Place de Besançon, sud-ouest de la ville, 1877-1892. De 459 à 489 m/alt. Dénommé fort Moncey. Fort à enveloppe, couvrant une crête longue de 700 m orientée sud-ouest – nord-est, pour une largeur de l'ordre de 100 à 140 m, sur la rive droite du Doubs. Cette crête termine une ligne jalonnée, au départ de la citadelle, par les hauteurs du grand Chaudanne, du petit Chaudanne et de Rosemont. L'ensemble devait interdire les routes de Dijon et de Lyon ainsi que la voie ferrée Dole-Dijon. Un parapet d'infanterie épouse le périmètre, parfois au-devant des batteries, et nous y avons repéré au moins deux petits abris (le long de la crête nord) avec un puits d'observatoire. La pointe nord de l'ensemble est constituée par deux petites batteries annexes, pratiquement accolées au réduit. La batterie nord, ou batterie 3, épouse le saillant IV du réduit sur les glacis de ce dernier et la batterie nord-est, ou batterie 4, domine les entrées du magasin sous roc. Elle possède une singulière traverse-abri avec puits de monte-charge, un escalier d'accès contournant ce puits et un local de 14 x 4 m lequel se termine par une rampe ascendante et courbe donnant accès à la gauche de la batterie. À peu près au centre de la crête nord, se trouve une batterie de quatre pièces orientée vers Frasnois, dite batterie 2. Elle totalise trois traverses creuses mais la plus à gauche, plus large (9 x 5,5 m), fait office de casernement. L'accès à ces traverses se fait latéralement, seule une fenêtre donnant sur la gorge de la batterie. Ces traverses creuses encadrent deux plates-formes doubles séparées, elles, par des traverses pleines. Une autre batterie importante, désignée « batterie sud-ouest » ou « batterie 1 » occupe l'extrémité sud-ouest de l'enveloppe. Coupant transversalement cette enveloppe, environ 150 à 200 m en arrière de cette batterie sud-ouest, se trouve une batterie de mortiers derrière laquelle a été creusé un abri caverne. Ces trois derniers éléments ont un articulet qui leur est spécifiquement consacré. Trois autres emplacements de pièces, sans traverses furent aussi aménagés à la gauche de la batterie de mortiers, à la gauche de la rampe menant à l'abri-caverne et à proximité du coffre double de contrescarpe du réduit. Selon les chiffres trouvés, l'ensemble était prévu pour 305 hommes et 36 pièces. Si le chiffre des canons nous semble correct, celui de la garnison nous paraît très sous évalué au regard du développement de l'enveloppe. L'entrée de cette enveloppe, sur les glacis et environ à hauteur du milieu du front I-II du réduit, ne comprend aucune défense autre qu'un parapet d'infanterie coiffant le sommet de l'escarpe attachée de ce réduit. Nous n'avons décelé aucun corps de garde, mais il est vrai que la batterie de Rosemont avait d'excellentes vues sur la route d'accès. En raison de la multiplicité de ses composantes, on évoque parfois un « centre de résistance de Planoise », voire un « môle défensif de Planoise ». Hormis la traverse de la batterie nord, fermée, et le réduit, occupé par les compagnons d'Emmaüs, l'ensemble est d'accès libre (10/2007).

