Place de Toulon, nord-ouest de la ville, 1893-1895. 406 m/alt. 360 hommes, 12 canons et 2 mortiers. Commandait la route venant de Marseille et les gorges d'Ollioules. Dernier ouvrage construit dans la place ; en conformité avec l'usage du moment, il comporte de nombreux locaux creusés dans le roc dont des magasins et un monte-charge. Son périmètre est extrêmement tortueux. Avant l'entrée, sur la droite, une rampe donne dans une large courtine sur laquelle donnent quatre chambrées séparées par d'épais piédroits de roc en place. Le prolongement de cette courtine qui est à la cote 386, devient le fossé du front de tête, fossé dont le plafond est à la cote 390. L'entrée est à la cote 386. Elle donne sur une cour étroite sur laquelle donnent 4 chambrées placées en retrait, une visière de 3,2 m de longueur protégeant chaque façade. Ces chambrées sont également séparées par d'épais piédroits de roc en place. Le fronton de l'entrée porte un cartouche qui, singulièrement, au lieu d'être rectangulaire et allongé est presque carré. À gauche après l'entrée, un escalier donne accès à une citerne de 10,5 m x 3,4 m laquelle est longée par un couloir donnant sur trois locaux servant de tisanerie et infirmerie, ainsi que sur deux petits coffres flanquant une petite courtine longue d'une quinzaine de mètre, courtine dont la base est à la cote 370. Au-delà de la cour, dont la cote part de 386 à l'entrée pour se terminer à 391,5, une large galerie (4 m) dessert outre le couloir de circulation à l'arrière des chambrées, un magasin sous roc, la caponnière double du front de tête, et ressort à l'air libre à la cote 395,5. Côté sortie, ses contreforts arqués en béton sont du plus bel effet. Elle est alors prolongée par une rampe allant jusqu'à deux lignes de 4 plates-formes d'artillerie formant chevron, plates-formes situées entre les cotes 399 et 406 et occupant l'épicentre du massif. La traverse la plus à droite abrite le monte-charge relié au magasin sous roc. Les quelques traverses coiffant le fort sont toutes en béton et de forme arrondie, comme celles que l'on peut voir à Bessoncourt. La caponnière double du front de tête n'a aucune action au devant de ses faces car le roc occupe ce qui devrait être une galerie flanquante. Tout le front ouest est défendu naturellement par un à-pic. Propriété de la Marine, le fort est occupé par certains services municipaux (04/2006) et se trouve en assez bon état de conservation.

Festung von Toulon, Nordwesten der Stadt, 1893-1895. 406 M/ü M. 360 Mann, 12 Geschütze und 2 Mörser. Beherrschte die Straße von Marseille und die Schluchten von Ollioules. Letztes in der Festung gebautes Werk; gemäß dem damaligen Gebrauch enthält es zahlreiche in den Fels gegrabene Räume, darunter Magazine und einen Aufzug. Sein Umfang ist äußerst gewunden. Vor dem Eingang führt rechts eine Rampe zu einer breiten Kurtine, an die vier Stuben grenzen, getrennt durch dicke Felssteher. Die Verlängerung dieser Kurtine auf Höhe 386 wird zum Graben der Front, dessen Decke auf Höhe 390 liegt. Der Eingang liegt auf Höhe 386. Er führt zu einem schmalen Hof, an den 4 zurückgesetzte Stuben grenzen, wobei jedes Fassade durch ein 3,2 m langes Visier geschützt wird. Diese Stuben sind ebenfalls durch dicke Felssteher getrennt. Der Giebel des Eingangs trägt eine Kartusche, die merkwürdigerweise fast quadratisch statt rechteckig und länglich ist. Links nach dem Eingang führt eine Treppe zu einer Zisterne von 10,5 m x 3,4 m, die von einem Korridor begleitet wird, der zu drei Räumen führt, die als Teeküche und Krankenstation dienen, sowie zu zwei kleinen Kasematten, die eine etwa fünfzehn Meter lange kleine Kurtine flankieren, deren Basis auf Höhe 370 liegt. Jenseits des Hofes, dessen Höhe von 386 am Eingang bis 391,5 reicht, erschließt eine breite Galerie (4 m) neben dem Verkehrskorridor hinter den Stuben ein Felsmagazin, die Doppelkaponniere der Front und tritt auf Höhe 395,5 wieder ins Freie aus. Auf der Ausgangsseite haben ihre gebogenen Betonstreben eine sehr schöne Wirkung. Sie wird dann durch eine Rampe verlängert, die zu zwei Linien von 4 Geschützplattformen in Chevron-Form führt, die zwischen den Höhen 399 und 406 liegen und den Epizentrum des Massivs einnehmen. Die rechteste Traverse beherbergt den Aufzug, der mit dem Felsmagazin verbunden ist. Die wenigen das Fort bedeckenden Traversen sind alle aus Beton und von abgerundeter Form, wie die in Bessoncourt. Die Doppelkaponniere der Front hat keine Wirkung vor ihren Flanken, da der Fels einnimmt, was eine flankierende Galerie sein sollte. Die gesamte Westfront wird natürlich durch einen Steilhang verteidigt. Im Eigentum der Marine, ist das Fort von einigen städtischen Diensten besetzt (04/2006) und befindet sich in recht gutem Erhaltungszustand.

