Place de Brest, presqu'île de Roscanvel. Étagée depuis le niveau de la mer jusqu'au sommet de la côte, à environ 70 mètres d'altitude, la position de l'ancien fort Robert est un exemple de réutilisation d'une vieille position d'artillerie. Le sommet est occupé par un arc de cercle alternant plates-formes d'artillerie et traverses creuses ou pleines, le tout datant de 1888. Quatre canons M de 32 c modèle 1870-84 sur affûts M modèle 1888 P.C. (encore repris aux états d'armement de 1900 et 1914) armaient les lieux et, 2 x 2 emplacements pour canons de 100 mm auraient prolongé les infrastructures de part et d'autre de la batterie, mais il est probable qu'ils n'aient jamais reçu leur armement. La végétation nous a empêché de le vérifier. Il semble toutefois qu'il ne s'agisse que d'un projet, datant de 1888, selon lequel on envisagea d'installer sur le plateau une batterie de 6 x 100 mm, mais les crédits eurent raison de cette intention. Bien entendu les postes de télémétrie et de commandement sont aussi présents ; celui le plus en vue date cependant de l'Entre-deux-guerres tandis que le PC de groupe est situé au-dessus du magasin sous roc. Le poste de télémétrie d'avant 1914 se situe entre la batterie haute et le casernement et il est bon de relever qu'un autre poste télémétrique, à droite du chemin menant à la batterie basse est assez intriguant. S'agit-il de celui de la batterie du Stiff ? Un magasin sous roc, creusé vers 1889, avec entrée et tête de monte-charge protégées par un dôme de béton est bien à l'abri dans un étroit défilé creusé dans le roc à cette fin. Après une descente de 35 marches, on arrive dans un sas donnant sur une pièce de stockage de 10 m sur 4 m d'où part, perpendiculairement, un égout visitable (à quatre pattes). Au delà de la grande salle se trouve un second sas dans le prolongement duquel on trouve le pied du monte-charge. Petite originalité, après ce monte-charge, un local, d'à peine 6 m², devait servir pour entreposer les artifices. Son entrée est surmontée d'un créneau à lampe évasé, côté local, sur deux mètres de largeur et un bon mètre de hauteur. Un étroit sentier partant des devants de la batterie haute mène, trente mètres plus bas, à 28 m/alt, sur une vaste plate-forme occupée par le casernement qui fut construit en 1851. Vaste quadrilatère de 30 m de longueur et 9 de largeur, il s'appuie au rocher par quatre arcs-boutants. Un petit fossé flanqué latéralement en protège l'entrée, entrée disposant d'un pont-levis qui, une fois relevé, était lui-même défendu par deux créneaux dans le plafond du porche. La longue et imposante façade était, elle, protégée par un créneau d'un…lieu d'aisance. Considérablement délabré, l'accès au premier étage est plus que périlleux. C'est regrettable car des dessins muraux s'y dégradent année après année. Un œil perspicace pourra y repérer un croquis de soldat. La plate-forme, elle, remonte à 1697 et fut aménagée, tout comme une seconde en contrebas, suite aux directives de Vauban. Depuis l'extrémité ouest de la plate-forme, il faut emprunter un étroit sentier qui mène à deux très belles casemates pour projecteur (1891, modifiées ultérieurement). Chacune d'elles possède une entrée en puits protégée par d'épais murs de béton avec un parement de pierres. Les projecteurs étant montés sur rails, une plaque tournante en permettait le retrait dans un petit renfoncement latéral, bien à l'abri d'éventuels coups. La casemate ouest possède encore une de ses portes. En 1895, sont signalés ici un projecteur de 90 cm (casemate Est - feu chercheur) et un second de 60 cm (casemate Ouest - feu de tir). Il nous faudra remonter sur la plate-forme du casernement et rechercher les sous-sellettes d'affûts de la batterie de 4 x 47 mm à tir rapide pour discerner une coulée dans les prunelliers, ronces et ajoncs, coulée qui, seule, donne accès à la batterie de rupture en contrebas. La batterie de 4 x 47 mm T.R. sera installée après 1882. Ses 4 canons du modèle M de 47 mm modèle 1885 T.R. sur affûts M modèle 1885 à crinoline sont repris aux états d'armement de 1900 et 1914. Depuis une terrasse occupée aussi par une ancienne batterie, trois volées d'escaliers, totalisant un peu plus de 70 marches conduisent à cette batterie qui est agencée selon le même schéma que les autres du même type à Brest. Tout d'abord un sas avec le magasin à poudre (en très bon état) ; et ensuite les deux caves à canon reliées transversalement sur leurs arrières par un vaste local. L'embrasure ouest est intacte, tandis que celle de l'est a été un peu dégagée pour que l'on puisse sortir les canons. Cette batterie fut creusée en 1888 et ses 2 canons M de 32 c modèle 1870-84 sur affûts M modèle 1888 sont encore repris aux états d'armement de 1900 et 1914. Après avoir regagné la plate-forme principale, ne manquez pas d'aller voir l'usine électrique (1889-1890) pour l'alimentation des projecteurs. Le poste de commande des projecteurs existe toujours sur la falaise, au-dessus des projecteurs.

