Place de Langres, sud-est de la ville, 1877. 449 m/alt. Annexe du fort du Cognelot, à 800 m au sud-ouest de ce dernier. Cette batterie a une forme de fer à cheval. Sa gorge est ouverte, mais ses flancs et son front de tête sont pourvus d'une escarpe revêtue. Les lieux ont eu à subir des remaniements postérieurs à leur déclassement. Les reliefs ont été modifiés et sont difficilement lisibles et, partant, interprétables. En avant du front de tête, un pan de mur semble indiquer une partie de contrescarpe tandis que de part et d'autre il serait tentant d'évoquer la présence d'un pierrier artificiel, tel que ceux aménagés sur les pentes nord du Faron à Toulon. Toutefois, cette interprétation est probablement ici trop audacieuse tant les remblais semblent avoir été nombreux. Les reliefs de la batterie s'appuient, à leur droite, sur un petit réduit prévu pour vingt hommes. Ce dernier consiste en un bâtiment en forme de "T" dont la partie droite comprend des créneaux de fusillade. Le couloir d'accès possède un citerneau sur sa gauche. Hormis ce réduit, la batterie ne comprend qu'une seule traverse-abri, située à la gauche de ce dernier. En revanche, au rayon des originalités, nous devons mentionner deux guérites maçonnées et coiffées vaille que vaille d'un dôme d'une cinquantaine de cm d'épaisseur d'un enduit ne méritant guère d'être considéré comme du béton tant il est friable. Ces guérites comprennent trois petites ouvertures de 10 x 10 cm pour l'observation. Une première guérite se situe sur la crête d'artillerie à la gauche de l'unique traverse-abri ; une seconde en avant du réduit, en contrebas de la crête d'artillerie et coiffant le mur d'escarpe à l'angle de ce qui a pu être une petite bonnette d'infanterie. Si ces guérites semblent bien fragilisées, le réduit et la traverse sont en bon état (10/2007). Quelques bornes cadastrales sont visibles côté gorge. La batterie est située sur un terrain privé et interdite d'accès.

Festung von Langres, südöstlich der Stadt, 1877. 449 M/ü M. Annexe des Forts du Cognelot, 800 m südwestlich davon. Diese Batterie hat eine Hufeisenform. Ihre Kehle ist offen, aber ihre Flanken und ihre Front sind mit einer verkleideten Eskarpe versehen. Der Ort musste Umbauten nach seiner Außerdienststellung erdulden. Die Geländeformen wurden verändert und sind schwer lesbar und folglich schwer zu interpretieren. Vor der Front scheint ein Mauerstück einen Teil einer Kontereskarpe anzuzeigen, während es auf beiden Seiten verlockend wäre, das Vorhandensein eines künstlichen Steinhaufens zu erwähnen, wie sie an den Nordhängen des Faron in Toulon angelegt wurden. Diese Interpretation ist hier jedoch wahrscheinlich zu gewagt, da die Aufschüttungen zahlreich zu sein scheinen. Die Geländeformen der Batterie stützen sich auf ihrer rechten Seite auf einen kleinen Reduit für zwanzig Mann. Letzterer besteht aus einem T-förmigen Gebäude, dessen rechter Teil Schießscharten umfasst. Der Zugangskorridor hat auf seiner linken Seite eine Zisterne. Abgesehen von diesem Reduit umfasst die Batterie nur einen einzigen Traversen-Unterstand, der sich links davon befindet. Hingegen müssen wir im Bereich der Kuriositäten zwei gemauerte Wachhäuschen erwähnen, die notdürftig mit einer etwa fünfzig cm dicken Kuppel aus einem Putz bedeckt sind, der kaum als Beton bezeichnet werden kann, da er so bröckelig ist. Diese Wachhäuschen umfassen drei kleine Öffnungen von 10 x 10 cm zur Beobachtung. Ein erstes Wachhäuschen befindet sich auf der Artilleriekamm links des einzigen Traversen-Unterstands; ein zweites vor dem Reduit, unterhalb des Artilleriekamms und auf der Mauerkrone der Eskarpe an der Ecke dessen, was eine kleine Infanterie-Bonnette gewesen sein könnte. Wenn diese Wachhäuschen auch geschwächt scheinen, sind der Reduit und die Traverse in gutem Zustand (10/2007). Einige Grenzsteine sind auf der Kehlseite sichtbar. Die Batterie befindet sich auf Privatgelände und ist nicht zugänglich.