Festung von Besançon, südwestlich der Stadt, 1877-1892. Von 459 bis 489 M/ü M. Bezeichnet als Fort Moncey. Enveloppenfestung, die einen 700 m langen, südwestlich-nordöstlich orientierten Kamm bedeckt, mit einer Breite von etwa 100 bis 140 m, am rechten Ufer des Doubs. Dieser Kamm beendet eine Linie, die ausgehend von der Zitadelle durch die Höhen von Grand Chaudanne, Petit Chaudanne und Rosemont gekennzeichnet ist. Die Anlage sollte die Straßen nach Dijon und Lyon sowie die Eisenbahnstrecke Dole-Dijon sperren. Eine Infanteriebrustwehr folgt dem Umfang, manchmal vor den Batterien, und wir haben dort mindestens zwei kleine Unterstände (entlang des Nordkamms) mit einem Beobachtungsschacht entdeckt. Die Nordspitze der Anlage besteht aus zwei kleinen Annexbatterien, die praktisch an die Redoute angebaut sind. Die Nordbatterie, oder Batterie 3, liegt am Ausfall IV der Redoute auf deren Glacis und die nordöstliche Batterie, oder Batterie 4, überragt die Eingänge des Felsenmagazins. Sie besitzt einen eigenartigen Traversen-Unterstand mit Aufzugsschacht, eine Zugangstreppe, die diesen Schacht umgeht, und einen Raum von 14 x 4 m, der in eine ansteigende und gekrümmte Rampe endet, die Zugang zur linken Seite der Batterie gewährt. Etwa in der Mitte des Nordkamms befindet sich eine Batterie von vier Geschützen, Richtung Frasnois, genannt Batterie 2. Sie umfasst drei Hohltraversen, aber die linke, breitere (9 x 5,5 m), dient als Unterkunft. Der Zugang zu diesen Traversen erfolgt seitlich, nur ein Fenster gibt auf die Kehle der Batterie. Diese Hohltraversen rahmen zwei doppelte Geschützplattformen ein, die durch volle Traversen getrennt sind. Eine weitere wichtige Batterie, bezeichnet als "Südwestbatterie" oder "Batterie 1", besetzt das südwestliche Ende der Enveloppe. Diese Enveloppe quer durchschneidend, etwa 150 bis 200 m hinter dieser Südwestbatterie, befindet sich eine Mörserbatterie, hinter der ein Kavernenunterstand ausgehoben wurde. Diese drei letzten Elemente haben einen speziell ihnen gewidmeten Artikel. Drei weitere Geschützstellungen ohne Traversen wurden ebenfalls links der Mörserbatterie, links der Rampe zum Kavernenunterstand und in der Nähe der doppelten Kontereskarpenkasematte der Redoute eingerichtet. Laut den gefundenen Zahlen war die Anlage für 305 Mann und 36 Geschütze vorgesehen. Wenn die Zahl der Kanonen uns korrekt erscheint, scheint uns die Besatzungszahl angesichts der Ausdehnung der Enveloppe stark unterschätzt. Der Eingang dieser Enveloppe, auf dem Glacis und etwa in Höhe der Mitte der Front I-II der Redoute, umfasst keine andere Verteidigung als eine Infanteriebrustwehr, die die Spitze der an diese Redoute angelehnten Eskarpe krönt. Wir haben keine Wache entdeckt, aber es ist wahr, dass die Batterie Rosemont eine ausgezeichnete Sicht auf die Zufahrtsstraße hatte. Aufgrund der Vielzahl ihrer Komponenten spricht man manchmal von einem "Widerstandszentrum Planoise", ja sogar von einem "Verteidigungsmole Planoise". Bis auf die Traverse der Nordbatterie, die geschlossen ist, und die Redoute, die von den Compagnons d'Emmaüs besetzt ist, ist die gesamte Anlage frei zugänglich (10/2007).