Festung von Brest, Halbinsel Roscanvel. Vom Meeresspiegel bis zum Gipfel der Küste auf etwa 70 Metern Höhe gestaffelt, ist die Stellung des alten Forts Robert ein Beispiel für die Wiederverwendung einer alten Artilleriestellung. Die Spitze wird von einem Kreisbogen eingenommen, der abwechselnd Artillerieplattformen und hohle oder massive Traversen aufweist, alles aus dem Jahr 1888. Vier Kanonen M Kaliber 32 c Modell 1870-84 auf Lafetten M Modell 1888 P.C. (noch in den Bewaffnungsständen von 1900 und 1914 aufgeführt) bewaffneten den Ort und 2 x 2 Stellungen für 100 mm Kanonen hätten die Infrastrukturen zu beiden Seiten der Batterie erweitert, aber es ist wahrscheinlich, dass sie nie ihre Bewaffnung erhielten. Die Vegetation hat uns daran gehindert, dies zu überprüfen. Es scheint jedoch, dass es sich nur um ein Projekt aus dem Jahr 1888 handelt, bei dem man erwog, auf dem Plateau eine Batterie von 6 x 100 mm zu installieren, aber die Mittel setzten sich gegen diese Absicht durch. Natürlich sind auch die Entfernungsmess- und Kommandoposten vorhanden; der auffälligste stammt jedoch aus der Zwischenkriegszeit, während der Gruppen-Gefechtsstand über dem Felsmagazin liegt. Der Entfernungsmessposten von vor 1914 befindet sich zwischen der oberen Batterie und der Kaserne und es ist bemerkenswert, dass ein weiterer Entfernungsmessposten rechts des Weges zur unteren Batterie recht rätselhaft ist. Handelt es sich um den der Batterie du Stiff? Ein Felsmagazin, um 1889 gegraben, mit Eingang und Kopf des Aufzugs, die durch eine Betonkuppel geschützt sind, ist gut geschützt in einer zu diesem Zweck in den Fels gegrabenen engen Schlucht. Nach dem Abstieg über 35 Stufen gelangt man in eine Schleuse, die zu einem Lagerraum von 10 m mal 4 m führt, von dem aus senkrecht ein begehbarer Kanal (auf allen vieren) abgeht. Jenseits des großen Raums befindet sich eine zweite Schleuse, in deren Verlängerung man den Fuß des Aufzugs findet. Eine kleine Besonderheit: Nach diesem Aufzug sollte ein Raum von kaum 6 m² zur Lagerung von Zündmitteln dienen. Sein Eingang wird von einer lampenerweiterten Schießscharte überragt, auf der Raumseite über zwei Meter breit und einen guten Meter hoch. Ein schmaler Pfad, der von der Front der oberen Batterie ausgeht, führt dreißig Meter tiefer auf 28 M/ü M. zu einer weiten Plattform, die von der 1851 erbauten Kaserne eingenommen wird. Ein ausgedehntes Viereck von 30 m Länge und 9 m Breite, stützt es sich mit vier Strebepfeilern gegen den Felsen. Ein kleiner, seitlich flankierter Graben schützt den Eingang, einen Eingang mit einer Zugbrücke, die, einmal hochgezogen, selbst durch zwei Schießscharten in der Decke der Vorhalle verteidigt wurde. Die lange und imposante Fassade war ihrerseits durch eine Schießscharte einer…Abortstelle geschützt. Erheblich baufällig ist der Zugang zum ersten Stock mehr als gefährlich. Das ist bedauerlich, denn Wandzeichnungen verfallen dort Jahr für Jahr. Ein aufmerksames Auge kann dort eine Skizze eines Soldaten ausmachen. Die Plattform selbst geht auf das Jahr 1697 zurück und wurde, ebenso wie eine zweite darunter, nach den Anweisungen Vaubans angelegt. Vom westlichen Ende der Plattform aus muss man einen engen Pfad nehmen, der zu zwei sehr schönen Scheinwerferkasematten führt (1891, später modifiziert). Jede von ihnen besitzt einen Schachteingang, der durch dicke Betonwände mit Steinverblendung geschützt ist. Da die Scheinwerfer auf Schienen montiert waren, ermöglichte eine Drehscheibe ihren Rückzug in eine kleine seitliche Nische, gut geschützt vor eventuellen Treffern. Die westliche Kasematte besitzt noch eine ihrer Türen. 