Place de Paris, sud-sud-ouest de la ville, 1874-1879. 160 m/alt. Très grand fort à cavalier et batterie basse pour 1458 hommes et 86 pièces. Flanqué en avant de son front de tête par les batteries de la Pointe et de l'Yvette, il interdisait les vallées de l'Yvette et de l'Orge ainsi que la voie ferrée venant d'Orléans. De forme trapézoïdale, sa gorge présentait une petite courtine dont les coffres, à deux étages (deux chambres de tir pour le supérieur, trois pour l'inférieur) garantissaient le flanquement des saillants I et IV. La défense des autres fossés était confiée à un aileron (saillant II) et une caponnière double (saillant III). Ces deux derniers organes étaient pourvus de trois pièces par direction de tir. La caponnière double est asymétrique. Si le flanc battant le fossé du front III-IV est régulier, celui battant le front de tête a sa chambre de tir extérieure décalée vers l'avant par rapport aux deux premières alignées et appuyées contre l'escarpe. À l'extérieur, un imposant piédroit sépare cette chambre de tir de sa voisine. Le casernement aligne treize travées sur trois niveaux. Il est surmonté par un cavalier d'artillerie, cavalier se prolongeant latéralement jusqu'aux saillants I et IV allant même, jusqu'à occuper partiellement le front de gorge. Cela en fait une batterie haute alignant près de trente traverses. Au saillant II, prend place une petite batterie basse avec deux traverses-abris, et on retrouve la même chose, avec une traverse supplémentaire au saillant III. Le casernement des officiers comprend huit travées. Les deux magasins à poudre (83.600 kg et 129.200 kg) ont chacun deux accès, un via le sas d'entrée, et un second via la chambre aux lampes. Ce fort, immense, possède en outre quatre paires de casemates pour le tir indirect dans le parados du casernement des officiers et des casemates pour le tir direct dans le sous-sol de quatre des traverses du cavalier coiffant le casernement. Un projet de 1911, resté sans suite, y prévoyait 1 T 75 et 2 T Mi. La caserne fut incendiée par les Allemands en retraite en 1944. Actuellement (05/2006), occupé par l'ONERA (centre d'essai de propulseurs) qui a fortement modifié la physionomie des lieux. Les fossés sont remblayés du saillant II au saillant IV. La poterne d'entrée a été éventrée pour permettre le passage des véhicules de secours. Les casernements des officiers ont été dérasés et rehaussés par une construction moderne. Les façades des casemates sont remplacées par d'immenses baies vitrées, ce qui est aussi le cas pour toutes les casemates de gorge. Les 4 travées les plus à l'est du casernement principal ont été détruites pour permettre la création d'une voie de circulation interne au site. La encore les terres ont été enlevées. Il existerait un projet qui supprimerait les casemates de gorge et construirait des bâtiments sur les glacis du fort.

Festung Paris, südsüdwestlich der Stadt, 1874–1879. 160 m ü. M. Sehr großes Kavalierfort und niedrige Batterie für 1458 Mann und 86 Geschütze. An seiner Spitze von den Batterien der Pointe und der Yvette flankiert, blockierte es die Täler der Yvette und der Orge sowie die Eisenbahnlinie aus Richtung Orléans. Seine trapezförmige Schlucht stellte eine kleine Kurtine dar, deren zweistöckige Kassetten (zwei Feuerkammern für die obere, drei für die untere) die Flankierung der Frontvorsprünge I und IV sicherten. Die Verteidigung der übrigen Gräben oblag einem Flügel (Frontvorsprung II) und einer Doppelkaponniere (Frontvorsprung III). Diese letzten beiden Orgeln waren mit drei Geschützen pro Feuerrichtung ausgestattet. Die doppelte Kaponniere ist asymmetrisch. Während die Flanke, die den Graben der Front III-IV schlägt, regelmäßig ist, ist die äußere Feuerkammer der Front, die die Spitze schlägt, im Verhältnis zu den ersten beiden nach vorne versetzt, die auf einer Linie liegen und an der Böschung lehnen. Draußen trennt ein imposanter Pfeiler diese Feuerkammer von der benachbarten. Die Kaserne erstreckt sich über dreizehn Buchten auf drei Ebenen. Sie wird von einer Artilleriekavaliersanlage überragt, die sich seitlich zu den Frontvorsprüngen I und IV erstreckt und sogar so weit geht, dass sie die Schluchtfront teilweise einnimmt. Damit ist sie eine hohe Batterie mit fast dreißig Traversen. Am Frontvorsprung II gibt es eine kleine niedrige Batterie mit zwei Schutztraversen, und dasselbe finden wir mit einer zusätzlichen Traverse am Frontvorsprung III. Die Offizierskaserne umfasst acht Buchten. Die beiden Pulvermagazine (83.600 kg und 129.200 kg) haben jeweils zwei Zugänge, einen über die Eingangsschleuse und einen zweiten über den Lampenraum. Dieses riesige Fort verfügt außerdem über vier Kasemattenpaare für indirektes Feuer im Parados der Offizierskaserne und Kasematten für direktes Feuer im Keller von vier der Kavalierstraversen, die die Kaserne abdecken. Ein Projekt aus dem Jahr 1911, das nie weiterverfolgt wurde, sah 1 T 75 und 2 T Mi vor. Die Kaserne wurde 1944 von den sich zurückziehenden Deutschen niedergebrannt. Derzeit (05/2006) wird sie von ONERA (Treibstofftestzentrum) genutzt, was das Erscheinungsbild des Ortes erheblich verändert hat. Die Gräben sind von Frontbogen II bis Frontbogen IV aufgefüllt. Die Eingangsposterne wurde entkernt, um die Durchfahrt von Rettungsfahrzeugen zu ermöglichen. Die Offizierskaserne wurde abgerissen und durch eine moderne Struktur ersetzt. Die Fassaden der Kasematten wurden, wie bei allen Schluchtkasematten, durch riesige Erker ersetzt. Die vier östlichsten Erker der Hauptkaserne wurden abgerissen, um einen internen Verkehrsweg innerhalb des Geländes zu schaffen. Auch hier wurde die Erde abgetragen. Berichten zufolge gibt es ein Projekt, das den Abriss der Schluchtkasematten und die Errichtung von Gebäuden auf dem Glacis des Forts vorsieht.