Vesting van Toulon, noordwesten van de stad, 1893-1895. 406 m/alt. 360 man, 12 kanonnen en 2 mortieren. Beheerste de weg vanaf Marseille en de kloven van Ollioules. Laatst gebouwd werk in de vesting; in overeenstemming met het gebruik van dat moment bevat het talrijke in de rots uitgegraven lokalen waaronder magazijnen en een goederenlift. Zijn perimeter is uiterst kronkelend. Voor de ingang geeft een helling rechts uit op een brede courtine waarop vier slaapzalen uitgeven, gescheiden door dikke rotsstijlen. Het verlengde van deze courtine die op hoogte 386 ligt, wordt de gracht van de frontkop, gracht waarvan het plafond op hoogte 390 ligt. De ingang is op hoogte 386. Hij geeft uit op een smalle binnenplaats waarop 4 terugwijkende slaapzalen uitgeven, een 3,2 m lang vizier beschermt elke gevel. Deze slaapzalen zijn eveneens gescheiden door dikke rotsstijlen. Het fronton van de ingang draagt een cartouche die, eigenaardig genoeg, in plaats van rechthoekig en langwerpig bijna vierkant is. Links na de ingang geeft een trap toegang tot een cisterne van 10,5 m x 3,4 m die wordt geflankeerd door een gang die uitkomt op drie lokalen die dienst doen als theehuis en ziekenboeg, alsmede op twee kleine kazematten die een kleine courtine van een vijftiental meter flankeren, courtine waarvan de basis op hoogte 370 ligt. Voorbij de binnenplaats, waarvan de hoogte loopt van 386 aan de ingang tot 391,5, bedient een brede galerij (4 m) naast de circulatiegang achter de slaapzalen, een rotsmagazijn, de dubbele caponnière van de frontkop, en komt weer in de open lucht uit op hoogte 395,5. Aan de uitgangszijde zijn haar gebogen betonnen steunberen van het mooiste effect. Zij wordt dan verlengd door een helling die tot aan twee lijnen van 4 artillerieplatforms in chevronvorm leidt, platforms gelegen tussen de hoogten 399 en 406 en het epicentrum van het massief innemend. De meest rechtse traverse herbergt de goederenlift verbonden met het rotsmagazijn. De weinige traversen die het fort bekronen zijn allemaal in beton en van afgeronde vorm, zoals die te Bessoncourt. De dubbele caponnière van de frontkop heeft geen werking voor haar fronten omdat de rots inneemt wat een flankerende galerij zou moeten zijn. Het hele westfront wordt natuurlijk verdedigd door een steilte. Eigendom van de Marine, het fort wordt bezet door sommige gemeentelijke diensten (04/2006) en verkeert in redelijk goede staat van bewaring.

