příčných můstků, z nichž čtyři jsou zakořeněné. V prodloužení zakořeněného traverzu č. 3 se nachází malý střelný sklad, vybavený jediným lampovým cimbuřím a jehož suťové zdivo je až k základně klenby potaženo cementovým nátěrem. Je zde šest palebných plošin, z nichž ty na bočních frontách jsou dvojité. To dává dělostřelectvu valu celkem osm kusů, které bičovaly údolí Meuse na jihu. Baterii jsme navštívili v listopadu 1996 a květnu 2002. Přestože chátrající, zachovala si krásné zdivo s dobře opracovanými klenbami a předsazenými zobáky na kaponirech. Stále existují krásné zárubně a do jejích obranných orgánů byly proraženy cimbuří reflektorů. Mezi našimi dvěma návštěvami byl na prvním nádvoří postaven a poté opuštěn karavan. Tato baterie, propojená krytou chodbou se sousední pevností, si zaslouží mnohem lepší osud než svůj současný. Vzhledem k tomu, že má výhled na skutečný přírodní ráj (bílé pobřeží a jeho čtyři endemické druhy lotrinských rostlin), je toto místo skvěle vhodné pro aktivity v oblasti přírodní výchovy.