1895 werden hier ein 90 cm Scheinwerfer (östliche Kasematte – Suchfeuer) und ein zweiter von 60 cm (westliche Kasematte – Schussfeuer) gemeldet. Wir werden auf die Plattform der Kaserne zurückkehren und die Untersättel der Lafetten der 4 x 47 mm Schnellfeuerbatterie suchen müssen, um einen Durchgang in den Schlehen, Brombeeren und Stechginster zu erkennen, ein Durchgang, der allein Zugang zur darunter liegenden Durchbruchsbatterie gewährt. Die Batterie von 4 x 47 mm T.R. wird nach 1882 installiert werden. Ihre 4 Kanonen des Modells M 47 mm Modell 1885 T.R. auf Lafetten M Modell 1885 mit Krinoline sind in den Bewaffnungsständen von 1900 und 1914 aufgeführt. Von einer Terrasse, die auch von einer alten Batterie eingenommen wird, führen drei Treppenläufe mit insgesamt etwas mehr als 70 Stufen zu dieser Batterie, die nach dem gleichen Schema wie die anderen desselben Typs in Brest angelegt ist. Zuerst eine Schleuse mit dem Pulvermagazin (in sehr gutem Zustand); und dann die beiden Geschützkasematten, die auf ihrer Rückseite quer durch einen großen Raum verbunden sind. Die westliche Schießscharte ist intakt, während die östliche etwas freigelegt wurde, um die Kanonen herausholen zu können. Diese Batterie wurde 1888 gegraben und ihre 2 Kanonen M Kaliber 32 c Modell 1870-84 auf Lafetten M Modell 1888 sind noch in den Bewaffnungsständen von 1900 und 1914 aufgeführt. Nachdem Sie die Hauptplattform wieder erreicht haben, versäumen Sie nicht, das Kraftwerk (1889-1890) zur Versorgung der Scheinwerfer zu besichtigen. Der Kommandoposten der Scheinwerfer existiert immer noch an der Klippe, über den Scheinwerfern.

Vesting van Brest, schiereiland Roscanvel. Getrapt vanaf zeeniveau tot de top van de kust, op ongeveer 70 meter hoogte, is de positie van het oude fort Robert een voorbeeld van hergebruik van een oude artilleriestelling. De top wordt ingenomen door een cirkelboog die afwisselend artillerieplatforms en holle of massieve traversen vertoont, alles daterend uit 1888. Vier kanonnen M kaliber 32 c model 1870-84 op affuiten M model 1888 P.C. (nog opgenomen in de bewapeningsstaten van 1900 en 1914) bewapenden de plaats en, 2 x 2 opstellingen voor 100 mm kanonnen zouden de infrastructuur aan weerszijden van de batterij hebben verlengd, maar het is waarschijnlijk dat ze nooit hun bewapening hebben ontvangen. De vegetatie heeft ons verhinderd dit te controleren. Het lijkt echter dat het slechts een project betreft, daterend uit 1888, waarbij men overwoog op het plateau een batterij van 6 x 100 mm te installeren, maar de kredieten kregen de overhand op deze intentie. Natuurlijk zijn de afstandmeet- en commandoposten ook aanwezig; die het meest in het oog springend dateert echter uit het Interbellum terwijl de groepscommandopost zich boven het rotsmagazijn bevindt. De afstandmeetpost van voor 1914 bevindt zich tussen de hoge batterij en de kazerne en het is goed op te merken dat een andere afstandmeetpost, rechts van het pad dat naar de lage batterij leidt, nogal intrigerend is. Is het die van de batterij du Stiff? Een rotsmagazijn, gegraven rond 1889, met ingang en kop van de lift beschermd door een betonnen koepel is goed beschut in een nauwe kloof die voor dit doel in de rots is uitgegraven. Na een afdaling van 35 treden komt men in