Place de Paris, sud-ouest de la ville, 1874-1880. 170 m/alt. Très grand fort pentagonal à cavalier pour 1488 hommes et 88 pièces dont 2 sous une tourelle Mougin Mle 1876. L'entrée de contrescarpe est jouxtée par de nombreux locaux. Elle débouche face à l'entrée d'escarpe laquelle occupe le centre d'une courtine dont les coffres croisent leurs feux pour défendre le fossé de gorge. Le reste des fossés est défendu par deux ailerons (saillants II et IV) et par une caponnière double (saillant III). Ces éléments, hormis les coffres de la courtine, sont à trois pièces par direction de tir. Dans la caponnière double, un épais piédroit sépare les pièces deux et trois par-dessous la visière. Une fois franchi le porche d'entrée, on se retrouve face aux deux étages du casernement des officiers. Celui-ci aligne treize travées plus trois à chacun des retours d'aile. À l'arrière de chaque angle de ce casernement, on trouve un alignement de cinq casemates pour le tir indirect. La capitale passe sous ce casernement pour mener le visiteur face aux treize travées sur trois étages du casernement de la troupe. Les retours d'aile de ce casernement possèdent aussi leurs locaux (latrines et magasins). Le fort abrite également 2 grands magasins à poudre pour 144 tonnes chacun. Le fort peut se défendre tous azimuts. Chaque demi front de gorge comprend trois traverses creuses. Un plan numérotant ces traverses en montre seize autres en batterie basse et vingt-trois en batterie haute dont cinq par-dessus le casernement de la troupe. Ces vingt-trois traverses forment un arc allant du milieu du front I-II à celui du front IV-V. À intervalles réguliers, huit d'entre-elles ont en guise de sous-sol une casemate pour le tir direct. La tourelle Mougin quant à elle est établie à la verticale de la gaine descendant vers la caponnière double du saillant III. Ce fort, si les programmes avaient été menés à leur terme, aurait reçu 2 T 75 et 2 T Mi. Il serait affecté aujourd'hui (2003) au service des archives photographiques du ministère de la culture et classé monument historique. Il est (très rarement) ouvert pour les journées du patrimoine.

Festung Paris, südwestlich der Stadt, 1874–1880. 170 m ü. M. Sehr großes fünfeckiges Kavalierfort für 1.488 Mann und 88 Geschütze, davon 2 unter einem Turm Mougin Mle 1876. An den Kontereskarpeneingang schließen sich zahlreiche Gebäude an. Es öffnet sich gegenüber dem Steileingang, der die Mitte einer Kurtine einnimmt, deren Kassetten ihr Feuer kreuzen, um den Schluchtgraben zu verteidigen. Der Rest der Gräben wird durch zwei Querruder (Vorsprünge II und IV) und eine doppelte Kaponniere (Vorsprung III) verteidigt. Diese Elemente bestehen, abgesehen von den Kassetten der Kurtine, aus drei Teilen pro Feuerrichtung. In der doppelten Kaponniere trennt ein dicker Pfosten die Teile zwei und drei unterhalb des Visiers. Sobald man durch das Eingangsportal gegangen ist, steht man vor den beiden Stockwerken der Offizierskaserne. Dieses weist dreizehn Felder plus drei an jedem der Flügelrücksprünge auf. Hinter jeder Ecke dieser Kaserne befindet sich eine Reihe von fünf Kasematten für indirektes Feuer. Das Kapitell verläuft unter dieser Kaserne hindurch und führt den Besucher zu den dreizehn Feldern auf drei Etagen der Truppenbaracken. Die Flügelrücksprünge dieser Kaserne haben ebenfalls ihre Räumlichkeiten (Latrinen und Lager). Das Fort beherbergt außerdem zwei große Pulvermagazine für jeweils 144 Tonnen. Das Fort kann sich in alle Richtungen verteidigen. Jede Halbfront der Schlucht enthält drei hohle Traversen. Ein Plan, der diese Traversen nummeriert, zeigt sechzehn weitere in der unteren Batterie und dreiundzwanzig in der oberen Batterie, von denen sich fünf über den Truppenbaracken befinden. Diese dreiundzwanzig Traversen bilden einen Bogen, der von der Mitte der Front I-II zu der der Front IV-V verläuft. Acht von ihnen haben in regelmäßigen Abständen eine Kasematte für direktes Feuer als Keller. Der Turm von Mougin befindet sich senkrecht über der Abschirmung, die zur Doppelkaponne des Frontbogens III führt. Wären die Pläne umgesetzt worden, hätte dieses Fort zwei T 75 und zwei T Mis erhalten. Heute (2003) ist es dem Fotoarchiv des Kulturministeriums zugeordnet und steht unter Denkmalschutz. Es ist (sehr selten) an Tagen des offenen Denkmals geöffnet.

