Place de Granville, est du port. 23 m/alt. En 1860, on érige sur cette pointe rocheuse un corps de garde modèle 1846 numéro 2. La position est importante puisqu'elle domine et peut battre de ses feux tout le port et le flanc sud de la ville fortifiée, mais aussi les approches de Saint-Pair au sud. Aussi creusera-t-on un fossé isolant le fort qui, désormais sera sur un éperon barré. L'escarpe de ce fossé, revêtue, comprend quelques arceaux en décharge. En 1881, on y trouve 3 canons de 30 et 3 obusiers de 22 c lisses. La même année, il est convenu de remplacer ces pièces par 4 canons de 16 c. À l'instar des autres fortifications de Granville, le fort sera déclassé en 1889. Aujourd'hui (05/2007), le fort est un parfait exemple de réutilisation d'un bâtiment militaire comme résidence. Parfaitement restauré et aménagé, le corps de garde a toujours fière allure. Il a comme particularités d'avoir un chronogramme sur une plaque en fonte et c'est le seul que nous ayons visité à ce jour à posséder les contrepoids originels de son pont-levis. Les parapets de la batterie sont eux aussi parfaitement entretenus et une jolie conciergerie est venue coiffer l'escarpe au saillant I. Parfois renseigné comme "batterie de la Pointe Gauthier". Propriété privée.

Festung von Granville, östlich des Hafens. 23 M/ü M. 1860 wird auf dieser felsigen Landspitze ein gekreneltes Wachhaus Modell 1846 Nummer 2 errichtet. Die Stellung ist wichtig, da sie den gesamten Hafen und die Südflanke der befestigten Stadt beherrscht und mit ihrem Feuer bestreichen kann, aber auch die Annäherungen von Saint-Pair im Süden. So wird ein Graben ausgehoben, der das Fort isoliert, das fortan auf einem abgeriegelten Sporn liegt. Die verkleidete Escarpe dieses Grabens umfasst einige Entlastungsbögen. 1881 findet man dort 3 Kanonen Kaliber 30 und 3 glatte 22 c Haubitzen. Im selben Jahr wird vereinbart, diese Geschütze durch 4 Kanonen Kaliber 16 c zu ersetzen. Wie die anderen Befestigungen von Granville wird das Fort 1889 außer Dienst gestellt. Heute (05/2007) ist das Fort ein perfektes Beispiel für die Wiederverwendung eines Militärgebäudes als Wohnsitz. Perfekt restauriert und eingerichtet, hat das Wachhaus immer noch stattliches Aussehen. Es hat die Besonderheit, ein Chronogramm auf einer Gusseisenplatte zu besitzen, und es ist das einzige, das wir bis heute besucht haben, das die originalen Gegengewichte seiner Zugbrücke besitzt. Die Brustwehren der Batterie sind ebenfalls perfekt instand gehalten und ein hübsches Pförtnerhäuschen ist gekommen, um die Escarpe an der Schulter I zu krönen. Manchmal angegeben als "Batterie de la Pointe Gauthier". Privateigentum.

Vesting van Granville, ten oosten van de haven. 23 m/alt. In 1860 wordt op deze rotsachtige landtong een gekanteeld wachthuis model 1846 nummer 2 opgericht. De positie is belangrijk omdat zij de gehele haven en de zuidflank van de versterkte stad beheerst en met haar vuur kan bestrijken, maar ook de benaderingen van Saint-Pair in het zuiden. Zo zal men een gracht uitgraven die het fort isoleert, dat voortaan op een afgesloten uitloper zal liggen. De beklede escarpe van deze gracht omvat enkele ontlastbogen. In 1881 vindt men er 3 kanonnen kaliber 30 en 3 gladde 22 c houwitsers. In hetzelfde jaar wordt overeengekomen deze stukken te vervangen door 4 kanonnen kaliber 16 c. Net als de andere versterkingen van Granville zal het fort in 1889 worden ontklasseerd. Tegenwoordig (05/2007) is het fort een perfect voorbeeld van hergebruik van een militair gebouw als woning. Perfect gerestaureerd en ingericht, heeft het wachthuis nog steeds een statig uiterlijk. Het heeft als bijzonderheid een chronogram op een gietijzeren plaat te bezitten en het is het enige dat we tot op heden hebben bezocht dat de originele contragewichten van zijn ophaalbrug bezit. De borstweringen van de batterij zijn eveneens perfect onderhouden en een mooi portiersloge is gekomen om de escarpe aan de saillant I te bekronen. Soms aangegeven als "batterij de la Pointe Gauthier". Privé-eigendom.

Fortress of Granville, east of the harbour. 23 m/alt. In 1860, a crenellated guardhouse model 1846 number 2 is erected on this rocky headland. The position is important since it dominates and can sweep with its fire the entire harbour and the southern flank of the fortified town, but also the approaches of Saint-Pair to the south. Thus a ditch will be dug isolating the fort which, henceforth, will be on a barred spur. The revetted scarp of this ditch includes some relieving arches. In 1881, 3 30 caliber guns and 3 smooth 22 c howitzers are found there. The same year, it is agreed to replace these pieces with 4 16 c guns. Like the other fortifications of Granville, the fort will be declassified in 1889. Today (05/2007), the fort is a perfect example of the reuse of a military building as a residence. Perfectly restored and fitted out, the guardhouse still has a stately appearance. It has the peculiarities of having a chronogram on a cast iron plate and it is the only one we have visited to date that possesses the original counterweights of its drawbridge. The parapets of the battery are also perfectly maintained and a pretty concierge lodge has come to cap the scarp at salient I. Sometimes reported as "Batterie de la Pointe Gauthier". Private property.

Pevnost Granville, východně od přístavu. 23 m/n.m. Roku 1860 je na tomto skalnatém mysu vztyčena cimbuřím opatřená strážnice model 1846 číslo 2. Pozice je důležitá, protože ovládá a může palbou zametat celý přístav a jižní bok opevněného města, ale také přístupy k Saint-Pair na jihu. Takže bude vyhlouben příkop izolující pevnost, která od nynějška bude na zablokovaném výběžku. Obezděná eskarp tohoto příkopu zahrnuje několik vykládacích oblouků. V roce 1881 se tam nachází 3 děla ráže 30 a 3 hladké 22 c houfnice. Téhož roku je dohodnuto nahradit tyto kusy 4 děly ráže 16 c. Stejně jako ostatní opevnění Granville bude pevnost deklasována v roce 1889. Dnes (05/2007) je pevnost dokonalým příkladem opětovného využití vojenské budovy jako obydlí. Dokonale restaurovaná a zařízená, strážnice má stále vznešený vzhled. Má zvláštnost, že má chronogram na litinové desce a je to jediná, kterou jsme dosud navštívili, která vlastní původní protizávaží svého padacího mostu. Hrazení baterie je rovněž dokonale udržováno a hezká vrátnice přišla zakrýt eskarpu u salientu I. Někdy uváděna jako "baterie Pointe Gauthier". Soukromý majetek.