Place de Brest, île d'Ouessant, 1902-1906. 48 m/alt. Établi au centre de l'île, d'où son nom de fort central. C'est un ouvrage bétonné, de forme carrée, dont les fossés sont défendus par des coffres de contrescarpe pourvus uniquement de créneaux pour le tir au fusil. L'accès au fossé de gorge se fait par une pente douce arrivant à hauteur de l'entrée d'escarpe. Deux tourelles de 75 modèle 05 et deux observatoires cuirassés seront installés aux saillants II et IV. Le centre du fort est composé d'un massif cruciforme sous lequel sont abrités des locaux magasins et logements, enserrant quatre petites cours. Ce casernement abrite encore plusieurs fresques dues aux Allemands, mais elles sont très dégradées. Les tourelles, détruites par explosion le 31 août 1944 en soirée, ont été partiellement récupérées par des ferrailleurs, mais il en demeure de gros morceaux coincés sous des amas de blocs de béton. Les couronnes dentées de leur système de rotation sont en place. Bien que basculés, les observatoires cuirassés sont encore là également. Un magasin sous roc, aux parois brutes, a été creusé sous le massif central au niveau du saillant III. Ce réduit devait abriter une garnison permanente, probablement de l'ordre de 400 hommes, et des approvisionnements conséquents. Il fallait empêcher que l'ennemi ne prenne pied sur l'île et n'en fasse une solide base qui aurait rendu tout trafic maritime depuis ou vers le goulet, extrêmement périlleux. Cet avis n'était pas neuf, loin s'en faut puisqu'en 1857, un projet de fort carré au tracé bastionné fut arrêté et les travaux furent entamés en 1862, avant d'être délaissés. Le réduit avait aussi en dotation 4 mitrailleuses. En juin 2002, on a découvert dans le réduit de vieux obus que l'on a fait, en tout ou partie, exploser sur place. Depuis, le réduit, demeuré terrain militaire, a été très sérieusement muré (mur de blocs de béton + montagne de barbelés + forte grille + clôture) et tout accès y est strictement interdit.

Festung von Brest, Île d'Ouessant, 1902-1906. 48 M/ü M. Im Zentrum der Insel errichtet, daher sein Name Zentralfort. Es handelt sich um ein Betonwerk, quadratisch, dessen Gräben durch Kontereskarpenkoffer verteidigt werden, die nur mit Schießscharten für Gewehrfeuer ausgestattet sind. Der Zugang zum Kehlgraben erfolgt über eine sanfte Rampe, die auf Höhe des Eskarpeneingangs endet. Zwei Drehtürme 75 Modell 05 und zwei gepanzerte Beobachtungsstände werden an den Saillants II und IV installiert. Das Zentrum des Forts besteht aus einem kreuzförmigen Massiv, unter dem Räume für Magazine und Unterkünfte untergebracht sind, die vier kleine Höfe umschließen. Diese Kaserne beherbergt noch mehrere von den Deutschen stammende Fresken, aber sie sind sehr beschädigt. Die Türme, die am Abend des 31. August 1944 durch Explosion zerstört wurden, wurden teilweise von Schrotthändlern geborgen, aber es verbleiben große Stücke, die unter Betonblockhaufen eingeklemmt sind. Die Zahnkränze ihres Drehsystems sind vorhanden. Obwohl umgestürzt, sind die gepanzerten Beobachtungsstände ebenfalls noch da. Ein Kavernenmagazin mit rohen Wänden wurde unter dem Zentralmassiv auf Höhe des Saillants III ausgehauen. Dieses Reduit sollte eine ständige Garnison, wahrscheinlich in der Größenordnung von 400 Mann, und erhebliche Vorräte beherbergen. Es galt zu verhindern, dass der Feind auf der Insel Fuß fasste und sie zu einer soliden Basis machte, die jeden Schiffsverkehr von oder zur Einfahrt äußerst gefährlich gemacht hätte. Diese Ansicht war nicht neu, weit gefehlt, denn 1857 wurde ein Projekt für ein bastioniertes Quadratfort gestoppt und die Arbeiten wurden 1862 begonnen, bevor sie aufgegeben wurden. Das Reduit hatte auch eine Ausstattung von 4 Maschinengewehren. Im Juni 2002 entdeckte man im Reduit alte Geschosse, die man ganz oder teilweise vor Ort zur Explosion brachte. Seither wurde das Reduit, das Militärgelände blieb, sehr ernsthaft vermauert (Mauer aus Betonblöcken + Stacheldrahtberg + starkes Gitter + Zaun) und jeder Zugang ist strengstens verboten.