Vesting van Langres, zuidoosten van de stad, 1877. 449 m/alt. Bijlage van het fort du Cognelot, 800 m ten zuidwesten daarvan. Deze batterij heeft een hoefijzervorm. Haar keel is open, maar haar flanken en front zijn voorzien van een bekleed escarp. De plaats heeft wijzigingen ondergaan na haar buiten gebruikstelling. Het reliëf is gewijzigd en is moeilijk leesbaar en bijgevolg moeilijk te interpreteren. Voor het front lijkt een muurfragment een deel van een contrescarpe aan te duiden terwijl het aan beide kanten verleidelijk zou zijn om de aanwezigheid van een kunstmatige steenhoop te vermelden, zoals die zijn aangelegd op de noordhellingen van de Faron in Toulon. Deze interpretatie is hier echter waarschijnlijk te gewaagd omdat de ophopingen talrijk lijken te zijn geweest. De reliëfs van de batterij steunen, aan hun rechterkant, op een kleine reduit voor twintig man. Laatstgenoemde bestaat uit een T-vormig gebouw waarvan het rechterdeel schietgaten omvat. De toegangscorridor heeft een cisterne aan zijn linkerkant. Afgezien van deze reduit, omvat de batterij slechts één traverse-schuilplaats, gelegen links daarvan. Daarentegen moeten we op het gebied van eigenaardigheden twee gemetselde wachthuisjes vermelden die met wat moeite bedekt zijn met een koepel van ongeveer vijftig cm dik van een pleister die nauwelijks als beton kan worden beschouwd, zo broos is hij. Deze wachthuisjes bevatten drie kleine openingen van 10 x 10 cm voor observatie. Een eerste wachthuisje bevindt zich op de artilleriekam links van de unieke traverse-schuilplaats; een tweede voor de reduit, onder de artilleriekam en bovenop de escarpmuur op de hoek van wat een kleine infanterie-bonnette zou kunnen zijn geweest. Als deze wachthuisjes ook verzwakt lijken, zijn de reduit en de traverse in goede staat (10/2007). Enkele grenspalen zijn zichtbaar aan de keelzijde. De batterij bevindt zich op privéterrein en is verboden toegang.

Fortress of Langres, southeast of the city, 1877. 449 m above sea level. Annex of Fort du Cognelot, 800 m southwest of the latter. This battery has a horseshoe shape. Its gorge is open, but its flanks and its front are provided with a revetted escarp. The site underwent modifications after its decommissioning. The terrain features have been altered and are difficult to read and, consequently, to interpret. In front of the front, a section of wall seems to indicate part of a counterscarp while on either side it would be tempting to suggest the presence of an artificial stone heap, like those arranged on the northern slopes of the Faron in Toulon. However, this interpretation is probably too bold here as the embankments seem to have been numerous. The terrain features of the battery rest, on their right, on a small redoubt planned for twenty men. The latter consists of a T-shaped building whose right part includes rifle loopholes. The access corridor has a cistern on its left. Apart from this redoubt, the battery includes only one traverse-shelter, located to its left. On the other hand, in the realm of peculiarities, we must mention two masonry sentry boxes haphazardly topped with a dome about fifty cm thick of a coating hardly deserving to be considered concrete, it is so friable. These sentry boxes include three small openings of 10 x 10 cm for observation. A first sentry box is located on the artillery crest to the left of the unique traverse-shelter; a second in front of the redoubt, below the artillery crest and crowning the escarp wall at the corner of what might have been a small infantry bonnet. If these sentry boxes seem quite weakened, the redoubt and the traverse are in good condition (10/2007). Some boundary stones are visible on the gorge side. The battery is located on private land and access is forbidden.

Pevnost Langres, jihovýchodně od města, 1877. 449 m/n.m. Předsunuté postavení fortu Cognelot, 800 m jihozápadně od něj. Tato baterie má podkovovitý tvar. Její týl je otevřený, ale její boky a čelní fronta jsou opatřeny obloženou eskarpou. Místo prošlo úpravami po jeho vyřazení z provozu. Terénní tvary byly změněny a jsou obtížně čitelné a tedy i interpretovatelné. Před čelní frontou zdánlivě naznačuje část zdi část kontreskarpy, zatímco na obou stranách by bylo lákavé zmínit přítomnost umělé kamenné navážky, jako jsou ty uspořádané na severních svazích Faronu v Toulonu. Tato interpretace je zde však pravděpodobně příliš odvážná, protože navážek se zdá být býti mnoho. Terénní tvary baterie se opírají na své pravé straně o malý reduit pro dvacet mužů. Ten se skládá z budovy ve tvaru "T", jejíž pravá část obsahuje střílny. Přístupová chodba má na levé straně cisternu. Kromě tohoto reduitu obsahuje baterie pouze jednu traverzovou krytinu, umístěnou nalevo od něj. Na druhou stranu, v oblasti zvláštností, musíme zmínit dvě zděné strážní budky, které jsou ledabyle zakryty kopulí tloušťky asi padesát cm z nátěru, který si sotva zaslouží být považován za beton, tak je křehký. Tyto strážní budky obsahují tři malé otvory 10 x 10 cm pro pozorování. První strážní budka se nachází na dělostřeleckém hřebeni vlevo od jedinečné traverzové krytiny; druhá před reduitem, pod dělostřeleckým hřebenem a korunující eskarpovou zeď v rohu toho, co by mohla být malá pěchotní čepice. I když se tyto strážní budky zdají být oslabeny, reduit a traverza jsou v dobrém stavu (10/2007). Některé hraniční kameny jsou viditelné na týlové straně. Baterie se nachází na soukromém pozemku a je nepřístupná.