een sluis uit die uitkomt op een opslagruimte van 10 m bij 4 m vanwaar loodrecht een begaanbaar riool (op handen en voeten) vertrekt. Voorbij de grote zaal bevindt zich een tweede sluis in het verlengde waarvan men de voet van de lift vindt. Kleinigheidje, na deze lift zou een lokaal, van nauwelijks 6 m², dienen om de ontstekingsmiddelen op te slaan. Zijn ingang wordt overtopt door een lampverbrede schietgat, aan de lokale kant, over twee meter breedte en een goede meter hoogte. Een smal pad dat vertrekt vanaf de voorzijde van de hoge batterij leidt, dertig meter lager, op 28 m/alt, naar een uitgestrekt platform ingenomen door de kazerne die in 1851 werd gebouwd. Uitgestrekte vierhoek van 30 m lengte en 9 m breedte, steunt het tegen de rots met vier steunberen. Een kleine greppel zijdelings geflankeerd beschermt de ingang, ingang voorzien van een ophaalbrug die, eenmaal opgetrokken, zelf werd verdedigd door twee schietgaten in het plafond van de voorhal. De lange en imposante gevel was, zij, beschermd door een schietgat van een…plaats van gemak. Aanzienlijk vervallen is de toegang tot de eerste verdieping meer dan gevaarlijk. Het is spijtig want muurtekeningen verweren daar jaar na jaar. Een scherp oog kan er een schets van een soldaat in ontdekken. Het platform zelf gaat terug tot 1697 en werd ingericht, net als een tweede eronder, naar de richtlijnen van Vauban. Vanaf het westelijke uiteinde van het platform moet men een smal pad nemen dat leidt naar twee zeer mooie zoeklichtkazematten (1891, later gewijzigd). Elk van hen bezit een schachtingang beschermd door dikke betonnen muren met een stenen bekleding. Daar de zoeklichten op rails gemonteerd waren, stond een draaischijf hun terugtrekking toe in een kleine zijdelings uitsparing, goed beschut voor eventuele treffers. De westelijke kazemat bezit nog een van zijn deuren. In 1895 worden hier een zoeklicht van 90 cm (oostelijke kazemat – zoeklicht) en een tweede van 60 cm (westelijke kazemat – schietlicht) gemeld. We zullen op het platform van de kazerne moeten terugkeren en de onderzadels van de affuiten van de 4 x 47 mm snelvuurbatterij zoeken om een doorgang in de sleedoorns, braamstruiken en gaspeldoorns te onderscheiden, een doorgang die alleen toegang geeft tot de daaronder gelegen doorbraakbatterij. De batterij van 4 x 47 mm T.R. zal na 1882 geïnstalleerd worden. Haar 4 kanonnen van het model M 47 mm model 1885 T.R. op affuiten M model 1885 met crinoline zijn opgenomen in de bewapeningsstaten van 1900 en 1914. Vanaf een terras ook ingenomen door een oude batterij, leiden drie trappen met in totaal iets meer dan 70 treden naar deze batterij die is ingericht volgens hetzelfde schema als de andere van hetzelfde type in Brest. Eerst een sluis met het kruitmagazijn (in zeer goede staat); en vervolgens de twee geschutskazematten die op hun achterzijde dwars door een uitgestrekte ruimte verbonden zijn. De westelijke schietopening is intact, terwijl die van het oosten een beetje is vrijgemaakt om de kanonnen te kunnen uitbrengen. Deze batterij werd in 1888 uitgegraven en haar 2 kanonnen M kaliber 32 c model 1870-84 op affuiten M model 1888 zijn nog opgenomen in de bewapeningsstaten van 1900 en 1914. Nadat u het hoofdplatform hebt teruggewonnen, mag u niet verzuimen de elektriciteitscentrale (1889-1890) voor de voeding van de zoeklichten te gaan bekijken. De commandopost van de zoeklichten bestaat nog steeds op de klif, boven de zoeklichten.