Vesting Parijs, ten zuidwesten van de stad, 1874-1879. 160 m/hoogte. Zeer groot cavalierfort en kleine batterij voor 1458 manschappen en 86 kanonnen. Geflankeerd aan de voorkant door de batterijen van de Pointe en de Yvette, blokkeerde het de valleien van de Yvette en de Orge, evenals de spoorlijn vanuit Orléans. De trapeziumvormige kloof had een kleine ringmuur waarvan de twee verdiepingen hoge compartimenten (twee schietkamers voor de bovenste, drie voor de onderste) de flankering van de saillanten I en IV garandeerden. De verdediging van de overige grachten werd toevertrouwd aan een vleugel (salient II) en een dubbele caponnière (salient III). Deze laatste twee organen waren uitgerust met drie stukken per vuurrichting. De dubbele caponnière is asymmetrisch. Als de flank die de gracht van front III-IV bestrijkt regelmatig is, heeft die van de frontpartij die de kop bestrijkt, de externe vuurkamer naar voren verplaatst ten opzichte van de eerste twee, uitgelijnd en leunend tegen de helling. Aan de buitenkant scheidt een imposante pijler deze vuurkamer van de aangrenzende. De kazerne omvat dertien traveeën op drie niveaus. Deze wordt bekroond door een artilleriecavalier, die zich zijdelings uitstrekt tot de salienten I en IV en zelfs zover gaat dat hij gedeeltelijk het front van de kloof bezet. Dit maakt het een hoge batterij met bijna dertig traversen. Bij saillant II bevindt zich een kleine lage batterij met twee schuiltraversen, en we vinden hetzelfde, met een extra traverse bij saillant III. De officierskazerne omvat acht traveeën. De twee kruitmagazijnen (83.600 kg en 129.200 kg) hebben elk twee toegangen, één via de ingangssluis en een tweede via de lampenkamer. Dit immense fort beschikt tevens over vier paar kazematten voor indirect vuur in de parados van de officierskazerne en kazematten voor direct vuur in de kelder van vier van de cavaliertraverses die de kazerne bedekken. Een project uit 1911, dat nooit werd voortgezet, voorzag in de bouw van 1 T 75 en 2 T Mi. De kazerne werd in 1944 door de terugtrekkende Duitsers in brand gestoken. Momenteel (05/2006) is het in gebruik door ONERA (testcentrum voor brandstof), wat het uiterlijk van de locatie aanzienlijk heeft veranderd. De greppels zijn opgevuld van saillant II tot saillant IV. De ingangsposter werd volledig uitgehold om de doorgang van hulpdiensten mogelijk te maken. De officierskazerne werd gesloopt en verhoogd met een moderne constructie. De gevels van de kazematten werden vervangen door enorme erkers, zoals bij alle kloofkazematten het geval was. De vier meest oostelijke traveeën van de hoofdkazerne werden verwoest om een interne verkeersroute binnen het terrein aan te leggen. Ook hier werd de grond verwijderd. Er zijn plannen om de kloofkazematten te verwijderen en gebouwen op het glacis van het fort te bouwen.