Vesting van Besançon, zuidwesten van de stad, 1877-1892. Van 459 tot 489 m/alt. Genaamd fort Moncey. Fort met enveloppe, beslaat een kam van 700 m lang, georiënteerd zuidwest-noordoost, met een breedte van ongeveer 100 tot 140 m, op de rechteroever van de Doubs. Deze kam beëindigt een lijn die vanaf de citadel wordt gemarkeerd door de hoogten van de grote Chaudanne, de kleine Chaudanne en Rosemont. Het geheel moest de wegen naar Dijon en Lyon evenals de spoorlijn Dole-Dijon blokkeren. Een infanterieborstwering volgt de omtrek, soms voor de batterijen, en we hebben er minstens twee kleine schuilplaatsen (langs de noordkam) met een observatieschacht ontdekt. De noordpunt van het geheel bestaat uit twee kleine annexbatterijen, praktisch tegen de reduit aangebouwd. De noordbatterij, of batterij 3, ligt aan saillant IV van de reduit op het glacis hiervan en de noordoostelijke batterij, of batterij 4, domineert de ingangen van het rotsmagazijn. Ze bezit een eigenaardige traverse-schuilplaats met liftschacht, een toegangstrap die deze schacht omzeilt en een ruimte van 14 x 4 m die eindigt in een oplopende en gebogen helling die toegang geeft tot de linkerkant van de batterij. Ongeveer in het midden van de noordkam bevindt zich een batterij van vier stukken, gericht op Frasnois, genaamd batterij 2. Ze telt drie holle traversen maar de meest linkse, bredere (9 x 5,5 m), doet dienst als kazerne. De toegang tot deze traversen gebeurt zijdelings, slechts één raam geeft uit op de keel van de batterij. Deze holle traversen omlijsten twee dubbele platforms, gescheiden door volle traversen. Een andere belangrijke batterij, aangeduid als "zuidwestbatterij" of "batterij 1" bezet het zuidwestelijke uiteinde van de enveloppe. Dwars door deze enveloppe snijdend, ongeveer 150 tot 200 m achter deze zuidwestbatterij, bevindt zich een mortierbatterij waachter een grotschuilplaats is uitgegraven. Deze drie laatste elementen hebben een artikel dat specifiek aan hen gewijd is. Drie andere stukopstellingen, zonder traversen, werden ook ingericht links van de mortierbatterij, links van de helling naar de grotschuilplaats en nabij de dubbele contrescarpegalerij van de reduit. Volgens de gevonden cijfers was het geheel voorzien voor 305 mannen en 36 stukken. Als het aantal kanonnen ons correct lijkt, lijkt het garnizoensaantal ons sterk onderschat gezien de ontwikkeling van de enveloppe. De ingang van deze enveloppe, op het glacis en ongeveer ter hoogte van het midden van front I-II van de reduit, bevat geen andere verdediging dan een infanterieborstwering die de top van de aan deze reduit gehechte escarp bekroont. We hebben geen wachtgebouw ontdekt, maar het is waar dat de batterij Rosemont een uitstekend zicht had op de toegangsweg. Vanwege de veelheid van zijn componenten spreekt men soms van een "weerstandscentrum van Planoise", zelfs van een "verdedigingsmole van Planoise". Behalve de traverse van de noordbatterij, gesloten, en de reduit, bezet door de Compagnons d'Emmaüs, is het geheel vrij toegankelijk (10/2007).

Fortress of Besançon, southwest of the city, 1877-1892. From 459 to 489 m above sea level. Named Fort Moncey. Envelope fort, covering a ridge 700 m long oriented southwest-northeast, with a width of about 100 to 140 m, on the right bank of the Doubs. This ridge ends a line marked, starting from the citadel, by the heights of Grand Chaudanne, Petit Chaudanne and Rosemont. The complex was intended to block the roads to Dijon and Lyon as well as the Dole-Dijon railway line. An infantry parapet follows the perimeter, sometimes in front of the batteries, and we have identified at least two small shelters (along the north ridge) with an observation shaft. The northern tip of the complex consists of two small annex batteries, practically adjoining the redoubt. The north battery, or battery 3, is located at salient IV of the redoubt on its glacis and the northeast battery, or battery 4, overlooks the entrances to the rock magazine. It has a peculiar traverse-shelter with a hoist shaft, an access staircase bypassing this shaft, and a room of 14 x 4 m which ends in an ascending and curved ramp giving access to the left side of the battery. Approximately in the center of the north ridge, there is a battery of four guns oriented towards Frasnois, called battery 2. It has three hollow traverses but the leftmost one, wider (9 x 5.5 m), serves as barracks. Access to these traverses is lateral, with only one window opening onto the gorge of the battery. These hollow traverses frame two double platforms separated by full traverses. Another important battery, designated "southwest battery" or "battery 1" occupies the southwestern end of the envelope. Cutting across this envelope, about 150 to 200 m behind this southwest battery, is a mortar battery behind which a cavern shelter has been excavated. These last three elements have a specific article dedicated to them. Three other gun emplacements, without traverses, were also set up to the left of the mortar battery, to the left of the ramp leading to the cavern shelter, and near the double counterscarp gallery of the redoubt. According to the figures found, the complex was planned for 305 men and 36 guns. If the number of cannons seems correct to us, the garrison number seems greatly underestimated given the development of the envelope. The entrance to this envelope, on the glacis and approximately at the height of the middle of front I-II of the redoubt, includes no defense other than an infantry parapet crowning the top of the scarp attached to this redoubt. We have not detected any guardhouse, but it is true that the Rosemont battery had excellent views of the access road. Due to the multiplicity of its components, one sometimes speaks of a "Planoise resistance center", or even a "Planoise defensive mole". Except for the traverse of the north battery, closed, and the redoubt, occupied by the Compagnons d'Emmaüs, the whole is freely accessible (10/2007).