Fortress of Brest, Roscanvel peninsula. Tiered from sea level to the crest of the coast, at about 70 metres altitude, the position of the old Fort Robert is an example of the reuse of an old artillery position. The summit is occupied by an arc of a circle alternating artillery platforms and hollow or solid traverses, all dating from 1888. Four M 32 c guns model 1870-84 on M mountings model 1888 P.C. (still listed in the armament states of 1900 and 1914) armed the site and, 2 x 2 emplacements for 100 mm guns would have extended the infrastructures on either side of the battery, but it is probable that they never received their armament. The vegetation prevented us from verifying this. It seems, however, that it was only a project, dating from 1888, according to which consideration was given to installing a battery of 6 x 100 mm on the plateau, but funding prevailed over this intention. Of course, the rangefinding and command posts are also present; the most conspicuous one, however, dates from the Interwar period while the group command post is located above the underground rock magazine. The pre-1914 rangefinding post is located between the high battery and the barracks and it is worth noting that another rangefinding post, to the right of the path leading to the low battery, is quite intriguing. Is it the one of the Batterie du Stiff? An underground rock magazine, excavated around 1889, with entrance and lift head protected by a concrete dome is well sheltered in a narrow defile cut into the rock for this purpose. After descending 35 steps, one arrives in an airlock opening onto a storage room of 10 m by 4 m from which leaves, perpendicularly, a visitable sewer (on all fours). Beyond the large room is a second airlock in the extension of which one finds the foot of the lift. A small peculiarity, after this lift, a room, of barely 6 m², was to serve for storing pyrotechnics. Its entrance is surmounted by a lamp-widened embrasure, on the room side, over two metres in width and a good metre in height. A narrow path starting from the fronts of the high battery leads, thirty metres lower, at 28 m/alt, to a vast platform occupied by the barracks which was built in 1851. A vast quadrangle of 30 m in length and 9 in width, it leans against the rock by four flying buttresses. A small ditch flanked laterally protects the entrance, an entrance having a drawbridge which, once raised, was itself defended by two embrasures in the ceiling of the porch. The long and imposing façade was, itself, protected by an embrasure of a…latrine. Considerably dilapidated, access to the first floor is more than perilous. This is regrettable because wall drawings are deteriorating there year after year. A perceptive eye may spot a sketch of a soldier there. The platform itself dates back to 1697 and was laid out, just like a second one below, following Vauban's directives. From the western end of the platform, one must take a narrow path that leads to two very fine searchlight casemates (1891, modified later). Each of them possesses a shaft entrance protected by thick concrete walls with a stone facing. The searchlights being mounted on rails, a turntable allowed their withdrawal into a small lateral recess, well sheltered from possible hits. The western casemate still possesses one of its doors. In 1895, a 90 cm searchlight (eastern casemate – searchlight) and a second of 60 cm (western casemate – firing light) are reported here. We will have to go back up to the barracks platform and search for the sub-trucks of the mountings of the 4 x 47 mm quick fire battery to discern a passage through the blackthorns, brambles and gorse, a passage which alone gives access to the breakthrough battery below. The battery of 4 x 47 mm Q.F. will be installed after 1882. Its 4 guns of the M model 47 mm model 1885 Q.F. on M mountings model 1885 with crinoline are listed in the armament states of 1900 and 1914. From a terrace also occupied by an old battery, three flights of stairs, totalling a little more than 70 steps, lead to this battery which is arranged according to the same plan as the others of the same type at Brest. First an airlock with the powder magazine (in very good condition); and then the two gun casemates connected transversely on their rear by a vast room. The western embrasure is intact, while that of the east has been somewhat cleared so that the guns could be taken out. This battery was excavated in 1888 and its 2 M 32 c guns model 1870-84 on M mountings model 1888 are still listed in the armament states of 1900 and 1914. After regaining the main platform, do not miss going to see the power plant (1889-1890) for supplying the searchlights. The searchlight command post still exists on the cliff, above the searchlights.