Vesting Parijs, ten zuidwesten van de stad, 1874-1880. 170 m/hoogte. Zeer groot vijfhoekig cavalierfort voor 1488 manschappen en 88 kanonnen, waaronder 2 onder een Mougin Mle-toren uit 1876. De ingang in de contrescarp is verbonden met talrijke ruimtes. Deze opent tegenover de ingang in de contrescarp, die het midden van een ringmuur inneemt waarvan de silo's hun vuur kruisen om de gracht in de kloof te verdedigen. De rest van de grachten wordt verdedigd door twee rolroeren (salienten II en IV) en door een dubbele caponnière (salient III). Deze elementen, afgezien van de silo's van de ringmuur, bestaan uit drie delen per vuurrichting. In de dubbele caponnière scheidt een dikke stijl de delen twee en drie onder het vizier. Eenmaal door de ingangsportiek bevindt men zich tegenover de twee verdiepingen van de officierskazerne. Deze lijnt dertien traveeën uit, plus drie bij elk van de vleugelretouren. Achter elke hoek van deze kazerne bevindt zich een lijn van vijf kazematten voor indirect vuur. Het kapiteel loopt onder deze kazerne door en leidt de bezoeker naar de dertien traveeën op drie verdiepingen van de troepenkazerne. De vleugelretouren van deze kazerne hebben ook hun ruimtes (latrines en magazijnen). Het fort herbergt ook twee grote kruitmagazijnen van elk 144 ton. Het fort kan zichzelf in alle richtingen verdedigen. Elke halve voorkant van de kloof bevat drie holle traveeën. Een plattegrond die deze traveeën nummert, toont zestien andere in de onderste batterij en drieëntwintig in de bovenste batterij, waarvan er vijf zich boven de troepenkazerne bevinden. Deze drieëntwintig traveeën vormen een boog die loopt van het midden van front I-II naar dat van front IV-V. Op regelmatige afstanden hebben acht ervan een kazemat voor direct vuur als kelder. De Mougin-toren bevindt zich verticaal boven de mantel die naar de dubbele caponnière van saillant III leidt. Als de plannen waren voltooid, zou dit fort twee T-75's en twee T-Mi's hebben gekregen. Tegenwoordig (2003) is het toegewezen aan de afdeling fotoarchieven van het Ministerie van Cultuur en geklasseerd als historisch monument. Het is (zeer zelden) open tijdens erfgoeddagen.

Fortress Paris, southwest of the city, 1874-1880. 170 m/alt. Very large pentagonal cavalier fort for 1,488 men and 88 guns, including 2 under a Mougin Mle 1876 turret. The counterscarp entrance is adjoined by numerous premises. It opens opposite the scarp entrance, which occupies the center of a curtain wall whose coffers cross their fire to defend the gorge ditch. The rest of the ditches are defended by two ailerons (salients II and IV) and by a double caponier (salient III). These elements, apart from the coffers of the curtain wall, are three pieces per direction of fire. In the double caponier, a thick jamb separates pieces two and three below the visor. Once through the entrance porch, one finds oneself facing the two floors of the officers' barracks. This one aligns thirteen bays plus three at each of the wing returns. Behind each corner of this barracks, there is an alignment of five casemates for indirect fire. The capital passes under this barracks to lead the visitor to face the thirteen bays on three floors of the troop barracks. The wing returns of this barracks also have their premises (latrines and stores). The fort also houses two large powder magazines for 144 tons each. The fort can defend itself in all directions. Each half-front of the gorge includes three hollow traverses. A plan numbering these traverses shows sixteen others in the lower battery and twenty-three in the upper battery, five of which are above the troop barracks. These twenty-three traverses form an arc going from the middle of front I-II to that of front IV-V. At regular intervals, eight of them have a casemate for direct fire as a basement. The Mougin turret is located vertically above the sheath leading down to the double caponier of salient III. If the plans had been completed, this fort would have received two T 75s and two T Mis. Today (2003) it is assigned to the photographic archives department of the Ministry of Culture and is classified as a historic monument. It is (very rarely) open for heritage days.

Pevnost Paris, jihozápadně od města, 1874-1880. 170 m nadmořské výšky. Velmi rozlehlá pětiúhelníková pevnost Cavalier Fort pro 1488 mužů a 88 děl, včetně 2 pod věží Mougin Mle 1876. Vchod do protiskluzové hradby je napojen na četné budovy. Otevírá se naproti vchodu do protiskluzové hradby, která zabírá střed obvodové zdi, jejíž kazety se kříží a brání příkop v rokli. Zbytek příkopů je chráněn dvěma křidélky (výběžky II a IV) a dvojitým kaponiérem (výběžek III). Tyto prvky, kromě kazet obvodové zdi, jsou tři kusy na každý směr palby. V dvojitém kaponiéru odděluje druhý a třetí kus pod hledím tlustá zárubeň. Po průchodu vstupní verandou se ocitnete čelem ke dvěma patrům důstojnických kasáren. Toto patro tvoří třináct polí plus tři na každém z vrat křídel. Za každým rohem těchto kasáren se nachází pět kasemat pro nepřímou palbu. Kapitol prochází pod těmito kasárnami a vede návštěvníka k třinácti zátokám ve třech patrech vojenských kasáren. V křídlech těchto kasáren jsou také zázemí (latríny a sklady). V pevnosti se také nacházejí dva velké prachárny, každý o kapacitě 144 tun. Pevnost se dokáže bránit ze všech směrů. Každá polovina fronty rokle zahrnuje tři duté traverzy. Plán s číslováním těchto traverz ukazuje šestnáct dalších v dolní baterii a dvacet tři v horní baterii, z nichž pět je nad vojenskými kasárnami. Těchto dvacet tři traverz tvoří oblouk vedoucí od středu fronty I-II k středu fronty IV-V. V pravidelných intervalech má osm z nich kasematu pro přímou palbu jako suterén. Mouginova věž je umístěna svisle nad pláštěm vedoucím dolů k dvojitému kaponiru výběžku III. Pokud by byly plány dokončeny, tato pevnost by obdržela dva tanky T 75 a dva tanky T Mi. Dnes (2003) je přidělena fotografickému archivu Ministerstva kultury a je klasifikována jako historická památka. Je (velmi zřídka) otevřena během dnů památkové péče.