Fortress of Toulon, northwest of the city, 1893-1895. 406 m/alt. 360 men, 12 guns and 2 mortars. Commanded the road from Marseille and the gorges of Ollioules. Last work built in the fortress; in accordance with the usage of the time, it features numerous rooms excavated in the rock including magazines and a hoist. Its perimeter is extremely winding. Before the entrance, on the right, a ramp leads to a broad curtain wall onto which open four barracks rooms separated by thick rock piers. The extension of this curtain wall at elevation 386 becomes the ditch of the head front, a ditch whose ceiling is at elevation 390. The entrance is at elevation 386. It opens onto a narrow courtyard onto which open 4 set-back barracks rooms, a 3.2 m long visor protecting each facade. These barracks rooms are also separated by thick rock piers. The pediment of the entrance bears a cartouche which, singularly, instead of being rectangular and elongated is almost square. To the left after the entrance, a staircase gives access to a cistern of 10.5 m x 3.4 m which is flanked by a corridor leading to three rooms serving as a tea kitchen and infirmary, as well as to two small coffers flanking a small curtain wall about fifteen meters long, whose base is at elevation 370. Beyond the courtyard, whose elevation ranges from 386 at the entrance to 391.5, a broad gallery (4 m) serves besides the circulation corridor behind the barracks rooms, a rock-cut magazine, the double caponier of the head front, and emerges into the open air at elevation 395.5. On the exit side, its arched concrete buttresses have a very fine effect. It is then extended by a ramp going up to two lines of 4 artillery platforms forming a chevron, platforms located between elevations 399 and 406 and occupying the epicenter of the massif. The rightmost traverse houses the hoist connected to the rock-cut magazine. The few traverses crowning the fort are all concrete and rounded in shape, like those that can be seen at Bessoncourt. The double caponier of the head front has no action in front of its faces because the rock occupies what should be a flanking gallery. The entire west front is naturally defended by a cliff. Owned by the Navy, the fort is occupied by some municipal services (04/2006) and is in fairly good state of preservation.

Pevnost Toulon, severozápadně od města, 1893-1895. 406 m/n.m. 360 mužů, 12 děl a 2 moždíře. Ovládala cestu z Marseille a soutěsky Ollioules. Poslední dílo postavené v pevnosti; v souladu s dobovým užíváním obsahuje četné místnosti vytesané do skály včetně pracháren a výtahu. Její obvod je extrémně klikatý. Před vchodem vpravo rampa ústí do široké kurtiny, na niž navazují čtyři ubikace oddělené tlustými skalními pilíři. Prodloužení této kurtiny v kótě 386 se stává příkopem čelního frontu, příkopem, jehož strop je v kótě 390. Vchod je v kótě 386. Ústí do úzkého nádvoří, na nějž navazují 4 ustupující ubikace, přičemž každou fasádu chrání 3,2 m dlouký štít. Tyto ubikace jsou rovněž odděleny tlustými skalními pilíři. Štít vchodu nese kartuš, která je podivuhodně téměř čtvercová místo obdélníková a podlouhlá. Vlevo za vchodem schodiště poskytuje přístup k cisterně 10,5 m x 3,4 m, kterou lemuje chodba ústící do tří místností sloužících jako čajovna a ošetřovna, stejně jako do dvou malých kasemat flankujících malou kurtinu dlouhou asi patnáct metrů, kurtinu jejíž základna je v kótě 370. Za nádvořím, jehož kóta začíná na 386 u vchodu a končí na 391,5, široká galerie (4 m) obsluhuje kromě oběžné chodby za ubikacemi, podzemní prachárnu, dvojitou kaponiéru čelního frontu a vynořuje se na volném prostranství v kótě 395,5. Na výstupní straně její klenuté betonové opěry působí velmi efektně. Je pak prodloužena rampou vedoucí až ke dvěma řadám po 4 dělostřeleckých platformách tvořících chevron, platformám situovaným mezi kótami 399 a 406 a zaujímajícím epicentrum masivu. Nejpravější traversa ukrývá výtah spojený s podzemní prachárnou. Několik travers korunujících pevnost je všech betonových a zaobleného tvaru, jako ty které lze vidět v Bessoncourt. Dvojitá kaponiéra čelního frontu nemá žádné působení před svými čely protože skála zabírá to, co mělo být flankovací galerií. Celý západní front je přirozeně bráněn srázy. Vlastněná námořnictvem, pevnost je obsazena některými městskými službami (04/2006) a nachází se v poměrně dobrém stavu zachování.