Fortress Paris, south-southwest of the city, 1874-1879. 160 m/alt. Very large cavalier fort and low battery for 1458 men and 86 guns. Flanked in front of its head front by the batteries of the Pointe and the Yvette, it blocked the valleys of the Yvette and the Orge as well as the railway coming from Orléans. Trapezoidal in shape, its gorge presented a small curtain wall whose two-story coffers (two firing chambers for the upper one, three for the lower one) guaranteed the flanking of salients I and IV. The defense of the other ditches was entrusted to a wing (salient II) and a double caponier (salient III). These last two organs were equipped with three pieces per direction of fire. The double caponier is asymmetrical. If the flank beating the ditch of front III-IV is regular, that beating the head front has its external firing chamber offset forward in relation to the first two aligned and leaning against the escarpment. Outside, an imposing pier separates this firing chamber from its neighbor. The barracks aligns thirteen bays on three levels. It is surmounted by an artillery cavalier, cavalier extending laterally to salients I and IV even going so far as to partially occupy the gorge front. This makes it a high battery aligning nearly thirty traverses. At salient II, there is a small low battery with two shelter traverses, and we find the same thing, with an additional traverse at salient III. The officers' barracks comprises eight bays. The two powder magazines (83,600 kg and 129,200 kg) each have two accesses, one via the entrance airlock, and a second via the lamp room. This immense fort also has four pairs of casemates for indirect fire in the parados of the officers' barracks and casemates for direct fire in the basement of four of the cavalier traverses covering the barracks. A 1911 project, which was never followed up, provided for 1 T 75 and 2 T Mi. The barracks were burned down by the retreating Germans in 1944. Currently (05/2006), it is occupied by ONERA (propellant test center) which has significantly changed the appearance of the place. The ditches are filled in from salient II to salient IV. The entrance postern was gutted to allow the passage of emergency vehicles. The officers' barracks were demolished and raised with a modern structure. The facades of the casemates were replaced by huge bay windows, as was the case for all the gorge casemates. The four easternmost bays of the main barracks were destroyed to allow the creation of an internal traffic route within the site. Here again, the earth was removed. There is reportedly a project that would remove the gorge casemates and construct buildings on the fort's glacis.

Pevnost Paris, jihozápadně od města, 1874-1879. 160 m/n. m. Velmi rozlehlá jezdecká pevnost a nízká baterie pro 1458 mužů a 86 děl. Před svou přední frontou ji lemovaly baterie Pointe a Yvette, blokovala údolí Yvette a Orge a také železnici vedoucí z Orléans. Její rokle měla lichoběžníkový tvar a tvořila malou opěrnou zeď, jejíž dvoupatrové kazety (dvě střelecké komory pro horní, tři pro dolní) zajišťovaly obklíčení výběžků I a IV. Obrana ostatních příkopů byla svěřena křídlu (výběžek II) a dvojitému kaponiéru (výběžek III). Tyto poslední dva dělostřelecké orgány byly vybaveny třemi děly na každý směr palby. Dvojitá kaponiéra je asymetrická. Pokud je křídlo bijící o příkop fronty III-IV pravidelné, má toto křídlo, které bije o přední frontu, svou vnější palební komoru posunutou dopředu vzhledem k prvním dvěma, které jsou vyrovnané a opřené o sráz. Venku odděluje tuto palební komoru od sousední impozantní molo. Kasárna se skládá ze třinácti polí na třech úrovních. Na vrcholu je dělostřelecký cavalier, který se táhne bočně k výběžkům I a IV a dokonce zachází tak daleko, že částečně zabírá čelo rokle. Díky tomu se jedná o vysokou baterii s téměř třiceti příčnými traverzami. U výběžku II se nachází malá nízká baterie se dvěma krytými příčnými traverzami a totéž nacházíme s dalším příčným traverzem u výběžku III. Důstojnická kasárna se skládají z osmi polí. Dva prachové sklady (83 600 kg a 129 200 kg) mají každý dva přístupy, jeden přes vstupní přechodovou komoru a druhý přes lampárnu. Tato mohutná pevnost má také čtyři páry kasemat pro nepřímou palbu v předsíních důstojnických kasáren a kasematy pro přímou palbu v suterénu čtyř kavalírských traverz, které kasárna kryjí. Projekt z roku 1911, který nebyl nikdy realizován, počítal s 1 tankem T 75 a 2 tanky T Mi. Kasárna byla v roce 1944 vypálena ustupujícími Němci. V současné době (05/2006) je obsazuje ONERA (středisko pro testování pohonných hmot), které výrazně změnilo vzhled místa. Příkopy jsou zasypány od výběžku II po výběžek IV. Vstupní zadní stěna byla vykuchaná, aby umožnila průjezd záchranných vozidel. Důstojnické kasárny byly zbourány a nad nimi byla postavena moderní konstrukce. Fasády kasemat byly nahrazeny obrovskými arkýři, stejně jako u všech kasemat v rokli. Čtyři nejvýchodnější arkýře hlavních kasáren byly zničeny, aby umožnily vytvoření vnitřní dopravní trasy v areálu. I zde byla odstraněna zemina. Údajně existuje projekt, který by odstranil kasematy rokle a postavil budovy na předhradí pevnosti.