Pevnost Besançon, jihozápadně od města, 1877-1892. Od 459 do 489 m/n.m. Nazývá se fort Moncey. Fort s obalovou hradbou, pokrývající hřeben dlouhý 700 m orientovaný jihozápad-severovýchod, o šířce asi 100 až 140 m, na pravém břehu řeky Doubs. Tento hřeben ukončuje linii vyznačenou od citadely výšinami Grand Chaudanne, Petit Chaudanne a Rosemont. Celý komplex měl blokovat cesty do Dijonu a Lyonu a také železniční trať Dole-Dijon. Pěchotní parapet sleduje obvod, někdy před bateriemi, a objevili jsme zde alespoň dva malé úkryty (podél severního hřebene) s pozorovací šachtou. Severní špičku celku tvoří dvě malé předsunuté baterie, prakticky přiléhající k reduitu. Severní baterie, neboli baterie 3, se nachází na výběžku IV reduitu na jeho glacisu a severovýchodní baterie, neboli baterie 4, přehlíží vchody do skalního prachového skladu. Má zvláštní traverzový úkryt s výtahovou šachtou, přístupové schodiště obcházející tuto šachtu a místnost 14 x 4 m, která končí stoupající a zakřivenou rampou poskytující přístup k levé straně baterie. Přibližně ve středu severního hřebene se nachází baterie čtyř děl namířená na Frasnois, zvaná baterie 2. Má tři duté traverzy, ale ten nejlevější, širší (9 x 5,5 m), slouží jako ubikace. Přístup k těmto traverzám je boční, pouze jedno okno vede na týl baterie. Tyto duté traverzy rámují dvě dvojitá děla, oddělené plnými traverzami. Další důležitá baterie, označená jako "jihozápadní baterie" nebo "batterie 1" zaujímá jihozápadní konec obalové hradby. Napříč touto obalovou hradbou, asi 150 až 200 m za touto jihozápadní baterií, se nachází minometná baterie, za níž byl vykopán jeskynní úkryt. Tyto poslední tři prvky mají samostatný článek věnovaný speciálně jim. Tři další postavení pro děla, bez traverz, byla také zřízena vlevo od minometné baterie, vlevo od rampy vedoucí k jeskynnímu úkrytu a v blízkosti dvojité kontreskarpové kasematy reduitu. Podle nalezených čísel byl komplex plánován pro 305 mužů a 36 děl. Pokud se nám počet děl zdá správný, posádka se nám zdá být silně podhodnocena s ohledem na rozsah obalové hradby. Vchod do této obalové hradby, na glacisu a přibližně v úrovni středu fronty I-II reduitu, neobsahuje žádnou obranu kromě pěchotního parapetu korunujícího vrchol eskarpy přiléhající k tomuto reduitu. Nezjistili jsme žádnou strážnici, ale je pravdou, že baterie Rosemont měla výborný výhled na přístupovou cestu. Vzhledem k mnohosti jeho složek se někdy hovoří o "opěrném bodu Planoise", nebo dokonce o "obranném molu Planoise". Kromě traverzy severní baterie, která je uzavřena, a reduitu, obsazeného společenstvím Compagnons d'Emmaüs, je celý komplex volně přístupný (10/2007).