Vesting van Brest, Île d'Ouessant, 1902-1906. 48 m/hoogte. Gevestigd in het centrum van het eiland, vandaar zijn naam centraal fort. Het is een betonnen werk, vierkant van vorm, waarvan de grachten verdedigd worden door contrescarpekoffers die enkel zijn voorzien van schietgaten voor geweervuur. De toegang tot de keelgracht gebeurt via een zachte helling die uitkomt ter hoogte van de escarpe-ingang. Twee koepels 75 model 05 en twee gepantserde observatieposten zullen worden geïnstalleerd op de saillants II en IV. Het centrum van het fort bestaat uit een kruisvormig massief waaronder lokalen voor magazijnen en logies zijn ondergebracht, die vier kleine binnenplaatsen omsluiten. Dit kazerne herbergt nog verschillende fresco's van Duitse makelij, maar ze zijn erg aangetast. De koepels, vernield door een ontploffing op de avond van 31 augustus 1944, werden deels opgehaald door schroothandelaars, maar er blijven grote stukken achter klem onder hopen betonblokken. De tandkransen van hun draaisysteem zijn aanwezig. Hoewel omgevallen, zijn de gepantserde observatieposten er ook nog. Een rotsmagazijn, met ruwe wanden, werd uitgegraven onder het centrale massief ter hoogte van saillant III. Dit réduit moest een permanente garnizoen herbergen, waarschijnlijk in de orde van 400 man, en aanzienlijke voorraden. Men moest voorkomen dat de vijand voet aan wal kreeg op het eiland en er een solide basis van maakte die elk maritiem verkeer van of naar de zeestraat extreem gevaarlijk zou hebben gemaakt. Deze mening was niet nieuw, verre van, want in 1857 werd een project voor een gebastioneerd vierkant fort stopgezet en de werken werden in 1862 aangevangen, alvorens te worden verlaten. Het réduit had ook een voorraad van 4 machinegeweren. In juni 2002 ontdekte men in het réduit oude granaten die men, geheel of gedeeltelijk, ter plaatse liet ontploffen. Sindsdien is het réduit, dat militair terrein bleef, zeer serieus dichtgemetseld (muur van betonblokken + berg prikkeldraad + stevig traliewerk + omheining) en elke toegang is er strikt verboden.

Fortress of Brest, Île d'Ouessant, 1902-1906. 48 m/alt. Established in the center of the island, hence its name central fort. It is a concrete work, square in shape, the ditches of which are defended by counterscarp coffers provided only with loopholes for rifle fire. Access to the gorge ditch is via a gentle slope arriving at the level of the escarp entrance. Two 75 model 05 turrets and two armored observation posts will be installed at Salients II and IV. The center of the fort is composed of a cruciform mass under which are sheltered rooms for magazines and quarters, enclosing four small courtyards. This barracks still houses several frescoes due to the Germans, but they are very degraded. The turrets, destroyed by explosion on the evening of August 31, 1944, were partially recovered by scrap dealers, but large pieces remain stuck under piles of concrete blocks. The gear rings of their rotation system are in place. Although toppled, the armored observation posts are also still there. A rock magazine, with rough walls, was dug under the central mass at the level of Salient III. This réduit was to house a permanent garrison, probably on the order of 400 men, and substantial supplies. It was necessary to prevent the enemy from gaining a foothold on the island and making it a solid base that would have made all maritime traffic from or to the channel extremely perilous. This opinion was not new, far from it, since in 1857 a project for a bastioned square fort was halted and work began in 1862, before being abandoned. The réduit also had an allotment of 4 machine guns. In June 2002, old shells were discovered in the réduit which were, in whole or in part, exploded on the spot. Since then, the réduit, which remained military land, has been very seriously walled up (wall of concrete blocks + mountain of barbed wire + strong grating + fence) and all access is strictly forbidden.

Pevnost Brest, ostrov Ouessant, 1902-1906. 48 m/n.m. Zřízen v centru ostrova, odtud jeho název centrální fort. Jedná se o betonové dílo, čtvercového tvaru, jehož příkopy jsou hájeny kontreskarpovými kazetami vybavenými pouze střílnami pro puškovou palbu. Přístup k šíjovému příkopu je po mírném svahu přicházejícím na úroveň vchodu ve skarpě. Dvě věžice 75 model 05 a dva pancéřované pozorovací stanoviště budou instalovány na saliente II a IV. Centrum pevnosti se skládá z křížového masivu pod nímž jsou ukryty místnosti pro sklady a ubytování, obklopující čtyři malé dvory. Tato kasárna stále hostí několik fresek pocházejících od Němců, ale jsou velmi poškozené. Věžice, zničené výbuchem večer 31. srpna 1944, byly částečně odvezeny sběrači kovů, ale zůstávají velké kusy zaklíněné pod hromadami betonových bloků. Ozubené koruny jejich otáčecího systému jsou na místě. Ačkoli převrácené, pancéřovaná pozorovací stanoviště jsou také stále tam. Skalní sklad, s hrubými stěnami, byl vyhlouben pod centrálním masivem v úrovni salientu III. Tento réduit měl pojmout stálou posádku, pravděpodobně v řádu 400 mužů, a podstatné zásoby. Bylo třeba zabránit nepříteli, aby získal opěrný bod na ostrově a udělal z něj solidní základnu, která by učinila veškerý námořní provoz od nebo k průlivu extrémně nebezpečným. Tento názor nebyl nový, daleko od toho, neboť v roce 1857 byl zastaven projekt bastionového čtvercového fortu a práce byly zahájeny v roce 1862, než byly opuštěny. Reduit měl také ve výbavě 4 kulomety. V červnu 2002 byly v réduitu objeveny staré granáty, které byly celé nebo zčásti odpáleny na místě. Od té doby byl réduit, zůstávající vojenským územím, velmi důkladně zazděn (zeď z betonových bloků + hora ostnatého drátu + silná mříž + plot) a veškerý přístup je přísně zakázán.