Pevnost Brest, poloostrov Roscanvel. Odstupňovaná od hladiny moře až k temeni pobřeží, v nadmořské výšce asi 70 metrů, je poloha starého fortu Robert příkladem opětovného využití starého dělostřeleckého postavení. Temeno zaujímá kruhový oblouk střídající dělostřelecké platformy a duté nebo plné traversy, vše z roku 1888. Čtyři děla M ráže 32 c model 1870-84 na lafetách M model 1888 P.C. (stále uvedena ve stavech výzbroje z let 1900 a 1914) vyzbrojovaly místo a 2 x 2 postavení pro 100mm děla by prodloužila infrastruktury po obou stranách baterie, ale je pravděpodobné, že nikdy nedostala svou výzbroj. Vegetace nám to znemožnila ověřit. Zdá se však, že šlo jen o projekt z roku 1888, podle kterého se uvažovalo o instalaci baterie 6 x 100 mm na náhorní plošině, ale prostředky převážily nad tímto záměrem. Samozřejmě jsou přítomny i dálkoměrné a velitelské stanoviště; to nejnápadnější však pochází z meziválečného období, zatímco velitelské stanoviště skupiny se nachází nad skalním prachovým skladem. Dálkoměrné stanoviště z doby před rokem 1914 se nachází mezi vysokou baterií a kasárnami a je dobré poznamenat, že další dálkoměrné stanoviště, vpravo od cesty vedoucí k nízké baterii, je docela záhadné. Jde o to z baterie du Stiff? Skalní prachový sklad, vyhloubený kolem roku 1889, s vchodem a hlavou výtahu chráněnými betonovou kopulí, je dobře ukryt v úzké soutěsce vytesané do skály pro tento účel. Po sestupu 35 schodů se přijde do přechodové komory ústící do skladovací místnosti o rozměrech 10 m na 4 m, ze které kolmo vychází průlezná stoka (po čtyřech). Za velkou síní se nachází druhá přechodová komora, v jejímž pokračování se nachází paty výtahu. Malá zvláštnost, za tímto výtahem měla místnost, sotva 6 m², sloužit k uskladnění zápalných prostředků. Její vchod je převýšen lampou rozšířenou střílnou, na straně místnosti, přes dva metry šířky a dobrý metr výšky. Úzká stezka začínající před čelem vysoké baterie vede o třicet metrů níže, na 28 m/n.m., k rozlehlé platformě obsazené kasárnami, které byly postaveny v roce 1851. Rozlehlý čtyřúhelník o délce 30 m a šířce 9 m se opírá o skálu čtyřmi opěrnými pilíři. Malý příkop bočně flankovaný chrání vchod, vchod vybavený padacím mostem, který, jednou zvednutý, byl sám chráněn dvěma střílnami ve stropě průjezdu. Dlouhá a impozantní fasáda byla, ona, chráněna střílnou z…záchodu. Výrazně zchátralý, přístup do prvního patra je více než riskantní. Je to škoda, protože nástěnné kresby se tam rok od roku rozpadají. Bystré oko tam může objevit skicu vojáka. Samotná platforma sahá do roku 1697 a byla upravena, stejně jako druhá pod ní, podle směrnic Vaubana. Od západního konce platformy je třeba vzít úzkou stezku, která vede ke dvěma velmi pěkným kasematám pro světlomet (1891, později upravené). Každá z nich má šachtový vchod chráněný tlustými betonovými zdmi s kamenným obkladem. Jelikož byly světlomety montovány na kolejnice, umožňovala otočná deska jejich stažení do malé boční výklenku, dobře chráněného před případnými zásahy. Západní kasemata má stále jedny ze svých dveří. V roce 1895 jsou zde hlášeny světlomet 90 cm (východní kasemata – hledací světlo) a druhý 60 cm (západní kasemata – palebné světlo). Budeme se muset vrátit na platformu kasáren a hledat podložky lafet baterie 4 x 47 mm rychlopalné, abychom rozlišili průchod v trnkách, ostružiníku a janovci, průchod, který jediný dává přístup k průlomové baterii níže. Baterie 4 x 47 mm T.R. bude instalována po roce 1882. Její 4 děla modelu M 47 mm model 1885 T.R. na lafetách M model 1885 s krinolínou jsou uvedena ve stavech výzbroje z let 1900 a 1914. Z terasy rovněž obsazené starou baterií vedou tři ramena schodů, celkem něco přes 70 stupňů, k této baterii, která je uspořádána podle stejného schématu jako ostatní stejného typu v Brestu. Nejprve přechodová komora s prachárnou (ve velmi dobrém stavu); a poté dvě dělová kasemata spojená příčně na svých týlech rozlehlou místností. Západní střílna je neporušená, zatímco východní byla poněkud uvolněna, aby bylo možné děla vyjmout. Tato baterie byla vyhloubena v roce 1888 a její 2 děla M ráže 32 c model 1870-84 na lafetách M model 1888 jsou stále uvedena ve stavech výzbroje z let 1900 a 1914. Po návratu na hlavní platformu si nenechte ujít prohlídku elektrárny (1889-1890) pro napájení světlometů. Velitelské stanoviště světlometů stále existuje na útesu, nad světlomety.